V průběhu dvacátého století došlo k několika dějinným zvratům, jejichž vlivem byly zřizovány různé druhy táborů pro zajaté nepřátelské vojáky nebo pro internované odpůrce totalitních režimů. Jedná se o dvě světové války, které se zasloužily o to, že se fenomén zajateckých, koncentračních a pracovních táborů objevil i v našem regionu. V důsledku těchto světových konfliktů také došlo ke zrodu totalitních ideologií, jež systém koncentračních táborů, původně vzešly z britských koloniálních válek, zdokonalily a rozšířily. Dokumentací koncentračních a pracovních táborů se zamýšlí postihnout jeden z aspektů studia totalitních režimů v regionálních souvislostech.
Nejprve byly v oblasti Karlovarska a okolí zřízeny zajatecké lágry pro zajaté dohodové vojáky z první světové války, zejména Srby, Rusy, Italy, Černohorce a jiné. Týká se to především tábora v Jindřichovicích, kde bylo roku 1915 zřízeno táborové město pro bezmála třicet tisíc zajatců. Na periferii našeho regionu se dále nacházel další z lágrů, Karolinenhof (Karlín) u Plané na Mariánskolázeňsku, zřízený také roku 1915, jenž byl koncipovaný pro šestnáct tisíc zajatých. U Chebu v Podhradu také vznikl tábor, v kterém bylo internováno na deset tisíc zajatců. Hlavní úsilí je věnováno táboru v Jindřichovicích.
Další kapitolou je dokumentace koncentračních a táborů nucených prací na Karlovarsku v průběhu druhé světové války, a také po válce, po nástupu komunistů k moci.
Mgr.Jan Nedvěd