PAŠIJOVÝ TÝDEN

Po Květné neděli začíná pašijový týden – poslední týden předvelikonoční VELIKONOCE Jsou svátkem pohyblivým, který vychází vždy na první víkend po jarním úplňku. Velikonoce jsou oslavou jara, probouzející se přírody po zimě a zároveň jsou významným křesťanským svátkem spojených s mnoha liturgickými obřady na památku umučení a vzkříšení Ježíše Krista.

SAZOMETNÁ STŘEDA – 08. 4. 2020

Jinak škaredá. Sazometná podle vymetání komínů, škaredá jako upomínka na Jidášovo zradu Krista. V tento den se nesmí nikdo mračit, jinak mu to zůstane po celý rok.

ZELENÝ ČTVRTEK – 09. 4. 2020

Název podle zeleného mešního roucha. Jedla se zelená strava – špenát, zelí, aby se člověka drželo pevné zdraví. Zvony odlétají do Říma, na mši zvou místo utichlých zvonů řehtačky. Kdo při posledním zvonění zvonů zacinká peněz,i nebude mít celý rok nouzi. Hospodyně vstávají časně a vymetají stavení, smetí odnesou za humna, aby se v domě nedržely blechy. Na Karlovarsku se v tento den barvila vejce. V Otovicích do červené barvy cikorkovým papírem, v Cihelnách se vejce vymalovávala.

VELKÝ PÁTEK – 10. 4. 2020

V katolické liturgii den smutku. V baroku hráli studenti pašijové hry, které popisovaly poslední dny a Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Lidé vstávali časně a odcházeli se mýt k potoku, aby byli chráněni před nemocemi. Sedláci nechtěli na Velký pátek nic půjčovat, protože se báli očarování dobytka. Podle lidové víry se v tento den otevírala zem, aby vydala jedinkrát v roce své poklady.

BÍLÁ SOBOTA – 11. 4. 2020

Na Bílou sobotu se zvony vracejí z Říma a odzvoní půstu. V Karlových Varech se lidé doma omývali přinesenou vodou z potůčků. V Ostrově a Boru se světily v kostele vejce, mazance a voda. Konala se noční bohoslužba – vigilie. Před vigilií se posvětil oheň, od něho se zapálila velikonoční svíce – paškál, kterou se světlo přeneslo do kostela.

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ – 12. 4. 2020

Většinou se v tento den světily velikonoční pokrmy – beránek, mazanec, vejce, chleba a víno. Část svěceného pokrmu se obětovala zemi, aby byla dobrá úroda, část studni, aby byla zdravá voda. Na Karlovarsku byly v 19. století oblíbené jízdy do polí, které měly zajistit dobrou úrodu. Také se před východem slunce zapichovaly kočičky do polí, chasníci při tomto obřadu stříleli.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ – 13. 4. 2020

K Velikonočnímu pondělí se neváže žádný liturgický obřad, největší význam má z hlediska lidových obyčejů. V noci z neděle na Velikonoční pondělí v Ostrově chlapci sypali cesty k domům svých vyvolených dívek mladým obilím, méně oblíbeným dívkám sypali řezanku. V tento den probíhala pomlázka, prastarý zvyk, který má různé krajové odlišnosti. Chlapci šlehali dívky a ženy, aby byly po celý rok pilné, zdravé a veselé.

V okolí Ostrova se větvičky zapichovaly tři kroky od rohu pole směrem k jeho středu. Při tom se říkalo: „ Do svátečního dne sázím tě palmová větvičko, abys celý rok chránila to naše políčko. Pomoc Bůh otec, Bůh syn a Duch svatý.“ Pomlázka a vrbový proutek byly symboly životní síly. Šlehání pomlázkou bylo doprovázeno různými říkadly: „ Dobré ráno přejeme, dejte vejce červené, když ho slípka nesnesla, odnesem jí s vajíčkem.“

Mgr. Dominika Kožešníková