Luminiscence je soubor jevů, kdy látka, na základě dodání energie – ve formě různého druhu ozáření, zahřátí nebo i mechanického působení, vyzařuje přebytečnou energii nejen ve formě tepla, ale také formou viditelného světla. S luminiscencí se setkáme nejčastěji u pevných látek – minerálů i syntetických chemických sloučenin. Luminiscence vyvolaná ozářením objektu světlem se nazývá fotoluminiscence. Podle délky trvání se pak dělí na fluorescenci, která byla poprvé popsána i minerálu fluoritu a trvá pouze po dobu ozáření, a fosforescenci. Ta trvá ještě nějakou dobu po ukončení ozáření. S fotoluminiscencí vyvolanou ultrafialovým zářením se setkáme například u aragonitu, fluoritu, kalcitu, scheelit, skelného opálu – hyalitu, willemitu a řady dalších, zejména uranových nerostů. Luminiscenci také vykazuje, a to díky uranovým barvám, poprvé na světě vyráběným v Jáchymově, tzv. uranové sklo.

Stručný teoretický úvod asi není úplně tím pravým lákadlem k návštěvě obnovené expozice „svítících“ minerálů v Královské mincovně. Snad Vás alespoň zaujmou ilustrační fotky a přijdete si expozici, původně sestavenou Dr. Janem Hlouškem a obnovenou ve spolupráci s  mineralogem Dr. Jakubem Plášilem, prohlédnout na vlastní oči.