Letošní rok vyhlásila Organizace spojených národů Mezinárodním rokem skla. K této příležitosti naleznou návštěvníci ve vstupní hale Muzea Karlovy Vary menší výstavu červeně barveného skla.

Kolorované sklo přicházelo do veliké obliby zhruba od 20. let 19. století. Jednalo se např. o zelenožluté sklo barvené uranem, modré sklo s příměsí kobaltu a rovněž červené sklo, které svůj odstín získalo díky mědi a zlatu. Bezbarvé sklo s příměsí zlata dalo vzniknout tzv. rubínovému sklu.

V českých zemích se červené sklo vyrábělo zejména v severních Čechách a v Krkonoších. Novoborský sklář a podnikatel Friedrich Egermann vymyslel techniku červené a žluté lazury. Takto barvené sklo bylo často ještě zdobeno rytím a řezáním. Mimo sklenic na nápoje se červeně barvily také lázeňské pohárky nebo karafy.

Vystavené červené sklo si lze prohlédnout do konce května.

Muzeum Karlovy Vary představuje na své nové autorské výstavě sbírkové předměty, které prošly v posledních letech dílnami restaurátorů. Jedná se především o o podsbírky obrazy, terče, mapy, plány, plastiky, textil a archeologie. Nové expozice tak vynikajícím způsobem dokumentuje i základní poslání muzea jako sbírkotvorné instituce – zachovat historii pro další generace.

Výstava nabízí návštěvníkům kolem pětadvaceti předmětů, které doplňují informační panely. Z nich se návštěvníci dozví nejen o stavu před a po restaurování, ale rovněž postupy restaurátorských prací a představeny jsou i jednotlivé restaurátorské dílny.

Ve svých sbírkách má muzeum řadu předmětů, které se, vzhledem k věku a stavu, ve kterém byly do sbírek muzea získány, nacházejí v různém stupni poškození. Od „běžného a přijatelného“ poškození po téměř zcela zničené předměty.

Na výstavě budou k vidění rovněž některé střelecké terče ze sbírky terčů a střeleckých trofejí karlovarského střeleckého spolku, které muzeum získalo před druhou světovou válkou.

Vernisáž se koná 16. března v 17 hodin.

Po vernisáži jsme přidali několik fotografií.

Výstava Cesty české vědy přibližuje příběhy přírodovědného poznání zasazené do míst, kde se odehrávaly. Návštěvníci do nich nahlédnou skrze dvanáct zastavení, jež ukrývají příběhy z dějin geografie, botaniky, geologie, astronomie či genetiky.

Témata, jimž se výstava věnuje, jsou vybrána z dvanácti naučných stezek vytvořených pro mobilní zařízení v rámci projektu Živá mapa na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity.

Projekt Živá mapa: topografie dějin přírodních věd v českých zemích si klade za cíl výzkum a mapování pamětních míst, hmotných i nehmotných dokladů souvisejících s dějinami přírodních a exaktních věd v českých zemích od středověku po nejnovější dobu. Vývoj vědy, vzdělanosti a přírodovědného poznání na území dnešní České republiky patří k významnému kulturnímu a civilizačnímu dědictví jak v regionálních, tak mezinárodních souvislostech, a toto dědictví nebylo dosud soustavně zpracováváno tak, jak by si zasluhovalo nebo jak je obvyklé v jiných evropských regionech srovnatelně spjatých s vývojem novověké evropské vědy.

Více informací o projektu na www.historyofscience.cz.

Vernisáž se koná 2. dubna v 15 hodin.