Historik muzea Jan Nedvěd seznámí návštěvníky se situací v šedesátých let v západním československém pohraničí, s podmínkami, v kterých uzrávalo reformní přesvědčení členů KSČ i veřejnosti. Poukáže na vývoj od lednového tání, přes přelomovou okresní stranickou konferenci, a také se pozastaví nad aspekty jara a léta v lázeňském městě a v regionu.

Ukáže na tlaky sovětských a východoněmeckých komunistických představitelů i na snahy sovětské KGB o destabilizaci poměrů. Věnovat se bude srpnové invazi, stabilizaci poměrů konce roku 1968 a také počátkům normalizace.

Začátek v 17 hodin.

Přednášející PhDr. Daniel Švec ze Společenstva letecké historie Čeští RAFáci mapuje se zaměří na letce, kteří se nejrůznějšími cestami snažili bojovat proti okupantům jejich země. Časová linie začíná událostmi let 1938 a 1939, Mnichovským diktátem a zabráním zbytku Československa, a končí poúnorovými událostmi roku 1948.

V přednášce vyzdvihne osudy nejen stíhačů, pilotů bombardérů, střelců, navigátorů, radiotelegrafistů, ale i pozemního personálu, bez něhož by letouny nevzlétly.

Začátek v 17 hodin.

Geolog a patriot Krušných hor RNDr. Petr Rojík přiblíží v přednášce dobrodružné a pestré krajiny v Krušných horách, vzniklé hornickou činností, které přitahují naši pozornost a zájem. Dlouhý krušnohorský pás je podélně rozdělen státní hranicí. Protože příroda nezná hranic, přecházejí přírodní klenoty z jednoho státu do druhého. Lidské hemžení způsobilo, že v obou částech hor se vyvinul jiný jazyk, jiné osídlení, jiná kultura a jiný pohled na využívání přírodního a krajinného bohatství včetně toho nerostného.

Přednášející odpoví na otázky - Jaký je rozdíl v přístupu obyvatel, úřadů i turistů k hornickým památkám a krajině na české a saské straně Krušných hor? Jaké poučení bychom si my na české straně mohli vzít od Němců, a naopak?

Začátek v 17 hodin.

Historik muzea Lukáš Svoboda obeznámí posluchače se situací v Karlových Varech a blízkém regionu v osudovém roce 1938. Od jara roku 1938 se politické a společenské poměry značně ve městě přiostřovaly, zejména po vyhlášení takzvaného karlovarského programu z 24. dubna. Zesílily útoky členů a přívrženců Sudetoněmecké strany vůči jejich politickým odpůrcům a židovským obyvatelům.

V září po norimberském projevu Adolfa Hitlera započaly ozbrojené útoky na státní zaměstnance a ozbrojené složky československého státu. Dne 1. října došlo k zabrání československého pohraničí Třetí říší, čímž se místní Židé stali méněcennými občany státu. V listopadu došlo k takzvané Křišťálové noci, která předznamenala další neblahý osud Židů nejen z Karlovarska.

Začátek v 17 hodin.