Blíží se svátky velikonoční. Dominika Kožešníková pro vás připravila kalendář pašijového týdne, který vám přiblíží tradice na Karlovarsku a okolí.

Přejeme všem krásné velikonoční svátky, slavte v nejužším kruhu rodiny a dejte na sebe pozor.

Vaše muzeum.

PAŠIJOVÝ TÝDEN

Po Květné neděli začíná pašijový týden – poslední týden předvelikonoční

VELIKONOCE

Jsou svátkem pohyblivým, který vychází vždy na první víkend po jarním úplňku.

Velikonoce jsou oslavou jara, probouzející se přírody po zimě a zároveň jsou významným křesťanským svátkem spojených s mnoha liturgickými obřady na památku umučení a vzkříšení Ježíše Krista.

SAZOMETNÁ STŘEDA – 31. 3. 2021

Jinak škaredá. Sazometná podle vymetání komínů, škaredá jako upomínka na Jidášovu zradu Krista. V tento den se nesmí nikdo mračit, jinak mu to zůstane po celý rok.

ZELENÝ ČTVRTEK – 1. 4. 2021

Název podle zeleného mešního roucha. Jedla se zelená strava – špenát, zelí, aby se člověka drželo pevné zdraví. Zvony odlétají do Říma, na mši zvou místo utichlých zvonů řehtačky. Kdo při posledním zvonění zvonů zacinká penězi, nebude mít celý rok nouzi. Hospodyně vstávají časně a vymetají stavení, smetí odnesou za humna, aby se v domě nedržely blechy. Na Karlovarsku se v tento den barvila vejce. V Otovicích do červené barvy cikorkovým papírem, v Cihelnách se vejce vymalovávala.

VELKÝ PÁTEK – 2. 4. 2021

V katolické liturgii den smutku.

V baroku hráli studenti pašijové hry, které popisovaly poslední dny a Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Lidé vstávali časně a odcházeli se mýt k potoku, aby byli chráněni před nemocemi. Sedláci nechtěli na Velký pátek nic půjčovat, protože se báli očarování dobytka. Podle lidové víry se v tento den otevírala zem, aby vydala jedinkrát v roce své poklady.

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ – 4. 4. 2021

Většinou se v tento den světily velikonoční pokrmy – beránek, mazanec, vejce, chleba a víno. Část svěceného pokrmu se obětovala zemi, aby byla dobrá úroda, část studni, aby byla zdravá voda. Na Karlovarsku byly v 19. století oblíbené jízdy do polí, které měly zajistit dobrou úrodu. Také se před východem slunce zapichovaly kočičky do polí, chasníci při tomto obřadu stříleli.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ – 5. 4. 2021

K Velikonočnímu pondělí se neváže žádný liturgický obřad, největší význam má z hlediska lidových obyčejů. V noci z neděle na Velikonoční pondělí v Ostrově chlapci sypali cesty k domům svých vyvolených dívek mladým obilím, méně oblíbeným dívkám sypali řezanku. V tento den probíhala pomlázka, prastarý zvyk, který má různé krajové odlišnosti. Chlapci šlehali dívky a ženy, aby byly po celý rok pilné, zdravé a veselé.

V okolí Ostrova se větvičky zapichovaly tři kroky od rohu pole směrem k jeho středu. Při tom se říkalo: „ Do svátečního dne sázím tě palmová větvičko, abys celý rok chránila to naše políčko. Pomoc Bůh otec, Bůh syn a Duch svatý.“

Pomlázka a vrbový proutek byly symboly životní síly. Šlehání pomlázkou bylo doprovázeno různými říkadly: „ Dobré ráno přejeme, dejte vejce červené, když ho slípka nesnesla, odnesem jí s vajíčkem.“

Velmi nás mrzí, že nemůžeme veřejnosti nabídnout návštěvu muzea. Proto bychom chtěli dospělým i dětem nabídnout interaktivní hru formou procházky po městě, jako variantu řešení únavy z práce u počítačů.

Po velkém úspěchu soutěže „Vánoční okénko“ se Muzeum Karlovy Vary rozhodlo připravit další soutěž na Nové louce 23, Karlovy Vary na téma „Pojďte s námi za zvířaty“. Soutěž se uskuteční čtyři po sobě jdoucí víkendy, vždy od pátku od 12.00 hodin do pondělí do 12.00 hodin.

Od 12. února 2021 se v okně muzea - vždy v jiném okně v přízemí - bude objevovat zadání úkolů a otázek, které budou účastníci soutěže muset splnit. Pro vyřešení zadání bude nutná procházka městem. Soutěžící budou potřebovat fotoaparát či mobil na focení.

Odpovědi na jednotlivé otázky a fotky zašlou účastníci soutěže najednou, po zadání posledního úkolu, na email: sekretariat@kvmuz.cz do 14.3.2021.

Všechny správné odpovědi muzeum odmění dárkem.

Přejeme hodně štěstí při řešení úkolů!!!!

Vážení přátelé muzea,

připravujeme pro vás novou soutěž v okně muzea v Karlových Varech. Po úspěšné vánoční soutěži jsme se rozhodli připravit další tematickou hru pro děti a dospělé „Putování za zvířaty“. Soutěž bude spuštěna v pátek 12. 2. 2021 odpoledne.

Sledujte webové stránky muzea a muzejní facebook!!

Muzeum Karlovy Vary zahájilo prodej sborníku 500 let jáchymovského tolaru 1520 - 2020. Muzejní publikace obsahuje přednášky z loňského sympozia, věnovaného jáchymovskému tolaru a různým souvislostem s ním.

Máte-li o knihu zájem, můžete si jí objednat na e-mailu nedved@kvmuz.cz a další den po dohodě si sborník vyzvednout v karlovarském muzeu na Nové louce od 9.00 do 14.00 hodin. Sborník stojí 170,- Kč. Na pobočku k výdajovému okénku lze zajít i bez předchozí mailové domluvy, může se ale stát, že zrovna v tu chvíli odejdete bez sborníku. Objednání zaručuje návštěvu výdejního místa s kýženým výsledkem.

Jelikož současná situace nedovoluje běžný prodej na pobočce, vycházíme zájemcům o knihu vstříc tímto způsobem. Jedná se o prozatímní stav, pracujeme na zřízení stálého e-shopu, který nahradí toto provizorium.

Děkujeme za pochopení.

Právě vychází sborník přednášek k loňskému 500. výročí zahájení šlikovské ražby tolarů v Jáchymově. Sborník vychází rovněž díky finanční podpoře města Jáchymov. Ve sborníku naleznete přednášky, které vyslechli v loňském lednu návštěvníci třídenní oslavy k 500 letům jáchymovského tolaru.

O prodeji sborníku budeme informovat!

Muzeum Karlovy Vary přeje všem svým příznivcům, návštěvníkům, fanouškům, ale i všem ostatním všechno nejlepší v roce 2021, především pak pevné a stálé zdraví.

Pevně věříme, že v dohledné době budeme moci znovu otevřít své brány a přivítat vás ve svých expozicích.

Vážení přátelé, na základě rozhodnutí Vlády ČR dne 18. prosince Muzeum Karlovy Vary opět uzavírá své expozice v Karlových Varech a Jáchymově. Muzejní prostory budou zavřené do odvolání.

Muzejní okénko s andělem neboli vánoční soutěž pokračuje dále.

PhDr. Stanislav Burachovič je s Muzeem Karlovy Vary natolik spjat, že se jeho jméno stalo pro instituci takřka synonymem. V muzeu byl zaměstnán od roku 1976 jako odborný pracovník, historik, až do konce roku 2017. Pracoval na desítkách úspěšných výstav a knih a napsal nepočítaně odborných i popularizačních článků.

Vždy ochotně a zapáleně sděloval informace o Karlových Varech a celém jeho rodném kraji všem, kdo chtějí naslouchat. Zasloužil se také o vznik tradičního Historického semináře Karla Nejdla.

Muzeum Karlovy Vary chce Stanislavu Burachovičovi při příležitosti jeho 70. narozenin formou výstavy alespoň symbolicky veřejně poděkovat. Na výstavě vás nečeká výčet všech oslavencových nehynoucích zásluh, Standu představujeme očima jeho přátel a spolupracovníků. Snad pro vás bude tento pohled inspirativní.

Výstava ve spolupráci s Lázeňskými lesy Karlovy Vary je netradičně instalována pod širým nebem na Svatém Linhartu.

Přinášíme dobrou zprávu, na kterou jsme společně - vy i i my - čekali. Dne 3. prosince znovuotvíráme obě expozice muzea - v Karlových Varech i v Jáchymově.

Otevřeno je vždy od středy do neděle od 10 do 17 hodin.

Návštěva podléhá samozřejmě platným opatřením. Vstup do expozic je pouze se zakrytím nosu a úst rouškou, šálou nebo šátkem a při vstupu do expozic je nutné si dezinfikovat ruce.

Maximální počet návštěvníků ve stálé expozici je 40 osob při dodržení dvoumetrových odstupů. Při vstupu skupiny je stanoven počet členů skupiny na maximálně 10 osob. Ve výstavním sále je stanoven počet osob v jednom sále na maximálně 3 osoby při dodržení dvoumetrového odstupu od ostatních.

Muzejní okénko s andělem neboli soutěž byla připravena návštěvníkům z důvodu nepřístupnosti expozice. Bude ale pokračovat I V DOBĚ OTEVŘENÉHO MUZEA.

Když nemůžete do muzea, přijďte alespoň k muzeu a zúčastněte se soutěže s vánoční tématikou.

Omezení, která budou platit v případě, že opatření ohledně koronavirové situace poklesnou na stupeň PES 3, stejně prakticky návštěvu muzejních expozic neumožní. Proto Muzeum Karlovy Vary připravilo následující soutěž.

Každý pátek odpoledne, tedy 27. 11., 4. 12., 11.12. a 18. 12., se v okně muzea na Nové louce objeví Anděl (viz obrázek), který u sebe bude mít určitou indicii, jež bude vystavena vždy do následujícího pondělí ráno. Poslední pátek, 18. 12., se v okně objeví otázka či úkol. Ten však můžete rozlušit pouze v případě, že budete mít nasbírány všechny postupně vystavené indicie.

Pokud úkol vyřešíte, je třeba odpověď zaslat do 31. 12. včetně na email:sekretariat@kvmuz.cz.

Soutěž bude vyhodnocena do 10. 1. 2021 a každý, kdo správně odpoví, obdrží od muzea dárkový balíček.

Plánovaná přírodovědná expedice kolem řeky Střely se ze zřejmých důvodů v současné situaci neuskuteční. Přesto raději dáváme vědět i tímto způsobem.

Muzeum Karlovy Vary, příspěvková organizace Karlovarského kraje se v letošním roce zapojuje do konání Světového dne předčasně narozených dětí. Po setmění dne 16. listopadu 2020 do 02.00 ráno 17. listopadu 2020 bude objekt Muzea na Nové Louce 23, Karlovy Vary nasvětlen purpurovou barvou.

Světový den předčasně narozených dětí (World Prematurity Day – zkráceně WPD) byl ustanoven na historicky prvním setkání organizace EFCNI a partnerských rodičovských organizací v Římě roku 2008. Den 17. listopad nebyl zvolen náhodou. Je to den, kdy se jeden ze zakládajících členů organizace EFCNI stal hrdým otcem dcery poté, co ztratil trojčátka kvůli jejich předčasnému narození. Od té doby spojuje nespočet jednotlivců, spolků a organizací, jako jsou například World Health Organization nebo Save the Children z více než 100 zemí světa své síly a připojují se k EFCNI, aby svou listopadovou aktivitou pomohli upozornit na problém předčasných porodů a zlepšili situaci nedonošených dětí a jejich rodin.

V České republice se Světový den předčasně narozených dětí dává na vědomí od roku 2010 a jeho organizátorem je rodičovská organizace Nedoklubko. Hlavní oslavy se konají v Praze na Žofíně, kde je jim věnován již tradičně celý den, který je zakončen slavnostním galavečerem, během nějž Nedoklubko ve spolupráci s Českou neonatologickou společností uděluje ceny Purpurového srdce osobnostem české neonatologie.

Za účelem zviditelnění problematiky předčasného porodu se v průběhu listopadu 2020 zbarví významné dominanty nejen České republiky do purpurova. Více na: https://www.nedoklubko.cz/purpurovecesko/.

Přednášející archeologové muzea Jiří Klsák a Jan Tajer přiblíží v přednášce k aktuální výstavě detailně výzkumy kostelů sv. Linharta, sv. Mikuláše pod Krudumem a původního gotického kostela Sv. Maří Magdalény. Spoustu zajímavých informací od přímých účastníků výzkumů doplní řada snímků.

Začátek v 17 hodin.

Návštěvníci si budou moci vyzkoušet na několika stanovištích, co práce archeologa obnáší, budou moci pracovat nejen pod odborným dohledem archeologů z Muzea Karlovy Vary, ale vlastnoručně mohou učinit archeologický nález, ten poté zpracovat, slepit, zakreslit, vyzkoušet si práci antropologa na archeologickém nalezišti. Na návštěvníky budou čekat pracovní listy a plnění různých úkolů.

Koná se od 10 do 17 hodin.

Dne 13. října 2020 oslaví své významné jubileum historik muzea Karlovy Vary PhDr. Stanislav Burachovič, kterého si nesmírně vážíme.

Přejeme mu hodně zdraví, lásky a osobní spokojenosti.

Vážení přátelé muzea,

na základě Usnesení Vlády ČR ze dne 8. října 2020 č. 996, o přijetí krizového opatření, uzavírá Muzeum Karlovy Vary, příspěvková organizace Karlovarského kraje, od pondělí 12. 10. 2020 do neděle 25. 10. 2020 pro veřejnost všechny své expozice a ruší veškeré programy pro veřejnost. Pro aktualizaci termínů a více informací sledujte webové a facebookové stránky muzea.

Děkujeme za pochopení.

V návaznosti na nové usnesení vlády, které nařizuje opatření v souvislosti s Coronavirem Covid-19 od 5. 9. 2020, ruší Muzeum Karlovy Vary konání přednášky Tři kostely, tři příběhy dne 22. 10. 2020.

Vážené kolegyně, vážení kolegové - milí přednášející,

s ohledem na současná opatření mající za cíl potlačit epidemii koronaviru je 9. ročník setkání příznivců přírody Karlovarska, které se mělo konat v pátek 30. října v Krajské knihovně, odložen na lepší časy. O konání v náhradním termínu Vás budu s předstihem informovat.

Moc si vážím Vaší nabídky a doufám, že přírodě Karlovarska a setkáním jejích příznivců zachováte přízeň i nadále.

Děkuji za pochopení,

Jan Matějů

V návaznosti na nové usnesení vlády, které nařizuje opatření v souvislosti s Coronavirem Covid-19 od 5. 9. 2020, ruší Muzeum Karlovy Vary konání Mezinárodního dne archeologie dne 17. 10. 2020.

Přednášející doc. Petr Janeček, zástupce ředitele Ústavu etnologie při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, etnolog, folklorista a spisovatel odpoví na otázky, jaké podoby má dnešní slovesný folklor a která novodobá lidová vyprávění nahradila tradiční pověsti a legendy našich předků. Autor úspěšné knižní série „Černá sanitka“, která se dočkala televizního, rozhlasového a divadelního zpracování, představí moderní folklor (nejen) na Karlovarsku. Přiblíží především současné pověsti, fámy a hoaxy, ale také další žánry soudobé lidové tradice - anekdoty a vtipy, nápisy na zdech a moderní internetový folklor.

Začátek v 17 hodin.

Po přednášce jsme přidali několik fotografií. všem přišedším děkujeme za návštěvnickou podporu.

U příležitosti Dnů evropského dědictví se v Královské mincovně odehraje celodenní program. Zájemci si mohou vybrat, zda s dětmi navštíví pohádku Divadélka Ondřej, či přednášky Petra Mikšíčka a Petra Rojíka, případně závěrečný koncert skupiny Dry Band.

Řada akcí se ke Dnům evropského dědictví odehraje i na jiných místech v Jáchymově. Přístupné budou Štola č. 1, Špitální kostelík, kostek sv. jáchyma a Latinská knihovna.

Podrobný program naleznete na přiloženém plakátu.

Přednášející geolog Petr Rojík vysvětlí, proč pojmy „krušnohorský cín“ nebo „slavkovský cín“ budí dodnes ve světě respekt. Zdejší kraj je kolébkou poznání, kde, jak a proč vznikají ložiska cínových rud. Cín lákal do regionu horník a ovlivňoval osudy lidí od středověku po současnost. Cínová kroupa, dvojčatný srůst krystalů cínovce (kasiteritu), by mohla být obrazovým symbolem Karlovarského kraje právě tak, jako se jím stalo Vřídlo.

Okouzlující mineralogie krušnohorských a slavkovských cínových ložisek a s nimi spojených zdrojů wolframu, molybdenu, lithia, mědi a dalších kovů je pojmem od Japonska po Kanadu. Čeština i světové jazyky převzaly ledacos z krušnohorského „cínařského názvosloví“. Autor přednášky se pokusí nastínit, proč máme tolik vzácného cínu právě u nás, jak se cín koncentroval do ložisek, kolik zásob ještě zůstává v zemi a jak cín míchá s mocenskými kartami.

Začátek v 17 hodin.

Další z cyklu přírodovědeckých exkursí seznámí účastníky s živou i neživou přírodou na severním okraji vulkanických Doupovských hor. Přechod z Ráje do Osvinova přes skalní stěnu a sutě na svazích Pekelské skály, na Nebesa a kolem památných stromů v Pekle do infocentra v Osvinově povede z velké části mimo cesty. Trasa je časově i fyzicky značně náročná, s převýšením kolem 500 metrů.

Průvodci budou lichenolog Petr Uhlík z Muzea Sokolov, zoolog Jan Matějů z Muzea Karlovy Vary a vulkanolog Vladislav Rapprich z České geologické služby.

Doporučené jsou oblečení a pevná obuv do terénu a svačina.

Sraz účastníků je v 8.30 hodin ve Stráži nad Ohří, na parkovišti u restaurace U Lípy (50°20’18″N, 13°3’9″E). Odtud se výprava přemístí některými auty ke statku Na Ráji.

Průvodci prosím o preferování individuální dopravy. V případě, že někdo z účastníků pojede vlakem nebo autobusem, nechť kontaktuje organizátora.

Kontakt: P. Uhlík, tel.: 352 324 024 nebo uhlik@muzeum-sokolov.cz

Návštěvníci akce se dozví řadu informací o folklórní muzice v Karlovarském kraji, budou si ale též moci muziku i poslechnout. Součástí odpoledne je rovněž přednáška Evy Hankové a Lubora Hanky, dlouholetých vedoucích folklórního souboru Dyleň, o muzice, krojích a paní Aleše Balounové.

Začátek ve 14 hodin.

Malá výstavka je připravena u příležitosti mezinárodního Karlovarského folklorního festivalu jako pocta paní Aleše Balounové (1920- 2001), od jejíhož narození uplynulo v dubnu 100 let. Aleša Balounová spolu se svým manželem Miroslavem založili v roce 1957 folklorní soubor Mládí, později přejmenovaný na Dyleň.

Výstava je pořádaná u příležitosti 80. narozenin dlouholetého spolupracovníka Muzea Karlovy Vary ing. Stanislava Wiesera. V osmi obrazech a jejich příbězích představuje fotografa, ochránce přírody, turistu a především milovníka rozmanitých krajin Karlovarska, které dokumentuje už 55 let.

Začínal v Podkrkonoší fotografovat deskovým a filmovým aparátem na formát snímků 9x6 cm. Od svých 15 let fotografoval na kinofilm – až do té doby sahá ohlédnutí na prvním z osmi vystavovaných snímků - a nyní zaznamenává své pohledy na miniaturních čipech digitálních přístrojů.

Výstava potrvá od 23. července do 30. srpna.

Vernisáž začíná 22. července v 17 hodin.

Výstava s podtitulem „Sláva – úspěchy – skandály – pády nejznámějších filmových a divadelních herců a hereček“ připomene slavné filmy prvorepublikové a protektorátní éry, která bývá často nazývána zlatým věkem české kinematografie. A především pak tehdejší největší filmové hvězdy a jejich osudy. Není mnoho Čechů, kteří zažili tak rychlý vzestup a vzápětí tak hluboký pád jako někteří prvorepublikoví a protektorátní herci a herečky.

Návštěvníci si prohlédnou také hereckou šatnu, památky osobní povahy vztahující se k hereckým osobnostem, např. Nataše Gollové, Věře Ferbasové, Soně Červené, Svatopluku Benešovi, Oldřichu Novému, Zitě Kabátové a dalším, reprinty filmových plakátů a originály dobových karikatur, dobové oděvy a doplňky „V čem se chodívalo do kina a do divadla“, fotografie, časopisy a knihy.

Vernisáž se koná 1. 7. v 17 hodin.

Úspěšná výstava obecně představující fenomén sopek ale také známé i méně známé sopky Karlovarského kraje, se přestěhovala na zámek ve Valči.O Komorní hůrce slyšel snad asi každý, kde byste ale hledali sopky jako jsou Šumná, Krásný vrch, Podhora nebo Pustý zámek?

Výstava přibližuje celkem jedenáct zajímavých lokalit z regionu - jejich stavbu, stáří, způsob vzniku, je možné si prohlédnout animace sopečné činnosti, osahat autentické velkoformátové vzorky hornin nebo najít zkamenělý list v laharových uloženinách. K vidění je i vzácný "červený" skelný opál – hyalit.

Výstavu pořádá Muzeum Karlovy Vary ve spolupráci s Českou geologickou službou a Národním památkovým ústavem - Zámkem Valeč. V rámci vernisáže se uskuteční komentovaná prohlídka výstavy pod vedením přírodovědců Jana Matějů z Muzea Karlovy Vary a Vladislava Rappricha z České geologické služby.

Vernisáž 26. června září v 17 hodin.

Odpolední vycházka prostředím golfového hřiště pod vedením přírodovědce Jana Matějů je spojená s pozorováním syslů, povídáním o jejich životě a vyloučena není i ukázka odchycených syslů.

Krátká trasa po hřišti bude trvat asi jednu hodinu, trasa je nenáročná a vhodná i pro handicapované a kočárky.

Sraz v 17 hodin v Olšových Vratech, parkoviště Golf Resort a. s. (50.2135083N, 12.9298583E).

Panelová výstava přibližuje radioaktivitu v nejširším slova smyslu. Po staletí si horníci nevěděli rady s rudou, kterou nazývali smolinec. Objevení nového prvku, nazvaného Uranium, a jeho záření se stalo předmětem zájmu vědců, a tím i objevením radioaktivity. Objev štěpení jádra v prosinci 1938 byl jednou z nejzávažnějších událostí v dějinách přírodních věd. Mimořádnou úlohu v tom hrály Krušné Hory. Výchozí bod pro všechny další aktivity představovala ložiska v Jáchymově.

Vzhledem k současné situaci začne výstava bez vernisáže.

Přibližně čtyřkilometrová procházka povede směrem k těžbou zasaženému Krásnému vrchu a zpět. Účastníci se dozví o historii těžby surovin a geologických zajímavostech lokality, fauně a flóře lomů. Při troše štěstí bude možné spatřit i raky říční.

Průvodci budou přírodovědci Jan Matějů z Muzea Karlovy Vary a Petr Krása z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Sraz v 17 hodin v osadě Velký rybník „na návsi“ poblíž restaurace U Hastrmana (50.2877331N, 12.8659933E).

Přírodovědná vycházka provede účastníky pod vedením přírodovědců Jana Matějů z Muzea Karlovy Vary a Jiřího Brabce z Muzea Cheb zarostlým údolím říčky Plesná s poznáváním místní květeny a zvířeny. Trasa povede z Milhostova přes rašeliniště údolí Plesné, kolem rybníku na přítoku od bývalé osady Bor, bývalý Mostek a rybníčky v okolí a dále dle nálady a zájmu. Zpět pak po silnici z Mostku do Milhostov. Základní trasa měří přibližně 7 km, vede ale neprůchodným terénem zarostlou nivou, bažinami, rašeliništi a ostřicovými porosty.

Neboť zašpinění a zamokření je jisté, je nutností odpovídající vybavení - obuv do mokřadů (holínky nebo průtočná obuv) a oblečení do terénu (dlouhé kalhoty).

Sraz účastníků je v 10:10 na vlakové zastávce Třebeň.

S platností od 26.5.2020 bude do všech expozic Muzea Karlovy Vary a na všechny krátkodobé výstavy vstupné 0,- Kč.

Toto opatření bylo přijato pro zmírnění dopadů krize související s Covid–19 a platí od 25. 5. 2020 do 31. 10. 2020.

Tradiční Muzejní noc, kterou se Muzeum Karlovy Vary každoročně připojuje k Mezinárodnímu dni muzeí, se letos ze zřejmých důvodů neuskuteční. Podmínky uvolnění situace nejsou takové, aby bylo možné smysluplně akci uspořádat.

Tématem Mezinárodního dne muzeí je letos "Muzea za rovnost: rozmanitost a začleňování."

Muzea mají potenciál vytvářet hodnotné zážitky pro lidi bez ohledu na jejich původ či osobní zázemí. Právě dnešní doba přináší muzeím jako důvěryhodným institucím příležitost, aby prokázala svůj význam v zapojování do politické, sociální a kulturní moderní společnosti.

Mezinárodní den muzeí ustanovila v roce 1977 Mezinárodní rada muzeí (ICOM) s cílem upozorňovat širokou veřejnost na roli muzeí v rozvoji celé společnosti.

V České republice je oslava Mezinárodního dne muzeí tradičně spjatá s pořádáním Festivalu muzejních nocí a vyhlašováním ceny Gloria musaealis, v rámci níž Český výbor ICOM uděluje zvláštní cenu.

(zdroj: network.icom.museum/icom-czech/icom/mezinarodni-den-muzei)

Soutěže o nejnápaditější roušku se zúčastnila celá řada adeptů na vítězství s nápady vskutku nejrůznějšími. A protože nešlo o soutěž s přísně "sportovními" pravidly (1., 2. a 3. místo), rozhodlo se Muzeum Karlovy Vary za snahu a aktivitu ocenit hned několik soutěžících.

Ti získali volné vstupenky na celý rok do stálých expozic v Karlových Varech a Jáchymově, na krátkodobé výstavy a přednášky.

V galerii naleznete oceněné "modely" bez určování pořadí.

Všem soutěžícím moc děkujeme a těšíme se z jejich návštěv.

Muzeum Karlovy Vary, Nová louka 23, Karlovy Vary znovuotevírá 12. května pro veřejnost své expozice a výstavu MEZI PRAHOU A KÁHIROU. Unikátní výstava ve spolupráci s Egyptologickým ústavem Univerzity Karlovy v Praze, kterou dosud neměl nikdo možnost navštívit, byla prodloužena a potrvá do 31. května.

Otevírací doba je út – ne 10 – 18 hodin.

Expozice budou otevřeny v omezeném provozu, vstup bude povolen pouze s krytím nosu a úst, každý návštěvník (včetně dětí od 2 let) obdrží ochranné rukavice a dezinfekci na ruce. Multimediální dotykové obrazovky budou z bezpečnostního hlediska vypnuty. Návštěvníci musí dodržovat bezpečnostní odstupy 2m. Muzeum dezinfikuje své prostory pomocí ozonizéru.

Návštěvníkům také muzeum nabídne kromě kulturního zážitku kávu ve venkovním prostoru dvora.

I přes veškerá opatření a nouzový režim věříme, že se u nás bude návštěvníkům líbit.

Muzeum Královská mincovna v Jáchymově, pobočka Muzea Karlovy Vary Karlovy Vary, znovuotevírá 12. května pro veřejnost své expozice. Otevírací doba je út – ne 10 – 18 hodin.

Expozice budou otevřeny v omezeném provozu, vstup bude povolen pouze s krytím nosu a úst, každý návštěvník (včetně dětí od 2 let) obdrží ochranné rukavice a dezinfekci na ruce. Návštěvníci musí dodržovat bezpečnostní odstupy 2m. Muzeum dezinfikuje své prostory pomocí ozonizéru.

I přes veškerá opatření a nouzový režim věříme, že se u nás bude návštěvníkům líbit.

Po Velikonocích jsou další významné dny plné zvyků na konci dubna a v měsíci květnu. Svatý Jiří je uctíván 23. či 24. dubna (o 23. 4. se dělí se sv. Vojtěchem). Často jeho svátek doprovázela pouť s jarmarkem (nejčastěji v neděli následující po 23. či 24. dubnu), na kterém mladíci kupovali svým dívkám perník. Býval to i jakýsi „revanš“ za Velikonoce, kdy obdarovávaly dívky své nápadníky. Večer pak šli lidé k muzice do místního hostince. Nás dnes možná překvapí to, že se na sv. Jiří často stavěly májky, např. právě před hospodou.

Na některých místech Egerlandska chodil po vsi starosta a další představitelé spolu s obecním pastýřem a pilovali skotu rohy, aby se zvířata později na pastvě vzájemně neporanila. Rovněž se dělal soupis dobytka kvůli zajištění krmení na podzim a v zimě.

Do dnešních dní se nám dochovalo několik svatojiřských pranostik a moudrostí:

„Jak dlouho je před sv. Jiřím hezky, tak dlouho po něm prší“, případně „Jak dlouho před sv. Jiřím žáby křičí, tak dlouho pak mlčí.“

„Je-li na sv. Jiří obilí již tak vysoké, že se v něm ukryje celá vrána, bude mimořádně dobrá úroda.“

Svátek sv. Marka: V tento den začínala procesí, která chodila krajinou a prosila o hojnou úrodu. Procesí jste mohli potkat právě 25. dubna a po následující květnové týdny. Lidé se zastavili nejen u všech kapliček, ale také na každé křižovatce. Mladí snoubenci si museli dávat pozor, aby jejich budoucí sňatek nebyl ohlášen v neděli, které předcházela procesím. To přinášelo jejich manželství smůlu a stejně tak i to, pokud jejich svatba připadla na týden po této neděli.

Velice důležitá a magická je tzv. Valpuržina noc, která dodnes připadá na večer 30. dubna. Je to známá „noc čarodějnic“, při které mají zlé síly velikou moc. Tomu se muselo předejít řadou důležitých úkonů a hospodář se musel pečlivě připravit. Ještě před soumrakem byly stáje vykouřeny jalovcem a zvířectvu se do krmení přidávaly stébla trávy natrhané na devíti různých mezích. Vykuřovaly se rovněž prostory, ve kterých žili lidé, používala se svěcená voda a do oken se dávat kříž z bezu či z posvěcených kočiček od Velikonoc. Důležité bylo zkontrolovat, zda jsou ve všech klíčových dírkách klíče. Pokud tam nebyly, čarodějnice tudy mohly prolézt dovnitř. Před vstup do obydlí a před stáje a maštale se nasypal písek nebo natrhaná stébla trávy. To čarodějnice také zastavilo, neboť se zdržely jejich počítáním a mezitím nastalo svítání.

Ochránit se musela i hnojiště. Čarodějnice je totiž rády polévaly mrtvou vodou a krávy pak ztratily mléko.

Na návsích se konalo tzv. vyhánění čarodějnic (zvané Ausplatzen). Shromáždili se zde mladíci, kteří práskali biči tak dlouho, co jim síly stačily. Tento zvuk vyháněl zlé mocnosti z vesnice.

Vlastní rej čarodějnic začíná o půlnoci, kdy vylétávají z komínů. Kdo se nebojí a chce je vidět, má možnost. Musí však vystoupat na kopec, ze kterého je vidět sedmero vesnic. Nečistý dům a jeho obyvatelku pozná podle toho, že z komínu stoupá ohnivá pára. Na svůj sabat se slétávají na koštěti nebo metle a scházejí se také na křižovatkách lesních cest. Kdo je vyruší, vyvázne bez trestu, pokud odpřisáhne, že nikdy nevyzradí, co právě viděl. Kdo svůj slib poruší, ten zemře ještě během roku.

Pokud v noci na 1. květen prší, pak to přinese štěstí.

První máj: na mnohých místech procházely od časného rána kapely a vyhrávaly veselé písně. V Aši byli i trubači na věži.

Často se již v noci postavily májky. Mladí muži pak rádi stavěli menší májku před okna své milé. Někteří ale zabodli májku do hnojiště, případně zavěsili na strom potrhanou sukni. Naopak dívky vstávaly velice brzy, aby tyto „dárečky“ odklidily.

Odpoledne se mládež shromáždila před májkou na návsi (nebo před místním hostincem) a tančila kolem. Avšak jako první tančil pár tzv. obecního sluhy a obecní děvečky – mladý pár, který byl na tuto roli určen. Za to pak museli oba dva zaplatit obecenstvu 5 zlatých.

Později, když byla májka kácena, se nejprve „posvětila“ pila pivem. Oblíbená byla lidová hra na „zloděje a lesníka“. Nejčastěji dva mladíci se vydávali za zloděje a chtěli májku porazit, aby měli dřevo. V tom se jim snažil zabránit jiný mládenec, který představoval lesníka. Nakonec se domluvili a májka byla poražena. Odříznutá a ozdobená špice se odnesla do místní hospody, kde ji postavili na stůl. Vybraný pár měl opět přednost a znovu stůl obtančil jako první. Tentokrát dvojice zaplatila pouze 3 zlaté a za to dostala nejkrásnější stuhu z májky. Poté byl rozprodán i zbytek májky a výnos se propil v hospodě.

První květnový den se v některých oblastech vyháněl poprvé dobytek na pastvu. Pastýř zvířatům požehnal a kropil je svěcenou vodou. Jejich majitelé pak dali pastýři za odměnu libru másla (zhruba půl kilogramu) a žejdlík sádla (hrnek o objemu necelého půllitru).

Pokud během 1. května pršelo, značilo to hubenou úrodu. Doslova se říkalo, že to „prší mrtvé husy a hlad“.

Letos připadá na květen svátek Nanebevstoupení Krista. V tento den by se neměl nikdo koupat v otevřené vodě, neboť ta si žádá svou oběť - kdo do ní vstoupí, může utonout.

Marcel Paška

Letos připadá den, kdy si také v České republice připomínáme oběti holocaustu, na 21. dubna. Letos mělo již po patnácté proběhnout Veřejné čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa ve 28 městech České republiky. V souvislosti s karanténními opatřeními kvůli nemoci Covid-19 se však připomínka nemůže konat ve veřejném prostoru. Jelikož je datum konání akce navázáno na historické datum, nelze připomínku přesunout na později. Proto jsme se rozhodli k odvážnému kroku a připomínku nevinných obětí rasového pronásledování za druhé světové války přesunout do virtuálního prostoru na internetu a sociálních sítích Muzea Karlovy Vary. Příspěvky naleznete v sekci "Muzeum populárně - Soudobé dějiny"

Soutěž o vlasnoručně malované kraslice skončila vítězstvím dvou soutěžících - vrtanými a voskem zdobenými kraslicemi a vtipnou sestavou vajíček s obličeji.

Vítězky získávají celoroční vstupenku na všechny akce a do všech expozic muzea zdarma.

Gratulujeme.

V souvislosti s vývojem současné situace a z něj vyplývajících skutečností rušíme do odvolání konání květnových akcí.

Konkrétně jde o výstavu Mýtus atom, Muzejní noc a archeologickou vycházku Zaniklá středověká osada Obora a kostel sv. Linharta. V muzeu Královská mincovna v Jáchymově se jedná o zrušení konference České podzemí a rovněž Muzejní noci, která se měla uskutečnit v červnu.

Z akcí v Karlových Varech zůstává zatím otevřená možnost přírodovědné vycházky Divočina nivy Plesné, která by se měla uskutečnit 31. května. O jejím konání či nekonání budeme včas informovat.

O kouzlu objevování v krajině Krušných hor bude vyprávět kulturolog, filmař, fotograf a spisovatel Petr Mikšíček. Představí, že neznámá místa, zaniklá osídlení i zapomenuté příběhy mohou znovu ožít nadšením lidí, ale i díky audiovizuálním technologiím v mobilních telefonech. Na přednášce si návštěvníci sami mohou zkusit rozšířenou a virtuální realitu.

Začátek v 17 hodin.

Vzhledem k současné situaci se nemůže konat tradiční Velikonoční jarmark, nabízíme vám alespoň Muzejní Velikonoce online.

Nepochybujeme o tom, že většina z vás ví, jak si uplést pomlázku. Pro ty, kteří se to chtějí naučit, nabízíme následující videopostup.

K Velikonocím patří samozřejmě kraslice, tedy jakýmkoliv způsobem zdobená vajíčka. Ve fotogalerii naleznete různé ukázky kraslic. Vedle vajíček tradičně zdobených lidovými motivy či motivy z nich vycházejícími je rozšířené i zdobení vajec voskem, vrtáním (kraslice madeirové) i drátkováním. Kraslice zdobené drátováním a korálky vznikly přímo v Karlových Varech a jejich autorka Andrea Havlíčková za ně loni získala certifikát Regionální výrobek regionu Poohří.

Pokud si chcete zkusit vyrobit vlastní kraslice zdobené voskem, nechte se inspirovat videoukázkou.

K Muzejním velikonocím naleznete na našem webu i další články. Přejeme pěkné Velikonoce a pevné zdraví.

PAŠIJOVÝ TÝDEN

Po Květné neděli začíná pašijový týden – poslední týden předvelikonoční VELIKONOCE Jsou svátkem pohyblivým, který vychází vždy na první víkend po jarním úplňku. Velikonoce jsou oslavou jara, probouzející se přírody po zimě a zároveň jsou významným křesťanským svátkem spojených s mnoha liturgickými obřady na památku umučení a vzkříšení Ježíše Krista.

SAZOMETNÁ STŘEDA – 08. 4. 2020

Jinak škaredá. Sazometná podle vymetání komínů, škaredá jako upomínka na Jidášovo zradu Krista. V tento den se nesmí nikdo mračit, jinak mu to zůstane po celý rok.

ZELENÝ ČTVRTEK – 09. 4. 2020

Název podle zeleného mešního roucha. Jedla se zelená strava – špenát, zelí, aby se člověka drželo pevné zdraví. Zvony odlétají do Říma, na mši zvou místo utichlých zvonů řehtačky. Kdo při posledním zvonění zvonů zacinká peněz,i nebude mít celý rok nouzi. Hospodyně vstávají časně a vymetají stavení, smetí odnesou za humna, aby se v domě nedržely blechy. Na Karlovarsku se v tento den barvila vejce. V Otovicích do červené barvy cikorkovým papírem, v Cihelnách se vejce vymalovávala.

VELKÝ PÁTEK – 10. 4. 2020

V katolické liturgii den smutku. V baroku hráli studenti pašijové hry, které popisovaly poslední dny a Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Lidé vstávali časně a odcházeli se mýt k potoku, aby byli chráněni před nemocemi. Sedláci nechtěli na Velký pátek nic půjčovat, protože se báli očarování dobytka. Podle lidové víry se v tento den otevírala zem, aby vydala jedinkrát v roce své poklady.

BÍLÁ SOBOTA – 11. 4. 2020

Na Bílou sobotu se zvony vracejí z Říma a odzvoní půstu. V Karlových Varech se lidé doma omývali přinesenou vodou z potůčků. V Ostrově a Boru se světily v kostele vejce, mazance a voda. Konala se noční bohoslužba – vigilie. Před vigilií se posvětil oheň, od něho se zapálila velikonoční svíce – paškál, kterou se světlo přeneslo do kostela.

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ – 12. 4. 2020

Většinou se v tento den světily velikonoční pokrmy – beránek, mazanec, vejce, chleba a víno. Část svěceného pokrmu se obětovala zemi, aby byla dobrá úroda, část studni, aby byla zdravá voda. Na Karlovarsku byly v 19. století oblíbené jízdy do polí, které měly zajistit dobrou úrodu. Také se před východem slunce zapichovaly kočičky do polí, chasníci při tomto obřadu stříleli.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ – 13. 4. 2020

K Velikonočnímu pondělí se neváže žádný liturgický obřad, největší význam má z hlediska lidových obyčejů. V noci z neděle na Velikonoční pondělí v Ostrově chlapci sypali cesty k domům svých vyvolených dívek mladým obilím, méně oblíbeným dívkám sypali řezanku. V tento den probíhala pomlázka, prastarý zvyk, který má různé krajové odlišnosti. Chlapci šlehali dívky a ženy, aby byly po celý rok pilné, zdravé a veselé.

V okolí Ostrova se větvičky zapichovaly tři kroky od rohu pole směrem k jeho středu. Při tom se říkalo: „ Do svátečního dne sázím tě palmová větvičko, abys celý rok chránila to naše políčko. Pomoc Bůh otec, Bůh syn a Duch svatý.“ Pomlázka a vrbový proutek byly symboly životní síly. Šlehání pomlázkou bylo doprovázeno různými říkadly: „ Dobré ráno přejeme, dejte vejce červené, když ho slípka nesnesla, odnesem jí s vajíčkem.“

Mgr. Dominika Kožešníková

Muzeum Karlovy Vary vyhlašuje soutěž o nejoriginálnější malovanou kraslici.

Nazdobili jste si vlastnoručně kraslici? Pošlete nám fotografii a vyhrajte celoroční vstupenku na všechny akce a do všech expozic muzea zdarma.

Foto vašich vlastnoručně nazdobených kraslic zasílejte na adresu: sekretariat@kvmuz.cz. Foto můžete zasílat do pátku 17. 4. 2020.

Květná neděle: Na Květnou neděli začínal ve starém „Egerlandsku“ Svatý týden. Byl zván Charwoche, v německy mluvících zemích se tato doba dodnes označuje Karwoche. S významnými dny tohoto cyklu byly vždy spojené lidové zvyky, tradice a pověry. Poslední neděle před Velikonocemi je nazývána Květnou podle zvyku zdobení kostelů květy, které napodobují palmové ratolesti. Těmi byl vítán Ježíš Kristus při svém příjezdu do Jeruzaléma právě v neděli před naplněním se jeho osudu. Palmová ratolest je také starý symbol mučednictví. V našich zeměpisných šířkách nebyly palmy k dispozici, a proto se nahrazovaly jinými rostliny. Tak tomu bylo i zde, v Egerlandu, a nejčastěji byly používány vrbové proutky s tzv. kočičkami, březové proutky, větvičky lísky a další.

Žehnání proutků se odehrávalo v kostele, kam přicházeli členové každého domu či usedlosti. Požehnané ratolesti mají očistnou sílu, magickou moc a chrání před nehodami a nemocemi. Na některých místech kraje se věřilo, že rodiče by jimi měli švihat své děti, aby nebyly líné. Ale i sám dospělý se mohl 3x udeřit přes záda a tím se mu v následujícím roce měly vyhnout bolesti v oblasti kříže.

Chlapci, kteří přinesli proutky z kostela domů, s nimi měli také 3x oběhnout celý dvůr. Zajistili tak ochranu slepicím a holubům před kunou a dravými ptáky. Pokud proutek používal forman, spolu s opratí, zajistil pevné zdraví sobě a svým koním, ale také ochránil vůz před nehodou.

Samotné kočičky chránily také před kašlem, bolestí v krku a celý dům pak před úderem blesku. Bylo dobré umístit je na půdu stavení a do světnice. Tam bylo doporučováno je položit za krucifix a svatý obrázek. Přihnala-li se prudká bouře, bylo dobré vhodit část požehnaných kočiček do kamen a zapálit svíčku-hromničku. Pokud sedlák položil větve kočiček křížem do rohu svého pole, ochránil jej rovněž před úderem blesku.

Ke Květné neděli se pojilo i několik pořekadel. Kdo v tento den vstal poslední, byl prohlášen za tzv. palmového osla. Kdo v tuto neděli upadl, tomu se ostatní posmívali, že střelil tohoto osla. V tento den si také lidé brali na sebe nějaké nové oblečení, ale museli si dát pozor, aby je osel neušpinil.

Onen palmový osel byl prastarým zvykem. V kostelích byly uchovávány dřevěné sošky v podobě oslíka a právě na Květnou neděli vycházel z kostela průvod, který osla protáhl vsí a městem. Na dřevěné soše pak seděl ministrant, který představoval Krista při jeho vjezdu do Jeruzaléma.

Zelený čtvrtek: Na Zelený čtvrtek začíná tichá část velikonočního týdne. Utichají všechny práce a venkovní činnosti, s nimi i nástroje. V kostelích umlknou zvony – podle tradice odlétají do Říma. Znovu se ozvou v noci ze soboty na neděli. Jejich zvuk je nahrazen řehtačkami, které 3x denně oznamují bohoslužbu. V této oblasti byly řehtačky nazývány jako „Ratsch“, jinde to byly „Klappern“, „Schubklappern“, „Schnuren“, „Gratschn“ nebo „Rumpeln“. Chlapci, kteří chodili vesnicemi, při řehtání zpívali: „Wir ratschn, wir ratschen den englischen Gruß, den jeder katolische Christ beten muß.“ V poledne pak: „Wir ratschen, wir ratschen zwölfe.“ Večer následoval popěvek: „Wir ratschen das Gebet des Herrn, gelobt sei Jesus Christus.“

V kostelích byl napodobován zvyk, kdy Ježíš omýval nohy 12 učedníkům. Farář omýval nohy chudým sousedům.

Děti bývaly ve čtvrtek obdarovávány od slepičky, která jim snesla červené vajíčko. Toto vajíčko schovávaly maminky a děti je pak hledaly. S vajíčky se (mimo jejich konzumace) hrály i hry. Jedna z nich byla nazývána „Antippen“. Dvě vajíčka o sebe udeřila a zvítězil ten, komu se nerozbilo. Hra byla mezi místními dětmi známá i jako „Stutzen“, „Anstutzen“, „Tupfen“, „Pecken“ a dalšími názvy. Vítěz klání získal i vajíčko prasklé, to se nazývalo „Brüchling“. Další oblíbenou dětskou zábavou bylo kutálení velikonočních vajíček, tzv. „Oia-rudeln“. Kromě zábav se vařená vajíčka také zavěšovala do stodol, kde měla ochrannou funkci a zajišťovala bohatou úrodu.

Kdo na Zelený čtvrtek jedl čočku, při tom se po zbytek roku držely peníze. Samotný název, Zelený, připomínal barvu, která byla využívána zejména v kuchyni při přípravě pokrmů. Oblíbená byla polévka z prvních jarních bylinek. Často se používal kerblík třebule, popenec obecný, kopřiva, violka vonná nebo jahodník. Něco zeleného mělo přijít také na stůl v poledne coby ozdoba.

Zajímavostí je, že dětem vajíčka přinášela slepička. Velikonoční zajíček byl v oblastech Egerlandu ještě počátkem 20. století prakticky neznámý.

Velký pátek: Tento den si připomínáme ukřižování Ježíše Krista v Jeruzalémě. Ticho všude kolem se ještě umocnilo. Den měl být plný vážného smutku. Znovu byly zakázány jakékoliv činnosti, ale také veškerý hluk a rámus. Rovněž by se nemělo nic prodávat a ani by si člověk neměl nic půjčovat – obojí přinášelo obrovskou smůlu. Dokonce by se neměl ani péct chléb a večer pít mléko.

Důležité činnosti se v lidové tradici odehrávaly ještě před východem slunce. Lidé si vykopali bylinky ze země a celý den je nosili při sobě. Ukazovaly totiž cestu k pokladu. Před úsvitem bylo také dobré si nanosit domů vodu, která (nabraná v tento významný den) měla kouzelný a očistný charakter. Nejlépe působila voda nabraná tam, kde „vše plyne“, tedy z nějakého potůčku či řeky. Ještě silnější účinek měla ta, která byla nabrána pod mostem.

Lidé navštěvovali kostel, kde zapalovali svíčky. Těmi se pak osvěcoval tzv. Boží hrob. Rovněž se konala různá procesí, a to odpoledne (Chebsko) či kolem půlnoci v noci na sobotu.

Podle pranostik bude suché léto, pokud na Velký pátek prší.

Bílá sobota: V naší oblasti známa jako Charsamstag, tedy Velikonoční sobota. S tímto dnem byla spojena celá řada rituálů a pověr. Před kostelem se žehnaly oheň a voda. Oba dva živly měly silný očistný charakter. Sobotním ohněm byly spalovány proutky kočiček. Popel se poté sypal na pole, kde měl ochranný účinek a zajišťoval bohatou úrodu. Uhlíky z ohně, ve kterém byly kočičky spáleny, si lidé brali domů a ještě horké je dávali do kamen – získali tak „nové světlo“ nebo „svaté světlo“. Někde se také označovalo jako „Jidášův oheň“. Mimo to uhlíky chránily celé stavení před vyhořením a ve sklepě prý dokonce chránily před ropuchami a jinou škodlivou „havětí“. V Žalmanově na Žluticku pomáhalo uchránit dům od požáru to, když se všechny rohy vykropily požehnanou vodou.

O Bílé sobotě by se nemělo zapomínat ani na dobytek. Ten se měl rovněž pokropit vodou, aby i nadále zůstal zdravý.

Děvčata se v sobotu omývala vodou, aby zůstala i nadále krásná. Muži se omýváním obličeje chránili proti očním chorobám. Důležité bylo (u žen i mužů) oschnout na slunci a vzduchu. I během soboty chodili hrkači, kteří nahrazovali zvony a někde dostávali za svou snahu odměnu. Vodou se také mohly oblévat včelí úly, což mělo zajistit hojnost medu, doslova měly úly díky tomu ztěžknout.

V sobotu se z Říma vrací zvony, kde jim požehnal papež za to, jak celý rok věrně sloužily církvi a všem křesťanům. Během jejich obnoveného vyzvánění se odehrávají další důležité magické rituály.

Časté bylo také trhání mladých plodin na poli, které se pak vkládaly jako ochrana do postele a zvířectvu do podestýlky. Na Karlovarsku a Doupovsku prováděly ochranný rituál hospodyně. Zatímco v kostele zvonily zvony, ženy bouchaly poleny do prahu domu a odříkávaly: „Alles naus – Ratt und Maus.“

Dodnes oblíbeným zvykem v německých zemích je tzv. velikonoční střílení z hmoždířů a pušek. To zajišťovaly střelecké spolky a váleční vysloužilci.

Velikonoční neděle: Nejdůležitější a hlavní den nejen Velikonoc, ale i celého liturgického roku. Je prolomeno velikonoční mlčení a probíhají další rituály.

Na mnoha místech bylo salvou z pušek přivítán východ slunce. Střílelo se i nad mladým obilím kvůli bohaté úrodě.

Zajímavá pověra říkala, že slunce po svém východu plive na celý svět jed. Proto bylo důležité se ochránit vodou nabranou před úsvitem. Podobně jako na Velký pátek měla největší moc ta voda, kterou si člověk nabral pod mostem z řeky či potoka.

Když se otec rodiny vrátil v neděli z kostela, dostával od svých dětí vařená a nebarvená vajíčka. Ta měl sníst i se skořápkami a celý rok se mu tak vyhýbala bolest v krku. V Louce u Bečova nad Teplou byl zvyk budit tatínka lechtáním nohou.

V noci z neděle na pondělí už se často chodilo na koledu s pomlázkou. Mládenci dostávali od svých dívek červená vajíčka. Výslužky si pak skupiny mladíků rozdělovaly v hospodě za notného popíjení piva a při muzice. Tu obstarávaly flašinety, housle nebo tahací harmonika. Poté, značně posíleni pivem, táhli mladí muži domů, zastavili se u každého stavení a zazpívali „serenádu“.

Velikonoční pondělí: Děti a mládenci chodili na koledu s vrbovými pomlázkami. Často chodili mladíci ke svým dívkám a ranami pomlázkou je nutili vstávat z postele.

Jako odměna bylo nejčastěji vajíčko, opět obarvené načerveno. Na mnoha vesnicích dostávali výslužku zejména malí kluci, kteří chodili v uplynulém týdnu s hrkačkami a nahrazovali kostelní zvony. Při koledě byly odříkávány nejrůznější říkanky.

Na Žluticku chodívaly děti s dohromady spletenou pomlázkou, což přinášelo štěstí.

Se získanými vajíčky se pak hrály podobné hry jako na Zelený čtvrtek.

Zajímavou tradicí bylo chodit na koledu zejména ke svému kmotrovi a kmotře. Za svou snahu dostávaly děti vajíčka, perník, pečivo, dívky i kávu. Časté bylo podarování naopak kmotrů a kmoter tzv. „kmotrovským kruhem“, což bylo pečivo ve tvaru kruhu.

V pondělí odpoledne pak lidé chodili na procházky, za příbuznými či do hospody. Těmto pochůzkám se říkalo „jít do Emauz“.

Velikonoční středa: Na některých místech se chodilo i o dva dny později, tedy ve středu. V tento den byly dívky vypláceny pro změnu březovými metlami. Těm se říkalo „Gertl“, jinde „Schmicke“. Celému středečnímu zvyku pak „Schmackostern“.

Bílá neděle: Tak byla označována neděle následující po Velikonocích. Tímto dnem velikonoční doba definitivně končila. V tento den často chodily 10leté děti poprvé ke svatému přijímání. Na mnoha místech hospodář obdaroval všechny členy statku mlékem a žemlí.

Pranostika říká, že pokud prší před Velikonocemi nebo i na Bílou neděli, pak bude mnoho deště až do Letnic.

Název Bílé neděle je pravděpodobně odvozen o bílého roucha, které nosili nově pokřtění členové církve po celých 8 dní (přijímáni jsou na Bílou sobotu). V českých jazykových oblastech se tomuto dni také říkalo „Provoda“. Proto české děti říkají: „Hody, hody, do provody“ a žádají tak o bohatou výslužku a měly tak hody až do provody, tedy do této Bílé neděle.

Bc. Marcel Paška

Pro malé a velké návštěvníky budou připraveny dílničky pletení pomlázek, zdobení kraslic voskem a slámou, tvoření jarních a velikonočních dekorací na stůl i na okna. Součástí bude i prodejní výstava výrobků, jejichž tématika souvisí s Velikonocemi.

Jarmark se koná od 13.00 do 16.30 hodin.

Přednášející Mgr. et Mgr. Lucie Jirásková Vendelová z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze přiblíží objevy českých egyptologů posledního desetiletí.

Ty mimo jiné zahrnují výzkum pohřebního komplexu rodiny princezny Šeretnebtej, kde byly nalezeny dva soubory polychromovaných vápencových soch. Dalším nálezem je hrobka AS 54 a loď z rané 4. dynastie, která ve světě vyvolala vlnu nadšení. Posledním významným objevem byla hrobka patřící legendárnímu mudrcovi Kairesovi, jenž přinesla mnoho zajímavých otázek i odpovědí.

Začátek v 17 hodin.

Muzeum Karlovy Vary vyhlašuje soutěž o nejnápaditější roušku. Pokud jste si sami vyrobili roušku a samozřejmě ji nosíte, vyfoťte se v ní a foto nám pošlete na email: sekretariat@kvmuz.cz.

Nejnápaditější a nejkrásnější roušky oceníme volnými vstupenkami na celý rok do stálých expozic v Karlových Varech a Jáchymově, krátkodobé výstavy a přednášky.

Soutěž potrvá do 30. 4. 2020.

Muzeum Karlovy Vary prosí (nejen) všechny své příznivce, kryjte si nos a ústa rouškami, šátky, šálami pokaždé, když vycházíte ven. Je to ohleduplné a slušné vůči vašemu okolí.

Děkujeme za vaše pochopení a přejeme všem, aby nepodléhali panice a situace se rychle zlepšila.

!!!PŘEDNÁŠKA JE Z DŮVODU MIMOŘÁDNÝCH OPATŘENÍ V SOUVISLOSTI S AKTUÁLNÍ SITUACÍ ZRUŠENA!!!

Přednášející PhDr. Petr Mašek, vedoucí oddělení zámeckých knihoven Národního muzea v Praze a odborník na staré tisky a rukopisy, připravil k prezentaci Expozici Knihovny latinské školy, která je od ledna 2020 k vidění v budově radnice v Jáchymově.

Knihovna je unikátně zachovalým souborem „libri catenati“, knih na řetězech, rozhodně největším v České republice. Vznikla z potřeb latinské školy a velká část knih pochází z darů tehdejších bohatých jáchymovských měšťanů, kteří dávali knihovně buď přímo knihy nebo peníze na jejich nákup. Knihovna obsahuje především prvotisky z konce 15. století a tisky ze století následujícího. Vedle četných teologických spisů jsou zde knihy z oborů přírodovědeckých (zoologie, geografie), z historie, práva, filologie a řady dalších.

Přednáška se koná v rámci cyklu "Krušné hory - malé pohoří světového významu". Cyklus přednášek se koná v rámci propagace zápisu Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Po přednášce mohou zájemci v doprovodu přednášejícího navštívit expozici Knihovny Latinské školy v sousední budově radnice.

Začátek v 17 hodin.

Muzeum Karlovy Vary uzavírá s okamžitou platností od 12. března v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu Vládou ČR své expozice na Nové louce v Karlových Varech a v Královské mincovně v Jáchymově. Zrušeny jsou rovněž veškeré akce.

Muzeum děkuje všem za pochopení a těší se na své návštěvníky ihned, jakmile to situace dovolí.

!!!VERNISÁŽ JE Z DŮVODU MIMOŘÁDNÝCH OPATŘENÍ V SOUVISLOSTI S AKTUÁLNÍ SITUACÍ ZRUŠENA!!!

VÝSTAVA ZŮSTÁVÁ PŘÍSTUPNÁ PRO JEDNOTLIVCE, MOŽNOST SKUPINOVÝCH NÁVŠTĚV SE AŽ DO ODVOLÁNÍ RUŠÍ.

Český egyptologický ústav FF UK Praha oslavil v loňském roce 100 let české egyptologie na Univerzitě Karlově. V rámci tohoto výročí představil ústav veřejnosti v Karolinu retrospektivní výstavu. Expozice mapuje činnost ústavu od prvních přednášek, kdy se v těžkých podmínkách rodil nový vědecký obor, až do současnosti. Od roku 1960 ústav již organizoval archeologické výzkumy přímo v Egyptě a Súdánu. Výstava představuje zejména Abúsír, který je dodnes hlavní koncesí českých egyptologů.

100 let české egyptologie výstava představuje zejména prostřednictvím kvalitních tisků fotografií a archivních dokumentů a 3D tisky některých nálezů.

Vernisáž 11. března v 17 hodin.

Muzeum Královská mincovna hostí historicky první ročník udílení Ceny Ď v Jáchymově. Cena Ď je česká cena určená mecenášům a dobrodincům v oblasti kultury, charity, vědy, vzdělávání a morálních hodnot v ČR.

Programem bude provázet Richard Langer, autor a pořadatel Ceny Ď 2001 - 2020. Hudebně doprovodí karlovarské uskupení Jean de Carro.

Bližší podrobnosti o ceně na www.cena-d.cz.

Začátek v 16 hodin.

Přednášející Mgr. Lukáš Falteisek z katedry ekologie Univerzity Karlovy v Praze a člen České speleologické společnosti promluví o ekosystému rudných dolů, který je dokonce bohatší než živá příroda v jiných typech podzemí.

V rudných dolech žijí pestrá společenstva mikroorganismů a hub. Jde o skutečnou divokou přírodu, kterou lze  bez nadsázky označit za kořeny krajiny. Přednášející představí nejzajímavější jevy spojené s činností mikroorganismů v dolech. Většinu z těchto úkazů lze vidět i v oblasti Krušných hor, kde mikroorganismy přispívají například k mimořádné pestrosti sekundárních minerálů v oblasti Jáchymovského rudního revíru.

Začátek v 17 hodin.

Na dílnách, jejichž náplň vychází z aktuální výstavy věnované Leonardovi da Vinci, si vyrobíte svůj vlastní krasohled. Dílny jsoujsou vhodné pro rodiny s dětmi a jsou pořádány ve spolupráci s galerií Supermarket WC.

Dílny se konají 26. a 29. 2., vždy od 14.30 do 17 hodin.

Doc. Pavel Vařeka z katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni přiblíží archeologické výzkumy táborů nucených prací a trestních pracovních táborů z let 1949 – 1960 na Jáchymovsku.

Tyto výzkumy umožnily rozšířit poznání komunistických táborů, dosud založené především na písemných pramenech a vzpomínkách bývalých politických vězňů, o hmatatelné doklady a materiální záznam masových represí. Archeologické metody poskytly detailní poznání zástavby táborů a života v nich. Výzkum je realizován ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum, jejíž unikátní databáze Paměť národa obsahuje množství rozhovorů s bývalými politickými vězni z jáchymovských lágrů.

Přednáška se koná v rámci cyklu "Krušného hory - malé pohoří světového významu".

Začátek v 17 hodin.

Po přednášce jsme přidali několik fotografií.

Dílna, jejíž náplň vychází z aktuální výstavy věnované Leonardovi da Vinci, je vhodná pro rodiny s dětmi. Dílna je pořádána ve spolupráci s galerií Supermarket WC.

Dílna trvá od 14.30 do 17 hodin.

Po dílně jsme přidali několik fotografií.

Muzeum Karlovy Vary, p. o. Karlovarského kraje ve spolupráci s nadací St. Joachim připravilo třídenní oslavy.

Oslavy jsme zahájili v pátek 10. ledna v Královské mincovně. V 17.00 oficiálně zahájil slavnostní večer Martin Hurajčík, náměstek hejtmana Karlovarského kraje pro oblast dopravy, silničního hospodářstí, kultury a památkové péče. Vystoupil komorní pěvecký sbor Rosa Coeli, jenž má ve svém repertoáru převážně skladby a písně 15. - 17. století s těžištěm v epoše renesance. Program doplnily humorné historické scénky v provedení Pouličního divadla Viktora Braunreitera.

Následujícího dne v sobotu 11. ledna jsme slavnostně otevřeli výstavu věnovanou tolaru. Panelová výstava, která má již čtyři jazykové verze a navštívila mnohé země včetně Mexika a Spojených států, je dílem profesora Petra Vorla, erudovaného numismatika a specialisty na tolary z východočeského muzea v Pardubicích a prorektora na tamější univerzitě. Profesor Vorel patřil mezi prominentní hosty oslav, vernisáž doplnil podnětnou přednáškou „500 let tolaru v Jáchymově - Z Jáchymova do celého světa. 500 let tolaru a dolaru“. Přiblížil evropský kontext vzniku jáchymovských tolarů na základě nejnovějších výzkumů a upřesnil širší politické okolnosti druhé třetiny 16. století, za kterých došlo ke změně původně jen lokálního označení „tolar“ na obecné pojmenování, označující všechny stříbrné mince obdobné hmotnosti a ryzosti. Vysvětlil také úlohu tolarových mincí v celosvětovém obchodě s drahými kovy v raném novověku, způsob transferu této měnové jednotky na americký kontinent a vznik dolarového měnového systému po vzniku USA.

Jako hudební doprovod jsme oslovili Jindřicha Tolara, a to nejen pro jeho hudební kvality při hře na kytaru, ale také pro jeho příjmení. Doprovázel jej Michal Fejt na klarinet.

Slavnosti tolaru pokračovaly třetí den, v neděli 12. ledna. Od 14.00 jsme pořádali menší vědeckou konferenci za účasti odborníků z několika institucí. Konferenci zahájil muzejní historik a jeden z organizátorů Jan Nedvěd přednáškou věnující se počátkům Jáchymova a kromě jiného počátkům reformace. Následoval příspěvek doktora Romana Zaorala, který promluvil o kupní síle tolaru, cenových proměnách a cenové revoluci v 16. a počátku 17. století. Následoval příspěvek MUDr. Vladimíra Horáka, věnující se kromě jiného aktivitám Heinricha von Könneritz, vrchního báňského úředníka. Poté přišli na řadu zástupci Národního památkového ústavu v Lokti – Filip Prekop přiblížil výzkum hradu Freudenstein a Ondřej Malina pak archeologické lokality v okolí Jáchymova, a to jak fortifikační stavby, tak i komunikace, a stavební a další lokality.

Oslavy tolaru přilákaly do Královské mincovny množství lidí, rovněž novináře a návštěvníky z Německa. V pátek navštívilo koncert a divadlo na sto lidí, v sobotu vyslechlo Vorlovu přednášku asi 120 návštěvníků, a konečně nedělní konference také téměř zaplnila sál.

Ač byly oslavy relativně skromné, svého účelu jistě dosáhly. Také aktéři, ať přednášející, hudebníci, zpěváci či divadelníci, přilákali poměrně dost návštěvníků, kteří diskutovali, projevovali zaujetí a zájem o tolarovou, resp. jáchymovskou tematiku.

Na vědecké konferenci zazní referáty na témata Kupní síla tolaru v 16. století, Jáchymov - kolébka stříbrné mince tolaru a úloha jáchymovských báňských úředníků, Šlikovský hrádek Freudenstein, Montánní archeologie v okolí Jáchymova, Jáchymov na počátku své existence ad.

Konference je přístupná veřejnosti.

Začátek ve 14 hodin.

Po konferenci jsme přidali několik fotografií.

Výstava přibližuje vznik a vývoj řady tolarových měn v Evropě v 16. století. Na počátku byla ražba velkých stříbrných mincí v Jáchymově roku 1520. Jejich dobové pojmenování tolar později zobecnělo jako označení všech ražeb tohoto typu. Výstava je panelová s využitím fotografií a s nalepenými galvanoplastickými kopiemi mincí, tím jí nechybí půvab trojrozměrných exponátů.

Jáchymovský tolar se začal razit v roce 1520 z podnětu rodu Šliků, kteří kontrolovali těžbu stříbra v Jáchymově.

Vernisáž 11. ledna v 15 hodin.

Po zahájení jsme přidali několik fotografií.

Profesor Petr Vorel, prorektor pro vědu a tvůrčí činnost Univerzity Pardubice, historik a numismatik je autorem výstavy o historii jáchymovského tolaru.

V přednášce přiblíží evropský kontext vzniku jáchymovských tolarů na základě nejnovějších výzkumů a upřesní širší politické okolnosti druhé třetiny 16. století, za kterých došlo ke změně původně jen lokálního označení „tolar“ na obecné pojmenování, označující všechny stříbrné mince obdobné hmotnosti a ryzosti. Vysvětlí úlohu tolarových mincí v celosvětovém obchodě s drahými kovy v raném novověku, způsob transferu této měnové jednotky na americký kontinent a vznik dolarového měnového systému po vzniku USA.

Přednáška začne po vernisáži se začátkem v 15 hodin.

Komorní pěvecký sbor Rosa Coeli má ve svém repertoáru převážně skladby a písně 15. - 17. století s těžištěm v epoše renesance. Sbor se ale nevyhýbá ani skladbám období baroka, klasicismu a autorů 20. století. Součástí programu jsou historické scénky v provedení Pouličního divadla Viktora Braunreitera.

Začátek v 17 hodin.

Po akci jsme přidali několik fotografií.

Historik muzea Marcel Paška přiblíží v přednášce zvyky v době od počátku adventu, během svátků vánočních, na Silvestra a Nový rok až do Tří králů. Návštěvníci se dozví rovněž, odkud se do českých zemí dostal zvyk zdobení vánočního stromečku.

Začátek v 17 hodin.

Návštěva muzea je jistě vítaným programem v době vánočních svátků a závěru roku. Kdy přijít, abyste nenarazili na zavřené dveře?

do 22. 12. otevřeno

23. - 26. 12. zavřeno

27.- 29. 12. otevřeno

30.- 31. 12. zavřeno

od 1. 1. otevřeno, 1. 1. vstupné 1,- Kč

Návštěva muzea je jistě vítaným programem v době vánočních svátků a závěru roku. Kdy přijít, abyste nenarazili na zavřené dveře?

do 22. 12. otevřeno

23. - 26. 12. zavřeno

27.- 29. 12. otevřeno

30.- 31. 12. zavřeno

od 1. 1. otevřeno, 1. 1. vstupné 1,- Kč

V roce 2019 uplynulo 500 let od úmrtí malíře a vynálezce Leonarda da Vinci. Interaktivní výstava Leonardo z produkce Objevárium s r. o. dává dětským i dospělým návštěvníkům příležitost hravě se seznámit s vynálezy, uměním a vědeckou prací tohoto renesančního génia.

Bude možné si zkusit reprodukovat Leonardovy nákresy, manipulovat modely vynálezů, včetně mechanického křídla a různých mechanických strojů, stavět geometrické struktury, hrát si ve velkém modelu Leonardova slavného vojenského tanku, zatočit Vitruviánským mužem, postavit Leonardův přenosný most, sestavit anatomické modely, nebo digitálně upravovat a promítat obrazy Mony Lisy. Návštěvníci se rovněž dozví, jak Leonarda inspirovala příroda.

Vernisáž 11. prosince v 17 hodin.

Po vernisáži jsme přidali několik fotografií.

Přednášející Jan Royt, historik umění a prorektor pro tvůrčí a ediční činnost Univerzity Karlovy přiblíží římského císaře a českého krále Karla IV. jako zakladatele. Karel IV. je spojen s počátkem našeho lázeňského města, ale jeho fundátorská činnost byla mnohem bohatší.

Začátek v 17 hodin.

Vánoční výtvarná dílna, určená dětem i rodičům, je zaměřená na výrobu vánočních přáníček, různých dekorací, ozdob a dalších věcí souvisejících s vánocemi.

Vstup je volný.

Dílna potrvá od 10 do 17 hodin.

Na tradičním adventním koncertě DAD kvintetu zazní české a moravské koledy v úpravách pro vokální kvintet, pěvecký sbor a nástrojové obsazení – kytara, housle, flétna, hoboj, violoncello a kontrabas, harfa. Program obsahuje i koledy z Francie, Irska, Anglie a Rakouska.

Nebude chybět ani obvyklá vánoční pohádka v podání Lucie Domesové, tentokrát Jak vánoce byly málem na blátě. Koncertem provází Libor Velička.

Účinkuje DAD kvintet, Velmi malý komorní orchestr a Smíšený sbor VD.

Začátek v 17 hodin.

Vánoční výstava přiblíží vánoční zvyky a tradice v Krušnohoří a představí typické vánoční předměty této oblasti, jako například louskáčky nebo vánoční pyramidy.

Vernisáž 4. prosince v 17 hodin.

Již po šestnácté se utkají žáci ZŠ a SŠ ve znalostech dějin regionu a také v otázkách a úkolech souvisejících s historií zemí koruny české.

Tématicky se okruh otázek bude týkat historických událostí, které se staly v letech zakončených devítkou. Žáci budou také určovat místa nebo názvy památek na promítnutých historických fotografiích. Do rukou dostanou k prozkoumání několik historických muzejních exponátů a závěrem si projdou s pracovním listem stálou expozici v Královské mincovně.

Výstavou provede se zasvěceným komentářem její spoluautor, přírodovědec muzea Jan Matějů. Výstava tento den končí, a tak jde o poslední možnost dozvědět se ještě něco navíc.

Začátek v 15 hodin.

Představení českého vydání knihy amerického autora Christophera Boyda Browna „Zpívání evangelia: Luterské písně a úspěch reformace“ (v originále „Singing the Gospel“) se uskuteční za přítomnosti autora. Téma knihy přibližuje její podtitul „jak se duchovní hudba v Údolí sv. Jáchyma dostala z kostelů a škol na ulici, do měšťanských domů a hornických dolů“. Kniha vychází v jubilejním roce 515. výročí narození Johanna Mathesia.

Prezentaci knihy pořádá Sborový dům Českobratrské církve evangelické v Jáchymově, Evangelická církev augsburského vyznání v České republice, Lutherova společnost a Muzeum Karlovy Vary.

Začátek v 17 hodin.

Co jsou vnitřní biologické hodiny a jak je ovlivňuje světlo? odpovědi přiblíží prof. RNDr. Helena Illnerová, Dr.Sc., fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky a zakládající členka Učené společnosti České republiky.

Všechny živé organismy vykazují denní rytmy. U člověka jsou to např. rytmy ve spánku a bdění, v tělesné teplotě a stovky dalších. Savčí a tudíž i lidské rytmy jsou řízeny z centrálních biologických hodin uložených v mozku. V posledních dvaceti letech se ukázalo, že hodiny se nacházejí nejen v mozku, ale i v periferních orgánech jako jsou játra, srdce, ledviny apod. Centrální hodiny koordinují činnost orgánových hodin k jednotnému vnitřnímu času. Je tedy zapotřebí zvažovat celý denní časový systém.

Přednáška ukáže, jak jsou centrální hodiny synchronizovány s vnějším dnem pomocí pravidelného střídání světla a tmy, jaké světlo je zejména pro tuto synchronizaci potřebné, jaké jsou mechanismy této synchronizace, a jak za určitých okolností, např. po letech přes časová pásma či při směnném provozu, dochází k desynchronizaci celého časového systému s vnějším dnem i navzájem mezi jednotlivými orgány. Tato desynchronizace může být rizikovým faktorem pro spánková, psychická, metabolická, nádorová i kardiovaskulární onemocnění. V závěru bude podán návod jak správně užívat světlo a zdravě žít, abychom umenšili tento rizikový faktor..

Začátek v 17 hodin.

Třídenní program uzavře promítání filmů Příběhy bezpráví z projektu společnosti Člověk v tísni uskutečňovaném ve spolupráci s Českou televizí. Zájemci mohou zhlédnout snímky režiséra Karla Strachoty “1989: Z deníku Ivany A.” a „České děti” a snímek Radka Berana „Normalizační loutka”. Více k filmům na www.jsns.cz.

Začátek v 13.30 hodin.

Muzeum Karlovy Vary připravilo pro návštěvníky v rámci 30. výročí sametové revoluce na den 17. listopadu vstup do svých expozic na Nové louce 23, Karlovy Vary a Královské mincovně v Jáchymově za jednotné vstupné pro všechny návštěvníky ve výši 17,- Kč. Děti do 6 let mají vstup zdarma.

Diskuzní panel bude mít tři tematické okruhy - pozdní normalizace, události v listopadu 1989 a přelomu let 1989-1990 a polistopadový vývoj demokratických poměrů k dnešní post-demokracii.

Diskutujícími budou Jiří Kotek, jeden z hlavních aktérů Listopadu 1989 v Karlových Varech a spoluzakladatel Občanského fóra, Petr Cais, archivář, historik a tehdejší studentský účastník událostí, Lev Havlíček, člen tehdejší nezávislé iniciativy Hnutí za občanskou svobodu a aktivní účastník událostí a politolog Jindřich Čermák.

Moderátorem diskuse bude historik muzea Jan Nedvěd.

Začátek v 15 hodin.

Michael Kocáb, jeden z předních aktérů listopadových událostí 1989, ale též předlistopadových a polistopadových, se bude v přednášce věnovat vývoji v Československu v pozdní normalizaci, listopadovým událostem před třiceti lety a polistopadovému vývoji v České republice. Po přednášce následuje beseda.

Vzhledem k omezené kapacitě je nutné se rezervovat v Muzeu na Nové louce na tel. čísle 736 650 047.

Začátek v 17 hodin.

Historik Jan Dvořák z Ústavu pro studium totalitních režimů přiblíží projekt tohoto ústavu Čechoslováci v gulagu. Projekt se zabývá osudy českých krajanů a občanů Československa, kteří se z různých důvodů dostali na území Sovětského svazu, aby byli v době stalinských represí na základě vymyšleného obvinění popraveni, nebo skončili v nápravně pracovních táborech Gulagu. Díky zpřístupněným ukrajinských a částečně i ruských bezpečnostních archivů je dnes možné tragické osudy našich spoluobčanů v Sovětském svazu nejen zrekonstruovat, ale především poprvé po dlouhých desetiletích připomenout tuzemské veřejnosti.

Ke stému výročí bolševické revoluce v Rusku v roce 2017 připravila Česká televize ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů třídílný dokumentární cyklus Čechoslováci v Gulagu. Ve stejném roce vznikl i první díl stejnojmenné knihy podrobně mapující jednotlivé osudy. Ohlas veřejnosti byl značný, v roce 2018 proto vyšel druhý díl, letos na podzim se připravuje vydání třetího dílu. Publikaci přednášející a její spoluautor rovněž představí.

Začátek v 17 hodin.

V roce 80. výročí od začátku II. světové války se bude historik muzea Jan Nedvěd zaobírat příčinami vzniku nejničivějšího konfliktu v dějinách. Přiblíží světové, evropské a regionální souvislosti a důsledky versaillského mírového systému. Poukáže na nástup fašistických diktatur a vzestup nacionálně socialistického hnutí, lokální konflikty, migraci, občanskou válku ve Španělsku, anšlus Rakouska, Mnichovskou dohodu, zabrání čs. pohraničí, pakt Ribbentrop - Molotov a německo-polskou válku ze září 1939, která byla počátkem druhé světové války.

Začátek v 17 hodin.

Herpetoložka Radka Musilová, která se dlouhodobě věnuje problematice užovky stromové v údolí řeky Ohře, přiblíží život našeho nejvzácnějšího hada. Užovka stromová, česky dříve zvaná Aeskulapova, je s největší pravděpodobností hadem, který obtáčí hůl boha lékařství Aeskulapa a stal se tak symbolem lékařů. Dorůstá délky až kolem dvou metrů a je naším největším hadem. Je jedním z mála druhů, pro nějž stát realizuje vlastní záchranný program.

Má šanci přežít v údolí Ohře?

Začátek v 17 hodin.

Křest knihy, vydané nakladatelstvím Academia, se uskuteční za přítomnosti všech tří autorů – Pavla Škáchy, Jakuba Plášila a Vladimíra Horáka.

Pětisetletá historie dnes malého městečka v Krušných horách byla bohatá – v době svého založení v 16. století se stal Jáchymov světoznámým díky nálezům ušlechtilých minerálů stříbra a technickému pokroku v hornictví a přírodních vědách, které sem lákalo učence z celé Evropy.

V 19. století se rozvinula jedinečná výroba uranových barev a na přelomu 19. a 20. století zdejší smolinec proslul objevem dvou nových radioaktivních prvků ¬ polonia a radia. V polovině 20. století se Jáchymov zapsal do historie smutně, znevolněním tisíců lidí zneužitých komunistickým režimem k těžbě uranu. V celém průběhu dolování od raného novověku po současnost byly horníky, báňskými úředníky a vědci nalézány unikátní vzorky minerálů, které nepřestávají udivovat svou kvalitou i pestrostí zastoupených druhů. Postupem času se z Jáchymova stala mineralogická lokalita světového významu.

Kniha je rozdělena na tři základní části - historie nálezů jáchymovských stříbrných bonanz, nástin geologie a přehled nejvýznamnějších primárních a sekundárních minerálů. Je výsledkem mnohaletého bádání autorů v archivech i v podzemí jáchymovského rudního revíru. Publikace je bohatě ilustrována fotografiemi minerálů z českých i zahraničních muzeí a soukromých sbírek, snímky uměleckých děl zhotovovaných z místních minerálů, reprodukcemi historických map a terénními fotografiemi z povrchu i podzemí.

Po křtu bude pro zájemce připravena komentovaná prohlídka stálé expozice minerálů a hornin.

Začátek v 17 hodin.

Muzeum připravilo k aktuální výstavě doprovodnou akci se dvěma programy.

1. komentovaná prohlídka výstavy

Výstavou provede se zasvěceným výkladem její autor, přírodovědec muzea Jan Matějů.

Začátek ve 14 hodin.

2. přednáška s pokusy: Ďáblovy výtvory v krajině a v laboratoři - výstup magmatu na zemský povrch

Prokop Závada z Geofyzikálního ústavu Akademie věd osvětlí způsob vzniku různých druhů sopek a výsledky sopečné činnosti a jejich následného zvětrávání s pomocí názorných geologických pokusů.

Výrazné kopce v mírně zvlněné krajině jsou často tvořeny erozními zbytky odolných vyvřelých hornin, které vznikly sopečnou činností v geologické minulosti. V lidových vyprávěních a mýtech byla tato místa často spojována s nadpřirozenými silami a jejich postavami, odtud názvy jako „Čertova zeď“ či „Ďáblova věž.

Návštěvníci se mohou těšit na „funkční model“ maarové sopky, který bude po přednášce předveden na dvorku muzea. V průběhu akce si budou moci nejen děti zkusit připravit vlastní „sopečnou erupci“.

Začátek v 15, konec v 17 hodin.

Z úspěšné akce jsme přidali několik fotografií.

Na konci roku 2010 v Tunisku odstartovala vlna revolucí a povstání, pro kterou se rychle vžilo označení Arabské jaro. Přednášející Daniel Křížek z Katedry blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni se v přednášce zaměří na srovnání porevolučního vývoje právě v Tunisku a Egyptě a kromě dalšího poukáže na význam rozdílných výchozích politických a společenských podmínek pro úspěch nebo naopak selhání plánů na rozchod s autokracií.

Začátek v 17 hodin.

Po akci jsme přidali několik fotografií.

Vulkanolog Vladislav Rappich z České geologické služby a přírodovědec muzea Jan Matějů budou průvodci při přírodovědné exkurzi k bývalému lomu mezi Sedlečkem a Šemnicí s výstupem na Šemnickou skálu. Účastníci se dozví informace o vzniku skály, včetně ukázky animace jejího vývoje, o dalších geologických zajímavostech lokality, i doprovodné fauně a flóře. Trasa měří přibližně 4 kilometry, povede mimo cesty a místy bude třeba překonat i větší převýšení a strmé svahy.

Sraz je v 16 hodin v Šemnicích u mateřské školky (50°14’22.505″N, 12°58’18.237″E). Konec exkurze cca v 19 hodin.

Vladislav Rapprich, odborník na vulkanické procesy a horniny vulkanického původu, předseda Odborné skupiny vulkanologie při České geologické společnosti a člen Mezinárodní asociace vulkanologie a chemismu zemského nitra představí Doupovské hory z pohledu vulkanologa. Vysvětlí např. i to, co mají Doupovské hory společného s Havajskými ostrovy.

Začátek v 17 hodin.

Ing. Michael Balík, expert Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a předseda České společnosti pro odvlhčování staveb přiblíží rekonstrukci nejvyšší cihelné klenby na světě.

Jedinou stojící stavbou na místě Ktésifonu, na břehu Tigridu v bývalé Mezopotámii, je torzo paláce Tág i kisrá. Ktésifón bylo významné starověké město Parthské a Sasanovské říše. Návrh na rekonstrukci nejvyšší cihelné klenby světa zpracoval autor přednášky ve spolupráci se statiky a obnovu realizovala fy. AVERS. Metodika obnovy a ochrany respektovala významné hodnoty historických konstrukcí a byla provázena řadou průzkumů. Vše se podařilo a stavba je realizována.

Začátek v 17 hodin.

Archeolog muzea Jiří Klsák provede účastníky z města lesními cestami po zachovaných terénních stopách středověkých i pozdějších komunikací na Prahu, které předcházely stavbě tzv. Kunststrasse ze začátku 19. století, dodnes obdivované příjezdové silnici z Hůrek do centra Karlových Varů. Dozvíte se o historii a zvláštnostech zdejšího území. Vycházka je dlouhá přibližně 4 kilometry, má náročnější převýšení.

Sraz je ve 14 hodin v Karlových Varech u autobusové zastávky Na Vyhlídce (50°13‘24“N, 12°53‘21“E), předpokládaný konec je kolem 16.30 hodin.

Přírodovědci Jan Matějů karlovarského muzea a Miloš Holub z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, CHKO Slavkovský les budou průvodci při přírodovědné vycházce kolem řeky Ohře, stěžejní vodní páteře Karlovarského kraje. Vedle povídání o rybách a další vodní fauně a malé výstavě našich druhů ryb na břehu řeky představí i nově vydanou publikaci „Ryby a mihule Karlovarského kraje“, která bude pro návštěvníky dostupná.

Trasa povede z místa srazu pod hradem Cheb kolem řeky Ohře k přehradě Skalka a zpět. Nejvýše tříkilometrová trasa je nenáročná a vhodná i pro kočárky a osoby se sníženou mobilitou. Lépe je vzít si obuv do vlhka, nejlépe holínky, a oblečení do terénu.

Sraz je ve 14 hodin u řeky Ohře pod hradem Cheb poblíž kryté lávky.

Výstava představuje sopky z různých, i méně známých úhlů pohledů. V obecné rovině seznamuje s tím, kde a za jakých podmínek sopky vznikají, jakých podob mohou nabývat i s tím, že sopečnými produkty nemusí být jen popel a láva.

Návštěvníci se seznámí s vybranými sopkami z Karlovarského kraje. Mimo asi nejznámější Komorní hůrky to jsou například Krásný vrch, Podhora nebo Pustý zámek. Celkem tato část výstavy přibližuje jedenáct zajímavých lokalit z regionu - jejich stavbu, stáří, způsob vzniku a je možné si prohlédnout i osahat autentické velkoformátové vzorky hornin z představených lokalit.

Zájemce potěší zbrusu nové animace sopečné činnosti Šemnické skály nebo Komorní hůrky, které budou formou filmové smyčky přehrávány na monitoru. Pro děti, ale i pro dospělé jsou instalovány interaktivní prvky – např. model sopky, „zvonkohra“ ze znělcových desek nebo hledání otisků listů a minerálů v laharových uloženinách. Malí návštěvníci si mohou vyzkoušet své znalosti prostřednictvím pracovních listů dvou úrovní obtížnosti – pro 1. a 2. stupeň ZŠ.

Vernisáž 11. září v 17 hodin.

Na akci s tématikou historického hornictví se mohou děti i dospělí vrátit do časů dávných hornických dob a formou her si vyzkoušet práci tehdejších horníků s různým nářadím a nástroji.

V pestrém programu si mohou účastníci vyzkoušet pravěké hornictví, následovat bude období středověku a stříbrná horečka v Jáchymově. Zájemci budou mít možnost například vyrobit v dílničce hornickou zástěru, prolézt štolu, vyzkoušet práci horníka v podzemí i drcení a rýžování rudy nad zemí. S kovářem budou opracovávat kovy a také si vyrobí šperk z drátků. U písaře si zase osvojí psaní brkem a hrátky budou končit novověkým hornictvím.

Od pravěku přes středověké dobývání stříbrné rudy v Jáchymově až po novověkou těžbu uranu - aktivity pro děti:

Pravěké hornictví

- kopání parohem v písku

Středověké hornictví

- výroba hornické zástěry

- sekání s želízkem a mlátkem

- prolézání hornické štoly

- drcení a rýžování rudy

- opracování kovu u kováře

- otisk jáchymovského tolaru

- výroba ozdob u drátenice a paličkářky

- střílení u lukostřelce

Novověké hornictví

- hledání uranové rudy

Hudební doprovod programu Musica vagantium.

Začátek ve 13, konec v 17 hodin.

Z průběhu akce jsme přidali několik fotografií.

Po téměř dvaceti letech se podařilo zapsat hornickou krajinu Krušnohoří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Přijďte tuto významnou událost pro náš region oslavit s námi! Bohatý program viz leták.

Herečka Eva Holubová představí mladého autora žánru sci-fi survival Thomase Blanca a slavnostně otevře jeho knihu „Ve jménu zítřka“ s podtitulem „Jeden člověk může změnit celý svět, pokud nenechá svět, aby změnil jeho“.

Knihu můžete získat za zvýhodněnou festivalovou cenu na následné autogramiádě autora. Knihu koupíte exkluzivně v muzeu za 300 Kč

Kniha je pokračováním rozsáhlého triptychu o historii Barrandov Studia, s podtitulem Nešťastně šťastná generace 1945 - 1960, ve kterém se autor Pavel Jiras snaží do povědomí veřejnosti vrátit některé osobnosti, které pod tlakem předešlého režimu zmizely z historie veřejného života.

Kmotry knihy budou generální ředitel společnosti Barrandov Studio a.s. Petr Tichý a kameraman Ivan Šlapeta, držitel ocenění za celoživotní kameramanské dílo. Knihu bude možné zakoupit za zvýhodněnou cenu na následné autogramiádě autora Pavel Jiras (všichni tři na fotografii, vlevo v tmavém saku je zástupce Ottova nakladatelství Jaroslav Havel).

Knihu lze zakoupit v muzeu za 800 Kč.

Tisková konference k nově chystané romantické vánoční komedii režiséra Jakuba Kronera Šťastný nový rok. Účast přislíbila rozsáhlá delegace hereckých hvězd současné české a slovenské kinematografie.

Tisková konference je přístupná veřejnosti.

Začátek v 15.30 hodin.

Výstava představuje výběr filmových plakátů z bohatých sbírek Muzea hlavního města Prahy. Jsou k vidění tzv. nudle, jež se masově rozšířily po vzniku zvukového filmu na počátku 30. let 20. století. Výstava je pořádána ve spolupráci s Barrandovskými ateliéry. Plakáty doplňují filmové dekorace a kostýmy.

Časovým vymezením výstavy jsou léta 1931–1948, tj. počátek zvukového filmu a dokončení úplného zestátnění československé kinematografie v roce 1948. Výstavu doplňují postavy herců v životní velikosti, dobové dekorace kulis, dobová kamera, originální kostýmy i filmová ukázka z filmu Tři vejce do skla režiséra Martina Friče z roku 1937 s Vlastou Burianem.

Katalog k výstavě v prodeji, autor Jindřich Čeladín. Fotografie z vernisáže přiloženy..

Odpolední vycházka prostředím golfového hřiště pod vedením přírodovědce Jana Matějů je spojená s pozorováním syslů, povídáním o jejich životě a vyloučena není i ukázka odchycených syslů.

Krátká trasa po hřišti bude trvat asi jednu hodinu, trasa je nenáročná a vhodná i pro handicapované a kočárky.

Sraz v Olšových Vratech, parkoviště Golf Resort a. s. (50°12‘49“N, 12°55‘47“E) v 17 hodin.

Archeolog Jiří Klsák přiblíží historii kostela, jeho archeologický výzkum, rekonstrukci i historickéh zajímavosti z blízkého okolí od středověku až po současnost. Vycházka z obce Hrušková povede po staré obchodní stezce ke zřícenině středověkého kostela sv. Mikuláše na rozcestí pod vrchem Krudum. Délka vycházky je cca 5 kilometrů.

Sraz účastníků je ve 14 hodin na parkovišti u Sportcentra v Hruškové na Sokolovsku (50°9‘19“N, 12°42‘40“E). Předpokládaný konec je v 17 hodin.

Historik a filosof Petr Hlaváček představí životopisnou knihu o Johannesu Mathesiovi, od jehož narození uplyne 515 let. Luteránský farář Johannes Mathesius (1504 – 1565) přispíval během čtvrtstoletí svého působení v Jáchymově, v úřadu rektora městské školy a posléze faráře, k intelektuální a spirituální formaci celého česko-saského Krušnohoří období raného novověku. Životní příběh a dílo tohoto teologa a učence humanistické orientace, jsou v české historiografii i v prostředí křesťanských církví poněkud opomíjeny.

Wittenberskou reformaci čili luteránství lze označit za skrytý proud českých duchovních dějin, který však výrazně ovlivňoval náboženské, kulturní a intelektuální klima českých zemí. Stěžejním reprezentantem této svébytné reformační tradice byl právě Mathesius. Kniha je koncipována jako kulturně-historický esej, v němž jsou představeny Jáchymov a Krušnohoří jakožto specifická kulturní krajina, jedno z významných ohnisek evropských reformací v česko-saském hraničím prostoru. Zároveň se lze v publikaci zevrubně seznámit s Mathesiovou osobností.

Petr Hlaváček, autor knihy, se zabývá náboženskými a intelektuálními dějinami, problematikou evropské identity a národního mesianismu.

Setkání pořádá Sborový dům Českobratrské církve evangelické v Jáchymově, Evangelická církev augsburského vyznání v České republice a Muzeum Karlovy Vary. Knihu vydala Lutherova společnost s podporou Ministerstva kultury ČR.

Začátek je v 17 hodin. Vstup zdarma.

Exkurze má za cíl ověření tvrzení vodního botanika Jaroslava Rydla, že Ohře je „nejzakytkovanější českou řekou“. Ověřit si to lze pouze prakticky v meandrech či ve slepých ramenech horního toku Ohře s typickou vodní vegetací. Ve vodě a v jejím okolí žije také mnoho zajímavých zvířat, i na ty tentokrát dojde. Průvodci budou přírodovědci Petr Uhlík a Jaroslav Michálek ze sokolovského muzea, Jan Matějů z karlovarského muzea a Jiří Brabec z chebského muzea.

Pouze pro plavce! Každý z přihlášených účastníků svým přihlášením potvrzuje, že je plavcem a uvědomuje si rizika spojená s pohybem na řece. Vzhledem k charakteru exkurze

je omezena její kapacita. K dispozici bude 18 míst na třech šestimístných raftech. Cena jednoho místa je 50 Kč, v ceně jsou pádla a vesty pro dospělé. Bude omezen počet účastníků exkurze i na případných vlastních plavidlech.

Podrobné informace budou zaslány pouze přihlášeným, hlásit se lze na mailové adrese jiri.brabec@muzeumcheb.cz nejpozději do 5. června.

Sraz účastníků je v 9.45 v Nebanicích u mostu přes Ohři.

Přírodovědci Jan Matějů z karlovarského muzea a Petr Janšta z Přírodovědecké fakulty UK Praha budou průvodci exkurze spojené s ukázkami rozličného nočního hmyzu, především motýlů, a zajímavostmi o jeho životě.

Krátký přesun od místa srazu k místu odchytu vede nenáročným terénem vhodným i pro handicapované a kočárky. Vhodná je skládací stolička nebo jiná podložka na sezení, fotoaparát a případně něco proti dešti. V případě trvalého deště se akce nekoná.

Sraz v 21 hodin ve Valči v zámeckém parku (50°10‘30“N, 13°15‘3“E). Předpokládaný konec ve 24 hodin.

Ke Dni dětí připravilo muzeum akci, při níž se účastníci v rámci výstavy Poohří za časů lovců a sběračů přenesou do minulosti. Děti i rodiče si budou moci vyzkoušet při hrách a soutěžích pravěké nástroje a zbraně i práci archeologů a v pravěké dílničce si vyrobit šperky a přívěsky.

Začátek ve 13, konec v 17 hodin.

Přírodovědná vycházka provede účastníky pod vedením přírodovědců Jana Matějů z Muzea Karlovy Vary a Jiřího Brabce z Muzea Cheb zarostlým údolím říčky Plesná s poznáváním místní květeny a zvířeny. Trasa povede z Milhostova přes rašeliniště údolí Plesné, kolem rybníku na přítoku od bývalé osady Bor, bývalý Mostek a rybníčky v okolí a dále dle nálady a zájmu. Zpět pak po silnici z Mostku do Milhostov. Základní trasa měří přibližně 7 km, vede ale neprůchodným terénem zarostlou nivou, bažinami, rašeliništi a ostřicovými porosty.

Neboť zašpinění a zamokření je jisté, je nutností odpovídající vybavení - obuv do mokřadů (holínky nebo průtočná obuv) a oblečení do terénu (dlouhé kalhoty).

Sraz účastníků je v 10:10 na vlakové zastávce Třebeň.

Zájemci o přírodovědné vycházky nejen v kraji naleznou jejich přeghled zde: http://gofile.me/2Wm39/u6Oa4Bz0n

Tradiční akce nabízí prohlídku stále expozice muzea v netradičním večerním čase. Návštěvníci mohou obdivovat jedinečnou sbírku Jáchymovských minerálů a mincí, zhlédnout nové exponáty v expozici věnované latinské knihovně i výstavku dobových fotografií v muzejní kavárně.

Začátek v 18 do 22 hodin. VSTUP VOLNÝ

Muzeum Karlovy Vary je v letošním, patnáctém ročníku Festivalu muzejních nocí, místem, kde celorepubliková akce začíná. Pořadatelé festivalu, jimiž jsou Asociace muzeí a galerií ČR ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR, Národním muzeem a Asociací krajů ČR, si pro letošní zahájení vybrali muzeum oceněné v loňském roce za rekonstrukci budovy a vybudování interaktivní stálé expozice první cenou v soutěži Gloria musaealis.

Návštěvníci se při prohlídce stálé expozice muzea setkají s dobovými osobnostmi, které se s s nimi podělí o zajímavosti z Karlových Var i z regionu. Budou mezi nimi například středověký lovec, dáma z kolonády 19. století, architekt zlaté éry Karlových Varů a přijde snad i Jakub Maria Alfred Daublebský ze Sternecku, vyhlášený karlovarský botanik a entomolog.

Muzejní noc nabídne rovněž drobné úkoly pro děti i dospělé, bude možné vyzkoušet si i tzv. „Muzejní výzvu“. Komu se podaří nalézt všechny vystavené exponáty důmyslně schované v koláži? Pro nejúspěšnější jsou přichystány zajímavé odměny. Program hudebně doplní Jindřich Tolar a spol.

Začátek v 19.30 do 24 hodin. Kompletní program naleznete v dalším obrázku. Vstup zdarma.

Program:

19:00 - 24:00 Komentované prohlídky s „dobovými osobnostmi“

Komentované prohlídky je možné navštěvovat v libovolném pořadí. Jejich začátek a délka budou přizpůsobeny zájmu návštěvníků. Prohlídky jsou připraveny v šesti okruzích.

I. patro

- Lázeňství

- Architektura Karových varů

- Spolkový život v Karových Varech

II. patro

- Příroda Karlovarska

- Středověk Karlovarska

- Novodobé dějiny

19:00 - 21:30 dvorek muzea - Archeologická dílna

Zájemci se seznámí například s výrobou kamenné sekery, řezání pazourkovými nástroji a vyzkoušet si mohou mletí mouky pomocí kamenného mlýnku

19:30 - 21:30 vestibul muzea

hudební produkce Jindřicha Tolara a spol.

Muzejní výzva!

Komu se podaří v koláži najít všech dvacet předmětů ze stálé expozice muzea?

V rámci celorepublikové akce budou z knihy Expedice švédské autorky jménem Bea Uusma číst herečka Hana Franková.

Koná se na dvoře ředitelství Muzea Karlovy Vary, Jelení skok 30, v atriu. V případě nepřízně počasí se čtení uskuteční ve vstupní chodbě.

Čtení se odehraje od 18 do 21 hodin.

Po akci jsme přidali několik fotografií dokumentujících průběh večera.

Panelová výstava přibližuje prostřednictvím obrázků z fotografické soutěže konkrétní místa Karlovarského kraje na historických a současných fotografiích, kdy se autoři jednotlivá místa a objekty snažili vyfotit z téhož místa.

Výstava seznamuje veřejnost s opomíjeným světem paleolitických a mezolitických lovců a sběračů. Prudce se rozvíjející oblast archeologického zájmu v posledních letech má řadu nových poznatků a objevů, které jsou zde prezentovány expoziční formou. Z nejvýznamnějších lokalit výstava představuje například Karlovy Vary - Tašovice nebo okolí přehrady Skalka na Chebsku.

Výstava je pořádána ve spolupráci s Muzeem Cheb, ÚOP NPÚ v Lokti a s předním odborníkem na štípanou kamennou industrii Mgr. Janem Eignerem z Národního muzea v Praze.

Vernisáž 2. května v 17 hodin.

Přednášející Klára Pinerová z Ústavu pro studium totalitních režimů přiblíží období těžby uranové rudy na obou stranách Krušných hor. Již během druhé světové války si začali představitelé Sovětského svazu uvědomovat důležitost uranové rudy pro jaderný výzkum.

Jedním z jeho nejvýznamnějších problémů byl nedostatek nalezišť uranové rudy na jeho území, a proto se během války horečnatě pracovalo na studiích a analýzách zpravodajských služeb o velikosti a významu zdrojů přírodního uranu v různých oblastech i mimo jeho území. Mezi zeměmi s výskytem uranu nechybělo ani Československo a Německo, kde se vyskytovala ložiska této strategické suroviny.

Přednášející osvětlí, jakými způsoby byly pracovní síly v regionech okolí měst Jáchymova, Johanngeorgenstadtu a Sneebergu získávány a vysvětlí důvody, proč obě země přistoupily ke zcela jiné strategii. Zatímco v Československu kromě civilních pracovníků v dolech pracovali i vězni, v NDR pracovali výhradně civilní pracovníci.

Začátek v 17 hodin.

Muzeum vydává originální skládací komiks, který si zaslouží slavnostní křest. Komiks přibližuje osudové okamžiky, jimiž procházeli obyvatelé zdejšího kraje v průběhu minulého století. Staleté soužití Němců, Čechů a Židů ukončilo období nacistické nadvlády v letech 1938 – 1945 a události poválečné.

Původní elektronická komiksová verze byla vytvořena pro dotykovou obrazovku, která je v expozici Muzea Karlovy Vary. Osudy fiktivích postav příběhu jsou poskládané ze střípků skutečných příběhů. Čtenář se může pokusit vžít do osudových dilemat tehdejších aktérů a rozhodnout se, jak by se v dramatických dějinných situacích zachoval sám. Zároveň může komiks posloužit i pro názornější edukativní činnost a pro snazší pochopení složitých dějinných zvratů 20. století.

Motivy příběhů sepsal Jan Nedvěd, ilustrovala Markéta Křečková. Komiks vydává Muzeum Karlovy Vary za finanční podpory Karlovarského kraje.

Začátek programu v 17 hodin.

Muzeum si připomíná dvouleté výročí otevření nové stálé expozice, kterému předcházela též rekonstrukce muzea. V loňském roce byla rekonstrukce muzea a vybudování nové stálé expozice oceněno v národní soutěži Gloria Musaealis prvním místem v kategorii Muzejní počin roku 2017.

Datum znovuotevření muzea připadá tento rok na Velký pátek, kdy se podle pověstí otevírají poklady. Proto muzeum otevírá své brány a zve všechny zájemce k prohlídce.

Vstup je po celý den zdarma.

Jarmark v muzeu nabídne všem ukázky tradičních velikonočních řemesel, která si můžete sami vyzkoušet. Namalujete si vajíčko, upletete si pomlázku,  vyrobíte si originální přání nebo dekoraci. To vše si odnesete domů a ještě se podíváte na dva šikuly Pata a Mata. Vezměme celou rodinu a prožijte příjemné odpoledne v muzeu.

Začínáme od 13.00 do 16.30 hodin.

Historik muzea Lukáš Svoboda přiblíží v přednášce významné události a data pro město, jejich letopočet končí číslicí 9. Zmíní pravděpodobné založení Karlových Varů 1349, slavné návštěvníky, poslední velký požár města v roce 1759, výbuch Vřídla 1809, otevření Vřídelní kolonády 1879 a další události, jejichž výčet je omezen počátkem II. světové války.

Začátek v 17 hodin.

Téma přednášky přivedlo do sálu muzea poměrně dost zájemců, jak dokládá přiložená fotografie.

V rámci cyklu "Pojďte s námi do přírody" vás muzeum zve na naučnou vycházku do Tašovic. Přibližně 2 km dlouhá vycházka povede od altánu na návsi na pravěkou a slovanskou archeologickou lokalitu na skále nad řekou Ohří. Průvodcem bude archeolog Jiří Klsák s vyprávěním o doloženém osídlení našich předků, o historii archeologických výzkumů i o novodobém využití tohoto strategického místa.

Sraz účastníků je na návsi v Tašovicích (50°12’52″N, 12°48’37″E). Vycházka potrvá přibližně dvě hodiny.

Přednáška MUDr. Víta Zavadila o cestě na druhý konec světa, kam se normální smrtelník téměř nedostane. Letecká cesta tam trvá tři dny a letí se pěti různými letadly.

Po přistání na Falklandech by člověk myslel, že se ocitl ve Spojeném království, ale ve skutečnosti se ocitl v Zemi snivců. Falklandy jsou prostě plné paradoxů. Ještě, že zde je poutavá příroda...

Začátek v 17 hodin.

Přednášející Mgr. Milan Augustin, ředitel Státního okresního archivu Karlovy Vary, přiblíží březnové události roku 1919. Vznik Československé republiky v říjnu 1918 představoval v pohraničních oblastech nového státu nárůst sociálního a národnostního napětí, jež kulminovalo 4. března 1919 masovou demonstrací německého obyvatelstva a jejím násilným potlačením československou armádou. Přednáška nastíní rekonstrukci této události a zároveň poukáže na její příčiny a důsledky.

Začátek v 17 hodin.

Interaktivní výstava zavede do světa dvou pověstně nešikovných kutilů známých také jako PAT a MAT, pro které není žádná komplikace překážkou a své kutění si umí patřičně užít. Mimochodem - příběhy dvojice kutilů jsou známé po celém světě. Poprvé se dvojice kutilů objevila v roce 1976 v seriálu "... a je to!".

Archeolog muzea Jan Tajer promluví o výzkumu dvou významných památek hornické minulosti Krušných hor – kostela sv. Anny na Božím Daru a Seidlova rybníka nad Jáchymovem, ukončeném v roce 2018. Obě lokality přinesly zajímavé poznatky o vývoji a změnách hornické krajiny raného novověku.

Začátek v 17 hodin.

V karlovarských lázeňských lesích se nachází torzo středověkého kostela sv. Linharta. Archeolog muzea Jiří Klsák přiblíží jeho historii nerozlučně spjatou s později založeným městem v nedalekém tepelském údolí.

Na historickém obrázku zřícenina kostela sv. Linharta u Karlových Varů na vedutě prof. Rössela z Berlína, dat. 30. 7. 1808.

Začátek v 17 hodin.

Přednášející Jaroslav Michálek z Muzea Sokolov promluví o vyhledávání, dokumentaci a ochraně svědeckých stromů.

V Karlovarském kraji je mnoho míst, která byla v nedávné minulosti z nejrůznějších důvodů lidmi opuštěna. Posledními živými svědky původního určení těchto míst jsou staré stromy – svědecké stromy.

Začátek v 17 hodin.

Přednášející Vít Tejrovský z Agentury ochrany přírody a krajiny v Karlových Varech a Jan Matějů, zoolog Muzea Karlovy Vary představí šelmy Krušnohoří dříve a dnes. Střípky z historie výskytu vlka, rysa a medvěda v Krušných horách uvede Jan Matějů, současnou situaci výskytu velkých šelem - především vlků v Krušnohoří přiblíží Vít Tejrovský.

Zájem o velké šelmy provází člověka od nepaměti. V minulosti představovaly pro člověka konkurenci, která ho mohla i ohrozit na životě a znalost jejich teritoria a zvyků byla klíčová pro přežití. Časy se změnily a velké šelmy utrpěly v zápase s lidskou společností drtivou porážku. Přesto však v tom jak vnímáme velké šelmy přetrvává kromě zvědavosti a respektu i trocha zášti.

Začátek v 17 hodin.

Výtvarná dílna na téma zima a zimní sporty bude zaměřená na výrobu drobných dárků, dekoračních mini sáněk ze dřeva, vánočních ozdob, přání vánočních a novoročních a jmenovek na dárky z textilu a papíru s tématikou zimního folklóru a Vánoc.

Výrobky, které budou v rámci dílny vystavené, jsou prodejní.

Dílna potrvá od 14 do 17 hodin.

Výstava přiblížující život obyvatel Krušnohoří v zimním období se časově zaměřuje na období od druhé poloviny 19. století do poloviny 20. století. Seznámí s historickým vývojem lyžování, k vidění budou historické lyže, sáně a další sportovní vybavení. Před první světovou válkou a v období mezi válkami se v Krušných horách začal naplno rozvíjet turistický ruch i v zimním období. Na německé i české straně hor vznikla řada lyžařských spolků, stavěly se skokanské můstky i sáňkařské dráhy a konala se zde řada závodů.

Druhá část výstavy představuje, jak prožívali zimní období obyvatelé krušnohorského venkova. Návštěvníci se seznámí nejen s vánočními zvyky, ale také s typickými řemesly, jako bylo krajkářství, knoflíkářství a výroba hraček.

Na tradičním adventním koncertě DaD kvintetu zazní české a moravské lidové koledy v úpravách pro pěvecký kvintet a Příležitostný smíšený pěvecký sbor a Irská suita složená z irské lidové vánoční hudby, vše v podání Velmi malého komorního orchestru Varvary Divišové. Nástrojové obsazení tělesa tvoří harfa, flétna, housle, violoncello, kontrabas, hoboj a kytara. Součástí programu je i obvyklá Vánoční pohádka Zbyňka Malínského, tradičně v podání Lucie Domesové.

Začátek v 17 hodin, vstupné 70 Kč.

Přednášející Karel Řeháček, historik a pracovník Státního oblastního archivu Plzeň, přiblíží události podzimu 1918 na západě Čech. V národnostně smíšených oblastech českých zemí přijali obyvatelé německé národnosti konec války s úlevou, byť její výsledek neodpovídal jejich očekávání. Následující týdny a měsíce byly ve znamení budování nového státního útvaru, ovšem zcela jiného, než si představovali obyvatelé české národnosti. V rozsáhlých pohraničních oblastech, na něž si dělalo nárok nově vzniklé Československo, se konstituovaly samosprávné provincie, jejichž cílem bylo připojení k tzv. Německému Rakousku.

Přednášející se bude věnovat snahám obyvatel německé národnosti o vybudování provincie Deutschböhmen a jejímu neslavnému konci pod tlakem československého vojska i dalším průvodním jevům německé iredenty a projevům protičeskoslovenských nálad na západě Čech v letech 1918–1919.

Začátek v 17 hodin.

Již v patnáctém ročníku budou žáci ZŠ a SŠ soutěžit ve znalostech dějin regionu a také v otázkách a úkolech souvisejících s historií zemí koruny české. Ústředním tématem soutěže budou, s přihlédnutím k oslavám 100. výročí vzniku republiky, „osudové osmičky“.

Soutěž si získala za dobu svého trvání mezi školami velkou oblibu.

Lubomír Modrovič z Národního památkového ústavu v Praze seznámí s historií tzv. Oddělení technické kontroly, blízkého tábora „L“ a jeho obyvatel a také se současností a možnou budoucností Národní kulturní památky Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova.

V 50. letech minulého století pracovalo v Jáchymovských dolech na 74 000 vězňů a řada civilistů, kteří vykonali neuvěřitelné množství práce, které je dodnes vidět v okolí Jáchymova v podobě zarostlých rozsáhlých hald. Bylo vytěženo ohromné množství materiálu, který bylo nutno zpracovat, roztřídit a na konec získanou uranovou rudu připravit k transportu do Sovětského Svazu. Toto konečné zpracování uranové rudy se řadu let dělo v tzv. Oddělení technické kontroly.

Začátek v 17 hodin.

Naše muzeu chystá vydáni nové publikace o událostech Křišťálové noci 1938 v Karlových Varech, Sokolově, Chebu, Mariánských Lázních a Františkových Lázních.

Publikace přiblíží významné lokality spjaté s hitorií Židů, mimo shora uvedených i Kynšperk, Hroznětín a Lázně Kynžvart. Dočtete se o lokalitách našeho kraje, které jsou spojeny se sběrnými a pracovními tábory. Autor knihy je historik muzea Lukáš Svoboda.

Kniha mohla vzniknout za finanční podpory Karlovarského kraje.

Historik muzea Lukáš Svoboda ve své knize pojednává o událostech Křišťálové noci, jak probíhala v největších městech kraje – Karlových Varech, Sokolově, Chebu, Mariánských Lázních a Františkových Lázních. Dále přibližuje osm významných lokalit spjatých s hitorií Židů, kromě jmenovaných ještě Kynšperk, Hroznětín a Lázně Kynžvart. V knize také popisuje devětatřicet s historií Židů souvisejících lokalit, z nichž šest je spjatých se sběrnými a pracovními tábory.

Začátek v 17 hodin.

Po křtu jsme přidali několik fotografií - zachycují autora knihy Lukáše Svobodu, předsedu Žisovské obce Karlkovy Vary Pavla Rubína a ředitelku Muzea Karlovy Vary Lenku Zubačovou.

Přednášející Ondřej Malina z Národního památkového ústavu v Lokti se zaměří na nejvýznamnější nálezy z letos ukončeného projektu ArchaeoMontan 2018. Želízko a mlátek, symbolické a zároveň nejpoužívanější hornické nástroje, ale i řadu dalších a méně známých součástí vybavení drobných i velkých důlních provozů budou představí na řadě příkladů z krušnohorských lokalit a dobových vyobrazení.

Začátek v 17 hodin.

Přednášející Irena Michaláková z psychologicko-grafologické společnosti Calix v Praze přiblíží, co grafologie odkrývá, s čím grafolog pracuje a k čemu může být grafologie užitečná. Grafologie, tzv. "psychologie písma", je osvědčenou psychodiagnostickou metodou, která je založena na přímém vztahu mezi individuálním rukopisem a psychickými vlastnostmi pisatele. Jedná se o velice účinnou a spolehlivou metodu.

Začátek v 17 hodin.

Historik muzea Lukáš Svoboda obeznámí posluchače se situací v Karlových Varech a blízkém regionu v osudovém roce 1938. Od jara roku 1938 se politické a společenské poměry značně ve městě přiostřovaly, zejména po vyhlášení takzvaného karlovarského programu z 24. dubna. Zesílily útoky členů a přívrženců Sudetoněmecké strany vůči jejich politickým odpůrcům a židovským obyvatelům.

V září po norimberském projevu Adolfa Hitlera započaly ozbrojené útoky na státní zaměstnance a ozbrojené složky československého státu. Dne 1. října došlo k zabrání československého pohraničí Třetí říší, čímž se místní Židé stali méněcennými občany státu. V listopadu došlo k takzvané Křišťálové noci, která předznamenala další neblahý osud Židů nejen z Karlovarska.

Začátek v 17 hodin.

Geolog a patriot Krušných hor RNDr. Petr Rojík přiblíží v přednášce dobrodružné a pestré krajiny v Krušných horách, vzniklé hornickou činností, které přitahují naši pozornost a zájem. Dlouhý krušnohorský pás je podélně rozdělen státní hranicí. Protože příroda nezná hranic, přecházejí přírodní klenoty z jednoho státu do druhého. Lidské hemžení způsobilo, že v obou částech hor se vyvinul jiný jazyk, jiné osídlení, jiná kultura a jiný pohled na využívání přírodního a krajinného bohatství včetně toho nerostného.

Přednášející odpoví na otázky - Jaký je rozdíl v přístupu obyvatel, úřadů i turistů k hornickým památkám a krajině na české a saské straně Krušných hor? Jaké poučení bychom si my na české straně mohli vzít od Němců, a naopak?

Začátek v 17 hodin.

Přednášející PhDr. Daniel Švec ze Společenstva letecké historie Čeští RAFáci mapuje se zaměří na letce, kteří se nejrůznějšími cestami snažili bojovat proti okupantům jejich země. Časová linie začíná událostmi let 1938 a 1939, Mnichovským diktátem a zabráním zbytku Československa, a končí poúnorovými událostmi roku 1948.

V přednášce vyzdvihne osudy nejen stíhačů, pilotů bombardérů, střelců, navigátorů, radiotelegrafistů, ale i pozemního personálu, bez něhož by letouny nevzlétly.

Začátek v 17 hodin.

Historik muzea Jan Nedvěd seznámí návštěvníky se situací v šedesátých let v západním československém pohraničí, s podmínkami, v kterých uzrávalo reformní přesvědčení členů KSČ i veřejnosti. Poukáže na vývoj od lednového tání, přes přelomovou okresní stranickou konferenci, a také se pozastaví nad aspekty jara a léta v lázeňském městě a v regionu.

Ukáže na tlaky sovětských a východoněmeckých komunistických představitelů i na snahy sovětské KGB o destabilizaci poměrů. Věnovat se bude srpnové invazi, stabilizaci poměrů konce roku 1968 a také počátkům normalizace.

Začátek v 17 hodin.

Výstava se věnuje období konce šedesátých let, osudné invazi a normalizaci počátku let sedmdesátých. Provází návštěvníky dobou plnou nadějí a uvolněných poměrů přes násilnou okupaci až po návrat ke stalinským pořádkům počátku sedmdesátých let. Výstava se věnuje událostem v Karlových Varech.  Spatříte dobový interiér a životní styl druhé poloviny 60. let. Symbolem Karlových Varů ze 70. let je hotel Thermal a jeho kultovního designu, kterému se výstava také věnuje.

Muzeum Karlovy Vary připravilo výstavu ve spolupráci se Státním okresním archivem v Karlových Varech a za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

Partnery výstavy jsou Barrandov studio a lázeňský hotel Thermal.

Akce se uskuteční v rámci mezinárodní noci pro netopýry a návštěvníci se seznámí s málo známým životem netopýrů. V letošním roce však nepůjde jen o netopýry, průvodci přiblíží rovněž další drobné savce – bělozubky, rejsky, myšice, norníky, hraboše a jinou „havěť“.

Součástí akce budou i soutěže pro děti, kvíz pro dospělé a spatřit bude možné i některé "oprášené" exponáty z muzejních depozitářů. Na závěr bude možné prohlédnout si i živé hmyzožravce, hlodavce a netopýry.

Dětští návštěvníci mají volný vstup.

Začátek v 19 hodin.

Odborná publikace historika Jana Nedvěda, kterou vydává Muzeum Karlovy Vary, představuje, z jakých kořenů vycházelo reformní hnutí nebo za jakých podmínek se vyvíjela společnost v šedesátých letech.

Soustředí se na osudný rok 1968, jak jej zažívali vedoucí komunisté a obyvatelé Karlových Varů. Demokratizační změny publikace představuje slovy a činy funkcionářů okresního vedení KSČ, zároveň zmiňuje také méně známé skutečnosti roku 1968 v kontextu Karlových Varů. Invazí a prvními dny okupace provedou čtenáře nejen oficiální záznamy, ale i účastníci se svými vzpomínkami.

Kniha je sestavena z archivních materiálů, z odborné literatury, ze zpráv dobového tisku, z fotografií a dalších obrazových materiálů, nebo ze vzpomínek aktérů obrodného procesu, invaze a normalizace v karlovarském okresu.

Začátek v 17 hodin.

Po neočekávaně navštíveném křtu knihy jsme přidali několik fotografií. Jsou na nich zachyceni ředitelka muzea Lenka Zubačová, autor knihy, historik Jan Nedvěd, písničkář Levoruký Eda a kmotr knihy Lev Havlíček.

Zájemcům o celodenní akci přiblíží tradiční historická řemesla skupina DANAR. K vidění bude kovářská dílna nebo například dílna písaře, v níž bude možné seznámit se s tím, jak vznikaly knihy v dobách před vynálezem knihtisku.

Pro návštěvníky akce bude přístupná i stálá expozice muzea.

Program:

Ukázky historických řemesel

průběžně 10 – 18, nádvoří Královské mincovny

Komentované prohlídky expozice

Latinská knihovna a kronika Václava IV. – začátek ve 12, 14 a 16 hod.

Nerostné bohatství a hornictví – začátek v 11, 13 a 15 hod.

(komentované prohlídky začínají v  pokladně mincovny)

Aktivity pro děti

Psaní husím brkem a pečetě, nové pracovní listy ke stálé expozici, frotáže mincí

(průběžně po celou dobu programu)

Akce potrvá od 10 do 18 hodin.

Na doprovodné akci k výstavě Alfonse Muchy / Jarmily Muchy Plockové představí umělecký ředitel společnosti Moser Lukáš Jabůrek, s níž Jarmila Mucha Plocková spolupracuje, novou kolekci Mucha – Moser. Jak vzniká broušená váza podle původního návrhu nám poví brusič sklárny a autorka Jarmila Mucha Plocková

Neformální rozhovor s Jarmilou Mucha Plockovou povede publicista, kurátor, kritik, organizátor výstav, koncertů a dalších kulturních akcí Josef Vomáčka a herec, komik a tanečník Richard Genzer v roli zvídavého návštěvníka MFF a současně aktuální výstavy.

O hudební vystoupení se postarají opět sestry Barbara Kateřina Garcia, pravnučky Alfonce Muchy.

Neváhejte a přijďte s námi mezi festivalovou projekcí strávit příjemný čas v muzeu.

Začátek v 15 hodin, vstup volný.

Celý projekt finančně podpořila NADACE ČEZ.

Odpolední vycházka povede prostředím golfového hřiště s cílem pozorování a snad i ukázkou odchycených syslů. Účastníci se dozví mnoho informací o životě syslů.

Den: neděle 24. 6.

Čas: 17:00

Místo: Olšová Vrata, parkoviště Golf Resort a.s. (50°12'48.630"N, 12°55'47.490"E).

Doprava tam i zpět: individuální.

Trasa: Krátká trasa po hřišti. Nenáročné, možno i pro handicapované a kočárky.

Průvodce: RNDr. Jan Matějů, Ph.D. (Muzeum Karlovy Vary)

Kontakt: J. Matějů, tel.: 730 553 884

Vycházka povede lesy nad osadou Dubina a bude spojená s ukázkami zajímavých druhů rostlin, živočichů a geologickými zajímavostmi.  Účastníci se podívají na lilile, lomikameny, lávové proudy, lahary a možná uvidíme i lískového plšíka.

Čas: 17:00

Místo: Sraz u hospody v Dubině (50°14'38.262"N, 12°59'31.315"E)

Doprava tam i zpět: individuální

Trasa: Z Dubiny po cestách na Skalky skřítků a zpět. Celkem asi 4 km, náročnější terén s vyšším převýšením

Průvodci: RNDr. Jan Matějů, Ph.D. (Muzeum Karlovy Vary) a RNDr. Vladislav Rapprich, Ph.D. (Česká geologická služba)

Kontakt: J. Matějů, tel.: 730 553 884

Poznámka: Obuv a oblečení do terénu

Alfons Mucha / Jarmila Mucha Plocková / Řemeslo & Kontinuita

Jedinečná výstava vzdávající hold uměleckému řemeslu a to v návaznosti na dílo Alfonse Muchy v díle jeho vnučky Jarmily Mucha Plockové. Vzácné dědictví představí rodovou i řemeslnou kontinuitu od plakátů a návrhů světoznámého umělce po autorskou tvorbu jeho pokračovatelky. Spatříte originální šperky podle nezrealizovaných návrhů Alfonse Muchy a také vlastní tvorbu šperkařskou, sochařskou, sklářskou i textilní. Všechna umělecká díla jsou výsledkem mnoha uměleckých řemesel, kterým bude na výstavě vznesen hold. Výstavu podpořilo Barrandov Studio, a.s.

Na obrázcích jsou realizace Jarmily MUCHA Plockové s využitím návrhů Alfonse Muchy, na návrhy získala vnučka autorská práva.

Po vernisáži jsme přidali několik fotografií - z uvedení výstavy na nich jsou ředitelka muzea Lenka Zubačová s Jarmilou Mucha Plockovou na jedné z fotografií ještě i s Petrem Tichým, předsedou představenstva společnosti Barrandov Studio a.s., dále historička umění Eva Neumannová, hudební skupina - sestry Kateřina a Barbara García, Luboš Malina a David Mikulášek.

Celý projekt finančně podpořila NADACE ČEZ.

Čapkovský badatel Hasan Zahirović ze Slezské univerzity v Opavě představí Dášeňku, jednoho z nejslavnějších psíků.

Málokdo ví, že u Karla Čapků bylo odchováno několik generací štěňátek, o koťatech ani nemluvě. Čapkův vztah k „němým tvářím“ výstižně vyjádřila jeho žena, herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová, která kdysi řekla, že „v domě Karla Čapka stále něco kvetlo, ať to byly květiny, myšlenky anebo štěňata a kočky“. A tak není divu, že jeho knížky o psech a kočkách dnes patří do zlaté pokladnice knih nejen pro děti. Ať už to je příběh o foxteriérech, o Iris a o Dášeňce, anebo o kočce Pudlence.

Jak se Dášeňka stala nejslavnějším štěňátkem na světě?! Dovedete si jistě představit, jak je obtížné fotografovat neposedné pejsky, jako byla Dášeňka. Pro zvědavé diváci jsme připravili hodně zajímavostí, budeme cestovat s Dášeňkou i do dalekého Japonska, ale nezapomeneme představit celou její rodinu, ano i Dášeňka má svůj rodokmen.

Čapkovský badatel Hasan Zahirović ze Slezské univerzity v Opavě představí Dášeňku, jednoho z nejslavnějších psíků. Málokdo ví, že u Karla Čapků bylo odchováno několik generací štěňátek, o koťatech ani nemluvě. Není tedy divu, že jeho knížky o psech a kočkách dnes patří do zlaté pokladnice knih nejen pro děti.

Jak se Dášeňka stala nejslavnějším štěňátkem na světě?! Dovedete si jistě představit, jak je obtížné fotografovat neposedné pejsky, jako byla Dášeňka. Přednášející připravil mnoho zajímavostí, s Dášeňkou navštíví i daleké Japonsko a nezapomeneme představit celou její rodinu, ano i Dášeňka má svůj rodokmen. Samozřejmě zazní i ukázky z knížky.

Začátek v 16.30 hodin.

V pátek 1. 6. se uskuteční tradiční lov a pozorování nočního hmyzu u osady Svatobor na okraji vojenského újezdu Hradiště. Sraz zájemců je na návsi ve Svatoboru. Poté se účastníci přesunou na místo lovu, přesun bude krátký a nenáročný. Vhodné je vybavit se něčím na sezení a dostatečným oblečením prosti nočnímu chladu. Akce bude končit kolem půlnoci.

Průvodci nočním lovem budou entomolog z Přírodovědecké fakulty University Karlovy Petr Janšta a přírodovědec muzea Jan Matějů.

Místo: Sraz v 21:00 na Svatoboru (50°14'38"N, 13°1'17"E).

Doprava tam i zpět: pouze individuální.

Kontakt: J. Matějů, tel.: 730 553 884

Poznámka: Vhodná je skládací stolička, nebo jiná podložka na sezení, fotoaparát a případně něco proti dešti. V případě trvalého deště se akce nekoná.

Muzejní noc nabídne řadu kurátorských prohlídek jednotlivých sekcí - archeologie, balneologie, historie, příroda. Prohlídky se uskuteční paralelně, délka prohlídky potrvá přibližně půl hodiny. Začátky budou vždy ve čtvrt, tedy v 18.15, 19.15, 20.15 a 21.15. Na dvoře muzea bude v případě příznivého počasí archeologická dílna. Všechny prohlídky jsou bezplatné.

Průvodci budou odborní pracovníci muzea - přírodovědci Kristýna Matějů a Jan Matějů, historici Lukáš Svoboda a Jan Nedvěd a archeolog Jan Tajer.

Začátek v 18 hodin, konec ve 22 hodin.

Nová expozice byla rok po otevření oceněna odbornou komisí vyhodnocena v národní soutěží Gloria musaealis (sláva muzejnictví)jako nejlepší. Získali jsme 1.MÍSTO!

Velmi si ceníme ocenění, protože jsme dokázali porazit i takové konkurenční projekty jako byla třeba revitalizace objektu Umělecko-průmyslového muzea v Praze nebo nové expozice užitého umění Západočeského muzea v Plzni.

Na foto vidíte sošku pomyslného Oskara a skupinové foto šťastných muzejníků, vpravo dole vidíte archtekta expozice Jiřího Javůrka a nahoře v červeném architektku Sylvii Bednaříkovou, oba mají nemalý podíl na úspěchu. Dokázali totiž zhmotnit naši ideovou představu o budoucí expozici do podoby, kterou máte možnost vidět. Fotografie, kde přebíráme z rukou ministra kultury cenu, je autor Martin Čarek, ostatní foto je z archivu muzea.

Tiskovou zprávu naleznete v záložce "Pro novináře".

Výpravná divadelní adaptace Divadla KK založená na známé pohádce Josefa Čapka potěší malé i velké diváky známými příběhy o pečení dortu, mytí podlahy, žížale kterou se nedají zašít kalhoty a panence co tence plakala. V představení zazní řada písniček.

Začátek v 16 hodin.

Čapkovský badatel Hasan Zahirović ze Slezské univerzity v Opavě přiblíží v přednášce osobnosti a místa, které nadšený fotograf Karel Čapek zachytil svým objektivem, odhalí některá tajemství jeho fotografií a promluví i o dalších zálibách proslulého autora.

Přestože Čapkovo fotografování trvalo poměrně krátce, podařilo se mu vytvořit stovky fotografií. Karel Čapek tvrdil, že vydařené zátiší už není fotografické umění, nýbrž zvláštní fotografické štěstí. Další, snad ještě známější Čapkovou zálibou bylo zahradničení a pěstování kaktusů. Proto mu dělalo velkou radost, když mohl plody své práce vyfotografovat.

Začátek v 17 hodin.

Na rozdíl od Jana Husa nemá v Čechách ani na Moravě žádnou sochu a není po něm pojmenována žádná ulice. A přitom se stal jedním z největších evropských panovníků pozdního středověku. V Uhrách na něj nedají dopustit, v Kostnici si ho váží, neboť jejich město zviditelnil jako nikdy jiný.

Tento nejschopnější syn Karla IV. měl sice také nedostatky, ale není právě teď čas objevit jeho klady, jeho nesporný historický přínos a v národním diskursu ho rehabilitovat? Vždyť jeho původním úmyslem bylo Husa podržet…

Přednášející Martin T. Zikmund působí jako evangelický farář v Karlových Varech a v Chodově a pracuje jako redaktor Perspektiv, přílohy Katolického týdeníku.

K aktuální výstavě "Karel Čapek fotograf" je možné počínaje 8. dubnem každou neděli zhlédnout dokumentární čtyřicetiminutový film Josefa Císařovského (scénář a režie) Slovensko bratří Čapků. Dokument vznikl v produkci autora a Památníku Karla Čapka v roce 2010.

Dokument se soustředí na konkrétní fenomén v životě bratří Čapků – vztah ke Slovensku. Divák díky filmu proniká do atmosféry Slovenska, které bylo ještě před 20 lety součástí Československé republiky a prezentuje vztah Čapků k této zemi jako k něčemu velmi blízkému a dobře známému. Oba se obdivují krajině, přírodě, ale i folklóru a místním lidem.

Ve filmu ožívají Čapkovy obrazy a v kontextu Slovenska dostávají nový význam. Díky pečlivé práci tvůrců filmu může divák zavítat nejen do známých měst, ale i malých vesniček, o kterých víme, že je Čapci navštívili ať už díky podpisu v návštěvních knihách, z poznámek nebo fotografií.

Film je doplněn dobovými fotografiemi, které jsou srovnávány se současným stavem krajiny. Dále je film doplněn úryvky z děl obou bratří, ať už těch, které se týkají samotného Slovenska, nebo těch, které zde byly napsány nebo prostředím této země ovlivněny. Film tak divákovi nabízí jedinečným způsobem uchopené jinak okrajové téma života známých osobností prvorepublikové kultury Československa. Filmem provádí Irena Kristeková, Michal Pavlata, Jiří Schwarz a Tomáš Topfer.

Film je možné vidět vždy od 16 hodin v těchto termínech:

duben - 8., 15., 22. a 29.

květen - 6., 13., 20. a 27.

červen - 3. a 10.

Tradiční malování vajec voskem, pletení několika druhů pomlázek a další zvyky si můžete vyzkoušet na Velikonočním jarmarku.

Koná se od 12.30 do 16.30 hodin.

Po akci jsme přidali několik fotografií.

Výstava představuje spisovatele, novináře a intelektuála Karla Čapka také jako autora, který vytvořil na svou dobu unikátní fotografické dílo. Aktivně však fotografoval pouze dva roky, fotografování pro něho bylo jen jednou z mnoha aktivit, kterou chtěl poznat a popsat. Snímky třídil do tematických celků s názvy Portréty, T. G. M., Osobní, Zátiší, Zvířata, Květiny, Zahrada, Slovensko, Cesty, Typy, Architektura, Krajiny.

Nejznámějším Čapkovým fotografickým dílem se stala Dášeňka čili Život štěněte, s nímž se seznámili čtenáři na sklonku roku 1932. Za jeho fotografický nejpozoruhodnější odkaz se považují portréty osobností, v nichž specifickou roli mají portréty prvního československého prezidenta. Největší emotivní náboj mají Čapkovy snímky zátiší a motivy z přírody, které nejvěrohodněji odrážejí jeho osobnost. Silným dokumentaristickým talentem a nadčasovostí zaujmou snímky z cest.

Výstava je pořádaná ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze.

Vernisáž 21. 3. v 17 hodin. Po vernisáži jsme přidali několik fotografií.

Krušné hory byly od pradávna hraničním pohořím mezi dvěma státními útvary Saskem a Českem. Pro obě území se staly rovněž bohatou zásobárnou nerostných surovin, která dodnes není úplně vyčerpána, nicméně těžba rud, stejně jako téměř každá lidská činnost, sebou zákonitě přináší poškození životního prostředí.

Marek Nesrsta, člen Spolku přátel dolu Svatý Mauritius, přiblíží, jak se v sousedním Sasku vypořádávají s téměř tisíciletým dědictvím hornické činnosti vycházející z tisíců důlních děl a desítek tisíc kilometrů podzemních chodeb.

Přednáška se koná v rámci cyklu „Krušné hory – malé pohoří světového významu“.

Začátek v 17 hodin.

Karlovarská genealožka Marta Lihmová přiblíží genealogii – pomocnou historickou vědu, která zkoumá vztahy mezi lidskými jedinci, vyplývající z jejich společného rodového původu. Genealogie se zabývá buď studiem jednotlivých osobností, nebo sledováním proměn jednotlivých druhů vztahů. Soukromý zájem v této oblasti bývá označován starším názvem jako rodopis, neboli vytváření rodokmenu své rodiny.

Začátek v 17 hodin.

Po skvěle navštívené přednášce jsem přidali několik fotografií.

Primatolog Stanislav Lhota bude hovořit o výzkumu a ochraně vzácných lidoopů v horském pralese na severu Sumatry. Orangutani obývají především tropické deštné pralesy v teplých nížinách. Většina takových pralesů už ale dnes zmizela, a tak se s orangutany lze často setkat v prostředí, kam ještě nestačil proniknout člověk.

Začátek v 17 hodin.

Deset měsíců po otevření nové stálé expozice jsme přivítali desetitisícího návštěvníka!

Stalo se tak ve středu 21. února 2018 v 11:20, kdy expozici na Nové louce navštívila rodina Škardových z Plzně. Od ředitelky Muzea Karlovy Vary Lenky Zubačové obdrželi návštěvníci knižní publikace, originální tričko s obrázkem a čestné vstupenky na tento rok, platné rovněž do našich poboček.

Muzeum děkuje všem návštěvníkům za jejich pro nás velice potěšující zájem.

Zdeněk Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze představí vývoj samotného procesu zanikání sídel a promluví o dnešní podobě a významům lokalit zaniklých sídel.

Ve 2. polovině 20. století se významně proměnil způsob života místních obyvatel, charakter osídlení, ráz a způsob využívání krajiny českého pohraničí. Součástí těchto změn byl i zánik více než 2 000 sídel. Jev natolik rozsáhlý, že jej lze ve srovnání s jinými částmi Česka považovat za pro pohraničí charakteristický.

Role zanikání sídel v proměnách krajiny českého pohraničí a jejich interpretacích je mnohoznačná. Zánik sídla znamená komplexní a extrémní proměnu charakteristik určitého místa. Přesto zaniklá sídla nejsou místy zcela opuštěnými a zapomenutými. Poutají pozornost skrze materiální inercii svých pozůstatků nebo jsou součástí vzpomínkových kultur různorodých aktérů. Stávají se tak součástí procesu utváření místního dědictví a identit.

Začátek v 17 hodin.

Ing. Arch. Petr Šimr, autor výstavy Svět kostiček, představí v přednášce svou vlastní tvorbu, osvětlí slovníček pojmů kostkařů “AFOLů“ – dospělých fanoušků lego kostek (The Adult Fan of Lego) a představí světové legaře.

Začátek v 17 hodin.

Po přednášce a komentované prohlídce jsme přidali několik fotografií.

Milan Brož a Alena Boušková z Geofyzikálního ústavu AV ČR v přednášce osvětlí, proč jsou západní Čechy právem nazývány unikátní přírodní laboratoří. Promluví o historickém sporu mezi plutonisty a neptunisty, o současném originálním vědeckém experimentu, kterým je vyhloubení Goetheho štoly ve vulkánu Komorní hůrka, o výronech minerálních pramenů v lázeňském trojúhelníku zkoumaných již od středověku i o zdejších poměrně častých přirozených zemětřeseních, jimž se věnuje velká pozornost od počátku devatenáctého století.

Záměrem vědeckých výzkumných projektů v posledních desetiletích je nalézt objektivní souvislosti mezi těmito přírodními jevy.

Začátek v 17 hodin.

Výstava exponátů z pestrobarevných kostiček ze světově proslulé stavebnice, která si získala srdce dětí i dospělých na celém světě, představí řadu tématických dioramat a exponátů, část rozsáhlé sbírky továrních lego setů a vlastní „MOC“ tvorbu člena československého fóra „kostky.org“, autora výstavy Ing. arch. Petra Šimra, který se představuje pod přezdívkou „Peesko“. („MOC“ je zkratka „My Own Creation“ - má vlastní tvorba.)

Z expozice dioramat návštěvníci uvidí např. lego město s kolejištěm, přístavem a letištěm, výstava dále nabídne mozaiky, modelovou řadu vozidel a další exkluzivní exponáty z řad továrních setů, velkým lákadlem může být i filmová tvorba z kostiček.

Tovární sety z různých časových období budou v jednotlivých tematických celcích při vzájemném porovnávání představovat na první pohled patrné proporční, hmotové i estetické rozdíly na časové ose dle roku vydání exponátů a dostupných kostek někdejší lego produkce.

Pro děti bude připraven plnohodnotně vybavený dětský koutek s možností volné tvorby.

Vánoční výtvarná dílna, konaná v rámci doprovodných akcí k výstavě Betlémy a obyčeje, je určená dětem i rodičům a je zaměřená na výrobu vánočních dárečků, ozdob na stromeček, přáníček a zdobení perníčků. Účastníci si mohou vyrobit např. Andílky z korálků či papírová přání, perníčky ke zdobení budou k dispozici.

Začátek ve 13.30 hodin, konec v 16.30 hodin.

Sháníte pro své blízké netradiční vánoční dárek? Líbí se vám ilustrace Dalibora Nesnídala. Pak se rozhodně zastavte v Muzeu Karlovy Vary na Nové louce.

Můžete zde zakoupit - kromě regionálních publikací a suvenýrů - i originální trička s motivy z kukátek z dětské stezky. Trička jsou univerzálního střihu, dostupná ve velikostech S, M a L. V případě Vašeho zájmu lze i objednat motiv a velikost, pokud nebude právě to vaše v sortimentu. My vám zavoláme a přijdete si pro něj do muzea.

Tato trička jsou jedinečným produktem muzea, nikde jinde je nepořídíte! Na předvánoční prodej je připraveno pět vtipných motivů. Na příští rok se chystá dalších devět. A s nákupem trička si můžete zpříjemnit adventní čas prohlídkou betlémů nebo přijít na některou z akcí o adventních víkendech.

O Vánocích každého čeká spousta sladkého mlsání. Vánoční pohádka ale hlavně dětem připomene, že by neměly zapomínat na zdravé a chutné ovoce a zeleninu. Hudební pohádka "Vánočka" je o mlsném chlapci Jiříkovi, který nejí zdravé dobroty, ani je neochutná, a tudíž nemůže přeci vědět nic o tom, jak vlastně chutnají.

K nápravě mlsného jazyka malého Jiříka pomůže nejen hodná čarodějnice Nososlava, ale hlavně kouzlo Vánoc. Nakonec všechny děti spolu s Jiříkem pomohou Nososlavě oslavit Vánoce, které za celých 300 let neslavila a letos by moc, moc chtěla. Děti se také mohou těšit na úplně novou koledu.

Začátek v 16 hodin.

Na tradičním adventním koncertě DaD kvintetu zazní české a moravské lidové koledy v úpravách pro pěvecký kvintet a sbor doprovázený harfou, flétnou, houslemi, violoncellem, kontrabasem, hobojem a kytarou. Vánoční pohádka Zbyňka Malínského zazní tradičně v podání Lucie Domesová.

Vedle DaD kvintetu spoluúčinkuje Velmi malý komorní orchestr Varvary Divišové a Příležitostný smíšený pěvecký sbor.

Začátek v 17 hodin.

V rámci doprovodných akcí k výstavě Betlémy a obyčeje si účastníci dílny vyrobí z papírové krajky s vánočními motivy ozdobné svícny. Kromě svícnů je možné si z papírové krajky vyrobit i přáníčka a ozdoby. Dílna je určena dětem i rodičům.

Začátek v 15 hodin, konec v 17 hodin.

Výstava přiblíží krajové zvyky, pranostiky a pověry na Karlovarsku v době od počátku adventu, během svátků vánočních, na Silvestra a Nový rok až do Tří králů. Představí historii betlémů a typických hraček z Krušnohoří, k vidění budou historické betlémy ze sbírek Muzea Karlovy Vary a Muzea Cheb - skříňkové z oblasti Krušných hor i stavěné.

V přednášce u příležitosti letošního Roku českého baroka historik architektury Mgr. Lubomír Zeman přiblíží množství památek z doby baroka v Karlovarském kraji, které představují doslova skvosty a poklady z hlediska českých zemí, ale i Evropy. Zaměří se na nejvýznamnější stavby a místa, poukáže ale také na tvůrce, umělce i jejich mecenáše, kteří dnes již neprávem upadli do zapomnění a bez jejichž erudice by ale tato díla nikdy nevznikla.

Přednáška se koná ve spolupráci s Karlovarským krajem.

Začátek v 17 hodin.

Speleolog Norbert Weber ze Spolku přátel dolu sv. Mauritius představí nejzajímavější z unikátních historických materiálů, které se týkají jáchymovských dolů. Z druhé poloviny 19. a počátku 20. století je dochováno množství technických výkresů dokumentujících stav jáchymovských dolů v tomto období. Jedná se o plány dnes již neexistujících staveb, zejména šachetních budov, těžních věží, úpraven a jejich vybavení.

Přednášku pořádá Karlovarský kraj v rámci cyklu „Krušné hory – malé pohoří světového významu“ u příležitosti česko- německé nominace Hornické kulturní krajiny Krušnohoří/Erzgebirge k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.

Začátek v 17 hodin.

Navštívit muzeum bude možné na přelomu roků 2017 / 2018 v těchto dnech:

do 23. 12. 10-17 hodin

24. - 26. 12. zavřeno

27.-30. 12. 10-17 hodin

31. 12. 10-15 hodin

3. - 7. 1. 10 - 17 hodin

10. - 16. 1. zavřeno

od 17. 1. 2018 otevřeno

Muzeum bude možné na přelomu roků 2017 / 2018 navštívit v těchto dnech:

do 10. 12. 9-17 hodin

11. - 26. 12. zavřeno

27.-30. 12. 9-17 hodin

31. 12. 9-15 hodin

1. - 16. 1. zavřeno

od 17. 1. 2018 otevřeno

Cyklus přednášek Muzejní akademie uzavře přednáška přírodovědce muzea RNDr. Jana Matějů, Ph. D., který osvětlí, co mají společného G. Agricola, J. W. Goette, Kašpar M. hrabě Šternberg, G. C. Laube, J. Hloušek a mnoho dalších. V přednášce představí střípky ze slavné historie přírodovědného bádání ve zdejším regionu a také zajímavosti z přírodovědných sbírek muzea.

Součástí Muzejní akademie jsou komentované prohlídky nové stálé expozice, které tematicky navazují na danou přednášku.

Začátek v 17 hodin.

Derniérou by se dal pojmenovat poslední den výstavy výběr z tvorby Vlastimila Květenského, poslední den výstavy se koná komentovaná prohlídka, slovem veskrze odborným vás výstavou provede autorka výstavy Božena Vachudová. Dozvíte se , jak se na vystavená díla dívat, co v nich lze spatřit, v jaké době ji umělec tvořil a co ho inspirovalo k vytvoření toho či onoho autorského díla. Začátek v 15 hodin.

V přednášce ke stoletému výročí bolševického převratu v Rusku roku 1917 představí historik muzea Mgr. Jan Nedvěd událost, jež přinesla východní Evropě totalitní společenské a státní uspořádání známé jako komunismus. Přednášející se zaměří na nepravdy, mýty a ideologická překroucení související s převratem a etablováním sovětské moci, ale také na mezinárodní, politické, ekonomické, společenské, kulturní a další dopady na Rusko a Evropu.

Začátek v 17 hodin.

V další přednášce cyklu Muzejní akademie přiblíží archeolog muzea Bc. Jan Tajer vývoj archeologického bádání na území Karlovarského kraje od dob J. W. Goetha až po současnost. V krátkosti představí nejzajímavější osobnosti a badatele.

Součástí Muzejní akademie jsou komentované prohlídky nové stálé expozice, které tematicky navazují na danou přednášku.

Začátek v 17 hodin.

Luminiscence je soubor jevů, kdy látka, na základě dodání energie – ve formě různého druhu ozáření, zahřátí nebo i mechanického působení, vyzařuje přebytečnou energii nejen ve formě tepla, ale také formou viditelného světla. S luminiscencí se setkáme nejčastěji u pevných látek – minerálů i syntetických chemických sloučenin. Luminiscence vyvolaná ozářením objektu světlem se nazývá fotoluminiscence. Podle délky trvání se pak dělí na fluorescenci, která byla poprvé popsána i minerálu fluoritu a trvá pouze po dobu ozáření, a fosforescenci. Ta trvá ještě nějakou dobu po ukončení ozáření. S fotoluminiscencí vyvolanou ultrafialovým zářením se setkáme například u aragonitu, fluoritu, kalcitu, scheelit, skelného opálu – hyalitu, willemitu a řady dalších, zejména uranových nerostů. Luminiscenci také vykazuje, a to díky uranovým barvám, poprvé na světě vyráběným v Jáchymově, tzv. uranové sklo.

Stručný teoretický úvod asi není úplně tím pravým lákadlem k návštěvě obnovené expozice „svítících“ minerálů v Královské mincovně. Snad Vás alespoň zaujmou ilustrační fotky a přijdete si expozici, původně sestavenou Dr. Janem Hlouškem a obnovenou ve spolupráci s  mineralogem Dr. Jakubem Plášilem, prohlédnout na vlastní oči.

V další přednášce z cyklu Muzejní akademie seznámí geolog a balneotechnik RNDr. Tomáš Vylita, Ph.D. s výsledky nových průzkumných prací o vývoji zřídelní struktury, o stáří vřídlovcových těles a způsobech jejich využití v minulosti či o divokých vývěrech termy, které

jsou - navzdory skutečnosti, že Vřídlo, termální voda a její účinky jsou obecně známým základem prosperity karlovarského lázeňství po mnoho set let – často překvapující. Ozřejmí i nově připravované geologické práce v blízkosti Vřídla.

Součástí Muzejní akademie jsou komentované prohlídky nové stálé expozice, které tematicky navazují na danou přednášku.

Začátek v 17 hodin.

Prof. Jaroslav Vokoun z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích osvětlí v přednášce Lutherovu reformaci, která je obnovou staré mnišské zbožnosti, založené na Písmu a bohoslužbě, a současně její inovací: přenesením do života široce otevřené rodiny, evangelického sboru a do světa práce. Setkání se světem financí, nových médií a vysoké politiky znamenalo osvědčení a současně i pokřivení původního ideálu.

Začátek v 16 hodin.

Česko-německá výstava přiblíží na panelech dějiny reformace v křesťanské církvi, jejímž cílem byly nápravy poměrů a návratu ke křesťanství nezatíženému tradicí. V průběhu reformace se vytvořily protestantské církve. Jáchymov byl jedním z center luteránství v Čechách. Výstavu tvoří deset témat od Jana Husa přes evangelické proudy v Čechách, Jana Husa a Martina Luthera až po protestantismus v dnešní době.

Projekt putovní výstavy podporují Českobratrská církev evangelická, Nadační fond Věry Třebické Řivnáčové, Die Beauftrage der Bundesregierung für Kultur und Medien, Deutsches Kulturforum östliches Europa a Evangelische Kirche im Rheinland.

V rámci vernisáže vystoupí pěvecký sbor Cubitus.

Vernisáž v 15 hodin.

Upozorňujeme na akci, která se uskuteční v pátek 13. října v hlavním sále Krajské knihovny v Karlových Varech. Muzeum Karlovy Vary patří mezi spolupořadatele.

Program přednášek:

Přemysl Tájek

Modrásci Karlovarského kraje - o druhých běžných i vzácných

Jiří Brabec

Novinky v květeně Chebska

Lucie Kunstmüllerová

Zapomenuté Pompeje (pod popelem Doupovských hor)

Jakub Plášil

Jáchymov a nové minerály

Zuzana Ficenecová a Barbora Barošová

Plšík lískový jako trosečník v kulturní krajině?

Vladimír Melichar

Aktuální poznatky o rozšíření nejvzácnějších rostlin Krušnohorských rašelinišť.

Setkání začíná v 16 hodin, potrvá do 19 hodin.

Do kategorie Počin roku národní soutěže Gloria Musealis pořádané Asociací muzeí a galerií spolu s Ministerstvem kultury ČR byla přihlášena naše nová muzejní expozice v Karlových Varech. 4.října 2017 nás navštívila hodnotící komise a pozorně si prohlédla nejen expozici ale i stavební proměny objektu. Nakolik budeme mít úspěch v nemalé konkurenci, se dozvíme až v květnu příštího roku, kdy proběhne slavnostní vyhlášení nejlepších počinů roku. Tak nám držte palce!

Na obrázcích ředitelka muzea Lenka Zubačová spolu s Kristýnou Matějů prováději hodnotící komisi expozicí.

V další přednášce cyklu Muzejní akademie přiblíží historik Mgr. Lukáš Svoboda především historii karlovarského střeleckého spolku (ostrostřelci). Spolek byl založen v první třetině 17. století. Dále se bude věnovat spolkům, které vznikly především v polovině 19. století, například dobrovolní hasiči, záchranný sbor, tělovýchovný spolek, pěvecké sbory. Na závěr přednášející promluví o sportovním klubu I. S. C. C. (International Sport Club Carlsbad). U každého spolku zmíní rovněž hlavní osobnosti, které v něm působili.

Součástí Muzejní akademie jsou komentované prohlídky nové stálé expozice, které tematicky navazují na danou přednášku.

Začátek v 17 hodin.

V přednášce se historik Mgr. Jan Nedvěd zaměří na čtyři útěky politických trestanců, dvou jednotlivců a dvou skupin v období mezi léty 1949 – 1956. Bude se věnovat srovnávání metod příprav a organizace útěků, spolupráci politických vězňů s civilními zaměstnanci a hodnocení jejich šancí na úspěch. Útěky z táborů nucené práce (TNP) se i přes úsilí represivních složek stále opakovaly, byly z většiny důsledkem tvrdých táborových podmínek a často i zoufalstvím odsouzených.

Začátek v 17 hodin.

V další z cyklu přednášek Muzejní akademie seznámí Mgr. Kristýna Matějů, Ph. D. posluchače s historií lázeňské léčby od středověku až do 20. století, dobovými představami o fungování lidského těla a extrémními léčebnými metodami. Připomene také to, jak se lázeňství projevovalo na chodu města i jeho architektonické podobě a připomene významné karlovarské lékaře.

Součástí Muzejní akademie jsou komentované prohlídky nové stálé expozice, které tematicky navazují na danou přednášku.

Začátek v 17 hodin.

Výběr z tvorby výtvarníka Vlastimila Květenského představuje dílo mimořádného představitele nového pojetí v oboru keramické plastiky jakožto sochařského projevu. Vlastimil Květenský mu přidal nejenom monumentální rozměr, ale i zcela nové stylové a výrazové pojednání.

V umění karlovarského regionu zanechal tento výtvarník, vzděláním akademický malíř, významnou stopu, díky níž překročil lokální hranice kraje. Veřejný prostor města obohatil řadou monumentálních děl. Jako jeden z mála umělců působících v Karlových Varech neopominutelným způsobem vřadil svoje tvůrčí výsledků do evropského kontextu keramického umění druhé poloviny 20. století. 12.listopadu se koná komentovaná prohlídka výstavou, kterou povede autorka Božena Vachudová.

V letošním roce slaví Muzeum Karlovy Vary 150 let od svého založení. Při té příležitosti připravilo muzeum cyklus přednášek. Součástí muzejní akademie budou také komentované prohlídky nové stálé expozice muzea, které tematicky navážou na danou přednášku.

Muzejní akademie začíná ve čtvrtek 7. září, pokračovat bude ve dvoutýdenních intervalech, poslední přednáška se uskuteční 16. listopadu. Termíny a jména přednášejících sledujte na webových stránkách muzea a muzejním fcb.

Pro absolventy muzejní akademie bude na závěr připraven test znalostí o muzeu. Tři nejlepší řešitelé budou odměněni volnou rodinou vstupenkou do Muzea Karlovy Vary a do Muzea Královská mincovna v Jáchymově. Všem absolventům kompletního cyklu muzejní akademie bude na závěr rovněž předána drobná pozornost.

Přehled přednášek:

- Nejstarší historie muzeí v Karlových Varech - od soukromého muzea Antona Pittroffa až po muzeum Karla Marxe (PhDr. Stanislav Burachovič)

- Hautfresser a spol. aneb Vývoj lázeňské léčby v Karlových Varech (Mgr. Kristýna Matějů, Ph.D. )

- Přírodovědné sbírky muzea – přírodovědci a přírodovědné spolky v Karlových Varech a okolí (RNDr. Jan Matějů, Ph.D.)

- Karlovarské spolky a kluby před 1. světovou válkou (Mgr. Lukáš Svoboda)

- Historie archeologického bádání na Karlovarsku a archeologie v Muzeu Karlovy Vary (Bc. Jan Tajer)

- Vřídlo, vřídelní voda a vřídlovec (RNDr. Tomáš Vylita, Ph.D.)

V první přednášce cyklu Muzejní akademie přiblíží historik PhDr. Stanislav Burachovič prvopočátky karlovarského muzejnictví od prvního muzea, kterým bylo soukromé muzeum Antona Pittroffa, přes další muzea, která v Karlových Varech vznikala, a jejich osud, přes Muzeum Karla Marxe až po to současné. NENECHTE SI UJÍT!

Začátek v 17 hodin.

Unikátní přírodovědná vycházka po cvičišti bojových vozidel v oblasti bývalé osady Tureč nabídne účastníkům možnost seznámit se s velmi vzácnými korýši – listonohy letními a žábronožkami letními, kteří žijí v kalužích na tankových cestách. Nebudou chybět ani další ukázky zajímavé fauny a flóry a povídání o vlivu vojenských cvičení na přírodu.

Průvodcem bude přírodovědec muzea Jan Matějů. Náročnosti trasy není třeba se obávat, jde asi o 4 kilometry chůze.

Místo srazu: parkoviště u vjezdu do vojenského újezdu Hradiště poblíž bývalé osady Sedlec (cca 3 km západně od Mašťova, 50.2627994°N, 13.2325294°E) ve 14 hodin. Místo je dostupné pouze individuální dopravou.

Upozornění: Omlouváme se všem zájemcům, na které se nedostalo, ale kapacita účastníků (30 osob) je v tuto chvíli již zcela naplněna. Další zájemce již není možné registrovat, vstup do vojenského újezdu má svá přísná pravidla. Děkujeme za pochopení.

Retrospektivní výstava oděvní tvorby Heleny Fejkové, zaměřená na kolekce inspirované architekturou, historickými obdobími i výtvarným uměním, je doplněna velkoformátovými fotografiemi Gabiny Fárové, Dušana Šimánka, Marie Votavové, Pavla Hejného, Michala Hančovského a dalších.

Originální modely z let 1990–2017, včetně fotografií a filmů z nejzajímavějších přehlídek, tvoří zajímavou sbírku, která ukazuje nejen vývoj rukopisu autorky a design kolekcí, ale i řemeslné provedení a další souvislosti aktuální české módy.

Výstava HELENA FEJKOVÁ – ART INSPIRATION je výraznou modifikací původního projektu „Helena Fejková a české textilky“, který prvně uvedlo v roce 2011 pražské Uměleckoprůmyslové muzeum v Muzeu textilu v České Skalici. Expozice zachycuje také mimořádnou inscenaci Ballet & Fashion, kterou v premiéře uvedlo 6. 1. 2017 pražské Národní divadlo. Spolupráce Baletu ND a Heleny Fejkové v režii Zuzany Šimákové, která spolu s Petrem Zuskou vytvořila i choreografii, představila totiž zcela novou formu prezentace tance, hudby a oděvního designu.

Výstava dokumentuje čtyřletý tvůrčí proces vzniku nové stálé expozice v Muzeu Karlovy Vary na Nové louce od počáteční deinstalace staré expozice přes rekonstrukční práce po novou expozici.

Součástí akce budou především komentované prohlídky jednotlivých expozičních místnosti, které povedou muzejní kurátoři. Prohlídky se uskuteční opakovaně vždy všechny najednou. V celé expozici bude připraven soutěžní kvíz pro dospělé i děti, jehož vyhodnocením bude muzejní noc zakončena. Účastníci muzejní noci si budou moci také vyrazit pečeť jáchymovským

Muzeum pokračuje v sérii komentovaných prohlídek, které pro zájemce o detailnější seznámení se s novou stálou expozicí, jednotlivými sály provedou autoři jednotlivých témat:

sobota 3.června od 16 hodin -Příroda regionu (Jan Matějů)

neděle 11. června od 16 hodin - Raná historie regionu (J.Tajer)

sobota 17. června od 16 hodin - Dějiny města Karlovy Vary (Lukáš Svoboda)

sobota 24. června od 16 hodin - Historie regionu (Jan Nedvěd)

Pozn. Každý návštěvník komentované prohlídky platí 100 Kč vstup do celé expozice, komentovaná prohlídka je v tu chvíli bezplatná služba zájemcům.

Dětský den v nové stálé expozici nabídne malým i velkým zájemcům řadu akcí. Mohou si vyzkoušet rýžování kočičího zlata, rozdělání ohně pomocí luku, práci s pravěkými nástroji i rukodělné aktivity, jako např. navlékání korálků či paličkování. Od 15 hodin zahraje Divadlo Letadlo dětem pohádku „Do vesmíru“.

Zveme vás na první muzejní noc v nové stálé expozici. Kurátoři sbírek připravili komentované prohlídky jednotlivých částí nové stálé expozice - nejzajímavější exponáty tedy představí přímo autoři. Prohlídky se odehrají současně ve třech okruzích - archeologie a historie regionu, historie města Karlovy Vary a příroda regionu. Začátky komentovaných prohlídek: 18.30, 19.30 a 20.30 hodin.

Návštěvníci muzejní noci mohou zhlédnout rovněž prezentaci o průběhu rekonstrukce muzea, otevřena bude také výstava o historii muzea a jeho rekonstrukci.

Připraveny budou také drobné soutěže pro děti. Zájemci mohou vyzkoušet například pravěkou vrtačku kamenných seker nebo se pokusit rozdělat oheň pomocí luku a dřívek. Návštěvníci uvidí jediného jedovatého savce z naší fauny, prohlédnou si bronzový poklad z Mezirolí nebo střelecký terč H.Mattoniho. Vše doplní hudební vystoupení.

Muzeum bude ZDARMA přístupné od 17.30 hodin.

Tradiční lov a pozorování nočního hmyzu se uskuteční v lokalitě Olšových vrat. Sraz zájemců je na golfovém hřišti Olšová vrata před budovou klubu. Poté se účastníci přesunou na místo lovu, přesun bude krátký a nenáročný. Vhodné je vybavit se něčím na sezení a dostatečným oblečením prosti nočnímu chladu. Akce bude končit kolem půlnoci.

Průvodci nočním lovem budou entomolog z Přírodovědecké fakulty University Karlovy Petr Janšta a přírodovědec muzea Jan Matějů.

V návštěvní knize zápisy přibývají a k anší velké potěše jsou to vzkazy pochvalné a o spokojenosti návštěvníků svědčící. Dokonce máme i zápisy turistů z Taiwanu. Naši příznivci na facebooku nám pomohli s překladem:

Muzeum je velmi dobré, sofistikované a zajímavé! Velmi doporučujeme!

Hlavním předmětem exkurse za krásami Krásného vrchu u Hroznětína bude "průřez" vulkanickým Krásným vrchem, s jehož stavbou a vznikem seznámí přední český vulkanolog Dr. Vladislav Rapprich z České geologické služby (autor knihy za Sopkami po Čechách a spoluautor knihy Doupovské hory). K vidění budou různé typy vulkanických horniny - tufy, lapilovce a lávy. Dalším průvodcem bude přírodovědec muzea Jan Matějů.

Součástí exkurse bude rovněž snaha nalézt zbytky fosilních dřev nebo drúzy kalcitu a doplnění ukázkami fauny zatopených lomů. Pokud budou mít účastnívi exkurse štěstí, naleznou raky říční nebo zajímavého mlže - slávičku mnohotvarou.

Sraz účastníků je ve Velkém rybníku před osvěžovnou U hastrmana v 16.30, předpokládaný konec je v 19 hodin.

Muzeum připravilo pro zájemce o detailnější seznámení se s novou stálou expozicí komentované prohlídky, na nichž jednotlivými sály provedou autoři jednotlivých témat.

Prohlídky se konají v těchto dnech:

neděle 30. dubna od 15 hodin - Archeologie a příroda Karlovarska (přednáší Jan Matějů a Jan Tajer)

středa 3. května od 16 hodin - Dějiny města Karlovy Vary (Lukáš Svoboda)

sobota 6. května od 16 hodin - Historie regionu (Jan Nedvěd)

čtvrtek 11. května od 16 hodin - Příroda (Jan Matějů)

sobota 20. května od 16 hodin - Dějiny města Karlovy Vary (Lukáš Svoboda)

středa 24. května od 16 hodin - Historie regionu (Jan Nedvěd)

Pozn. Uvedené vstupné není navíc k běžnému vstupnému (100 Kč) do expozice. Každý návštěvník komentované prohlídky platí 100 Kč vstup do celé expozice, komentovaná prohlídka je v tu chvíli bezplatná služba zájemcům.

Výstava dokumentuje čtyřletý tvůrčí proces vzniku nové stálé expozice, která je od 20. dubna otevžena a kterou můžete spatřit i vy.

Přednášející Ing. Petr Krása z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR přiblíží význam lidmi formované Krušnohorské krajiny včetně například sejpů, výsypek, odvalů a starých dolů pro současnou ochranu přírody v tomto regionu. Představí nejrůznější vzácné a zajímavé druhy rostlin a živočichů, které by bez lidských zásahů v Krušnohorské přírodě nejspíše vůbec nebyly.

Začátek v 17 hodin.

V přednášce osvětlí archeolog Mgr. Ondřej Malina z Památkového ústavu v Lokti, proč je u mnoha památek historické těžby archeologie často jedinou metodou, která může přinést bližší informace o jejich stáří nebo o místech zaniklého hornického osídlení.

Absence písemných zmínek nutí výzkumníky u mnoha lokalit soustředit se na terénní reliéf nebo na důlní podzemí jako na nejlépe dochovaný pramen. Archeologický potenciál hornických reliktů je značně proměnlivý a k nalezení správných míst je třeba postupná kombinace metod s velmi odlišným záběrem. Přednášející se bude věnovat několika příkladům analýzy a ověřování dat z leteckého laserového skenování (LiDAR) a možnostem průzkumů, dokumentace a mapovaní podzemních prostor historických dolů.

Začátek v 17 hodin.

20. dubna jsme otevřeli, přijďte se podivat!

Přpravy na vytvoření nové podoby stálé expozice začaly před čtyřmi roky, poslední dva roky trvala rekonstrukce muzea a budování stálé expozice. Pokud byste si chtěli připomenout, co vše se v posledních dvou letech dělo, navštivte záložku REKONSTRUKCE MUZEA, která se věnuje zrodu nové expozice od samotného počátku. Sledujte rovněž muzejní facebook s čerstvými nformacemi. Napište nám.

Muzeum slaví v tomto stopadesáté výročí vzniku a otevření nového muzea je jeho oslavou.

Do fotogalerie jsme přidali několik pochvalných reakcí z návštěvní knihy. Máme z nich velkou radost.

V přednášce s podtitulem „Krása a význam důlních map” představí geolog a historik hornictví Michal Urban Krušné hory jako region s největší hustotou historických báňských děl v celé České republice. Pozůstatky báňské činnosti jsou zde navíc dobře dochované. Značnému rozsahu historické báňské činnosti odpovídá i velké množství map jednotlivých důlních revírů Krušných hor, které jsou uložené zejména v Národním archivu ČR.

Přednáška, spojená s promítáním konkrétních ukázek, představí historické důlní mapy z českého Krušnohoří nejen jako zdroj často už zapomenutých informací o umístění a velikosti dnes již dávno zaniklých dolů, ale také jako krásná umělecká díla vypovídající o době jejich vzniku.

Přednášku pořádá Karlovarský kraj v rámci cyklu „Krušné hory – malé pohoří světového významu“ u příležitosti česko- německé nominace Hornické kulturní krajiny Krušnohoří/Erzgebirge k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO a v roce 500. výročí založení města Jáchymova.

Začátek v 17 hodin.

Dědictví je určitý způsob prezentace minulosti, který přispívá k utváření vlastní identity a vztahu k místu. V druhé polovině 20. století proběhly v pohraničí Česka, tedy včetně oblasti Krušnohoří, podstatné změny, které se projevily ve zdejší krajině a společenském i kulturním prostředí. V důsledku různých událostí se významně proměnilo dlouhodobé utváření a vnímání místní krajiny, identity a dědictví. Zejména od roku 1989 dochází k nárůstu zájmu o poznání často rozporuplné minulosti pohraničí.

V průběhu přednášky budou s využitím výsledků již uskutečněných výzkumů, které prováděli pracovníci a studenti Univerzity Karlovy v Praze - a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, představeny a diskutovány proměny identity, krajiny, společnosti, kultury a dědictví v oblasti českého Krušnohoří spolu s možnostmi jejich prezentace a interpretace.

Kolektiv přednášejících:

Zdeněk Kučera, Magdalena Kašková, Jakub Jelen - Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Centrum pro výzkum v kulturní a historické geografii

Silvie R. Kučerová, Petr Meyer - Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie

Přednášku pořádá Karlovarský kraj v rámci cyklu „Krušné hory – malé pohoří světového významu“ u příležitosti česko- německé nominace Hornické kulturní krajiny Krušnohoří/Erzgebirge k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO a v roce 500. výročí založení města Jáchymova.

Začátek v 17 hodin.

V lednu 2017 bude otvírací doba následující:

1. 1. – 3. 1. zavřeno

4. 1. – 8. 1. otevřeno

9. 1. – 17. 1. zavřeno

od 18. 1. otevřeno v normálním režimu, tj. st - ne 9 – 12, 13 – 17 hodin