Tradiční akce nabízí prohlídku stále expozice muzea v netradičním večerním čase. Návštěvníci mohou obdivovat jedinečnou sbírku Jáchymovských minerálů a mincí, zhlédnout nové exponáty v expozici věnované latinské knihovně i výstavku dobových fotografií v muzejní kavárně.

Začátek v 18 do 22 hodin. VSTUP VOLNÝ

Muzeum Karlovy Vary je v letošním, patnáctém ročníku Festivalu muzejních nocí, místem, kde celorepubliková akce začíná. Pořadatelé festivalu, jimiž jsou Asociace muzeí a galerií ČR ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR, Národním muzeem a Asociací krajů ČR, si pro letošní zahájení vybrali muzeum oceněné v loňském roce za rekonstrukci budovy a vybudování interaktivní stálé expozice první cenou v soutěži Gloria musaealis.

Návštěvníci se při prohlídce stálé expozice muzea setkají s dobovými osobnostmi, které se s s nimi podělí o zajímavosti z Karlových Var i z regionu. Budou mezi nimi například středověký lovec, dáma z kolonády 19. století, architekt zlaté éry Karlových Varů a přijde snad i Jakub Maria Alfred Daublebský ze Sternecku, vyhlášený karlovarský botanik a entomolog.

Muzejní noc nabídne rovněž drobné úkoly pro děti i dospělé, bude možné vyzkoušet si i tzv. „Muzejní výzvu“. Komu se podaří nalézt všechny vystavené exponáty důmyslně schované v koláži? Pro nejúspěšnější jsou přichystány zajímavé odměny. Program hudebně doplní Jindřich Tolar a spol.

Začátek v 19.30 do 24 hodin. Kompletní program naleznete v dalším obrázku. Vstup zdarma.

Program:

19:00 - 24:00 Komentované prohlídky s „dobovými osobnostmi“

Komentované prohlídky je možné navštěvovat v libovolném pořadí. Jejich začátek a délka budou přizpůsobeny zájmu návštěvníků. Prohlídky jsou připraveny v šesti okruzích.

I. patro

- Lázeňství

- Architektura Karových varů

- Spolkový život v Karových Varech

II. patro

- Příroda Karlovarska

- Středověk Karlovarska

- Novodobé dějiny

19:00 - 21:30 dvorek muzea - Archeologická dílna

Zájemci se seznámí například s výrobou kamenné sekery, řezání pazourkovými nástroji a vyzkoušet si mohou mletí mouky pomocí kamenného mlýnku

19:30 - 21:30 vestibul muzea

hudební produkce Jindřicha Tolara a spol.

Muzejní výzva!

Komu se podaří v koláži najít všech dvacet předmětů ze stálé expozice muzea?

V rámci celorepublikové akce budou z knihy Expedice švédské autorky jménem Bea Uusma číst herečka Hana Franková.

Koná se na dvoře ředitelství Muzea Karlovy Vary, Jelení skok 30, v atriu. V případě nepřízně počasí se čtení uskuteční ve vstupní chodbě.

Čtení se odehraje od 18 do 21 hodin.

Po akci jsme přidali několik fotografií dokumentujících průběh večera.

Přednášející Klára Pinerová z Ústavu pro studium totalitních režimů přiblíží období těžby uranové rudy na obou stranách Krušných hor. Již během druhé světové války si začali představitelé Sovětského svazu uvědomovat důležitost uranové rudy pro jaderný výzkum.

Jedním z jeho nejvýznamnějších problémů byl nedostatek nalezišť uranové rudy na jeho území, a proto se během války horečnatě pracovalo na studiích a analýzách zpravodajských služeb o velikosti a významu zdrojů přírodního uranu v různých oblastech i mimo jeho území. Mezi zeměmi s výskytem uranu nechybělo ani Československo a Německo, kde se vyskytovala ložiska této strategické suroviny.

Přednášející osvětlí, jakými způsoby byly pracovní síly v regionech okolí měst Jáchymova, Johanngeorgenstadtu a Sneebergu získávány a vysvětlí důvody, proč obě země přistoupily ke zcela jiné strategii. Zatímco v Československu kromě civilních pracovníků v dolech pracovali i vězni, v NDR pracovali výhradně civilní pracovníci.

Začátek v 17 hodin.

Muzeum vydává originální skládací komiks, který si zaslouží slavnostní křest. Komiks přibližuje osudové okamžiky, jimiž procházeli obyvatelé zdejšího kraje v průběhu minulého století. Staleté soužití Němců, Čechů a Židů ukončilo období nacistické nadvlády v letech 1938 – 1945 a události poválečné.

Původní elektronická komiksová verze byla vytvořena pro dotykovou obrazovku, která je v expozici Muzea Karlovy Vary. Osudy fiktivích postav příběhu jsou poskládané ze střípků skutečných příběhů. Čtenář se může pokusit vžít do osudových dilemat tehdejších aktérů a rozhodnout se, jak by se v dramatických dějinných situacích zachoval sám. Zároveň může komiks posloužit i pro názornější edukativní činnost a pro snazší pochopení složitých dějinných zvratů 20. století.

Motivy příběhů sepsal Jan Nedvěd, ilustrovala Markéta Křečková. Komiks vydává Muzeum Karlovy Vary za finanční podpory Karlovarského kraje.

Začátek programu v 17 hodin.

Muzeum si připomíná dvouleté výročí otevření nové stálé expozice, kterému předcházela též rekonstrukce muzea. V loňském roce byla rekonstrukce muzea a vybudování nové stálé expozice oceněno v národní soutěži Gloria Musaealis prvním místem v kategorii Muzejní počin roku 2017.

Datum znovuotevření muzea připadá tento rok na Velký pátek, kdy se podle pověstí otevírají poklady. Proto muzeum otevírá své brány a zve všechny zájemce k prohlídce.

Vstup je po celý den zdarma.

Jarmark v muzeu nabídne všem ukázky tradičních velikonočních řemesel, která si můžete sami vyzkoušet. Namalujete si vajíčko, upletete si pomlázku,  vyrobíte si originální přání nebo dekoraci. To vše si odnesete domů a ještě se podíváte na dva šikuly Pata a Mata. Vezměme celou rodinu a prožijte příjemné odpoledne v muzeu.

Začínáme od 13.00 do 16.30 hodin.

Historik muzea Lukáš Svoboda přiblíží v přednášce významné události a data pro město, jejich letopočet končí číslicí 9. Zmíní pravděpodobné založení Karlových Varů 1349, slavné návštěvníky, poslední velký požár města v roce 1759, výbuch Vřídla 1809, otevření Vřídelní kolonády 1879 a další události, jejichž výčet je omezen počátkem II. světové války.

Začátek v 17 hodin.

Téma přednášky přivedlo do sálu muzea poměrně dost zájemců, jak dokládá přiložená fotografie.

V rámci cyklu "Pojďte s námi do přírody" vás muzeum zve na naučnou vycházku do Tašovic. Přibližně 2 km dlouhá vycházka povede od altánu na návsi na pravěkou a slovanskou archeologickou lokalitu na skále nad řekou Ohří. Průvodcem bude archeolog Jiří Klsák s vyprávěním o doloženém osídlení našich předků, o historii archeologických výzkumů i o novodobém využití tohoto strategického místa.

Sraz účastníků je na návsi v Tašovicích (50°12’52″N, 12°48’37″E). Vycházka potrvá přibližně dvě hodiny.

Přednáška MUDr. Víta Zavadila o cestě na druhý konec světa, kam se normální smrtelník téměř nedostane. Letecká cesta tam trvá tři dny a letí se pěti různými letadly.

Po přistání na Falklandech by člověk myslel, že se ocitl ve Spojeném království, ale ve skutečnosti se ocitl v Zemi snivců. Falklandy jsou prostě plné paradoxů. Ještě, že zde je poutavá příroda...

Začátek v 17 hodin.

Přednášející Mgr. Milan Augustin, ředitel Státního okresního archivu Karlovy Vary, přiblíží březnové události roku 1919. Vznik Československé republiky v říjnu 1918 představoval v pohraničních oblastech nového státu nárůst sociálního a národnostního napětí, jež kulminovalo 4. března 1919 masovou demonstrací německého obyvatelstva a jejím násilným potlačením československou armádou. Přednáška nastíní rekonstrukci této události a zároveň poukáže na její příčiny a důsledky.

Začátek v 17 hodin.

Interaktivní výstava zavede do světa dvou pověstně nešikovných kutilů známých také jako PAT a MAT, pro které není žádná komplikace překážkou a své kutění si umí patřičně užít. Mimochodem - příběhy dvojice kutilů jsou známé po celém světě. Poprvé se dvojice kutilů objevila v roce 1976 v seriálu "... a je to!".

Archeolog muzea Jan Tajer promluví o výzkumu dvou významných památek hornické minulosti Krušných hor – kostela sv. Anny na Božím Daru a Seidlova rybníka nad Jáchymovem, ukončeném v roce 2018. Obě lokality přinesly zajímavé poznatky o vývoji a změnách hornické krajiny raného novověku.

Začátek v 17 hodin.

V karlovarských lázeňských lesích se nachází torzo středověkého kostela sv. Linharta. Archeolog muzea Jiří Klsák přiblíží jeho historii nerozlučně spjatou s později založeným městem v nedalekém tepelském údolí.

Na historickém obrázku zřícenina kostela sv. Linharta u Karlových Varů na vedutě prof. Rössela z Berlína, dat. 30. 7. 1808.

Začátek v 17 hodin.

Přednášející Jaroslav Michálek z Muzea Sokolov promluví o vyhledávání, dokumentaci a ochraně svědeckých stromů.

V Karlovarském kraji je mnoho míst, která byla v nedávné minulosti z nejrůznějších důvodů lidmi opuštěna. Posledními živými svědky původního určení těchto míst jsou staré stromy – svědecké stromy.

Začátek v 17 hodin.

Přednášející Vít Tejrovský z Agentury ochrany přírody a krajiny v Karlových Varech a Jan Matějů, zoolog Muzea Karlovy Vary představí šelmy Krušnohoří dříve a dnes. Střípky z historie výskytu vlka, rysa a medvěda v Krušných horách uvede Jan Matějů, současnou situaci výskytu velkých šelem - především vlků v Krušnohoří přiblíží Vít Tejrovský.

Zájem o velké šelmy provází člověka od nepaměti. V minulosti představovaly pro člověka konkurenci, která ho mohla i ohrozit na životě a znalost jejich teritoria a zvyků byla klíčová pro přežití. Časy se změnily a velké šelmy utrpěly v zápase s lidskou společností drtivou porážku. Přesto však v tom jak vnímáme velké šelmy přetrvává kromě zvědavosti a respektu i trocha zášti.

Začátek v 17 hodin.

Výtvarná dílna na téma zima a zimní sporty bude zaměřená na výrobu drobných dárků, dekoračních mini sáněk ze dřeva, vánočních ozdob, přání vánočních a novoročních a jmenovek na dárky z textilu a papíru s tématikou zimního folklóru a Vánoc.

Výrobky, které budou v rámci dílny vystavené, jsou prodejní.

Dílna potrvá od 14 do 17 hodin.

Výstava přiblížující život obyvatel Krušnohoří v zimním období se časově zaměřuje na období od druhé poloviny 19. století do poloviny 20. století. Seznámí s historickým vývojem lyžování, k vidění budou historické lyže, sáně a další sportovní vybavení. Před první světovou válkou a v období mezi válkami se v Krušných horách začal naplno rozvíjet turistický ruch i v zimním období. Na německé i české straně hor vznikla řada lyžařských spolků, stavěly se skokanské můstky i sáňkařské dráhy a konala se zde řada závodů.

Druhá část výstavy představuje, jak prožívali zimní období obyvatelé krušnohorského venkova. Návštěvníci se seznámí nejen s vánočními zvyky, ale také s typickými řemesly, jako bylo krajkářství, knoflíkářství a výroba hraček.

Na tradičním adventním koncertě DaD kvintetu zazní české a moravské lidové koledy v úpravách pro pěvecký kvintet a Příležitostný smíšený pěvecký sbor a Irská suita složená z irské lidové vánoční hudby, vše v podání Velmi malého komorního orchestru Varvary Divišové. Nástrojové obsazení tělesa tvoří harfa, flétna, housle, violoncello, kontrabas, hoboj a kytara. Součástí programu je i obvyklá Vánoční pohádka Zbyňka Malínského, tradičně v podání Lucie Domesové.

Začátek v 17 hodin, vstupné 70 Kč.

Přednášející Karel Řeháček, historik a pracovník Státního oblastního archivu Plzeň, přiblíží události podzimu 1918 na západě Čech. V národnostně smíšených oblastech českých zemí přijali obyvatelé německé národnosti konec války s úlevou, byť její výsledek neodpovídal jejich očekávání. Následující týdny a měsíce byly ve znamení budování nového státního útvaru, ovšem zcela jiného, než si představovali obyvatelé české národnosti. V rozsáhlých pohraničních oblastech, na něž si dělalo nárok nově vzniklé Československo, se konstituovaly samosprávné provincie, jejichž cílem bylo připojení k tzv. Německému Rakousku.

Přednášející se bude věnovat snahám obyvatel německé národnosti o vybudování provincie Deutschböhmen a jejímu neslavnému konci pod tlakem československého vojska i dalším průvodním jevům německé iredenty a projevům protičeskoslovenských nálad na západě Čech v letech 1918–1919.

Začátek v 17 hodin.

Již v patnáctém ročníku budou žáci ZŠ a SŠ soutěžit ve znalostech dějin regionu a také v otázkách a úkolech souvisejících s historií zemí koruny české. Ústředním tématem soutěže budou, s přihlédnutím k oslavám 100. výročí vzniku republiky, „osudové osmičky“.

Soutěž si získala za dobu svého trvání mezi školami velkou oblibu.

Lubomír Modrovič z Národního památkového ústavu v Praze seznámí s historií tzv. Oddělení technické kontroly, blízkého tábora „L“ a jeho obyvatel a také se současností a možnou budoucností Národní kulturní památky Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova.

V 50. letech minulého století pracovalo v Jáchymovských dolech na 74 000 vězňů a řada civilistů, kteří vykonali neuvěřitelné množství práce, které je dodnes vidět v okolí Jáchymova v podobě zarostlých rozsáhlých hald. Bylo vytěženo ohromné množství materiálu, který bylo nutno zpracovat, roztřídit a na konec získanou uranovou rudu připravit k transportu do Sovětského Svazu. Toto konečné zpracování uranové rudy se řadu let dělo v tzv. Oddělení technické kontroly.

Začátek v 17 hodin.

Naše muzeu chystá vydáni nové publikace o událostech Křišťálové noci 1938 v Karlových Varech, Sokolově, Chebu, Mariánských Lázních a Františkových Lázních.

Publikace přiblíží významné lokality spjaté s hitorií Židů, mimo shora uvedených i Kynšperk, Hroznětín a Lázně Kynžvart. Dočtete se o lokalitách našeho kraje, které jsou spojeny se sběrnými a pracovními tábory. Autor knihy je historik muzea Lukáš Svoboda.

Kniha mohla vzniknout za finanční podpory Karlovarského kraje.

Historik muzea Lukáš Svoboda ve své knize pojednává o událostech Křišťálové noci, jak probíhala v největších městech kraje – Karlových Varech, Sokolově, Chebu, Mariánských Lázních a Františkových Lázních. Dále přibližuje osm významných lokalit spjatých s hitorií Židů, kromě jmenovaných ještě Kynšperk, Hroznětín a Lázně Kynžvart. V knize také popisuje devětatřicet s historií Židů souvisejících lokalit, z nichž šest je spjatých se sběrnými a pracovními tábory.

Začátek v 17 hodin.

Po křtu jsme přidali několik fotografií - zachycují autora knihy Lukáše Svobodu, předsedu Žisovské obce Karlkovy Vary Pavla Rubína a ředitelku Muzea Karlovy Vary Lenku Zubačovou.

Přednášející Ondřej Malina z Národního památkového ústavu v Lokti se zaměří na nejvýznamnější nálezy z letos ukončeného projektu ArchaeoMontan 2018. Želízko a mlátek, symbolické a zároveň nejpoužívanější hornické nástroje, ale i řadu dalších a méně známých součástí vybavení drobných i velkých důlních provozů budou představí na řadě příkladů z krušnohorských lokalit a dobových vyobrazení.

Začátek v 17 hodin.

Přednášející Irena Michaláková z psychologicko-grafologické společnosti Calix v Praze přiblíží, co grafologie odkrývá, s čím grafolog pracuje a k čemu může být grafologie užitečná. Grafologie, tzv. "psychologie písma", je osvědčenou psychodiagnostickou metodou, která je založena na přímém vztahu mezi individuálním rukopisem a psychickými vlastnostmi pisatele. Jedná se o velice účinnou a spolehlivou metodu.

Začátek v 17 hodin.

Historik muzea Lukáš Svoboda obeznámí posluchače se situací v Karlových Varech a blízkém regionu v osudovém roce 1938. Od jara roku 1938 se politické a společenské poměry značně ve městě přiostřovaly, zejména po vyhlášení takzvaného karlovarského programu z 24. dubna. Zesílily útoky členů a přívrženců Sudetoněmecké strany vůči jejich politickým odpůrcům a židovským obyvatelům.

V září po norimberském projevu Adolfa Hitlera započaly ozbrojené útoky na státní zaměstnance a ozbrojené složky československého státu. Dne 1. října došlo k zabrání československého pohraničí Třetí říší, čímž se místní Židé stali méněcennými občany státu. V listopadu došlo k takzvané Křišťálové noci, která předznamenala další neblahý osud Židů nejen z Karlovarska.

Začátek v 17 hodin.

Geolog a patriot Krušných hor RNDr. Petr Rojík přiblíží v přednášce dobrodružné a pestré krajiny v Krušných horách, vzniklé hornickou činností, které přitahují naši pozornost a zájem. Dlouhý krušnohorský pás je podélně rozdělen státní hranicí. Protože příroda nezná hranic, přecházejí přírodní klenoty z jednoho státu do druhého. Lidské hemžení způsobilo, že v obou částech hor se vyvinul jiný jazyk, jiné osídlení, jiná kultura a jiný pohled na využívání přírodního a krajinného bohatství včetně toho nerostného.

Přednášející odpoví na otázky - Jaký je rozdíl v přístupu obyvatel, úřadů i turistů k hornickým památkám a krajině na české a saské straně Krušných hor? Jaké poučení bychom si my na české straně mohli vzít od Němců, a naopak?

Začátek v 17 hodin.

Přednášející PhDr. Daniel Švec ze Společenstva letecké historie Čeští RAFáci mapuje se zaměří na letce, kteří se nejrůznějšími cestami snažili bojovat proti okupantům jejich země. Časová linie začíná událostmi let 1938 a 1939, Mnichovským diktátem a zabráním zbytku Československa, a končí poúnorovými událostmi roku 1948.

V přednášce vyzdvihne osudy nejen stíhačů, pilotů bombardérů, střelců, navigátorů, radiotelegrafistů, ale i pozemního personálu, bez něhož by letouny nevzlétly.

Začátek v 17 hodin.

Historik muzea Jan Nedvěd seznámí návštěvníky se situací v šedesátých let v západním československém pohraničí, s podmínkami, v kterých uzrávalo reformní přesvědčení členů KSČ i veřejnosti. Poukáže na vývoj od lednového tání, přes přelomovou okresní stranickou konferenci, a také se pozastaví nad aspekty jara a léta v lázeňském městě a v regionu.

Ukáže na tlaky sovětských a východoněmeckých komunistických představitelů i na snahy sovětské KGB o destabilizaci poměrů. Věnovat se bude srpnové invazi, stabilizaci poměrů konce roku 1968 a také počátkům normalizace.

Začátek v 17 hodin.

Výstava se věnuje období konce šedesátých let, osudné invazi a normalizaci počátku let sedmdesátých. Provází návštěvníky dobou plnou nadějí a uvolněných poměrů přes násilnou okupaci až po návrat ke stalinským pořádkům počátku sedmdesátých let. Výstava se věnuje událostem v Karlových Varech.  Spatříte dobový interiér a životní styl druhé poloviny 60. let. Symbolem Karlových Varů ze 70. let je hotel Thermal a jeho kultovního designu, kterému se výstava také věnuje.

Muzeum Karlovy Vary připravilo výstavu ve spolupráci se Státním okresním archivem v Karlových Varech a za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

Partnery výstavy jsou Barrandov studio a lázeňský hotel Thermal.

Akce se uskuteční v rámci mezinárodní noci pro netopýry a návštěvníci se seznámí s málo známým životem netopýrů. V letošním roce však nepůjde jen o netopýry, průvodci přiblíží rovněž další drobné savce – bělozubky, rejsky, myšice, norníky, hraboše a jinou „havěť“.

Součástí akce budou i soutěže pro děti, kvíz pro dospělé a spatřit bude možné i některé "oprášené" exponáty z muzejních depozitářů. Na závěr bude možné prohlédnout si i živé hmyzožravce, hlodavce a netopýry.

Dětští návštěvníci mají volný vstup.

Začátek v 19 hodin.

Odborná publikace historika Jana Nedvěda, kterou vydává Muzeum Karlovy Vary, představuje, z jakých kořenů vycházelo reformní hnutí nebo za jakých podmínek se vyvíjela společnost v šedesátých letech.

Soustředí se na osudný rok 1968, jak jej zažívali vedoucí komunisté a obyvatelé Karlových Varů. Demokratizační změny publikace představuje slovy a činy funkcionářů okresního vedení KSČ, zároveň zmiňuje také méně známé skutečnosti roku 1968 v kontextu Karlových Varů. Invazí a prvními dny okupace provedou čtenáře nejen oficiální záznamy, ale i účastníci se svými vzpomínkami.

Kniha je sestavena z archivních materiálů, z odborné literatury, ze zpráv dobového tisku, z fotografií a dalších obrazových materiálů, nebo ze vzpomínek aktérů obrodného procesu, invaze a normalizace v karlovarském okresu.

Začátek v 17 hodin.

Po neočekávaně navštíveném křtu knihy jsme přidali několik fotografií. Jsou na nich zachyceni ředitelka muzea Lenka Zubačová, autor knihy, historik Jan Nedvěd, písničkář Levoruký Eda a kmotr knihy Lev Havlíček.

Zájemcům o celodenní akci přiblíží tradiční historická řemesla skupina DANAR. K vidění bude kovářská dílna nebo například dílna písaře, v níž bude možné seznámit se s tím, jak vznikaly knihy v dobách před vynálezem knihtisku.

Pro návštěvníky akce bude přístupná i stálá expozice muzea.

Program:

Ukázky historických řemesel

průběžně 10 – 18, nádvoří Královské mincovny

Komentované prohlídky expozice

Latinská knihovna a kronika Václava IV. – začátek ve 12, 14 a 16 hod.

Nerostné bohatství a hornictví – začátek v 11, 13 a 15 hod.

(komentované prohlídky začínají v  pokladně mincovny)

Aktivity pro děti

Psaní husím brkem a pečetě, nové pracovní listy ke stálé expozici, frotáže mincí

(průběžně po celou dobu programu)

Akce potrvá od 10 do 18 hodin.

Na doprovodné akci k výstavě Alfonse Muchy / Jarmily Muchy Plockové představí umělecký ředitel společnosti Moser Lukáš Jabůrek, s níž Jarmila Mucha Plocková spolupracuje, novou kolekci Mucha – Moser. Jak vzniká broušená váza podle původního návrhu nám poví brusič sklárny a autorka Jarmila Mucha Plocková

Neformální rozhovor s Jarmilou Mucha Plockovou povede publicista, kurátor, kritik, organizátor výstav, koncertů a dalších kulturních akcí Josef Vomáčka a herec, komik a tanečník Richard Genzer v roli zvídavého návštěvníka MFF a současně aktuální výstavy.

O hudební vystoupení se postarají opět sestry Barbara Kateřina Garcia, pravnučky Alfonce Muchy.

Neváhejte a přijďte s námi mezi festivalovou projekcí strávit příjemný čas v muzeu.

Začátek v 15 hodin, vstup volný.

Celý projekt finančně podpořila NADACE ČEZ.

Odpolední vycházka povede prostředím golfového hřiště s cílem pozorování a snad i ukázkou odchycených syslů. Účastníci se dozví mnoho informací o životě syslů.

Den: neděle 24. 6.

Čas: 17:00

Místo: Olšová Vrata, parkoviště Golf Resort a.s. (50°12'48.630"N, 12°55'47.490"E).

Doprava tam i zpět: individuální.

Trasa: Krátká trasa po hřišti. Nenáročné, možno i pro handicapované a kočárky.

Průvodce: RNDr. Jan Matějů, Ph.D. (Muzeum Karlovy Vary)

Kontakt: J. Matějů, tel.: 730 553 884

Vycházka povede lesy nad osadou Dubina a bude spojená s ukázkami zajímavých druhů rostlin, živočichů a geologickými zajímavostmi.  Účastníci se podívají na lilile, lomikameny, lávové proudy, lahary a možná uvidíme i lískového plšíka.

Čas: 17:00

Místo: Sraz u hospody v Dubině (50°14'38.262"N, 12°59'31.315"E)

Doprava tam i zpět: individuální

Trasa: Z Dubiny po cestách na Skalky skřítků a zpět. Celkem asi 4 km, náročnější terén s vyšším převýšením

Průvodci: RNDr. Jan Matějů, Ph.D. (Muzeum Karlovy Vary) a RNDr. Vladislav Rapprich, Ph.D. (Česká geologická služba)

Kontakt: J. Matějů, tel.: 730 553 884

Poznámka: Obuv a oblečení do terénu

Alfons Mucha / Jarmila Mucha Plocková / Řemeslo & Kontinuita

Jedinečná výstava vzdávající hold uměleckému řemeslu a to v návaznosti na dílo Alfonse Muchy v díle jeho vnučky Jarmily Mucha Plockové. Vzácné dědictví představí rodovou i řemeslnou kontinuitu od plakátů a návrhů světoznámého umělce po autorskou tvorbu jeho pokračovatelky. Spatříte originální šperky podle nezrealizovaných návrhů Alfonse Muchy a také vlastní tvorbu šperkařskou, sochařskou, sklářskou i textilní. Všechna umělecká díla jsou výsledkem mnoha uměleckých řemesel, kterým bude na výstavě vznesen hold. Výstavu podpořilo Barrandov Studio, a.s.

Na obrázcích jsou realizace Jarmily MUCHA Plockové s využitím návrhů Alfonse Muchy, na návrhy získala vnučka autorská práva.

Po vernisáži jsme přidali několik fotografií - z uvedení výstavy na nich jsou ředitelka muzea Lenka Zubačová s Jarmilou Mucha Plockovou na jedné z fotografií ještě i s Petrem Tichým, předsedou představenstva společnosti Barrandov Studio a.s., dále historička umění Eva Neumannová, hudební skupina - sestry Kateřina a Barbara García, Luboš Malina a David Mikulášek.

Celý projekt finančně podpořila NADACE ČEZ.

Čapkovský badatel Hasan Zahirović ze Slezské univerzity v Opavě představí Dášeňku, jednoho z nejslavnějších psíků. Málokdo ví, že u Karla Čapků bylo odchováno několik generací štěňátek, o koťatech ani nemluvě. Není tedy divu, že jeho knížky o psech a kočkách dnes patří do zlaté pokladnice knih nejen pro děti.

Jak se Dášeňka stala nejslavnějším štěňátkem na světě?! Dovedete si jistě představit, jak je obtížné fotografovat neposedné pejsky, jako byla Dášeňka. Přednášející připravil mnoho zajímavostí, s Dášeňkou navštíví i daleké Japonsko a nezapomeneme představit celou její rodinu, ano i Dášeňka má svůj rodokmen. Samozřejmě zazní i ukázky z knížky.

Začátek v 16.30 hodin.

Čapkovský badatel Hasan Zahirović ze Slezské univerzity v Opavě představí Dášeňku, jednoho z nejslavnějších psíků.

Málokdo ví, že u Karla Čapků bylo odchováno několik generací štěňátek, o koťatech ani nemluvě. Čapkův vztah k „němým tvářím“ výstižně vyjádřila jeho žena, herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová, která kdysi řekla, že „v domě Karla Čapka stále něco kvetlo, ať to byly květiny, myšlenky anebo štěňata a kočky“. A tak není divu, že jeho knížky o psech a kočkách dnes patří do zlaté pokladnice knih nejen pro děti. Ať už to je příběh o foxteriérech, o Iris a o Dášeňce, anebo o kočce Pudlence.

Jak se Dášeňka stala nejslavnějším štěňátkem na světě?! Dovedete si jistě představit, jak je obtížné fotografovat neposedné pejsky, jako byla Dášeňka. Pro zvědavé diváci jsme připravili hodně zajímavostí, budeme cestovat s Dášeňkou i do dalekého Japonska, ale nezapomeneme představit celou její rodinu, ano i Dášeňka má svůj rodokmen.

V pátek 1. 6. se uskuteční tradiční lov a pozorování nočního hmyzu u osady Svatobor na okraji vojenského újezdu Hradiště. Sraz zájemců je na návsi ve Svatoboru. Poté se účastníci přesunou na místo lovu, přesun bude krátký a nenáročný. Vhodné je vybavit se něčím na sezení a dostatečným oblečením prosti nočnímu chladu. Akce bude končit kolem půlnoci.

Průvodci nočním lovem budou entomolog z Přírodovědecké fakulty University Karlovy Petr Janšta a přírodovědec muzea Jan Matějů.

Místo: Sraz v 21:00 na Svatoboru (50°14'38"N, 13°1'17"E).

Doprava tam i zpět: pouze individuální.

Kontakt: J. Matějů, tel.: 730 553 884

Poznámka: Vhodná je skládací stolička, nebo jiná podložka na sezení, fotoaparát a případně něco proti dešti. V případě trvalého deště se akce nekoná.

Muzejní noc nabídne řadu kurátorských prohlídek jednotlivých sekcí - archeologie, balneologie, historie, příroda. Prohlídky se uskuteční paralelně, délka prohlídky potrvá přibližně půl hodiny. Začátky budou vždy ve čtvrt, tedy v 18.15, 19.15, 20.15 a 21.15. Na dvoře muzea bude v případě příznivého počasí archeologická dílna. Všechny prohlídky jsou bezplatné.

Průvodci budou odborní pracovníci muzea - přírodovědci Kristýna Matějů a Jan Matějů, historici Lukáš Svoboda a Jan Nedvěd a archeolog Jan Tajer.

Začátek v 18 hodin, konec ve 22 hodin.

Nová expozice byla rok po otevření oceněna odbornou komisí vyhodnocena v národní soutěží Gloria musaealis (sláva muzejnictví)jako nejlepší. Získali jsme 1.MÍSTO!

Velmi si ceníme ocenění, protože jsme dokázali porazit i takové konkurenční projekty jako byla třeba revitalizace objektu Umělecko-průmyslového muzea v Praze nebo nové expozice užitého umění Západočeského muzea v Plzni.

Na foto vidíte sošku pomyslného Oskara a skupinové foto šťastných muzejníků, vpravo dole vidíte archtekta expozice Jiřího Javůrka a nahoře v červeném architektku Sylvii Bednaříkovou, oba mají nemalý podíl na úspěchu. Dokázali totiž zhmotnit naši ideovou představu o budoucí expozici do podoby, kterou máte možnost vidět. Fotografie, kde přebíráme z rukou ministra kultury cenu, je autor Martin Čarek, ostatní foto je z archivu muzea.

Tiskovou zprávu naleznete v záložce "Pro novináře".

Výpravná divadelní adaptace Divadla KK založená na známé pohádce Josefa Čapka potěší malé i velké diváky známými příběhy o pečení dortu, mytí podlahy, žížale kterou se nedají zašít kalhoty a panence co tence plakala. V představení zazní řada písniček.

Začátek v 16 hodin.

Čapkovský badatel Hasan Zahirović ze Slezské univerzity v Opavě přiblíží v přednášce osobnosti a místa, které nadšený fotograf Karel Čapek zachytil svým objektivem, odhalí některá tajemství jeho fotografií a promluví i o dalších zálibách proslulého autora.

Přestože Čapkovo fotografování trvalo poměrně krátce, podařilo se mu vytvořit stovky fotografií. Karel Čapek tvrdil, že vydařené zátiší už není fotografické umění, nýbrž zvláštní fotografické štěstí. Další, snad ještě známější Čapkovou zálibou bylo zahradničení a pěstování kaktusů. Proto mu dělalo velkou radost, když mohl plody své práce vyfotografovat.

Začátek v 17 hodin.

Na rozdíl od Jana Husa nemá v Čechách ani na Moravě žádnou sochu a není po něm pojmenována žádná ulice. A přitom se stal jedním z největších evropských panovníků pozdního středověku. V Uhrách na něj nedají dopustit, v Kostnici si ho váží, neboť jejich město zviditelnil jako nikdy jiný.

Tento nejschopnější syn Karla IV. měl sice také nedostatky, ale není právě teď čas objevit jeho klady, jeho nesporný historický přínos a v národním diskursu ho rehabilitovat? Vždyť jeho původním úmyslem bylo Husa podržet…

Přednášející Martin T. Zikmund působí jako evangelický farář v Karlových Varech a v Chodově a pracuje jako redaktor Perspektiv, přílohy Katolického týdeníku.

K aktuální výstavě "Karel Čapek fotograf" je možné počínaje 8. dubnem každou neděli zhlédnout dokumentární čtyřicetiminutový film Josefa Císařovského (scénář a režie) Slovensko bratří Čapků. Dokument vznikl v produkci autora a Památníku Karla Čapka v roce 2010.

Dokument se soustředí na konkrétní fenomén v životě bratří Čapků – vztah ke Slovensku. Divák díky filmu proniká do atmosféry Slovenska, které bylo ještě před 20 lety součástí Československé republiky a prezentuje vztah Čapků k této zemi jako k něčemu velmi blízkému a dobře známému. Oba se obdivují krajině, přírodě, ale i folklóru a místním lidem.

Ve filmu ožívají Čapkovy obrazy a v kontextu Slovenska dostávají nový význam. Díky pečlivé práci tvůrců filmu může divák zavítat nejen do známých měst, ale i malých vesniček, o kterých víme, že je Čapci navštívili ať už díky podpisu v návštěvních knihách, z poznámek nebo fotografií.

Film je doplněn dobovými fotografiemi, které jsou srovnávány se současným stavem krajiny. Dále je film doplněn úryvky z děl obou bratří, ať už těch, které se týkají samotného Slovenska, nebo těch, které zde byly napsány nebo prostředím této země ovlivněny. Film tak divákovi nabízí jedinečným způsobem uchopené jinak okrajové téma života známých osobností prvorepublikové kultury Československa. Filmem provádí Irena Kristeková, Michal Pavlata, Jiří Schwarz a Tomáš Topfer.

Film je možné vidět vždy od 16 hodin v těchto termínech:

duben - 8., 15., 22. a 29.

květen - 6., 13., 20. a 27.

červen - 3. a 10.

Tradiční malování vajec voskem, pletení několika druhů pomlázek a další zvyky si můžete vyzkoušet na Velikonočním jarmarku.

Koná se od 12.30 do 16.30 hodin.

Po akci jsme přidali několik fotografií.

Výstava představuje spisovatele, novináře a intelektuála Karla Čapka také jako autora, který vytvořil na svou dobu unikátní fotografické dílo. Aktivně však fotografoval pouze dva roky, fotografování pro něho bylo jen jednou z mnoha aktivit, kterou chtěl poznat a popsat. Snímky třídil do tematických celků s názvy Portréty, T. G. M., Osobní, Zátiší, Zvířata, Květiny, Zahrada, Slovensko, Cesty, Typy, Architektura, Krajiny.

Nejznámějším Čapkovým fotografickým dílem se stala Dášeňka čili Život štěněte, s nímž se seznámili čtenáři na sklonku roku 1932. Za jeho fotografický nejpozoruhodnější odkaz se považují portréty osobností, v nichž specifickou roli mají portréty prvního československého prezidenta. Největší emotivní náboj mají Čapkovy snímky zátiší a motivy z přírody, které nejvěrohodněji odrážejí jeho osobnost. Silným dokumentaristickým talentem a nadčasovostí zaujmou snímky z cest.

Výstava je pořádaná ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze.

Vernisáž 21. 3. v 17 hodin. Po vernisáži jsme přidali několik fotografií.

Krušné hory byly od pradávna hraničním pohořím mezi dvěma státními útvary Saskem a Českem. Pro obě území se staly rovněž bohatou zásobárnou nerostných surovin, která dodnes není úplně vyčerpána, nicméně těžba rud, stejně jako téměř každá lidská činnost, sebou zákonitě přináší poškození životního prostředí.

Marek Nesrsta, člen Spolku přátel dolu Svatý Mauritius, přiblíží, jak se v sousedním Sasku vypořádávají s téměř tisíciletým dědictvím hornické činnosti vycházející z tisíců důlních děl a desítek tisíc kilometrů podzemních chodeb.

Přednáška se koná v rámci cyklu „Krušné hory – malé pohoří světového významu“.

Začátek v 17 hodin.

Karlovarská genealožka Marta Lihmová přiblíží genealogii – pomocnou historickou vědu, která zkoumá vztahy mezi lidskými jedinci, vyplývající z jejich společného rodového původu. Genealogie se zabývá buď studiem jednotlivých osobností, nebo sledováním proměn jednotlivých druhů vztahů. Soukromý zájem v této oblasti bývá označován starším názvem jako rodopis, neboli vytváření rodokmenu své rodiny.

Začátek v 17 hodin.

Po skvěle navštívené přednášce jsem přidali několik fotografií.

Primatolog Stanislav Lhota bude hovořit o výzkumu a ochraně vzácných lidoopů v horském pralese na severu Sumatry. Orangutani obývají především tropické deštné pralesy v teplých nížinách. Většina takových pralesů už ale dnes zmizela, a tak se s orangutany lze často setkat v prostředí, kam ještě nestačil proniknout člověk.

Začátek v 17 hodin.

Zdeněk Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze představí vývoj samotného procesu zanikání sídel a promluví o dnešní podobě a významům lokalit zaniklých sídel.

Ve 2. polovině 20. století se významně proměnil způsob života místních obyvatel, charakter osídlení, ráz a způsob využívání krajiny českého pohraničí. Součástí těchto změn byl i zánik více než 2 000 sídel. Jev natolik rozsáhlý, že jej lze ve srovnání s jinými částmi Česka považovat za pro pohraničí charakteristický.

Role zanikání sídel v proměnách krajiny českého pohraničí a jejich interpretacích je mnohoznačná. Zánik sídla znamená komplexní a extrémní proměnu charakteristik určitého místa. Přesto zaniklá sídla nejsou místy zcela opuštěnými a zapomenutými. Poutají pozornost skrze materiální inercii svých pozůstatků nebo jsou součástí vzpomínkových kultur různorodých aktérů. Stávají se tak součástí procesu utváření místního dědictví a identit.

Začátek v 17 hodin.

Ing. Arch. Petr Šimr, autor výstavy Svět kostiček, představí v přednášce svou vlastní tvorbu, osvětlí slovníček pojmů kostkařů “AFOLů“ – dospělých fanoušků lego kostek (The Adult Fan of Lego) a představí světové legaře.

Začátek v 17 hodin.

Po přednášce a komentované prohlídce jsme přidali několik fotografií.

Milan Brož a Alena Boušková z Geofyzikálního ústavu AV ČR v přednášce osvětlí, proč jsou západní Čechy právem nazývány unikátní přírodní laboratoří. Promluví o historickém sporu mezi plutonisty a neptunisty, o současném originálním vědeckém experimentu, kterým je vyhloubení Goetheho štoly ve vulkánu Komorní hůrka, o výronech minerálních pramenů v lázeňském trojúhelníku zkoumaných již od středověku i o zdejších poměrně častých přirozených zemětřeseních, jimž se věnuje velká pozornost od počátku devatenáctého století.

Záměrem vědeckých výzkumných projektů v posledních desetiletích je nalézt objektivní souvislosti mezi těmito přírodními jevy.

Začátek v 17 hodin.

Výstava exponátů z pestrobarevných kostiček ze světově proslulé stavebnice, která si získala srdce dětí i dospělých na celém světě, představí řadu tématických dioramat a exponátů, část rozsáhlé sbírky továrních lego setů a vlastní „MOC“ tvorbu člena československého fóra „kostky.org“, autora výstavy Ing. arch. Petra Šimra, který se představuje pod přezdívkou „Peesko“. („MOC“ je zkratka „My Own Creation“ - má vlastní tvorba.)

Z expozice dioramat návštěvníci uvidí např. lego město s kolejištěm, přístavem a letištěm, výstava dále nabídne mozaiky, modelovou řadu vozidel a další exkluzivní exponáty z řad továrních setů, velkým lákadlem může být i filmová tvorba z kostiček.

Tovární sety z různých časových období budou v jednotlivých tematických celcích při vzájemném porovnávání představovat na první pohled patrné proporční, hmotové i estetické rozdíly na časové ose dle roku vydání exponátů a dostupných kostek někdejší lego produkce.

Pro děti bude připraven plnohodnotně vybavený dětský koutek s možností volné tvorby.

Vánoční výtvarná dílna, konaná v rámci doprovodných akcí k výstavě Betlémy a obyčeje, je určená dětem i rodičům a je zaměřená na výrobu vánočních dárečků, ozdob na stromeček, přáníček a zdobení perníčků. Účastníci si mohou vyrobit např. Andílky z korálků či papírová přání, perníčky ke zdobení budou k dispozici.

Začátek ve 13.30 hodin, konec v 16.30 hodin.

Sháníte pro své blízké netradiční vánoční dárek? Líbí se vám ilustrace Dalibora Nesnídala. Pak se rozhodně zastavte v Muzeu Karlovy Vary na Nové louce.

Můžete zde zakoupit - kromě regionálních publikací a suvenýrů - i originální trička s motivy z kukátek z dětské stezky. Trička jsou univerzálního střihu, dostupná ve velikostech S, M a L. V případě Vašeho zájmu lze i objednat motiv a velikost, pokud nebude právě to vaše v sortimentu. My vám zavoláme a přijdete si pro něj do muzea.

Tato trička jsou jedinečným produktem muzea, nikde jinde je nepořídíte! Na předvánoční prodej je připraveno pět vtipných motivů. Na příští rok se chystá dalších devět. A s nákupem trička si můžete zpříjemnit adventní čas prohlídkou betlémů nebo přijít na některou z akcí o adventních víkendech.

Na tradičním adventním koncertě DaD kvintetu zazní české a moravské lidové koledy v úpravách pro pěvecký kvintet a sbor doprovázený harfou, flétnou, houslemi, violoncellem, kontrabasem, hobojem a kytarou. Vánoční pohádka Zbyňka Malínského zazní tradičně v podání Lucie Domesová.

Vedle DaD kvintetu spoluúčinkuje Velmi malý komorní orchestr Varvary Divišové a Příležitostný smíšený pěvecký sbor.

Začátek v 17 hodin.

O Vánocích každého čeká spousta sladkého mlsání. Vánoční pohádka ale hlavně dětem připomene, že by neměly zapomínat na zdravé a chutné ovoce a zeleninu. Hudební pohádka "Vánočka" je o mlsném chlapci Jiříkovi, který nejí zdravé dobroty, ani je neochutná, a tudíž nemůže přeci vědět nic o tom, jak vlastně chutnají.

K nápravě mlsného jazyka malého Jiříka pomůže nejen hodná čarodějnice Nososlava, ale hlavně kouzlo Vánoc. Nakonec všechny děti spolu s Jiříkem pomohou Nososlavě oslavit Vánoce, které za celých 300 let neslavila a letos by moc, moc chtěla. Děti se také mohou těšit na úplně novou koledu.

Začátek v 16 hodin.

V rámci doprovodných akcí k výstavě Betlémy a obyčeje si účastníci dílny vyrobí z papírové krajky s vánočními motivy ozdobné svícny. Kromě svícnů je možné si z papírové krajky vyrobit i přáníčka a ozdoby. Dílna je určena dětem i rodičům.

Začátek v 15 hodin, konec v 17 hodin.

Výstava přiblíží krajové zvyky, pranostiky a pověry na Karlovarsku v době od počátku adventu, během svátků vánočních, na Silvestra a Nový rok až do Tří králů. Představí historii betlémů a typických hraček z Krušnohoří, k vidění budou historické betlémy ze sbírek Muzea Karlovy Vary a Muzea Cheb - skříňkové z oblasti Krušných hor i stavěné.

V přednášce u příležitosti letošního Roku českého baroka historik architektury Mgr. Lubomír Zeman přiblíží množství památek z doby baroka v Karlovarském kraji, které představují doslova skvosty a poklady z hlediska českých zemí, ale i Evropy. Zaměří se na nejvýznamnější stavby a místa, poukáže ale také na tvůrce, umělce i jejich mecenáše, kteří dnes již neprávem upadli do zapomnění a bez jejichž erudice by ale tato díla nikdy nevznikla.

Přednáška se koná ve spolupráci s Karlovarským krajem.

Začátek v 17 hodin.

Speleolog Norbert Weber ze Spolku přátel dolu sv. Mauritius představí nejzajímavější z unikátních historických materiálů, které se týkají jáchymovských dolů. Z druhé poloviny 19. a počátku 20. století je dochováno množství technických výkresů dokumentujících stav jáchymovských dolů v tomto období. Jedná se o plány dnes již neexistujících staveb, zejména šachetních budov, těžních věží, úpraven a jejich vybavení.

Přednášku pořádá Karlovarský kraj v rámci cyklu „Krušné hory – malé pohoří světového významu“ u příležitosti česko- německé nominace Hornické kulturní krajiny Krušnohoří/Erzgebirge k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.

Začátek v 17 hodin.

Muzeum bude možné na přelomu roků 2017 / 2018 navštívit v těchto dnech:

do 10. 12. 9-17 hodin

11. - 26. 12. zavřeno

27.-30. 12. 9-17 hodin

31. 12. 9-15 hodin

1. - 16. 1. zavřeno

od 17. 1. 2018 otevřeno

Navštívit muzeum bude možné na přelomu roků 2017 / 2018 v těchto dnech:

do 23. 12. 10-17 hodin

24. - 26. 12. zavřeno

27.-30. 12. 10-17 hodin

31. 12. 10-15 hodin

3. - 7. 1. 10 - 17 hodin

10. - 16. 1. zavřeno

od 17. 1. 2018 otevřeno

Cyklus přednášek Muzejní akademie uzavře přednáška přírodovědce muzea RNDr. Jana Matějů, Ph. D., který osvětlí, co mají společného G. Agricola, J. W. Goette, Kašpar M. hrabě Šternberg, G. C. Laube, J. Hloušek a mnoho dalších. V přednášce představí střípky ze slavné historie přírodovědného bádání ve zdejším regionu a také zajímavosti z přírodovědných sbírek muzea.

Součástí Muzejní akademie jsou komentované prohlídky nové stálé expozice, které tematicky navazují na danou přednášku.

Začátek v 17 hodin.

Derniérou by se dal pojmenovat poslední den výstavy výběr z tvorby Vlastimila Květenského, poslední den výstavy se koná komentovaná prohlídka, slovem veskrze odborným vás výstavou provede autorka výstavy Božena Vachudová. Dozvíte se , jak se na vystavená díla dívat, co v nich lze spatřit, v jaké době ji umělec tvořil a co ho inspirovalo k vytvoření toho či onoho autorského díla. Začátek v 15 hodin.

V přednášce ke stoletému výročí bolševického převratu v Rusku roku 1917 představí historik muzea Mgr. Jan Nedvěd událost, jež přinesla východní Evropě totalitní společenské a státní uspořádání známé jako komunismus. Přednášející se zaměří na nepravdy, mýty a ideologická překroucení související s převratem a etablováním sovětské moci, ale také na mezinárodní, politické, ekonomické, společenské, kulturní a další dopady na Rusko a Evropu.

Začátek v 17 hodin.

V další přednášce cyklu Muzejní akademie přiblíží archeolog muzea Bc. Jan Tajer vývoj archeologického bádání na území Karlovarského kraje od dob J. W. Goetha až po současnost. V krátkosti představí nejzajímavější osobnosti a badatele.

Součástí Muzejní akademie jsou komentované prohlídky nové stálé expozice, které tematicky navazují na danou přednášku.

Začátek v 17 hodin.

Luminiscence je soubor jevů, kdy látka, na základě dodání energie – ve formě různého druhu ozáření, zahřátí nebo i mechanického působení, vyzařuje přebytečnou energii nejen ve formě tepla, ale také formou viditelného světla. S luminiscencí se setkáme nejčastěji u pevných látek – minerálů i syntetických chemických sloučenin. Luminiscence vyvolaná ozářením objektu světlem se nazývá fotoluminiscence. Podle délky trvání se pak dělí na fluorescenci, která byla poprvé popsána i minerálu fluoritu a trvá pouze po dobu ozáření, a fosforescenci. Ta trvá ještě nějakou dobu po ukončení ozáření. S fotoluminiscencí vyvolanou ultrafialovým zářením se setkáme například u aragonitu, fluoritu, kalcitu, scheelit, skelného opálu – hyalitu, willemitu a řady dalších, zejména uranových nerostů. Luminiscenci také vykazuje, a to díky uranovým barvám, poprvé na světě vyráběným v Jáchymově, tzv. uranové sklo.

Stručný teoretický úvod asi není úplně tím pravým lákadlem k návštěvě obnovené expozice „svítících“ minerálů v Královské mincovně. Snad Vás alespoň zaujmou ilustrační fotky a přijdete si expozici, původně sestavenou Dr. Janem Hlouškem a obnovenou ve spolupráci s  mineralogem Dr. Jakubem Plášilem, prohlédnout na vlastní oči.

V další přednášce z cyklu Muzejní akademie seznámí geolog a balneotechnik RNDr. Tomáš Vylita, Ph.D. s výsledky nových průzkumných prací o vývoji zřídelní struktury, o stáří vřídlovcových těles a způsobech jejich využití v minulosti či o divokých vývěrech termy, které

jsou - navzdory skutečnosti, že Vřídlo, termální voda a její účinky jsou obecně známým základem prosperity karlovarského lázeňství po mnoho set let – často překvapující. Ozřejmí i nově připravované geologické práce v blízkosti Vřídla.

Součástí Muzejní akademie jsou komentované prohlídky nové stálé expozice, které tematicky navazují na danou přednášku.

Začátek v 17 hodin.

Česko-německá výstava přiblíží na panelech dějiny reformace v křesťanské církvi, jejímž cílem byly nápravy poměrů a návratu ke křesťanství nezatíženému tradicí. V průběhu reformace se vytvořily protestantské církve. Jáchymov byl jedním z center luteránství v Čechách. Výstavu tvoří deset témat od Jana Husa přes evangelické proudy v Čechách, Jana Husa a Martina Luthera až po protestantismus v dnešní době.

Projekt putovní výstavy podporují Českobratrská církev evangelická, Nadační fond Věry Třebické Řivnáčové, Die Beauftrage der Bundesregierung für Kultur und Medien, Deutsches Kulturforum östliches Europa a Evangelische Kirche im Rheinland.

V rámci vernisáže vystoupí pěvecký sbor Cubitus.

Vernisáž v 15 hodin.

Prof. Jaroslav Vokoun z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích osvětlí v přednášce Lutherovu reformaci, která je obnovou staré mnišské zbožnosti, založené na Písmu a bohoslužbě, a současně její inovací: přenesením do života široce otevřené rodiny, evangelického sboru a do světa práce. Setkání se světem financí, nových médií a vysoké politiky znamenalo osvědčení a současně i pokřivení původního ideálu.

Začátek v 16 hodin.

Upozorňujeme na akci, která se uskuteční v pátek 13. října v hlavním sále Krajské knihovny v Karlových Varech. Muzeum Karlovy Vary patří mezi spolupořadatele.

Program přednášek:

Přemysl Tájek

Modrásci Karlovarského kraje - o druhých běžných i vzácných

Jiří Brabec

Novinky v květeně Chebska

Lucie Kunstmüllerová

Zapomenuté Pompeje (pod popelem Doupovských hor)

Jakub Plášil

Jáchymov a nové minerály

Zuzana Ficenecová a Barbora Barošová

Plšík lískový jako trosečník v kulturní krajině?

Vladimír Melichar

Aktuální poznatky o rozšíření nejvzácnějších rostlin Krušnohorských rašelinišť.

Setkání začíná v 16 hodin, potrvá do 19 hodin.

V další přednášce cyklu Muzejní akademie přiblíží historik Mgr. Lukáš Svoboda především historii karlovarského střeleckého spolku (ostrostřelci). Spolek byl založen v první třetině 17. století. Dále se bude věnovat spolkům, které vznikly především v polovině 19. století, například dobrovolní hasiči, záchranný sbor, tělovýchovný spolek, pěvecké sbory. Na závěr přednášející promluví o sportovním klubu I. S. C. C. (International Sport Club Carlsbad). U každého spolku zmíní rovněž hlavní osobnosti, které v něm působili.

Součástí Muzejní akademie jsou komentované prohlídky nové stálé expozice, které tematicky navazují na danou přednášku.

Začátek v 17 hodin.

V přednášce se historik Mgr. Jan Nedvěd zaměří na čtyři útěky politických trestanců, dvou jednotlivců a dvou skupin v období mezi léty 1949 – 1956. Bude se věnovat srovnávání metod příprav a organizace útěků, spolupráci politických vězňů s civilními zaměstnanci a hodnocení jejich šancí na úspěch. Útěky z táborů nucené práce (TNP) se i přes úsilí represivních složek stále opakovaly, byly z většiny důsledkem tvrdých táborových podmínek a často i zoufalstvím odsouzených.

Začátek v 17 hodin.

V další z cyklu přednášek Muzejní akademie seznámí Mgr. Kristýna Matějů, Ph. D. posluchače s historií lázeňské léčby od středověku až do 20. století, dobovými představami o fungování lidského těla a extrémními léčebnými metodami. Připomene také to, jak se lázeňství projevovalo na chodu města i jeho architektonické podobě a připomene významné karlovarské lékaře.

Součástí Muzejní akademie jsou komentované prohlídky nové stálé expozice, které tematicky navazují na danou přednášku.

Začátek v 17 hodin.

Výběr z tvorby výtvarníka Vlastimila Květenského představuje dílo mimořádného představitele nového pojetí v oboru keramické plastiky jakožto sochařského projevu. Vlastimil Květenský mu přidal nejenom monumentální rozměr, ale i zcela nové stylové a výrazové pojednání.

V umění karlovarského regionu zanechal tento výtvarník, vzděláním akademický malíř, významnou stopu, díky níž překročil lokální hranice kraje. Veřejný prostor města obohatil řadou monumentálních děl. Jako jeden z mála umělců působících v Karlových Varech neopominutelným způsobem vřadil svoje tvůrčí výsledků do evropského kontextu keramického umění druhé poloviny 20. století. 12.listopadu se koná komentovaná prohlídka výstavou, kterou povede autorka Božena Vachudová.

V letošním roce slaví Muzeum Karlovy Vary 150 let od svého založení. Při té příležitosti připravilo muzeum cyklus přednášek. Součástí muzejní akademie budou také komentované prohlídky nové stálé expozice muzea, které tematicky navážou na danou přednášku.

Muzejní akademie začíná ve čtvrtek 7. září, pokračovat bude ve dvoutýdenních intervalech, poslední přednáška se uskuteční 16. listopadu. Termíny a jména přednášejících sledujte na webových stránkách muzea a muzejním fcb.

Pro absolventy muzejní akademie bude na závěr připraven test znalostí o muzeu. Tři nejlepší řešitelé budou odměněni volnou rodinou vstupenkou do Muzea Karlovy Vary a do Muzea Královská mincovna v Jáchymově. Všem absolventům kompletního cyklu muzejní akademie bude na závěr rovněž předána drobná pozornost.

Přehled přednášek:

- Nejstarší historie muzeí v Karlových Varech - od soukromého muzea Antona Pittroffa až po muzeum Karla Marxe (PhDr. Stanislav Burachovič)

- Hautfresser a spol. aneb Vývoj lázeňské léčby v Karlových Varech (Mgr. Kristýna Matějů, Ph.D. )

- Přírodovědné sbírky muzea – přírodovědci a přírodovědné spolky v Karlových Varech a okolí (RNDr. Jan Matějů, Ph.D.)

- Karlovarské spolky a kluby před 1. světovou válkou (Mgr. Lukáš Svoboda)

- Historie archeologického bádání na Karlovarsku a archeologie v Muzeu Karlovy Vary (Bc. Jan Tajer)

- Vřídlo, vřídelní voda a vřídlovec (RNDr. Tomáš Vylita, Ph.D.)

V první přednášce cyklu Muzejní akademie přiblíží historik PhDr. Stanislav Burachovič prvopočátky karlovarského muzejnictví od prvního muzea, kterým bylo soukromé muzeum Antona Pittroffa, přes další muzea, která v Karlových Varech vznikala, a jejich osud, přes Muzeum Karla Marxe až po to současné. NENECHTE SI UJÍT!

Začátek v 17 hodin.

Unikátní přírodovědná vycházka po cvičišti bojových vozidel v oblasti bývalé osady Tureč nabídne účastníkům možnost seznámit se s velmi vzácnými korýši – listonohy letními a žábronožkami letními, kteří žijí v kalužích na tankových cestách. Nebudou chybět ani další ukázky zajímavé fauny a flóry a povídání o vlivu vojenských cvičení na přírodu.

Průvodcem bude přírodovědec muzea Jan Matějů. Náročnosti trasy není třeba se obávat, jde asi o 4 kilometry chůze.

Místo srazu: parkoviště u vjezdu do vojenského újezdu Hradiště poblíž bývalé osady Sedlec (cca 3 km západně od Mašťova, 50.2627994°N, 13.2325294°E) ve 14 hodin. Místo je dostupné pouze individuální dopravou.

Upozornění: Omlouváme se všem zájemcům, na které se nedostalo, ale kapacita účastníků (30 osob) je v tuto chvíli již zcela naplněna. Další zájemce již není možné registrovat, vstup do vojenského újezdu má svá přísná pravidla. Děkujeme za pochopení.

Retrospektivní výstava oděvní tvorby Heleny Fejkové, zaměřená na kolekce inspirované architekturou, historickými obdobími i výtvarným uměním, je doplněna velkoformátovými fotografiemi Gabiny Fárové, Dušana Šimánka, Marie Votavové, Pavla Hejného, Michala Hančovského a dalších.

Originální modely z let 1990–2017, včetně fotografií a filmů z nejzajímavějších přehlídek, tvoří zajímavou sbírku, která ukazuje nejen vývoj rukopisu autorky a design kolekcí, ale i řemeslné provedení a další souvislosti aktuální české módy.

Výstava HELENA FEJKOVÁ – ART INSPIRATION je výraznou modifikací původního projektu „Helena Fejková a české textilky“, který prvně uvedlo v roce 2011 pražské Uměleckoprůmyslové muzeum v Muzeu textilu v České Skalici. Expozice zachycuje také mimořádnou inscenaci Ballet & Fashion, kterou v premiéře uvedlo 6. 1. 2017 pražské Národní divadlo. Spolupráce Baletu ND a Heleny Fejkové v režii Zuzany Šimákové, která spolu s Petrem Zuskou vytvořila i choreografii, představila totiž zcela novou formu prezentace tance, hudby a oděvního designu.

Výstava dokumentuje čtyřletý tvůrčí proces vzniku nové stálé expozice v Muzeu Karlovy Vary na Nové louce od počáteční deinstalace staré expozice přes rekonstrukční práce po novou expozici.

Součástí akce budou především komentované prohlídky jednotlivých expozičních místnosti, které povedou muzejní kurátoři. Prohlídky se uskuteční opakovaně vždy všechny najednou. V celé expozici bude připraven soutěžní kvíz pro dospělé i děti, jehož vyhodnocením bude muzejní noc zakončena. Účastníci muzejní noci si budou moci také vyrazit pečeť jáchymovským

Muzeum pokračuje v sérii komentovaných prohlídek, které pro zájemce o detailnější seznámení se s novou stálou expozicí, jednotlivými sály provedou autoři jednotlivých témat:

sobota 3.června od 16 hodin -Příroda regionu (Jan Matějů)

neděle 11. června od 16 hodin - Raná historie regionu (J.Tajer)

sobota 17. června od 16 hodin - Dějiny města Karlovy Vary (Lukáš Svoboda)

sobota 24. června od 16 hodin - Historie regionu (Jan Nedvěd)

Pozn. Každý návštěvník komentované prohlídky platí 100 Kč vstup do celé expozice, komentovaná prohlídka je v tu chvíli bezplatná služba zájemcům.

Dětský den v nové stálé expozici nabídne malým i velkým zájemcům řadu akcí. Mohou si vyzkoušet rýžování kočičího zlata, rozdělání ohně pomocí luku, práci s pravěkými nástroji i rukodělné aktivity, jako např. navlékání korálků či paličkování. Od 15 hodin zahraje Divadlo Letadlo dětem pohádku „Do vesmíru“.

Zveme vás na první muzejní noc v nové stálé expozici. Kurátoři sbírek připravili komentované prohlídky jednotlivých částí nové stálé expozice - nejzajímavější exponáty tedy představí přímo autoři. Prohlídky se odehrají současně ve třech okruzích - archeologie a historie regionu, historie města Karlovy Vary a příroda regionu. Začátky komentovaných prohlídek: 18.30, 19.30 a 20.30 hodin.

Návštěvníci muzejní noci mohou zhlédnout rovněž prezentaci o průběhu rekonstrukce muzea, otevřena bude také výstava o historii muzea a jeho rekonstrukci.

Připraveny budou také drobné soutěže pro děti. Zájemci mohou vyzkoušet například pravěkou vrtačku kamenných seker nebo se pokusit rozdělat oheň pomocí luku a dřívek. Návštěvníci uvidí jediného jedovatého savce z naší fauny, prohlédnou si bronzový poklad z Mezirolí nebo střelecký terč H.Mattoniho. Vše doplní hudební vystoupení.

Muzeum bude ZDARMA přístupné od 17.30 hodin.

Tradiční lov a pozorování nočního hmyzu se uskuteční v lokalitě Olšových vrat. Sraz zájemců je na golfovém hřišti Olšová vrata před budovou klubu. Poté se účastníci přesunou na místo lovu, přesun bude krátký a nenáročný. Vhodné je vybavit se něčím na sezení a dostatečným oblečením prosti nočnímu chladu. Akce bude končit kolem půlnoci.

Průvodci nočním lovem budou entomolog z Přírodovědecké fakulty University Karlovy Petr Janšta a přírodovědec muzea Jan Matějů.

Hlavním předmětem exkurse za krásami Krásného vrchu u Hroznětína bude "průřez" vulkanickým Krásným vrchem, s jehož stavbou a vznikem seznámí přední český vulkanolog Dr. Vladislav Rapprich z České geologické služby (autor knihy za Sopkami po Čechách a spoluautor knihy Doupovské hory). K vidění budou různé typy vulkanických horniny - tufy, lapilovce a lávy. Dalším průvodcem bude přírodovědec muzea Jan Matějů.

Součástí exkurse bude rovněž snaha nalézt zbytky fosilních dřev nebo drúzy kalcitu a doplnění ukázkami fauny zatopených lomů. Pokud budou mít účastnívi exkurse štěstí, naleznou raky říční nebo zajímavého mlže - slávičku mnohotvarou.

Sraz účastníků je ve Velkém rybníku před osvěžovnou U hastrmana v 16.30, předpokládaný konec je v 19 hodin.

Muzeum připravilo pro zájemce o detailnější seznámení se s novou stálou expozicí komentované prohlídky, na nichž jednotlivými sály provedou autoři jednotlivých témat.

Prohlídky se konají v těchto dnech:

neděle 30. dubna od 15 hodin - Archeologie a příroda Karlovarska (přednáší Jan Matějů a Jan Tajer)

středa 3. května od 16 hodin - Dějiny města Karlovy Vary (Lukáš Svoboda)

sobota 6. května od 16 hodin - Historie regionu (Jan Nedvěd)

čtvrtek 11. května od 16 hodin - Příroda (Jan Matějů)

sobota 20. května od 16 hodin - Dějiny města Karlovy Vary (Lukáš Svoboda)

středa 24. května od 16 hodin - Historie regionu (Jan Nedvěd)

Pozn. Uvedené vstupné není navíc k běžnému vstupnému (100 Kč) do expozice. Každý návštěvník komentované prohlídky platí 100 Kč vstup do celé expozice, komentovaná prohlídka je v tu chvíli bezplatná služba zájemcům.

Výstava dokumentuje čtyřletý tvůrčí proces vzniku nové stálé expozice, která je od 20. dubna otevžena a kterou můžete spatřit i vy.

Přednášející Ing. Petr Krása z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR přiblíží význam lidmi formované Krušnohorské krajiny včetně například sejpů, výsypek, odvalů a starých dolů pro současnou ochranu přírody v tomto regionu. Představí nejrůznější vzácné a zajímavé druhy rostlin a živočichů, které by bez lidských zásahů v Krušnohorské přírodě nejspíše vůbec nebyly.

Začátek v 17 hodin.

V přednášce osvětlí archeolog Mgr. Ondřej Malina z Památkového ústavu v Lokti, proč je u mnoha památek historické těžby archeologie často jedinou metodou, která může přinést bližší informace o jejich stáří nebo o místech zaniklého hornického osídlení.

Absence písemných zmínek nutí výzkumníky u mnoha lokalit soustředit se na terénní reliéf nebo na důlní podzemí jako na nejlépe dochovaný pramen. Archeologický potenciál hornických reliktů je značně proměnlivý a k nalezení správných míst je třeba postupná kombinace metod s velmi odlišným záběrem. Přednášející se bude věnovat několika příkladům analýzy a ověřování dat z leteckého laserového skenování (LiDAR) a možnostem průzkumů, dokumentace a mapovaní podzemních prostor historických dolů.

Začátek v 17 hodin.

V přednášce s podtitulem „Krása a význam důlních map” představí geolog a historik hornictví Michal Urban Krušné hory jako region s největší hustotou historických báňských děl v celé České republice. Pozůstatky báňské činnosti jsou zde navíc dobře dochované. Značnému rozsahu historické báňské činnosti odpovídá i velké množství map jednotlivých důlních revírů Krušných hor, které jsou uložené zejména v Národním archivu ČR.

Přednáška, spojená s promítáním konkrétních ukázek, představí historické důlní mapy z českého Krušnohoří nejen jako zdroj často už zapomenutých informací o umístění a velikosti dnes již dávno zaniklých dolů, ale také jako krásná umělecká díla vypovídající o době jejich vzniku.

Přednášku pořádá Karlovarský kraj v rámci cyklu „Krušné hory – malé pohoří světového významu“ u příležitosti česko- německé nominace Hornické kulturní krajiny Krušnohoří/Erzgebirge k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO a v roce 500. výročí založení města Jáchymova.

Začátek v 17 hodin.

Dědictví je určitý způsob prezentace minulosti, který přispívá k utváření vlastní identity a vztahu k místu. V druhé polovině 20. století proběhly v pohraničí Česka, tedy včetně oblasti Krušnohoří, podstatné změny, které se projevily ve zdejší krajině a společenském i kulturním prostředí. V důsledku různých událostí se významně proměnilo dlouhodobé utváření a vnímání místní krajiny, identity a dědictví. Zejména od roku 1989 dochází k nárůstu zájmu o poznání často rozporuplné minulosti pohraničí.

V průběhu přednášky budou s využitím výsledků již uskutečněných výzkumů, které prováděli pracovníci a studenti Univerzity Karlovy v Praze - a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, představeny a diskutovány proměny identity, krajiny, společnosti, kultury a dědictví v oblasti českého Krušnohoří spolu s možnostmi jejich prezentace a interpretace.

Kolektiv přednášejících:

Zdeněk Kučera, Magdalena Kašková, Jakub Jelen - Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Centrum pro výzkum v kulturní a historické geografii

Silvie R. Kučerová, Petr Meyer - Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie

Přednášku pořádá Karlovarský kraj v rámci cyklu „Krušné hory – malé pohoří světového významu“ u příležitosti česko- německé nominace Hornické kulturní krajiny Krušnohoří/Erzgebirge k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO a v roce 500. výročí založení města Jáchymova.

Začátek v 17 hodin.

V lednu 2017 bude otvírací doba následující:

1. 1. – 3. 1. zavřeno

4. 1. – 8. 1. otevřeno

9. 1. – 17. 1. zavřeno

od 18. 1. otevřeno v normálním režimu, tj. st - ne 9 – 12, 13 – 17 hodin