Židovský hřbitov v Bečově nad Teplou

Židovská komunita v Bečově nad Teplou patřila k jedněm z nejstarších v Karlovarském kraji, společně s obcemi v Chebu a Kynšperku nad Ohří. První zmínky o ní pocházejí již z první poloviny 14. století. V letech 1310 až 1346 místní židé platili královské komoře daň skrze pražskou židovskou obec. Z počátku se zřejmě jednalo jen o malou skupinu. K roku 1570 jsou uváděni tři dospělí muži, kteří tak představovali tři usídlené rodiny. Na přelomu 16. a 17. století bylo v tomto původně horním městě trvale usazeno kolem deseti židovských rodin. V 18. století jejich počet vzrůstal. V roce 1793 bylo evidováno 39 úplných rodin a jedna rodina vdovská s celkovým počtem 187 osob. O více než padesát let později trvale žilo v Bečově 38 židovských rodin. V druhé polovině 19. století počet židů ve městě ubývalo. Na počátku 20. století se zde vyskytovalo již jen kolem padesáti osob. Konec židovské minority v Bečově nad Teplou je spojen s přičleněním československého pohraničí ke Třetí říši na podzim roku 1938, kdy na tomto území vešly v platnost rasové norimberské zákony. Po druhé světové válce se z původních židovských obyvatel vrátil do svého města pouze jeden.

Nejstarší písemná zmínka o židovském hřbitově pochází z roku 1662. Nacházel se necelý kilometr západním směrem od bečovského náměstí ve svahu na místě bývalé výsypky důlní štoly u cesty do Mnichova. Horní část hřbitova lemovala cesta do obce Nová Ves a v blízkosti dolní části tekla řeka Teplá. V roce 1859 došlo k rozšíření hřbitova o louku ležící východně od tehdejší nekropole. Bečovský židovský hřbitov měl podobu protáhlého trojúhelníku, byl obehnán kamennou zdí a vstupovalo se na něj z východu nízkou brankou. Do Bečova nad Teplou byla ve druhé polovině 19. století zavedena železniční dráha, z toho důvodu byl odkloněn tok řeky a nedaleko vzniklo vlakové nádraží. Ve třicátých letech 20. století se na hřbitově nacházelo kolem tří set náhrobků, nejstarší z nich pocházely z druhé poloviny 17. století. Ke svému účelu sloužil až do roku 1938. Za druhé světové války byl hřbitov zrušen a zasypán vyvezenou zeminou z rekonstruované silnice do Nové Vsi. Některé náhrobní kameny byly rozebrány jako stavební materiál a více než sto dalších se použilo na vydláždění mlýnského dvora v nedaleké obci Vodná. Hřbitov tak zcela zanikl a až do počátku 21. století se na něj téměř zapomnělo. V roce 2010 majitel pozemku a Federace židovských obcí zastoupených společností Matana, a. s. dali podnět k archeologickému výzkumu v místech bývalého mlýna k nalezení židovských náhrobků. Tuto akci po odborné stránce zajistil Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Lokti. O rok později byla odkryta celá plocha původního mlýnského dvora, na níž se nalezlo přes sto padesát poškozených náhrobních kamenů a jejich artefaktů. Po jejich vyzvednutí se přistoupilo k jejich očištění, vyfotografování, změření a předání k profesionálnímu restaurování. V té době se začalo i s obnovou plochy původního hřbitova a od roku 2013 k postupnému navracení nalezených náhrobních kamenů na pozemek bývalého hřbitova.

Mgr. Lukáš Svoboda

Bečovská synagoga před roke 1931 - z kihy Sborník 650 let Bečova s. 72.jpg

Dvůr bývalého mlýna ve Vodný-červen 2011.jpg

Interiér bečovské synagogy - z knihy A. Grotteho s. 86.jpg

Sondáž plochy bývalého mlýna ve Vodný - říjen 2010.JPG

Torzo řidovského náhrobku z bývalého mlýna v obci Vodná.JPG

Židovský hřbitov v Bečově nad Teplou v první třetině 20. století - archiv J. Klsáka.JPG

Židovský hřbitov v Bečově nad Teplou v září 2011.jpg

28   4

2016

Novinky v Královské mincovně

Více se dozvíte v záložce Muzeum Jáchymov - AKTUALITY

25   4

2016

Úspěch našeho muzea na vědeckém poli

O vynikajícím úspěchu čtěte v záložce PRO NOVINÁŘE

4   4

2016

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2015

..jak se nám vloni dařilo? Více čtěte v záložce ŘEDITELSTVÍ