CZ | DE | EN

Židovská komunita a synagoga v Poutnově

Příchod židovské komunity do Poutnova se předpokládá v sedmnáctém století, tehdy měla být postavena i místní synagoga. Poprvé jsou písemně zmíněni Židé ve vsi k roku 1707. Tehdy zde byl trvale usazen Aberham Nat se svou manželkou Entel, třemi syny a jednou dcerou. U něj sloužil jistý Jacob Levi se svou ženou Hanou. Druhým trvale úředně evidovaným židovským obyvatelem byl Wolf Natan se svou chotí Reinl. V 18. století se místní náboženská minorita postupně rozšiřovala. V roce 1793 zde bylo úředně hlášeno devět rodin s třiapadesáti obyvateli. Jednalo se především o obchodníky se střižním a použitým zbožím. Tou dobou měla židovská náboženská obec v Poutnově i svého učitele, jmenoval se Isack Wolf. Ve čtyřicátých letech devatenáctého století žilo ve vsi jedenáct židovských rodin. Po prosincové ústavě z roku 1867, která zajišťovala všem židovským obyvatelům monarchie veškerá práva a svobody, počet Židů v Poutnově klesal. Proto také byla v roce 1880 místní židovská náboženská obec, jež tehdy čítala patnáct osob, připojena k větší sousední náboženské obci. Není jisté, zda k té v Mariánských Lázních, v Toužimi nebo v Bečově nad Teplou. Posledních osm židovských obyvatel bylo v obci evidováno ještě v roce 1900, o deset let později podle úředních záznamů v Poutnově nežil již žádný z nich.

Poutnovská synagoga byla podle současné odborné literatury postavena v sedmnáctém století, dá se předpokládat, že se jednalo o druhou polovinu tohoto věku. Nacházela se v blízkosti malé uličky, která vedla západně od poutnovské návsi. V této uličce stály i jiné domy židovských obyvatel, jejich příbytky byly označeny římskými číslicemi. Budova synagogy se nacházela na parcele č. 43 a byla označena číslem popisným 69, tedy odlišně než jiné židovské domy. Podle úředního záznamu z roku 1839 náležela budova místní židovské obci a její celková rozloha činila čtyřicet sáhů čtverečních, tedy necelých 144 metrů čtverečních. Poutnovská synagoga tehdy měla čtvercový půdorys, v roce 1859 byla zřejmě rozšířena o přístavek, v níž se nacházela mikve (rituální lázeň). Po této úpravě měla synagoga výměru plochy i s přilehlou zahrádkou sedmačtyřicet sáhů čtverečních, to znamená 169 metrů čtverečních. Místní synagoga patřila k patrovému typu. Ve zděné spodní masivní části se nacházela pec, lázeň a také byt. Rohy budovy byly barokně zaobleny. Patro, v němž se nacházela samotná synagoga, bylo postaveno z hrázděného zdiva. Lavice byly umístěny při zdi. Podle Alfreda Grotteho, který se zabýval historií a architekturou středoevropských synagog, to naznačovalo, že almemor nebo také bima (vyvýšené místo pro četbu Tóry) stával stranou vedle sedadel. Oddělení pro ženy se nacházelo ve stejné úrovni jako mužské, odděleno úzkou dřevěnou přepážkou. Umístění prostoru určeného pro náboženské rituály do prvního patra nad místnosti určené k bydlení a jiným účelům nebylo náhodné, protože podle talmudského předpisu se nesmí ložnice nacházet nad synagogou. Tato sakrální stavba sloužila svému účelu zřejmě do počátku dvacátého století. V roce 1915 došlo k jejímu stržení. Lze předpokládat, že důvodem k demolici byl špatný technický stav objektu.

Mgr. Lukáš Svoboda

Synagoga v Poutnově - Gold H. - s. 260.jpg

Synagoga v Poutnově - půdorys poschodí - Grotte, A. - T. 22 - s. 91.jpg

Synagoga v Poutnově - půdorys přízemí - Grotte, A. - T. 22 - s. 91.jpg

Synagoga v Poutnově I - Grotte, A. - T. 22 - s. 91.jpg

Instagram
Facebook
Twitter


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin

Kudyznudy.cz - tipy na výlet
Vyletnik.cz - hrady a zámky, rozhledny, cyklotrasy a další tipy na výlety
Kam na výlet Karlovarský kraj