Město Chyše se nachází ve východním cípu Karlovarského kraje, od hranice s Plzeňským krajem to činí necelé čtyři kilometry. Od Karlových Varů je obec vzdálena třicet osm kilometrů. První písemná zmínka o Chyši pochází z druhé poloviny 12. století.
Podle současné odborné literatury se zde židovské osídlení předpokládá od druhé poloviny 16. století. V úřední listině panství Chyše z roku 1679 je uvedeno jedenáct mužů židovské víry, kteří ročně dohromady museli zaplatit 39 kop zlatých za takzvanou židovskou daň. V roce 1724 žilo v obci osm židovských rodin. O sedmdesát let později se počet rodin této minority ve města rozšířil na patnáct. Roku 1847 bydlelo v Chyši dvacet židovských rodin ve dvanácti domech. Většina židovských obydlí se nacházela jihozápadně od náměstí v blízkosti rybníka, který je na císařském otisku z roku 1841 označen jako Judenteich (Židovský rybník). V roce 1848 byla postavena zděná synagoga v klasicistním slohu, svému účelu sloužila až do roku 1938. V roce 1972 bylo odbouráno první patro, kde se nacházel modlitební sál. Dnes je z této stavby dochováno jen spodní patro. Od druhé poloviny 19. století se počet židovských obyvatel postupně snižoval. V roce 1870 jich ve městě žilo ještě sto třicet pět, roku 1900 již jen padesát čtyři a v roce 1921 pouze dvacet.
V Chyši a v blízkém okolí se nacházely dva židovské hřbitovy. Starý hřbitov byl založen zřejmě v 17. století východně od náměstí mezi cestou do Čichořic a mlýnským náhonem. Toto tvrzení lze doložit zmínkou v židovském almanachu z roku 1934, podle které se v té době na hřbitově nacházel náhrobní kámen jisté Esther Schnürdreher, jež skonala v roce 1657. V první třetině 20. století bylo mnoho starých náhrobků rozpadlých a nečitelných. Na hřbitově se zcela určitě nepohřbívali zesnulí jen z Chyše, ale i z blízkých obcí. Kvůli nedostačující kapacitě nekropole byl roku 1883 vybudován nový hřbitov východně od města při silnici na Lubenec. Od náměstí byl vzdálen jeden kilometr. V letech 1965 až 1972 byly oba židovské hřbitovy zrušeny. Nový byl zcela zrušen a rozorán na pole. Starý hřbitov si do současné doby zachoval svou výměru a nachází se na něm jeden poničený náhrobek o rozměrech 70 x 50 x 15 centimetrů. Na stéle je doposud čitelná dochovaná část textu. Náhrobek byl věnován památce pana Davida, syna Mošeho Efrima. Část náhrobku s datací úmrtí se nedochovala. Podle tvaru a zpracování kamene by se mohlo jednat o stélu z přelomu 18. a 19. století.
Mgr. Lukáš Svoboda
Zobrazení synagogy v Chyši ve sborníku Huga Golda z roku 1934.jpg
Poslední dochovaný náhrobek na starém židovském hřbitově v Chyši.jpg
Starý židovský hřbitov v dubnu 2013.jpg
Starý židovský hřbitov v Chyši v září 2011.jpg
Starý židovský hřbitov vyznačený na I. vojenském mapování.jpg
Torzo synagogy v Chyši.jpg
Zobrazení interiéru synagogy v Chyši ve sborníku Huga Golda z roku 1934.jpg