CZ | DE | EN

Kostel sv. Ondřeje v Karlových Varech

Od postavení kostela sv. Ondřeje v Karlových Varech uplyne v tomto roce 520 let. Kostel měl nechat postavit roku 1500 loketský komoří Stephan von Branden. Kdo byl architektem sakrální stavby a kolik výstavba stála, není známo. Také není jistá původní podoba kostela, jisté je, že byla pozdně gotická. V tomto období bylo obvyklé dodržovat orientaci kostela východ západ s presbytářem na východě. S presbytářem na východ je kostel zobrazen na vedutě města z roku 1733. Architekt Ladislav Kozák to však ve svém článku z roku 1956 v Lázeňském časopise považoval za chybné znázornění a předpokládal původní kněžiště na západě, tak jak je tomu dnes. Je pravděpodobné, že vstup z východu byl výjimkou v souvislosti s vazbou kostela na město.

 

Roku 1841 došlo k celkové přestavbě kostela do nynějšího klasicistního vzhledu. Při úpravě došlo zcela jistě ke snížení výšky kostela a upravení podoby sanktusníku (malé štíhlé věžičky) se zvonem. Tehdy byla ke kostelu přičleněna i boční empírová přístavba.

 

U kostela sv. Ondřeje se v minulosti nacházel i hřbitov, který sloužil k pohřbívání cizinců zemřelých v Karlových Varech. Městskou nekropolí se stal až v roce 1784, kdy se zpřísnila hygienická nařízení a hřbitov u kostela sv. Máří Magdalény byl zrušen. Hřbitov u sv. Ondřeje sloužil svému účelu do konce roku 1864, tedy poslední pohřeb se na něm uskutečnil podle karlovarské matriky zemřelých ještě 1. ledna 1865. Poté se již pohřbívalo na novém hřbitově v Drahovicích.

 

Původně se v kostele sv. Ondřeje nacházely i přenosné varhany z první poloviny 18. století, jejich rozměry činily 80 x 80 x 50 centimetrů. Barokní nástroj měl mollové ladění, jeho rozsah dosahoval jen tří a tři čtvrtě oktávy. Na horní ploše skříně byl ruční pákový měch.

 

Kostel sv. Ondřeje přestal po druhé světové válce sloužit svému účelu. V 80. letech 20. století v něm byla dokonce zřízena vinárna. Po roce 1989 se navrátil do majetku římskokatolické církve, sídlila tu Křesťanská akademie se svojí knihovnou. Řeckokatolická církev jej získala roku 2005. V roce 2009 byla dokončena celková rekonstrukce sakrální stavby a od té doby opět slouží k náboženským účelům.

 

Mgr. Lukáš Svoboda

 

Použitá literatura:

Linke, E.: Heimatkunde des Karlsbader Bezirkes, Kunstgeschichte I., Karlsbad 1937

Doroschkin, A.: Kurzgefasste Karlsbader Chronik, Karlsbad 1929

Kozák, L.: Nejstarší stavitelská památka Karlových Var, in: Lázeňský časopis č. 15, Karlovy Vary 1956

Svoboda, L.: Ondřejský hřbitov v Karlových Varech, in: XXVIII. Historický seminář Karla Nejdla, sborník přednášek, Karlovy Vary 2019

 

Použité fotografie:

01 – Lm 20 – Mapa Loketského panství 1715, detail veduty města

02 – Lp 11 – Plán města Karlovy Vary 1733, detail veduty města

03 – Ug 412 – Eduard Gurk: Rytina města Karlovy Vary, detail s kostelem sv. Ondřeje

04 – Die kirchlichen Einrichtungen des Weltkurortes Karlsbad, s. 24

05 – Die kirchlichen Einrichtungen des Weltkurortes Karlsbad, s. 24

06 – Archiv Muzea Karlovy Vary, fotografie kostela sv. Ondřeje z roku 2019

01-Kostel sv. Ondřeje označen Cc na vedutě města z roku 1715.JPG

02-Kostel sv. Ondřeje označen číslem 14 na vedutě města z roku 1733.JPG

03-Kostel sv. Ondřeje na rytině města kolem roku 1830.JPG

04-Kostel sv. Ondřeje ve 30. letech 20. století.JPG

05-Interiér kostela sv. Ondřeje ve 30. letech 20. století.JPG

06-Kostel sv. Ondřeje v roce 2019.JPG




Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin