CZ | DE | EN

Bývalá synagoga v obci Drmoul

V jihozápadní části Karlovarského kraje se nachází vesnice Drmoul, dříve německy nazývána Dürrmaul. Od Mariánských Lázních je vzdálena čtyři a půl kilometru jihozápadním směrem. Trvalé osídlení židovským obyvatelstvem lze předpokládal již od konce 16. století. Ve vsi žilo tehdy několik samostatných rodin. V roce 1686 přišli Židé z nedalekého města Planá, odkud byli vyhnáni. Soupis židovských rodin v Čechách z roku 1724 uvádí v místní obci sedmnáct rodin. V Drmoulu se Židé živili především obchodem s kůžemi, vlnou, suknem, plátnem, kožešnickým zbožím, peřím, kořením, potašem a vitriolem. V dalším soupisu židovských rodin z roku 1793 je zmíněno již devětadvacet rodin. Stejný počet je možno nalézt i v topografickém díle Johanna Gottfrieda Sommera. Od druhé poloviny 19. století počet židovských obyvatel v Drmoule klesal. V roce 1900 zde žilo sedmdesát sedm osob vyznávající judaismus. O třicet let později se jich v obci nacházelo jen šestatřicet. Židovská náboženská obec v Drmoulu zanikla roku 1938, kdy československé pohraničí připadlo k německé Třetí říši.

Drmoulská synagoga stála uprostřed návsi jen několik metrů od rybníka. Postavena byla na počátku 19. století, v odborné literatuře lze nalézt dvě data. Topograf J. G. Sommer uvádí rok 1803. Oproti tomu Siegmund Doktor z Drmoulu ve svém článku ve sborníku Hugo Golda kladl její výstavbu do roku 1801. Budova synagogy stála podle stabilního katastru z roku 1838 na parcele č. 64 a její rozloha činila třicet pět sáhů čtverečních, to představuje necelých sto dvacet šest metrů čtverečních. Synagogu vlastnila místní židovská obec. O drmoulské synagoze se zmiňoval ve své knize o německých, českých a polských synagogách i architekt Alfred Grotte. Popisoval v ní systém zdvojených pilastrů (reliéfních polosloupů) a dále upozorňoval na západní emporu (galerie pro ženy nesená klenbou či sloupy), jež připomínala varhanní kůry barokních kostelů. Empora byla přístupná domem, kde se nacházely byty představitelů náboženské obce. Tento dům sousedící se synagogou nenáležel do majetku místní židovské obce. V této budově s popisným číslem XIII se kromě bytů nacházela i židovská škola, rituální lázeň, pekárna a prostor pro porážku zvířat. Nad vnějším portálem se nacházel nápis v hebrejštině, který zněl: „Do domu Božího chci jít“. Jednalo se o parafrázi žalmu 55,15: „Nechte nás jít do domu Božího v zástupech.“. Synagoga sloužila svému účelu s největší pravděpodobností až do roku 1938, kdy byla na podzim vypálena a stržena. Na jejím místě byla v letech 1945 až 1946 postavena hasičská zbrojnice.

Mgr. Lukáš Svoboda

Pohledna západní emporu v drmoulské synagoze-A. Grotte-s. 80.jpg

Půdorys drmoulské synagogy a přilehlého domu-A. Grotte-s. 79.jpg

Půdorys interiéru drmoulské synagogy-A. Grotte-s.79.jpg

Synagoga v Drmoulu-A. Grotte-s. 80.jpg

Instagram
Facebook
Twitter


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin

Kudyznudy.cz - tipy na výlet
Vyletnik.cz - hrady a zámky, rozhledny, cyklotrasy a další tipy na výlety
Kam na výlet Karlovarský kraj