Osídlení obce Luka židovským obyvatelstvem je doloženo od 16.století. Přepokládá se však, že Židé se zde mohli usadit již dříve, což je uvedeno ve sborniku Huga Golda. Na přelomu 17.- 18.stol.zde bydlelo 9 Židů, ve druhé polovině 19.stol. to již bylo 171 osob.
O výstavbě synagogy, která vyhořela při požáru obce v roce 1842, nebyly dosud nalezeny žádné zprávy. Z císařského otisku a úředního záznamu stabilního katasru z roku 1841 je známo, že synagoga stávala ve východní části obce na stavební parcele č.75. Jednalo se o nespalnou budovu o rozloze 95 sáhů čtverečních tj. 341,81 m2. V její blízkosti se nacházelo několik domů, jejichž majitelé byli i Židé. Po ničivém požáru, kdy původní synagoga lehla popelem, byla na stejném místě postavena synagoga již v klasicistním slohu již po reformovaném pojetí víry, a to vč. vedlejších místností a přístaveb, jak ve své knize o synagogách zmiňuje architekt Alfred Grotte.
Dříve by bylo zcela nemožné, aby k budově synagogy byla přistavěna kůlna na pohřební vůz (viz obrázek s půdorysem synagogy). Se synagogou byly stavebně spojeny prostory sloužící k rituálním účelům, jako byla například škola, rituální lázeň, pekárna macesů a porážka mastných zvířat. Některé z výše zmíněných prostor se mohly nacházet v jednopatrové budově sousedící se synagogou. Tento objekt navazoval na západní stranu synagogy a patřil místní židovské obci. Svatostánek (aron ha-kodeš) v synagoze byl umístěn u východní stěny stavby. Ženská část synagogy se nacházela na galerii v patře, kam se přicházelo po točivém schodišti. Galerie pro ženy zasahovala do necelé třetiny sálu. Strop v sále synagogy byl plochý.
Synagoga se do dnešních dnů nedochovala, byla stižena stejným osudem jako jiné synagogy v Karlovarském kraji. V roce 1938, zřejmě při takzvané Křišťálové noci v listopadu toho roku, byla i s přilehlou budovou náboženské obce vypálena a pobořena. Poslední zbytky zdiva synagogy byly odstraněny po roce 1960.
Mgr. Lukáš Svoboda