CZ | DE | EN

Bývalá synagoga v Lázních Kynžvart

Předpokládaný příchod Židů do Kynžvartu spadá do první poloviny 15. století, židovská komunita podle dostupných archivních dokumentů však byla malá, rozrůstat se počala až v 18. století. V roce 1724 zde žilo 9 židovských rodin a roku 1793 náleželo do města 40 rodin, z toho 34 z nich žilo přímo v obci. V polovině 19. století zde bylo evidováno 46 rodin a sídlil zde krajský rabín pro Loketský a Žatecký kraj.

Synagoga v Kynžvartu byla postavena v roce 1764, a to na místě, které se nazývalo Judenhof. Jednalo se o prostor dnešního Malého náměstí. Podobala se té v Chodově Plané, akorát v kynžvartské se mužský prostor nacházel nad úrovní silnice. Vnější půdorys synagogy činil 15 × 18 metrů a výška klenutého zdobeného stropu dosahovala 9,8 metru. Do synagogy se vcházelo dvěma vchody umístěnými v západní zdi. Jeden sloužil mužům a druhý ženám. Synagoga měla velká obloukovitá okna, přitom v jižní zdi byly pod velkými okny ještě malá úzká okénka. Původní prostor pro muže měl rozměry 10 × 16 metrů. Svatostánek byl zasazen proti mužskému vchodu u východní zdi na vyvýšeném místě. Kolem aharon ha-kodeš se tyčily vyřezávané sloupy, které podpíraly reliéfní barokní štít. Svatostánek byl překryt zlatě vyšívaným závěsem z roku 1767, který darovala jedna z místních rodin.

V roce 1841 v Judenhofu stálo 20 židovských domů, synagoga stála uprostřed nich. O sedm let později došlo v židovském templu k renovačním pracím. Architekt Alfred Grotte si povšiml chyby, která vznikla při sepisování datace opravy sakrální stavby a vysvětluje to takto: „Letopočty viditelné nyní na dveřním překladu byly při rekonstrukci zkomoleny: „1608 – reno ano – 1648“ a má být správně: „5608, 1848“ (1848 = 5608, rok rekonstrukce).“ Tuto nesprávnost uvedl i rabín Moritz Mandl v textu o historii Židů v Kynžvartu ve sborníku Hugo Golda z roku 1934. Při rekonstrukci synagogy vznikla předsíň nebo spíše závětří vytvořené při zvětšení dámské galerie u západní stěny. Grotte ji označil jako „neorganicky připojenou vestavbu“. Příčinou této nepovedené vestavby byl zřejmě nedostatek financí, protože nově vzniklá část nebyla vyzdobena štuky, ale jen prostou malbou. Synagoga ostatní stavby v bezprostředním okolí značně převyšovala. Po požáru města byla v roce 1870 na zinkovou střechu dána věžička.

Ve druhé polovině 19. století opouští židovské obyvatelstvo Kynžvart a stěhují se do větších měst regionu. Ačkoliv po první světové válce žilo v obci jen málo věřících, synagoga se neuzavřela jako ostatní v okolí. Bohoslužby se konaly jen v sobotu a o svátcích. Pro turisty však zůstala otevřená každý den. Místní rabín je zde provázel od dopoledne až do osmi večer, jen v poledne měl malou přestávku na oběd. Synagoga byla v listopadu 1938 při Křišťálové noci vypálena a následně zbourána.

Mgr. Lukáš Svoboda

 

Použité fotografie:

01- Gnirs, A.: Topographie Tepl und Marienbad, Augsburg 1932, s. 37

02 – Grotte, A.: Typy německých, českých a polských synagog od XI. do počátku XIX. století, s. 72

03- Grotte, H.: Židé a židovské obce v Čechách v minulosti a v přítomnosti, Brno -  Praha 1934, s. 320

04 –Grotte, A.: Typy německých, českých a polských synagog od XI. do počátku XIX. století, s. 73

01-Kynžvartská synagoga.jpg

02-Půdorys kynžvartské synagogy.jpg

03-Synagoga v Kynžvartu.jpg

04-Kresba kynžvartské synagogy.jpg

Instagram
Facebook
Twitter


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin

Kudyznudy.cz - tipy na výlet
Vyletnik.cz - hrady a zámky, rozhledny, cyklotrasy a další tipy na výlety
Kam na výlet Karlovarský kraj