Bývalá synagoga v Kynšperku n.O.

Osídlení Kynšperku nad Ohří židovským obyvatelstvem se předpokládá od 14. století. Není však zcela jisté, zda k tomu došlo již v první polovině tohoto věku nebo až od roku 1350, kdy na jaře došlo v blízkém Chebu k velkému pogromu. Chebští Židé, kteří přežili nebo se krveprolití vyhnuli osobní nepřítomností ve městě, utekli do Kynšperku nad Ohří, kde nalezli svůj nový domov a útočiště. Od této události je v tomto městě doložena židovská komunita nepřetržitě až do konce třicátých let 20. století, kdy bylo československé pohraničí připojeno ke Třetí říši.

Nejstarší zmínky o židovské modlitebně v Kynšperku nad Ohří pocházejí ze 16. století, jak uvádí Karl Lederer ve svém článku Geschichte der Juden in Königsberg ve sborníku Hugo Golda Židé a židovské obce v Čechách v minulosti a přítomnosti z roku 1934. Od 18. století předpokládáme již i existenci synagogy, nejsou o ní však žádné informace, dokonce není známo ani místo, kde se ve městě nalézala. Poslední synagoga, která ve městě stála až do osudné Křištálové noci v listopadu 1938, se nacházela na vyvýšeném místě na jižní straně hradního vrchu. V současné době se jedná o zalesněné místo mezi západním koncem Dlouhé ulice a jižněji vedoucí ulicí Pod Domovem. Synagoga měla být postavena v roce 1802, jak uvádí Alfred Grotte ve své knize o německých, českých a polských synagogách z roku 1915. Odvolává se na jistou kupní smlouvu, jež byla v držení místní židovské obce ještě na počátku 20. století. Lze sice nalézt i zmínky o starším původu této sakrální stavby, nelze je však v současnosti plně doložit. Oproti tomu Lederer její postavení klade až do roku 1803. Synagoga stávala v blízkosti jiných židovských domů a převyšovala je, tak jak ustanovuje Talmud. Podle něho se má tyčit nad ostatními domy ve městě.

Synagoga v Kynšperku nad Ohří se nacházela na stavební parcele č. 237. V roce 1841 patřila budova místní židovské obci, avšak nebyla vedena jako synagoga, ale jako hospodářské stavení s č. p. 97. Celková rozloha objektu činila 65 sáhů čtverečních, tedy 233 m². Jednalo se o spalný objekt. Roku 1878 došlo v synagoze k renovaci, kdy byla odstraněna ženské galerie. Upraveny byly  také pódium (bima), svatostánek (aron ha-kodeš) a lavice. Kynšperská synagoga připomínala vzhledem spíše vesnickou chalupu s patrovým štítem než sakrální stavbu. Do synagogy se vstupovalo z jihu přes představenou předsíň o rozměrech 245 x 357 centimetrů. Původně se jednalo jen o vstup pro muže, po odstranění ženské galerie to byl již vchod společný. Do ženské galerie se vstupovalo vchodem za východní stěnou sálu. Po schodišti se vystoupilo do předsíně, odkud bylo možné jíti na severní nebo jižní část galerie. Po jejím stržení měly ženy vyhrazeno místo v západní části sálu.

Sál měl rozměry 867 x 665 metrů a jeho strop tvořila valená klenba z prken. Na severní straně sálu se nacházely tři okna a čtyři okna byly na západní i jižní straně. Svatostánek (aron ha-kodeš) byl umístěn ve východní části sálu, před ním se nacházelo pódium  (bima či almemor). Dnes není jisté, zda se bima před samotnou rekonstrukcí nacházela na tom samém místě, nebo zda byla přemístěna z prostředka sálu, jak tomu bývalo dříve zvykem. Ornamentální malbou byly vyzdobeny stěny synagogy a také nápodoba dřevěné valené klenby stropu. Součástí synagogy byl i byt rabína, který se nacházel v severním přístavku budovy. Před přestavbou byly součástí synagogy i pece, snad macesové, jež se nacházely při severovýchodním nároží objektu. Synagoga sloužila svému účelu ještě v roce 1930, kdy se v ní konaly ohlášky snoubenců. Roku 1930 došlo k připojení Židovské náboženské obce Kynšperk nad Ohří k Židovské obci v Chebu. Není známo k jakým účelům byla synagoga poté využívána. V noci z 9. na 10. listopadu 1938 byla synagoga vypálena za takzvané Křišťálové noci.

Mgr. Lukáš Svoboda