CZ | DE | EN

Bývalá synagoga v Hroznětíně

Město Hroznětín, německy zvané Lichtenstadt, se nachází na úpatí Krušných hor. Od Karlových Varů je vzdáleno deset kilometrů na sever. Některé písemné prameny předpokládají židovské obyvatelstvo v obci již v 15. století, jiné však až v 16. století. I přes císařský mandát Maxmiliána II. z roku 1568 zakazující stálý pobyt Židů v hornických městech, působí ve městě židovská komunita. K roku 1570 bylo v obci uvedeno šestnáct židovských mužů, kteří měli platit daně. Počátkem 17. století se židovské obyvatelstvo v Hroznětíně zvyšuje. Předpokládá se, že do města přišla i část vyhnaných Židů z Prahy, kde byli nařčeni z otrávení studní. K roku 1618 zde žilo až pětadvacet židovských rodin. V roce 1675 se v obci mělo nacházet již devětadvacet rodin. Soupis židovského obyvatelstva v Čechách z roku 1724 uvádí čtyřicet šest rodin s počtem dvě stě padesáti osob. Většina mužů se živila obchodem, ale byli tu i vinopalníci, drasláři a porážeči dobytka. Náboženská obec měla svého rabína, kantora, obecního sluhu a sídlil zde i primas zemského židovstva. V soupise židovských rodin v Čechách z roku 1793 lze nalézt údaj o padesáti čtyřech rodinách trvale přihlášených v obci Hroznětín, jednalo se o dvě stě devadesát dva osob. Topograf Johann Gottfried Sommer ve svém díle vydaném v roce 1847 zmiňuje ve městě třicet sedm židovských domů s pět set dvaceti sedmi obyvateli. Tou dobou ve městě žilo celkem devět set devadesát osm lidí. Od druhé poloviny 19. století se počet Židů v Hroznětíně snižuje, v roce 1890 jich tu žilo jen sedmdesát. K roku 1930 jich bylo úředně nahlášeno pouze devět. Židovská náboženská obec zanikla v roce 1938, kdy německá armáda obsadila československé pohraničí.

Synagoga v Hroznětíně byla postavena v 18. století, v roce 1847 měla být již ve vlastnictví místní náboženské obce. Stávala nedaleko hroznětínského kostela na malém ostrůvku, který tvořil z jižní strany mlýnský náhon a od severu říčka Bystřice. Ve stabilním katastru z roku 1842 ji lze nalézt pod číslem 83. Označení nesla číslo popisné I a její celková výměra činila třicet tři sáhů čtverečních, tedy sto devatenáct metrů čtverečních. Se synagogou stavebně souvisel i dům, v němž se nacházel byt, pekárna a škola. Podle regionálního historika a archeologa Antona Gnirse  zhotovil do interiéru synagogy jistý sochař Karl Lorenz v letech 1817 a 1818 dřevěný vyřezávaný sloup a „oltář“, což se dá zřejmě označit za svatostánek (aron ha-kodeš, místo pro umístění Tóry). Modlitební sál měl rozměry 11 x 6,7 metru. Po stranách stály sloupy, které podpíraly původní klenbu. Synagoga však byla v roce 1880 poškozena požárem, poté již nedošlo k původnímu obnovení, proto mě sál posléze plochý strop. Architekt Alfred Grotte ve své knize o synagogách uvádí o zaklenutí stropu synagogy toto: „Na podobě této kupole se zřejmě projevil vliv nedalekých Karlových Varů s tamním Dientzenhoferovým kostelem sv. Máří Magdalény.“ V současné době není možné zjistit, zda tomu opravdu tak bylo nebo se jednalo jen o domněnku A. Grotteho. Před požárem byla empora (galerie pro ženy) podezděná, po něm již jen dřevěná a zasahovala téměř do poloviny sálu. Stavba synagogy prošla několika přestavbami, jež A. Grotte považoval za nepříznivé. Kázání a přednes Tóry se konal na zvýšeném podiu před aron ha-kodeš, nad nímž bylo umístěno kruhové okénko. Ke svému účelu synagoga sloužila ještě ve třicátých letech 20. století. Poslední svatby se v ní podle matriky konaly v roce 1933. K demolici synagogy došlo kolem roku 1956.

Mgr. Lukáš Svoboda

foto: archiv muzea

Interiér synagogy v Hroznětíně.jpg

Půdorys hroznětínské synagogy-A. Grotte-s. 88.jpg

Synagoga v Hroznětíně.jpg

Instagram
Facebook
Twitter


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin

Kudyznudy.cz - tipy na výlet
Vyletnik.cz - hrady a zámky, rozhledny, cyklotrasy a další tipy na výlety
Kam na výlet Karlovarský kraj