Bývalá synagoga v Bečově nad Teplou

V Bečově nad Teplou lze doložit osídlení židovským obyvatelstvem již od 14. století. Náboženské rituály a kulturní život se odehrával v místní synagoze. V soupise židovského obyvatelstva v Čechách z roku 1724 se uvádí, že synagoga stála v obci již před rokem 1618. Není však známo, kde přesně stála, ani jakou měla podobu.

Informace o další synagoze v Bečově nad Teplou jsou více známé a dostupné. Tato synagoga stávala na vysoké opěrné zdi v západní části židovského ghetta, které se nacházelo v současné Poštovní ulici. Postavena byla zřejmě ve druhé polovině 17. století. Za rok dokončení stavby je podle odborné literatury považován rok 1688. Toto datum bylo uvedeno na kovovém štítku upevněném na mříži almemoru (neboli také bima, vyvýšené místo v synagoze určené pro četbu Tóry). Na štítku bylo vyobrazeno i hornické náčiní. Podle architekta Grotteho mohla stavba bečovské synagogy začít již v roce 1684. Usuzuje tak na základě datace vyšité na parochetu (závěs zavěšený před dveřmi svatostánku zvaného aron ha-kodeš). Ten místní obci věnovali představitelé židovské náboženské obce z Chodové Plané. Tato synagoga je vyobrazena i na plánku města z roku 1727.

V létě roku 1760 postihl Bečov nad Teplou požár, který poničil i místní synagogu. K dokončení obnovy synagogy mělo dojít o pět let později, tedy v roce 1765. Toto datum se nacházelo rovněž na mříži almemoru. Budova byla zvenčí prostá, vnitřek se však vyznačoval pozdní barokní výzdobou. Modlitební prostor pro muže měl rozměry 8,5 x 7,5 metru, osvětlen byl čtyřmi vysokými okny a výše stropu dosahovala maximálně 5,3 metru. Uprostřed místnosti se nacházela čtvercová bima ohraničená zdobenou kovanou mříží. Svatostánek (aron ha-kodeš) byl umístěn ve východní zdi, po jeho stranách byly profilované sloupky. Boční stěny svatostánku okrašlovaly štuky s akantovými a rokajovými motivy. Původně byla v synagoze i galerie pro ženy. Roku 1904 byla synagoga poničena dalším požárem a oddělení pro ženy poté již nebylo obnoveno kvůli ubývajícímu počtu věřících.

Do synagogy se vcházelo z ulice přes dům č. p. XXX, který s ní sousedil. Synagoga stávala na parcele č. 182 a celková její výměra činila 51 sáhů čtverečních (183,447 m²). K synagoze patřila ještě malá loučka o rozloze 25 sáhů čtverečních (89,925 m²). V roce 1841 synagogu a pozemek vlastnila místní židovská náboženská obec. Synagoga byla stržena kvůli statickým problémům roku 1930. V současné době se zachovala zděná podezdívka s původním vnitřním prostorem, skládajícím ze dvou místností. Vstup se nalézá v podměstí a dnes je zabezpečen uzamčenou mříží. Původní místo synagogy je částečně prázdné a částečně zastavěno zděnou garáží.

Mgr. Lukáš Svoboda

Použité zdroje:

Bauparzellen Protocoll der Gemeinde Petschau, SK 2890 - Duplikát

Fiedler, J.: Dějiny a památky židovské obec v Bečově nad Teplou, in Sborník 600 let Bečova, Město Bečov n. Teplou 1999

Fiedler, J.: Encyklopedie židovských obcí, sídlišť a památných území ČR, heslo Bečov n. Teplou, soubor pdf, Židovské muzeum v Praze 2007

Gnirs, A.: Topographie Tepl und Marienbad, Augsburg 1932

Grotte, A.: Typy německých, českých a polských synagog od XI. Do počátku XIX. století, Muzeum Českého lesa v Tachově 2013

Rozkošná, B., Jakubec, P.: Židovské památky Čech, ERA group, Brno 2004