1. židovský hospic v Karlových Varech

V první třetině 19. století se počet lázeňských hostů v Karlových Varech zvýšil, a to především z řad měšťanstva. Mezi lázeňskými hosty též byli Židé z Čech a Moravy. V roce 1843 se někteří členové pražské židovské obce rozhodli založit v Karlových Varech nadaci pro nemajetné nemocné osoby judaistického vyznání, jimž by byla zajištěna bezplatná lékařská péče a ubytování. Dne 28. července 1847 byl slavnostně zahájen provoz prvního židovského hospice v domě U rakouské císařovny. Tento dům s číslem popisným 537 se nacházel v Helenině ulici, dnes Libušina. Hospic zajišťoval ubytování pro šestnáct pacientů, ošetřující personál a domovníka. Nechyběla zde ani místnost pro lékařskou ordinaci. Své služby toto lázeňské zařízení poskytovalo jen v sezóně od května do září. Jeden léčebný cyklus trval čtyři týdny. Na zahradě hospice se nacházela modlitebna, která mohla pojmout až 120 věřících. Zájem o ubytování v hospici velmi vzrůstal. Z tohoto důvodu se také jeho kapacita zvýšila roku 1860 na 20 lůžek. O dvacet let později, tedy v roce 1880, jejich počet dosáhl 29. Frekvence pacientů se během necelých čtyřiceti let rozrostla z 39 až na 122 osob ročně. Z tohoto důvodu se v roce 1885 započalo s výstavbou nového hospice na místě, kde dříve stával malý templ.

Dne 4. května 1887 město Karlovy Vary odkoupilo od místní židovské obce budovu bývalého židovského hospice za 11 800 zlatých pro účely městského vězení. Přestavba na arest si vyžádala investici 11 tisíc zlatých. K tomuto účelu dům sloužil i po roce 1920. Z nedostatku jiného vhodného místa zde sídlili českoslovenští četníci až do roku 1930. Poté se objekt převedl do soukromého držení a byl využíván jako sklad do roku 1945. Po druhé světové válce měli v budově své dílny drobní řemeslníci. Ti však zde působili jen několik let. Poté se dům nějaký čas k ničemu nevyužíval a chátral. Prázdného objektu využili v padesátých letech 20. století místní mladí výtvarníci a zažádali o přivlastnění u tehdejšího Městského národního výboru za účelem zřízení uměleckých ateliérů. Svépomocí si zajistili malé opravy. Útočiště zde nacházeli mnozí  umělci, například Jan Samec starší, František Boček, Vladimír Koutský a další. Sochař Antonín Kuchař v tomto ateliéru pracoval i na své slavné soše prvního kosmonauta Jurije Alexejeviče Gagarina, jež stávala před Vřídelní kolonádou (tehdy Gagarinova kolonáda). Nyní tato socha stojí u haly karlovarského letiště v Olšových Vratech. Od konce devadesátých let minulého století byl dům dlouhou dobu opuštěn. V březnu 2006 se započalo s jeho demolicí. Při vyklízení půdních prostor zaměstnanci karlovarského muzea našli několik uměleckých artefaktů a také přes sto plakátů z doby budování socialismu. Nyní se na místě prvního židovského hospice v Karlových Varech nachází soukromé parkoviště.

Mgr. Lukáš Svoboda

 

obr.1 I. židovský hospic a modlitebna v Karlových Varech.jpg

obr.2 Karlovarský židovský hospic v 70. letech 19. století.jpg

obr.3 Budova bývalého židovského hospice v březnu 2006.jpg

obr.4 Demolice bývalého židovského hospice v březnu 2006.jpg

obr.5 Pohled na demolici bývalého židovského hospice z Jeleního skoku.jpg

25   4

2017

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA

První komentovaná prohlídka samotnými autory expozice bude v neděli 30.dubna od 15 hodin, více v záložce PŘIPRAVUJEME

24   4

2017

muzeum v KV nově OTEVŘENO

Dočkali jsme se a po 2 letech otevřeli nové muzeum v K.Varech. Otevírací doba je od úterý do neděle v době od 10 do 18 hodin, vstupné je 100/60 Kč. PŘIJĎTE I VY!

24   4

2017

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2016

Jak jsme si vedli v loňském roce najdete v záložce muzeum ředitelství