CZ | DE | EN

Židovský hřbitov v Útvině

Obec Útvina se nachází v jihovýchodní části Karlovarského kraje u silnice spojující krajská města Karlovy Vary a Plzeň. Od Karlových Varů je vzdálena 27 kilometrů. Ves vznikla pravděpodobně ve 13. století. Městské právo Útvina obdržela roku 1466.

Příchod židovského obyvatelstva do Útviny se předpokládá v první polovině 17. století. V roce 1623 obec připadla do držení vévodům sasko-lauenburským, kteří na svém panství nechávali usazovat Židy. V soupise Židů z roku 1724 jsou uvedeny v Útvině tři trvale usazené rodiny. Židovská minorita podle zmíněného soupisu měla od roku 1709 k dispozici malou synagogu, zřejmě se spíše jednalo o modlitebnu. Tento sakrální prostor byl v roce 1735 poškozen povodní, která postihla celou obec. Ke konci 18. století žily v Útvině čtyři židovské rodiny, jež náležely pod panství Toužim. Podle katastrálního soupisu z roku 1841 vlastnili Židé v obci čtyři objekty. Z toho jeden byla synagoga, která náležela útvinské Židovské obci. Židovské domy a synagoga se nacházely v jižní části obce na levém břehu potoka Wildbach vytékajícího z Útvinského rybníka. Synagoga stála v těsné blízkosti u soutoku potoka Wildbach s Odolenovickým potokem. V obci stála do roku 1870, kdy byla poškozena požárem, poté již nebyla nikdy obnovena. Nejvyšší počet židovských obyvatel dosáhl v Útvině roku 1847, tehdy jich tam trvale žilo sedm rodin. Ve druhé polovině 19. století počet Židů klesal, roku 1880 jich bylo evidováno sedmnáct, o deset let později devět a v roce 1900 již nikdo.

Na židovskou komunitu dodnes nedaleko Útviny zůstala jedna památka, a to pozůstatky židovského hřbitova. Nachází se na severní straně bývalého Šibeničního vrchu (německy Galgenberg), dnes se nazývá Nad Ovčínem. Od kostela sv. Víta je vzdálen severně asi 1,5 kilometru vzdušnou čarou. Přesné datum založení hřbitova není známé, nejspíše k tomu došlo v polovině 18. století. Nejstarší nalezený náhrobní kámen pocházel z roku 1782, dnes už na hřbitově není. Stabilní katastr z roku 1841 uvádí jeho rozměr 269 sáhů čtverečních, tedy 967,48 m2. Nekropoli tehdy vlastnila Židovská obec Útvina. Na tomto hřbitově byli pohřbíváni zemřelí nejen z Útviny, ale také z Brložce, Krašova, Kozlova, Javorné, Štědré a z Toužimi. Za první světové války na něm byli uloženi i uprchlíci z Haliče a Bukoviny. Podle toužimské matriky zemřelých se na útvinském židovském hřbitově pohřbívalo do února roku 1938. Dá se předpokládat, že se na něm pohřbívalo až do podzimu téhož roku, doposud se to však nepodařilo písemně doložit. Po obsazení československého pohraničí Německem byl hřbitov poničen, zřejmě k tomu došlo za Křišťálové noci. Za druhé světové války pokračovala jeho devastace, některé náhrobní kameny se použily ke zpevnění dna Odolenovického potoka. Další kameny měly být použity ke stavbě radarové stanice u nedalekého letiště u Přílez. Na leteckém snímku z roku 1952 je hřbitovní zeď poničená a prostor nekropole je bez náhrobních kamenů. Dnes je hřbitov téměř zaniklý, jeho plocha je zarostlá náletovými dřevinami, dochovalo se jen několik fragmentů náhrobků a části ostění hrobů. Na jaře roku 2020 se na bývalém statku JZD v Přílezech nalezlo desítky artefaktů židovských náhrobních kamenů z hřbitova v Útvině. Náhrobky s dochovaným textem byly deponovány v Muzeu Karlovy Vary. Další torza bez nápisů a náhrobní podstavce byly převezeny na obnovený židovský hřbitov v Bečově nad Teplou.

 

Mgr. Lukáš Svoboda

použité fotografie: Muzeum Karlovy Vary

01 Židovský hřbitov v Útvině v roce 2005.JPG

02 Židovský hřbitov v Útvině v roce 2011.jpg

03 Židovský náhrobek na hřbitově v Útvině v roce 2011.jpg

04 Ostění hrobu na židovském hřbitově v Útvině v roce 2020.JPG

05 Místo nálezu židovských náhrobků v Přílezech.JPG

Instagram
Facebook
Twitter


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin