Zánik cínařského řemesla v K.Varech - 3. díl

Podobně jako v Karlových Varech zaniklo kolem poloviny 19. století cínařství i v Chebu, který byl již od středověku významným centrem cínařského řemesla. Četné regionální cínové výrobky pocházející z 2. půle minulého století  byly zhotoveny speciálně mnohdy jen pro sběratelské a antikvární potřeby jako kopie či také jako padělky starých vzorů z doby baroka a rokoka. Je pozoruhodné, že v Horním Slavkově se cínařství, byť v transformované podobě, udrželo až do 20. století. Kolem roku 1900 zde pracovalo ještě 6 cínařských dílen (např. Hanika, Neidhart aj.). Firma Hanika, čítající 7 osob, produkovala cínové zboží (hlavně dílčí součástky a prvky větších výrobků) až do 15. září 1945, kdy byla zkonfiskována československým státem, což v praxi znamenalo ukončení výroby a devastaci dílenského zařízení.

Závěr.

Významnou roli při zániku cínařství v Karlových Varech sehrály tyto faktory:

a) Silná konkurence továrně vyráběného porcelánového a skleněného zboží, jehož užívání v domácnostech bylo praktické a relativně levné (srovnání vývoje cen porcelánového a cínového zboží v 1. polovině 19. století by bylo námětem pro samostatnou studii). Této konkurenci cínaři nemohli čelit a jejich řemeslo se stávalo nerentabilním.

b) Výrobně-technologické a módní dobové trendy, které v domácnostech (nejprve u šlechty na panských sídlech, pak ve městech a nakonec i na venkově) postupně namísto cínu prosadily masové užívání porcelánového a skleněného nádobí jakož i nádobí a náčiní z kompozic různých kovů. V kostelech byl původní cínový inventář (svícny, svítilny, mešní náčiní aj.) ve 2. polovině 19. století postupně nahrazen či doplněn adekvátními předměty z kovových slitin.

c) Zrušení karlovarského cínařského cechu (1837), který byl  garantem vysoké kvality rukodělné práce. Ta ovšem byla náročnější na čas než mnohem rychlejší a tudíž levnější porcelánová manufakturní produkce s rostoucím podílem strojové velkovýroby.

d) Vydání tzv. Zatímního živnostenského řádu roku 1859, jímž byly s konečnou platností  zrušeny všechny staré cechovní organizace a zavedena svoboda podnikání, rozšířená na většinu řemeslnických a kupeckých živností. Začaly se utvářet nové profesní organizace, tzv. pracovní společenstva, jež se stala přímým předchůdcem dělnických spolků a odborů.

Dr. S. Burachovič