CZ | DE | EN

Zánik cínařského řemesla v K.Varech - 1. díl

Zajímavou a dosud neprozkoumanou kapitolu karlovarských hospodářských dějin otevírá otázka, zda a nakolik spolu časově souvisel zánik místního cínařství a rozkvět porcelánového průmyslu v období let 1830-1840. K tématu se bohužel nedochovaly téměř žádné relevantní archiválie (na tuto skutečnost žehrali regionální badatelé již koncem 19. století) a je tudíž svízelné tento zjevně úzce související proces doložit konkrétními dokumenty.

Pokusil jsem se vysledovat stopy předpokládaného souběžného a přímo úměrného  trendu soumraku cínařství a rozkvětu porcelánové výroby v karlovarském regionálním písemnictví a zejména v dobových průvodcích po Karlových Varech. Získaných informací není mnoho, nicméně výchozí tezi o tom, že porcelán potlačil výrobu a užívání cínu, jednoznačně potvrzují. Lze litovat, že pro období 1. poloviny minulého století neexistují žádné vhodné karlovarské adresáře. Adresář bratří Platzerů z roku 1835 a stručné adresáře obsažené v některých Franieckových průvodcích neobsahují seznamy obyvatel a profesí, pouze výčet domů a ulic. Řada cenných informací je však obsažena v prvních průvodcích karlovarské tiskařské firmy Franieck, bohužel jen pro sklonek 30. let minulého století, kdy autoři jejich textů podrobně inzerovali místní živnosti, firmy a továrny. Poté jsou zmínky o karlovarských cínařích a jejich zboží stále stručnější a kolem roku 1860 je cínařství v literatuře připomínáno už jen formou nostalgických vzpomínek na jedno z četných zaniklých řemesel starých Karlových Varů. Významní starší karlovarští autoři (Stöhr, Fleckles, Ryba aj.) si ve svých spisech bohužel vůbec nevšímají tématiky místního průmyslu a řemesel, výjimkou je dr. Rudolf Mannl (1812 - 1863). Většina průvodců po Karlových Varech z 1.poloviny 19. století je koncipována výhradně jen jako kompendium pro lázeňské hosty a služebných lidí a jejich činností, tj. i karlovarských řemeslníků si nevšímá. Zde dlužno připomenout, že téma historie průmyslu a živností  v Karlových Varech a na Karlovarsku je ostatně až do současnosti zcela opomíjenou Popelkou, až na několik málo výjimek (sklárna Moser a některé porcelánky) se jím dosud nikdo nikdy komplexněji nezabýval, naposledy lipský ekonom, profesor D. G. Schreber roku 177l  ve svém spise " Reise nach Carlsbad". Příčinou tohoto badatelského deficitu je patrně rozsáhlost a složitost tématu, jež se bohužel mnohým zdá být podružné a málo atraktivní ve srovnání s tradiční a impozantní sférou karlovarského lázeňství.

PhDr. S. Burachovič

01 Znak karlovarských cínařů, kolem 1760.jpg

02 Konvice z vrcholné éry karlovarského cínařství kolem roku 1780.jpg

Cínová polévková terina, Karlovy Vary, kolem 1760.jpg

Cínová konvice karlovarského cechu puškařů z roku 1674.jpg

Znak karlovarských cínařů, kolem 1760.jpg

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin