Walter Serner 125 let od jeho narození

Zapomenutý spisovatel z Karlových Varů, Curychu a Berlína

Dne 15. ledna 1889 se v Karlových Varech narodil v židovské rodině Selingmannů, vlastníků novin Karlsbader Zeitung, syn Walter. Jeho osud se stal víc než zosobněním údělu karlovarských Židů první poloviny 20. století. Po neúspěšné maturitě na karlovarském gymnáziu odmaturoval roku 1909 v Kadani. Poté odešel do Vídně na studium práv, kde si změnil příjmení na Serner a formálně konvertoval ke katolictví. Kromě studií začal psát a obdivovat moderní umění (A. Loosa, G. Klimta, O. Kokoschku). Roku 1911 zorganizoval v tehdejším Café Park Schönbrunn (dnešní Richmond) rozsáhlou Kokoschkovu výstavu. Pro otcovy noviny psal recenze divadelních představení a výstav ve Vídni, ovšem po šestém semestru byl vyloučen z práv a přišel o otcovu finanční podporu. Roku 1912 začal přispívat pro berlínský avantgardní časopis Die Aktion, doktorát práv nakonec složil r. 1913 v Greifswaldu. Usadil se v Berlíně, kde jej zastihl začátek světové války. Možnost odvelení na frontu, těhotenství jedné dámy a hrozící zatčení za pomoc příteli „dezertérovi“ zapříčinily jeho útěk do Curychu. Tam započal s vlastními literárními a uměleckými aktivitami – s Hugo Ballem a Emmy Hennings spoluvydával časopis Der Mistral, v kterém publikoval pod pseudonymem Wladimir Senakowski, s malířem Christianem Schadem založili měsíčník Sirus, inspirovaný expresionismem, sporadicky se účastnil večerů Cabaret Voltaire. Koncem r. 1917 se zjevil mezi curyšskými dadaisty. Ve svém dadaistickém období působil jako skandální bořič, největší cynik hnutí dada, naprostý anarchista a nihilista, mystifikátor, napadající všechny hodnoty. Formuloval manifest Nejzazší uvolnění (Letzte Lockerung), vydal časopis Mozkový nádor (Das Hirngeschwür) a s Tristanem Tzarou a Otto Flakem finální časopis hnutí Der Zeltweg. Své texty publikoval r. 1919 v Antologii dada, dále vydával mnohé aforismy, polemiky a proslul svými happeningy. Režíroval curyšský dadavečer a koncem r. 1919 pořádal v Ženevě První světový kongres dadaistů. Jeho první vystoupení absolvoval otočený zády k publiku, které zdemolovalo sál (Tzara o tom napsal, že to bylo „definitivní vítězství dada“). Československý pas získal Serner r. 1920, kdy se také objevil v Paříži. Zde byl poměrně známý, seznámil se s místními dadaisty (A. Breton, F. Picabia), jenže po mnoha aférách a skandálech se rozkmotřil s Tzarou a dalšími a opustil dada („Jsou uvězněni vlastním rozumem“). V Paříži také psal s Hansem Arpem básně, předzvěst surrealismu. Arp jej charakterizoval: „Dobrodružná postava, autor detektivek, mondénní tanečník, kožní specialista a lupič-džentlmen“. Po pařížském pobytu cestoval po Evropě, pokoušel se o divadelní hru a rozhodl se pro spisovatelskou dráhu. V Hannoveru mu vychází r. 1921 próza U modré opice, knihu příznivě přijala kritika. Začal psát svůj nejslavnější román, Tygřice (Die Tigerin; zfilmováno 1992), „podivnou love story“, k tomu stále cestoval. Nikdo vlastně nevěděl, z čeho Serner žil, šířily se o něm zvěsti, že je majitelem bordelu, obchodník s bílým masem či heroinem, dobře placený mezinárodní agent atd. Tygřice vyšla r. 1925 v Berlíně. Hlavními hrdiny jsou prostitutka Bichete a podvodník Fec, román bývá charakterizován jako glorifikace zločinu a bizarnosti. Serner, fascinovaný světem kriminálních živlů, pasáků, si hraje s jazykem podsvětí, s argotem a nářečími, jež dokonale ovládá. Náhodu zde povyšuje na základní životní princip. Román vyvolal skandál a osočení z pornografie. Naopak Prager Tagblatt Sernera tituloval jako Maupassanta kriminalistiky. S tím souvisí další Sernerova spisovatelská činnost, kriminální příběhy, jichž do r. 1927 napsal ve čtyřech knihách 99. Pak přestal psát: „Psaní je a zůstane obrovským podvodem, i když jaksi vznešenějším“. Stále cestoval, od r. 1929 se častěji objevoval v Karlových Varech a v Praze. Od r. 1933 byly v Německu zabavovány jeho knihy jako „braková literatura ohrožující veřejnou mravnost“ a posléze páleny na hranici. Německu se začal vyhýbat, od r. 1937 žil v Praze. Následujícího roku se oženil s dávnou přítelkyní Dorothee Herzovou, živil se jako učitel jazyků. Po okupaci zkoušel se ženou několikrát marně vycestovat do Šanghaje. Jeho osud se naplnil 10. srpna 1942, kdy byl s manželkou deportován do Terezína, odkud po deseti dnech odjeli v transportu Bb do ghetta v Rize. Pokud nezahynul v hrůzných podmínkách v dobytčím vagónu nebo zastřelením v lágru v Rize, čekal by jej některý z vyhlazovacích lágrů Akce Reinhard – Treblinka, Sobibor, Belzec.

Mgr.Jan Nedvěd

zdroje:

obr. 4: http://ronnells.blogspot.cz/2011/05/en-kvall-till-som-denna-och-jag-ar-inte.html#!/2011/05/en-kvall-till-som-denna-och-jag-ar-inte.html

obr. 5: http://publishing.cdlib.org/ucpressebooks/view?docId=kt4m3nc7mf&chunk.id=ss1.17&toc.id=ss1.17&brand=ucpress

obr. 6: http://ronnells.blogspot.cz/2011/05/en-kvall-till-som-denna-och-jag-ar-inte.html#!/2011/05/en-kvall-till-som-denna-och-jag-ar-inte.html

1. Spisovatel Walter Serner, Maupassant kriminalistiky, reprint z knihy Alfonse Backese-Haaseho.jpg

2. Walter Serner, reprint z knihy Über topografische Anatomie, psychischen Luftwechsel und Verwandtes autora Alfonse Backese-Haaseho.jpg

3. Obálka 2. vydání Die Tigerin, Lepzig 1986.jpg

4. Christian Schad - Walter Serner.jpg

5. Christian Schad - Walter Serner, kresba.jpg

6. Walter Serner při happeningu.jpg

8   4

2017

20. dubna OTEVÍRÁME

..ve čtvrtek po Velikonocích se po dvou letech opět otevře MUZEUM KARLOVY VARY ve zcela novém kabátě.

3   4

2017

20. dubna OTEVÍRÁME

Nová expozice muzea Karlovy Vary se otevře návštěvníkům ve čtvrtek po Velikonocích!

6   2

2017

sledujte novinky z rekonstrukce

..o dění vám přinášímě průběžné informace, otevření muzea v KVse kvapem blíží..