Počátky zednářského působení v Karlových Varech spadají do roku 1871. Dne 1. července onoho roku přijel k Vřídlu baron van Spengler z Nizozemí. Ubytoval se v domě Belle-Alliance v Sadové ulici. Na jeho popud karlovarští občané dr. Carl Schnee, Albin Bühr a Dominik Ringhart dne 3. července 1871 založili dobročinný a podpůrný spolek nazvaný Munificentia. Ustavující schůze se konala v sále dnešních Lázní III. za účasti 30 osob. První humanitární akcí Munificentie byla sbírka peněz pro oběti katastrofálních záplav v oblasti Tachova a Plané, kde průtrž mračen dne 25. června způsobila obrovské škody.
Hlavou spolku se stal lázeňský lékař dr. Schnee. Kolem roku 1883 měl podpůrný a přitom zednářský spolek Munificentia 16 řádných členů, v nichž byli zahrnuti také členové čestní, hostující a tzv. korespondenti. Každý člen byl držitelem spolkového certifikátu a musel při vstupu zaplatit 25 zlatých a měsíčně pak do pokladny přispívat 1 zlatým. Vedení spolku bylo čtyřčlenné, tvořené předsedou a 3 přísedícími. Všichni členové spolku se každé léto sjížděli do Karlových Varů, odkud prostřednictvím mecenášů organizovali rozsáhlé finanční sbírky ve prospěch chudých a potřebných po celé Evropě. Generální schůze a oslavy vzniku kroužku se konaly každoročně dne 24. června, což je datum založení zednářské velkolóže v Londýně roku 1717. Stanovy karlovarské Munificentie byly schváleny c.k. místodržitelstvím dne 5. prosince 1873.
Nástupcem dr. Schneeho se kolem roku 1888 stal Hans Feller, významný karlovarský knihkupec, nakladatel a tiskař. Před první světovou válkou stál v čele Munificentie lázeňský lékař MUDr. Oscar Posner (1878-1932). V té době nesl kroužek název Munifizentia Sbratření u Vřídla (M. zur Verbrüderung am Sprudel). Spolek se scházel v budově tzv. Kurhausu, dnešních Lázní III. Dr. Posner byl vynikajícím a vysoce renomovaným příslušníkem zednářského společenství. Jeho význam přesáhl ve své době rámec českých zemí. Byl členem zednářských lóží ve Wroclavi a Žatci, spoluzakladatelem velkolóže Lessing U tří prstenů, autorem četných spisů (např. Obrazy z historie svobodného zednářství), vedoucím redaktorem časopisu Tři prsteny v Liberci a spoluautorem Mezinárodního lexikonu svobodného zednářství (1932). Připomeňme, že v roce 1913 dr. Posner vydal také velmi zdařilého průvodce Karlovými Vary. Uvedený výčet zdaleka nepostihuje všechny jeho aktivity. Skromný náhrobek dr. Posnera se nachází na karlovarském židovském hřbitově v Drahovicích.
S nástupem nacismu museli karlovarští zednáři ukončit svou činnost. Společenství Munifizentia v důsledku odsunu karlovarských Němců v letech 1945-1946 již nebylo obnoveno.
Dr. Stanislav Burachovič
Litografie Kurhausu (Lázně III.) od Roberta Geisslera, kolem 1870.jpg
odložený náhrobek Oscara Posnera.jpg
Náhrobek Oscara Posner židovský hřbitov K.Vary.jpg
Náhrobek-Oscar Posner- detail.jpg
Průvodce Karlových Varů od dr. Posnera.jpg
titulní strana zdařilého průvodce.jpg
průvodce obsafuje řadu dobových vyobrazení lázní.jpg