Koncem 19. století nastal v Jáchymově problém s výukou dětí z dolní části města. Ty se do školy v horním Jáchymově dostávaly obtížně např. během zimních měsíců. Rostl i počet obyvatel právě „spodního“ úseku města. Jako nejvhodnější řešení problému se jevilo buď vydělení tzv. paralelní třídy ze současné obecné školy, nebo stavba úplně nové školní budovy.
Výnosem c. k. Okresní školní rady č. 1283 ze 30. prosince 1890 se povolovala paralelní třída chlapecké obecné školy a měla být umístěna v domě Josefa Elstera na adrese Tabakfabrikgasse č. p. 356. Třída byla otevřena od 1. ledna 1891 a později byla potvrzena i Zemskou školní radou č. 22733 z 3. prosince 1891. Tato třída byla určena právě pro děti z dolní části Jáchymova. Což později upřesnil výnos Okresní školní rady č. 1237 z 26. září 1894. Paralelní třída se týkala městských adres: Agricolastrasse (část Dukelských hrdinů), Tabakfabrikgasse (Palackého), Bastei (Agrikolovo nám.), Zeileisengrundes (Bratrství), Karlsbaderstrasse (T. G. Masaryka) a dolní části Friedhofgasse (část Lidické) od č. p. 430.
Náboženské vyučování měli zajišťovat světští učitelé. Nicméně, problém stále nebyl uspokojivě vyřešen a stále nebylo trvale určeno, kde bude tato paralelní třída sídlit.
Roku 1896 padlo rozhodnutí, že se v dolní části Jáchymova vystaví nová školní budova s tím, že svému účelu začne sloužit v roce 1898. Právě v tento rok si celá monarchie měla připomínat 50. výročí nástupu císaře a krále Františka Josefa I. na rakouský, český a uherský trůn. S tímto návrhem vyslovila souhlas Zemská školní rada svým výnosem č. 23500 ze 4. listopadu 1897. Učitelský sbor měli tvořit: Oberlehrer, dvě místa byla vyhrazena pro funkci Lehrer a jedno místo pro Industriallehrer(Lehrerin).
Jako autor projektu budovy nové školy byl vybrán stavitel König z Mariánských Lázní. Ten byl autorem i nové školní budovy v nedalekém Ostrově, která se jáchymovským líbila.
V červnu 1898 byl schválen plán stavby školy a odhad nákladů Místní školní komisí. Ten byl ještě v červnu schválen i okresní školní komisí. Finanční stránka stavby byla odhadnuta na 69.982 zlatých a 53 krejcarů, v nové měně to tedy vycházela na necelých 140.000 Korun (při reformě r. 1892 byl stanoven kurs 1 zl. = 2 K).
Zemská školní rada schválila otevření nové jáchymovské školy na 2. prosince 1898, tedy přesně v den, kdy před 50 lety usedl František Josef I. na rakouský trůn.
Samotné výstavby budovy se ujal Johann Benesch z Ústí nad Labem. Architekt Benesch se podílel i na úpravě radnice. Plánové otevření v prosinci 1898 se sice nestihlo, ale Zemská školní rada souhlasila s jeho posunutím na začátek roku 1899/1900.
V prosinci 1898 vyslovil rakouský ministr kultu a vyučování Bylandt-Rheidt souhlas s názvem školy „Kaiser Franz Josef-Schule“.
Během roku 1899 se učiteli budoucí školy stali jáchymovští pedagogové Adalbert Rauscher (jako Oberlehrer), Theodor Kämpf, Rudolf Rauscher a Eleonore Früchtl.
Koncem září roku 1899 byla stavba školy císaře Františka Josefa hotová a architekt Benesch ji předal ke kolaudaci. Slavnostní vysvěcení nové budovy proběhlo v neděli 2. října 1899. Pozváni byli místní i okresní úředníci, spolky, duchovenstvo, školní a městská rada, obyvatelé, učitelé celého jáchymovského okresu a další.
Tento den, tedy 2. října, byl i počátkem školního roku 1899/1900. Do prvního školního roku v nové jáchymovské škole nastoupilo celkem 222 dětí (219 katolíků, 3 luteráni).
Přepis pamětní desky na nové budově jáchymovské základní školy:
Zur Zeit der Erbauung dieses Schulhauses waren im Amte:
Franz Kuhlmann
Karl Seidl, Josef Schöffl, Vinzenz Flor,
Bürgerschuldirektor Franz Ritterer,
Franz Müller, Hans Woraczek
Franz Kretschmer.
Nach den von Johann König in Marien,,
bad entworfenen Plänen ausgeführt
Von Johann Benesch, Baumeister in Aussig.
Bc. Marcel Paška
Prameny a literatura:
SOkA Karlovy Vary, Kronika II. obecné školy Franze Josefa Jáchymov, I. díl 1890 – 1919 http://www.portafontium.eu/chronicle/soap-kv/00466-skola-jachymov-1890-1919
https://www.palfi.cz/clanky/ruzne-texty/perlicky-zajimavosti-a-specifika/nazvy-ulic-jachymova.html
Ivan Hlaváček, Jaroslav Kašpar, Rostislav Nový, Vademecum pomocných věd historických, Praha 2002.