PUTOVÁNÍ za krušnohorským hornictvím - 8. díl

V Potůčkách je hraniční přechod, který lze využít k návštěvě  Johanngeorgenstadtu. Bývalé hornické město je dnes státem uznané  letovisko a  středisko zimních sportů.  Městu se přezdívá "Stadt des Schwibbogens" - tj. město krušnohorského vánočního obloukového svícnu. Jedno z nejmladších měst Saska bylo založeno 23. února roku l654  saským kurfiřtem Johannem Georgem  I. na tzv. Fastenbergu  přímo na česko-saské hranici. Prvními obyvateli města byli protestantští  exulanté z Horní Blatné a okolí, kteří  emigrovali v rámci rekatolizace. Své nové  domovy  si  exulanté postavili  tvrdou prací uprostřed lesů. Aby mohli založit náměstí , museli pokácet 2 000 stromů. Prvotní rozvoj Johanngeorgenstadtu byl úzce spjat s hornictvím. V l7.- l9. století se zde těžily cínové, stříbrné a železné rudy. V roce l750  bylo v Johanngeorgenstadtu  300 dolů.  Až do 60. let 20. století přetrvala těžba rud uranových. Jejím svědectvím jsou dodnes velké rekultivované hlušinové haldy.

Saská strana Krušných hor nabízí zájemcům mimořádně velké množství technických památek spjatých s hornictvím, jež zde má velmi starou a všeobecně oblíbenou tradici. Oproti české straně je zde zpřístupněna řada tzv. prohlídkových dolů, jež jsou velkou turistickou atrakcí. Vynikající je hornické muzeum města Schneebergu, jež mapuje zejména lidové umění a kulturní dějiny spjaté s dolováním. Další muzea s hornickou tématikou najdeme např. v Annabergu, Aue a Schwarzenbergu. Hornictví Horní Falce a východního Bavorska je věnováno pozoruhodné muzeum v Theuern u Ambergu.

Z Potůčků se vrátíme do Horní Blatné. Po překročení Zaječí hory a Čihadla (897 m) se dostáváme do údolí Černého potoka nedaleko za jeho soutokem s Rolavou. I na Černém potoce  se  v 15.-17. století rýžoval cín. Podél silnice a potoka se dostaneme do Jelení. Osada byla založena kolem roku 1500. Vedle převažující těžby cínu se v Jelení také dolovalo olovo. Od Jelení nás hřebenová magistrála vede hlubokými lesy s rašeliništi kolem Rolavského vrchu (950 m) na velkou odlesněnou planinu se 6  staveními obce Rolava (před rokem 1945 a odsunem Němců zde stálo 220 domů).  Jsme v pramenné části říčky Rolavy, jež vyvěrá několik set metrů severně v rašeliništi Velké jeřábí jezero, nedaleko hranice s Německem. Archivní prameny se zmiňují o rýžování cínu kolem Rolavy již ve 14. století. Nejdecká Horní kniha udává k roku 1556 v Rolavě také několik hlubinných dolů na cín. Za druhé světové války byl mezi Rolavou a Jelením vybudován moderní cínový důl, po roce 1945 zaniklý. Jeho romantické ruiny jsou zachovány až do současnosti.

Málo frekventovanou.. čtěte v 9. díle