PUTOVÁNÍ za krušnohorským hornictvím - 7. díl

Město  Horní Blatná bylo založeno při bohatých nalezištích cínu na Blatenském vrchu v roce l532 z popudu saského kurfiřta Jana Bedřicha . Prvními osídlenci byli horníci ze Schneebergu. Horní Blatná byla postavena podle předem stanoveného plánu, který vypracoval hormistr Spanseil.   Obec je vzácně dochovaným příkladem renesančního města založeného na zcela pravidelném půdoryse. Území Horní Blatné a Božího Daru připadlo v roce 1547 k Čechám. V roce 1548 byla Horní Blatná králem Ferdinandem I. povýšena na královské horní město. V té době dosáhla místní těžba cínu vrcholné konjunktury. V regionu Blatenského vrchu pracovalo kolem 40  tzv. lesních cínových dolů včetně  8 hutních provozů. Nejbohatší výnosy dával důl sv. Wolfganga. V důsledku protireformačních patentů a třicetileté války hornictví na Hornoblatensku téměř zaniklo. V 17. století byla v blatenském horním revíru v provozu jen rýžoviště cínu

Po prohlídce Horní Blatné, kde zájemcům doporučujeme prohlídku malého muzea regionální těžby cínu, se vydáme opět na cestu za hornickými památkami. Za železničním přejezdem trati Karlovy Vary-Potůčky a po táhlém stoupání se vnoříme do lesů Zaječí hory (1008 m). Pod  jejími východními svahy se směrem k Potůčkům táhne údolí Blatenského potoka, v němž lze najít ruiny 3 mlýnů na modrou kobaltovou barvu. První výrobna šmolky zde byla založena roku 1611, poslední zanikla v 70. letech 19. století.

Nedaleko Potůček najdeme v údolí Kozího potoka usedlost Stráň, jež se dříve jmenovala Ziegenschacht, původně asi  Zinnschacht, tj. cínový důl. Vznikla v 16. století  při cínových dolech. Podél  Kozího potoka jsou vidět zbytky rýžovnických sejpů.  Poblíž obce je výrazná důlní pinka.

Obec Potůčky leží přímo na státní hranici  se SRN ,  kterou tvoří  Blatenský potok, stékající se zde s říčkou Černou. Historie Potůčků úzce souvisí s osudy Horní Blatné. Prvními osídlenci lokality byli v 16. století sasští  horníci, kteří v okolních terénech těžili cínovou a stříbrnou  rudu. K roku 1615 se tu udává tavírna stříbra. Část pobělohorských exulantů  z Horní Blatné (1653-1654) se usadila na české straně hraničního potoka na místě dnešních Potůčků. Vlastní jádro obce vzniklo až po roce 1654 kolem železářské vysoké pece, jež stávala poblíž dnešního kostela.

V Potůčkách je hraniční přechod.. čtěte v 8.díle putování