CZ | DE | EN

PUTOVÁNÍ za krušnohorským hornictvím - 3. díl

Z Klínovce nás putování přivádí na Neklid, odlesněnou planinu, v jejíchž jižních stráních byl v období 16.- 17. století vytěženo mnoho rudných nalezišť. Z Neklidu dorazíme do Božího Daru, střediska zimních sportů v karlovarské části  Krušnohoří, který je jednou z nejvýše položených obcí Evropy (1014 m).

Boží Dar založili roku 1533 horníci ze Schneebergu v Sasku. Podnětem byly bohaté nálezy stříbrných rud, později se zde těžil cín. V celém okolí můžeme v terénu pozorovat stopy dávného kutání. Z Božího Daru se vydáme vytyčovanou cestou přes dlouhou pláň přecházející v přírodní rezervaci Božídarské rašeliniště k hoře Špičák (1115 m). Těsně před porosty borovice blatky protéká rašeliništěm horský potok, jehož břehy lemují desítky nenápadných kopečků zarostlých vřesem. Jedná se o tzv. rýžovnické odvaly neboli sejpy, vzniklé při rýžovaní cínu v náplavech   bystřiny. Potok vtéká několik set  metrů severněji do říčky Černé. I podél Černé se táhnou dlouhá pásma rýžovnických odvalů. Nedaleko soutoku obou vod je z Černé odveden tzv. Blatenský příkop, kdysi významné vodní dílo, jež přivádělo vodu pro pohon důlních strojů, úpravny rud a báňské provozy v okolí Horní Blatné. Příkop byl vybudován v letech 1540 až 1544,  jeho stavitelem byl Štěpán Lenk. V nedávných letech byl vodní kanál velkým nákladem rekonstruován a vede podél něj naučná stezka. Asi 2 km západně od Božího Daru dospějeme k úpatí Špičáku. K této hoře se váže mnoho pověstí. Na Špičáku stál dříve vyhlídkový gloriet, dnes je však výhled zarostlý. Na vrcholu je zasazeno několik starých hraničních kamenů z 18. století, které značily rozmezí hornoblatenského a božídarského důlního revíru. Na mýtině pod Špičákem stávala dříve stejnojmenná vesnice s oblíbeným hostincem Wunderblume (Zázračná květina), otevřeným roku 1914. Jeho název byl převzat z pojmenování starého cínového dolu na úpatí Špičáku. U nedaleké samoty Myslivny je Černá lemována desítkami rýžovnických sejpů. Cín se tu rýžoval od počátku 16. století až do roku 1770. Opustíme zajímavý region Špičáku a putujeme stále se měnícími scenériemi přírodní rezervace.

Jižním směrem se nám čas od času otevírají průhledy na mohutné haldy hlušiny z těžební činnosti Jáchymovských dolů v 50. letech 20. století. Haldy šachet Eliáš, Rovnost, Eva a další výrazně ovlivňují tvář krajiny a připomínají utrpení zde pracujících politických vězňů. Záhy staneme u hladiny Mrtvého rybníka. Jedná se o umělou vodní nádrž se 16. století zřízenou pro báňské účely.  Její temná rašelinná voda sloužila důlním provozům na Hřebečné a v Abertamech. Po necelém kilometru od rybníka přicházíme z území rezervace na odlesněnou náhorní pláň, na níž se rozkládají obě jmenované obce.

Založení Abertam.. naleznete ve 4. díle putování

obr. 1 Boží dar kolem 1900.jpg

obr. 2 Boží Dar, rýžovnické sejpy, foto S.Wieser.jpg

obr. 3 Klínovec kolem 1918.jpg

obr. 4 Klínovec z Popovské skály.jpg

obr. 6 Adolf Lill krájí rašelinu, kolem 1880.jpg

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin