V květnu 2019 tomu bude již 260 let, kdy město Karlovy Vary naposledy zachvátil velký požár. Nešťastná událost se stala ve středu 23. května roku 1759. V jednu hodinu odpoledne nad domem U tří mouřenínů, který tehdy patřil cínařskému mistrovi Josefovi Heilingöterovi, se objevil černý dým. Záhy z domu vyšly velké plameny. Prudký vítr, jež toho dne vál, je roznesl i na ostatní střechy.
Požár se dostal i na druhý břeh říčky Teplé, kde vzplály domy kolem Vřídla. Mezi obyvateli města zavládl zmatek. Měšťané se však vzchopili a začali s ohněm bojovat. Na pomoc jim přišli obyvatelé Lokte, kteří s sebou přivezli obří stříkačku. Dále se hašení požáru zúčastnili lidé z Andělské Hory, Březové, Hůrek, Olšových Vrat a ze Stanovic. V šest hodin večer byl oheň uhašen. Celkově shořelo 224 domů, což v té době znamenalo dvě třetiny městské zástavby. Levý břeh říčky Teplé byl poničen od domu Zlatý věnec (dnes polovina domu U dvou čápů – Městská galerie Karlovy Vary na Staré louce) až k Mlýnským lázním (dnes Mlýnská kolonáda). Požár poničil i městskou věž (dnes Zámecká věž), kde shořely věžní hodiny.
Na pravém břehu se oheň dostal na objekty v Divadelní ulici, Pražské ulici (dnes Moravská), na Jakubův vrch (dnes Hálkův vrch), ve Vřídelní ulici a také na domy mezi Jánským mostem, Vřídelní lávkou a Řeznickou lávkou (zřejmě dnes Špitální). Ušetřen od plamenů nezůstal ani kostel sv. Máří Magdaleny. Oheň roztavil všechny čtyři kostelní zvony. Při požáru zemřeli čtyři lidé. Celková škoda požáru činila 364 tisíc zlatých. Na obnovu města přispěl císařský pár, František I. Štěpán Lotrinský a Marie Terezie. Městu poslali finanční dar v hodnotě jednoho tisíce zlatých.
S opravou některých domů se započalo již v listopadu 1759, ale povolení k nové výstavbě bylo vydáno až v květnu 1760. Kostelní věže sv. Máří Magdalény byly zastřešeny sedlovou střechou. Původní cibulovitý tvar věže dostaly nazpět až v roce 1861. Za domem Mořská pana (dnes Stará louka 373/6) byl vztyčen barokní sloup, který přestál tento velký požár města, aby připomínal toto velké neštěstí. Vznik požáru z 23. května 1759 se nikdy nepodařilo úspěšně dopátrat.
Mgr. Lukáš Svoboda
literatura:
Ludwig, Karl: Alt-Karlsbad, Stadgemeinde Karlsbad, Karlsbad 1920
fotografie: archiv Muzea Karlovy Vary