Národní kult.památka - Císařské lázně

Dne 8. února 2010 vláda ČR schválila udělení prestižního statutu NKP 38 vybraným objektům. Tři z nich se nacházejí v regionu západočeských lázní. Jedná  se o kostel sv. Maří Magdaleny a Císařské lázně v Karlových Varech a o Hlavní kolonádu v Mariánských Lázních.

Císařské lázně v Karlových Varech jsou největším, architektonicky a umělecky nejbohatěji vybaveným lázeňským domem Karlových Varů a snad i celé ČR. O jeho výstavbě městská rada rozhodla 27. dubna 1893. Vypracování projektu bylo zadáno osvědčeným vídeňských architektům Fellnerovi a Helmerovi, kteří u Vřídla postavili na 20 staveb. Nový objekt honosných lázní byl postaven na místě starého pivovaru, jehož demolice proběhla roku 1892.

Srdcem Císařských lázní je tzv. Zanderův sál, v němž stávalo 55 mechanických cvičebních přístrojů. Cvičilo se tu podle kdysi módní léčebné gymnastické metody švédského lékaře dr. Gustava Zandera. Přístroje byly pro Císařské lázně zakoupeny v roce 1893 a o dva roky později na nich začali cvičit první pacienti. To bylo v roce 1895, kdy byla dne 5. května budova Císařských lázní s velkou slávou otevřena.

Monumentální budova Císařských lázní s neorenesančním exteriérem se stala chloubou Karlových Varů. Její zástavba zaujímá plochu 2800 metrů čtverečních. Figurální výzdobu fasády z terakoty a umělého kamene obstaral rybářský sochař a štukatér Karel Watzek. Na průčelí budovy jsou nápisové desky se jmény nejzasloužilejších karlovarských lékařů. V interiéru se nachází hýřivě bohatá výzdoba malířskými, sochařskými, kovoliteckými, řezbářskými a umělecko-průmyslovými díly. Z desítek zde zastoupených autorů uveďme alespoň vídeňské malíře Alexandra Jakesche (nástěnné malby nad hlavním schodištěm Objevení Vřídla a Tajemství Vřídelní síly), Eduarda Lebiedského (nástěnné malby v Zanderově sále s názvy Olympijské hry, Vítání olympijského vítěze v rodné obci, Míčové hry, Koupání v lázni, luneta s bohem lékařství Aeskulapem a jeho dcerou Hygieiou, řeckou bohyní zdraví) a karlovarského malíře Wilhelma Schneidera (2 obrazy v odpočívárnách přízemí Slavní návštěvníci Karlových Varů do roku 1914).

Na odpočívadle hlavního schodiště se nachází busta význačného karlovarského lékaře Jeana de Carro.

Hlavní vchod budovy byl v roce 1908 doplněn dvěmi alegorickými plastikami chebského sochaře Karla Wilferta mladšího.(Prasíla a Léčivá síla). Obě sochy patří k dosud nedoceněným secesním památkám Karlových Varů. Pro své historické a umělecké kvality byl objekt Císařských lázní zařazen mezi státem chráněné památky I. kategorie.

Císařské lázně byly sice vybaveny přemírou umělecko-historických skvostů, jejich hlavním účelem bylo však poskytování služeb lázeňských. Pro tento účel měly noblesních 90 koupelen s šatnami a odpočívárnami. Podávaly se všechny druhy karlovarských procedur. Významné byly zdejší peloidní neboli rašelinné lázně, které se připravovaly v suterénu budovy.

Velmi atraktivní součástí balneoprovozů Lázní I. je tzv. Císařská lázeň pro významné hosty s exkluzívním vybavením a pozoruhodnými secesně malovanými okny. Pozornost si tu  zaslouží soška Diany, bronzové postavy muže a ženy, obraz jezdce na koni a obrázek odpočívajících chlapců. Císařská lázeň zahrnuje salón, šatnu a koupelnu. Císař František Josef I. se v koupelně nikdy nekoupal, při své návštěvě Karlových Varů v roce 1904 si ji však prohlédl. Namísto císaře se tu, zejména po roce 1948, koupaly filmové a politické hvězdy, vítězové Závodu míru a sem tam i nějaký milionář.

Reprezentativní prostory Lázní I., zejména Zanderův sál, byly v minulosti často využívány pro významné společenské akce, hlavně  v souvislosti s Mezinárodním filmovým festivalem (promítaly se tu filmy, pořádaly koncerty, hostiny, taneční zábavy a konference). Roku 1988 zřídila v Zanderově sále rakouská společnost kasino. V roce 1994 bohužel došlo k uzavření balneoprovozů a Císařské lázně byly pronajaty belgickému podnikateli, který přislíbil jejich komplexní renovaci. Z té však sešlo a nastalo postupné chátrání kdysi luxusních lázní, jež trvá již 16 let. Město Karlovy Vary a Krajský úřad Karlovarského kraje již řadu let hledají finanční prostředky, jež by dokázaly vdechnout skomírající budově Císařských lázní nový život. V současnosti se zpracovávají komplexní projekty revitalizace vzácné památky.