CZ | DE | EN

NA VÝLET do karlovarských lesů

Karlovarské lesy jsou pojmem a neodmyslitelnou součástí celkového organismu lázeňského města, významným činitelem samotné lázeňské léčby. Svou krásou inspirovaly tvorbu četných básníků, spisovatelů a hudebníků.

Základní filosofii karlovarských lesních promenád dokonale vyjadřují dva slogany - Příroda utěšitelka a   Pohybem ke zdraví . Duchovním otcem karlovarských promenádních cest se stal lázeňský lékař David Becher (1725-1792). Až do začátku jeho působení kolem roku l760 pacienti během kúry dosti lenošili, málo chodili, ba i vodu si nechávali donášet od pramenů až do bytu. Výšlap do nedalekých Dorotheiných niv za Českým sálem (dnes Grandhotel Pupp) už považovali za obdivuhodný výkon. V důsledku nové léčebné metody dr. Bechera, jež  vyžadovala hojný tělesný pohyb, se v lesích kolem města začaly od sklonku l8. století budovat vycházkové cesty. Významnou roli při této aktivitě sehráli mecenáši ze zámožných vrstev hostů.

Velké zásluhy o zkrášlení karlovarských lesních promenád si získal skotský hrabě James Ogilvie Findlater. V Karlových Varech pobýval poprvé roku l793. Nechal vybudovat četné stezky, vyhlídková místa, altánky a sedátka. Vděční obyvatelé Karlových Varů mu roku l804 postavili v úbočí Výšiny přátelství pamětní obelisk. Sloup inspiroval německého básníka Theodora Körnera k oslavné básni.

Dalším mocným impulsem pro budování lesních promenád byla dobově módní záliba v objevování krajiny a přírody kolem roku l800. V této éře romantismu vznikla velká část dodnes zachovaných výletních cest. Město při vědomí důležitosti lesních promenád svůj pozemkový majetek po celé l9. století uvážlivě rozmnožovalo nákupy dalších lesních úseků ze soukromých rukou. Před první světovou válkou městu patřily všechny lesy v okruhu zhruba dvou hodin chůze. Hustá síť vycházkových cest dosáhla délky kolem l30 kilometrů. Kultivace karlovarských lesoparků kulminovala stavbami restaurací a rozhleden na kopcích nad městem. Postupně vzniklo 5 rozhleden:  l877 vyhlídka císaře Františka Josefa na Hamerském vrchu (dnes vyhlídka Karla IV.), vyhlídkový gloriet na Vítkově hoře, l889 Štěpánčina rozhledna na Věčném životě (dnes Goethova vyhlídka), l905 rozhledna na Doubské hoře (Aberg) a těsně před l. světovou válkou l9l3 rozhledna na Výšině přátelství  (Diana).  Většinu výletních míst zdolávali lázeňští hosté pěšky, ke vzdálenějším lokalitám se také dávali vozit fiakrem či vozítky s  jízdními osly. Pro snazší dostupnost výše položených lesních promenád a vyhlídek bylo kolem roku l900 postaveno několik lanovek. Kdyby tak dr. Becher tušil, jak svým požadavkem dlouhých vycházek zapůsobí v konečném efektu na tvorbu krajiny kolem Vřídla!

V návaznosti na výstavbu lesních promenád se v Karlových Varech ujal bohulibý zvyk umisťovat podél nich děkovné, obdivné a oslavné nápisy vděčných lázeňských hostů. Jako mají Lurdy svou pyramidu z odložených berlí uzdravených pacientů, tak mají Karlovy Vary na Goethově stezce unikátní přírodní galerii díkůvzdání. Mnozí hosté kromě zřízení desky  s nápisem sponzorovali stavbu či opravu objektů v karlovarských lesích. Ty pak nesly jejich jméno, čímž se mecenáš stal svým způsobem nesmrtelným. Dodnes tu po všech vichřicích Času máme Findlaterův altánek, Maierův gloriet, Wolfovo sedátko a jiné zvěčnělé mecenášské památky. V roce 1999 bylo poblíž Rusalčiny chaty zřízeno tzv. Páralovo sedátko na počest českého spisovatele Vladimíra Párala, ctitele a sponzora karlovarských lesů.

Kromě děkovných nápisů najde poutník v karlovarských lesích mnoho křížů a kapliček. Nechávali je zřizovat zbožní a za vyléčení vděční lázeňští hosté. Jsou ideálním místem pro modlitbu a tichou kontemplaci (Mariánská kaple, Schwarzova kaple, Lesní pobožnost, Keglevičův kříž, Vavřinecká kaple, Rohanův kříž, kaplička Ecce homo, Kamenná kniha aj.).

To, co platí pro Karlovy Vary vcelku, totiž že jejich vrcholná doba skončila l. světovou válkou, platí rovněž pro karlovarské lesoparky. Od l. světové války až do současnosti zůstala podoba a struktura lesních cest víceméně beze změny.

Ke  klasickým a ve všech průvodcích popsaným výletním místům v karlovarských lesích patří tzv. Jelení skok se soškou Kamzíka  z roku l85l  a se stejnojmennou kavárnou, Výšina přátelství s kavárnou a rozhlednou Dianou, lesní restaurace Svatý Linhart (poblíž je ruina románského kostela Sv. Linharta ze l3. století), Petrova výšina s Maierovým glorietem, křížem ,vyhlídkovým rondelem a bustou ruského cara Petra Velikého z roku 1877, skála Parnas, vrch U tří křížů a altánek Camera obscura, Goethova vyhlídka, Vyhlídka Karla IV., Aberg, Lesní pobožnost a kaplička U obrazu.

Karlovarské lázeňské lesy a jejich romantická výletní místa jsou tím pravým balzámem pro duši unaveného člověka, který hledá klid a zdroj posilující energie.

dr.Stanislav Burachovič

 

Pierre Corneillan,Skála Parnas u Českého sálu, kvašová malba z doby kolem roku 1815.jpg

Dorothein altánek z roku 1791, akvarel, kolem 1800.jpg

Dorotheiny nivy, kvašová malba z doby kolem roku 1815.jpg

Findlaterův altán z roku 1801, dobová rytina, kolem 1810.jpg

Svatošské skály, rytina dle předlohy V. Morstadta, kolem 1835.jpg

Výklenková kaplička U obrazu z roku 1900.jpg

Idyla u pramene Kyselka, kolorovaná rytina A.Arrigoniho, 1835.jpg

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin