CZ | DE | EN

Hospody a pivnice v Jáchymově v 16. století

Život v nově vzniklém (jáchymovském) sídlišti nebyl lehký. Hornickou osadu, zvanou prostě Thal, Údolí, tvořilo v prvních letech několik stovek provizorních obydlí, v každé chatrči žilo osm až deset osob. Střed osídlení se nacházel poblíž Chlebného trhu a osadníci každý rok horečnatě stavěli desítky obydlí, protože zima nastává v Krušných horách brzy. Živelné osidlování posléze vystřídala jasná organizace nového sídla a Jáchymov se stal městem 6. ledna 1520, kdy z Pešti od krále Ludvíka obdržel práva svobodného horního města. Do 30. let však vyhlížel spíš jako zlatokopecká osada z Aljašky spolu s kostelíkem a radnicí.

Tisíce nových osadníků přicházely v letech 1516 – 1534 z mnoha oblastí střední Evropy, z nedalekého Schneebergu a Annabergu, později i z Tyrol, z Porýní, z českého vnitrozemí a z Kutné Hory. Společně s horníky a těžaři přicházeli také řemeslníci, obchodníci, spekulanti a představitelé dalších profesí. Po těžké dřině využívali mužští občané, horníci i cizinci, pohostinská zařízení. Jelikož ne vždy nabízely hospody kvalitní nápoje, rozhodla městská rada zavést v hospodách a pivnicích pořádek. V prostorách radnice zřídila pivnici, kde se točilo freiberské pivo, a její základní provozní pravidla včlenila do městských Statut (městské předpisyz roku 1526). Podle tohoto vzoru pak postupovaly jáchymovské podniky.

Pivnice a hospody se otevíraly ve 13 a končily provoz ve 20 hodin, nedodržování vedlo k pokutě hostinskému a k tělesným trestům pro návštěvníky. Snad aby se omezil pobyt v pivnicích, stanovil se pevný poplatek za návštěvu a nutnost rezervovat si místo. Platilo se též za hraní karet a vrhcábů, jiné hry nebyly povoleny. Pravidla se týkala i chování návštěvníků – hosté neměli pít přes míru, nutit jiné k přípitku, vyvolávat potyčky, povykovat a měli se vyhýbat neslušným hovorům. Za první porušení se stanovila pokuta tří bílých grošů, za druhé šest bílých grošů, za třetí následoval zákaz navštěvovat pivnici. Vyvolavač rvaček nebo jejich účastník platil jeden zlatý, viník býval vykázán z pivnice. Za rvačky na nože, byl-li kdo zraněn, se platila kopa (60) bílých grošů, provinilec byl předán vrchnostenskému soudu. Každý hostinský musel prodávat jen kvalitní pivo, víno a jiné nápoje, k tomu ještě dávat plnou míru za pevně stanovené ceny. Městská rada stanovovala přísežného váleče a ukládače sudů, jenž dohlížel na ukládání sudů s nápoji do sklepů a na to, jaké víno nebo pivo se do Jáchymova dováží. Ochutnavač vína pravidelně kontroloval kvalitu nápojů. Všechny sudy musely být ocejchovány městskou radou. Za konev piva se platily tři bílé groše, ale pivo bylo k mání i za fenik. Pivo z Freibergu stálo dva malé feniky, točené na mázy bylo dražší. Do Jáchymova se dováželo také pivo z Ostrova a z Hroznětína, jež se prodávalo volněji, aby obyvatelé těchto měst na oplátku kupovali pivo z jáchymovského pivovaru.

V prvních letech Jáchymova převažovalo mladší obyvatelstvo, a tak se často pořádaly nákladné svatby a jiné oslavy, při nichž se mnohdy nezřízeně pilo. I pro tyto situace městská Statuta obsahovala pravidla, která omezovala počet hostů na 36, každá oslava se musela předem oznámit městské radě. Po skončení jídla byli mužští účastníci povinováni zaplatit novomanželům alespoň šest bílých grošů, svobodné dívky dva.

Mnozí svobodní horníci, tovaryši nebo nádeníci bydleli v noclehárnách a stravovali se ve vývařovnách. Kromě nich se zde vyskytovali i tuláci, zběhové a povaleči, kteří nepracovali, opíjeli se, provozovali hazard, vyvolávali rozbroje a představovali výbušný element v dobách stávek a nepokojů. Podle Statut lidé bez práce směli zůstat v Jáchymově jeden týden, pak jim nesmělo být poskytnuto další ubytování.

Mgr. Jan Nedvěd

Archiv

Freiberské pivo, 15. století. Zdroj www.freiberger-pils.de.jpg

Freiberské pivo, 16. století. Zdroj www.freiberger-pils.de.jpg

Sudaři při práci, kolem roku 1500. Zdroj alteshandwerkredaktion.blogspot.jpg




Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin