CZ | DE | EN

Řád Křižovníků s červenou hvězdou

Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou (Ordo militaris crucigerorum cum rubea stella) se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného roku 1233 sestrou krále Václava I. Anežkou Přemyslovnou u kostela sv. Haštala v Praze. Roku 1237 povýšil papež Řehoř IX. bratrstvo na řád s řeholními pravidly. Od roku 1238 měl již vlastní samosprávu. Po kratším pobytu u kostela sv. Petra na Poříčí se roku 1252 trvale usídlil u Juditina mostu, kde byly záhy vybudovány klášter s kostelem sv. Františka a špitál. Z výhodné polohy konventu při důležité obchodní trase vyplývaly řeholníkům i jisté povinnosti (opevňovací práce, údržba mostu). Pražský konvent se stal hlavním sídlem nejvyššího představeného. Záhy po svém vzniku se řád rozšířil i na území Moravy, Slezska, Polska a Uher. Hlavním posláním bratří byla špitální činnost, od samého počátku se Křižovníci věnovali rovněž duchovní správě na svěřených farách. Řádová statuta pocházejí z roku 1675, upravena byla ještě v 70. letech 19. století. Až do konce 13. století byly do komunity přijímány i ženské členky (Stříbro), které obstarávaly práci ve špitálech.

Nejvyšší představený řádu měl titul mistra (později generála a velmistra). Až do 18. století měl řád i své laické bratry, později již jenom kněze. Radu velmistra tvoří řádoví konzultoři, jichž je pět (probošti a komtuři). Někteří z řádových kněží se stávali čestnými komtury, např. převor pražského domu. Nižší klerikové skládali pouze jednoduché sliby, řeholní jméno nebylo zavedeno.

Domácí původ Křižovníků přispěl k mimořádnému vzestupu této řehole již za Václava I. Nevídaně rychlý byl nástup řádu do měst, příznačný usidlováním křižovníků při zvláště významných kostelech, v nichž se ujímali duchovní správy a většinou přejímali i závazek zřizování a správy špitálu. Největší rozkvět spadá do období Karla IV., kdy řád spravoval na 60 špitálů, domů a farních kostelů v českých zemích a v Uhrách. K nejvýznamnějším předhusitským komendám v Čechách patřily vedle Prahy Stříbro, Most, Litoměřice, Cheb, Klatovy, Ústí nad Labem, Kouřim, Písek, Praha-Nové Město, České Budějovice, Sušice, Chlum sv. Maří, na Moravě pak proboštství Hradiště sv. Hypolita u Znojma. Většina z nich, s výjimkou pražského konventu, zanikla během husitských válek. Důležité byly i komendy slezské, Vratislav, Boleslav, Svídnice, Lehnice a další, které působily až do sekularizace v roce 1810.

V novější době spravovali Křižovníci větší počet farností zejména v západních Čechách (Sedlec-Karlovy Vary, Cheb, Tachov, Loket), k významným duchovním správám náležel chrám sv. Karla Boromejského ve Vídni. Důležitou roli sehrál řád při obnově pražského arcibiskupství v roce 1561, když byl do čela arcidiecéze postaven velmistr křižovníků a vídeňský biskup Antonín Brus z Mohelnice, úřad arcibiskupa vykonávali pak nejvyšší představení řádu až do roku 1668.

Ve znaku mají Křižovníci s červenou hvězdou v černém poli osmihrotý kříž a pod ním šesticípou červenou hvězdu. Za řeholní oděv jim slouží černý talár se dvěma bílými jazýčky na kolárku a symboly řádu.

V současnosti je sídlem řádu Platnéřská ulice na Starém Městě Pražském.

Kostel sv. Mikuláše pod Krudumem se dostává do vlastnictví Křižovníků s červenou hvězdou roku 1253, když je jmenován v údajné listině krále Václava I. jako kostel filiální ke kostelu sv. Václava v Lokti, společně s dvěma dnes již zaniklými kostely sv. Wolfganga a sv. Jana Křtitele, které se nacházely v bezprostředním loketském okolí. Do stejného okruhu patří i kostel sv. Linharta u Karlových Varů, kostel v zaniklém Vranově a v Olšových Vratech, jež jsou zmiňovány v listině krále Václava I. z roku 1246 také v souvislosti s předáním zdejších majetků řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Karlovarský kostel sv. Maří Magdalény je poprvé zmiňován roku 1485, vlastní farnost při kostele vznikla až roku 1491, po přenesení od nedalekého kostela sv. Linharta.

1 Proboštství v Chlumu Svaté Maří.JPG

2 Kostel sv. Františka z Asissi v Praze.JPG

3 Kostel sv. Václava v Lokti.jpg

4 Řádový znak.jpg

5 S obnovou kostela sv. Mikuláše byl spjat i velmistr řádu Jiří Kopejsko O. Cr..jpg




Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin