CZ | DE | EN

Příběh třetí - Kostel sv. Maří Magdalény a poslední věci člověka

Narození a smrt jsou vnímány jako součást lidského života od nepaměti. Pohřební obřad je v lidské společnosti chápán jako poslední rozloučení se zesnulým a je vázán na uctivé a přesně dané zacházení s jeho tělem. Ukládání zemřelého je dodnes spjaté s řadou rituálů, které nejsou určené pouze pro nebožtíky, ale i pro pozůstalé, kterým pomáhá se smířením ztráty blízkého člověka. Samotné rituály se v průběhu věků měnily. S postupným pronikáním christianizace do společnosti se měnily i zvyky spojené s pohřbíváním.

Křesťanství, a s ním spojený striktní pohřební ritus, proniká na naše území v průběhu 9. století. K vlastní christianizaci ale učinila česká společnost významné kroky až o století později. Ve stejné době dochází ke změně pohřebního ritu, kdy se opouští kremace a přechází se k ukládání nespálených těl. Některé předkřesťanské zvyklosti přetrvávaly nejdéle na venkovských pohřebištích a některé se postupně staly součástí křesťanských pohřebních rituálů. Roku 1039 zasahuje panovník Břetislav I. do otázek venkovského pohřbívání a vydává zákaz pohřbívání nebožtíků mimo svěcenou půdu křesťanských hřbitovů.

V raném středověku byly pohřby ukládány na tzv. řadová pohřebiště. Od počátku 10. století vedl sílící vliv církve ke vzniku etážových pohřebišť na posvěcené půdě kolem kostelů. Tento způsob měl prostorové důvody, které souvisely s ohraničením hřbitova zdí. Počátkem 12. století se tento způsob pohřbívání stal výlučnou formou.

Také pohřebiště u kostela Maří Magdalény v Karlových Varech má etážový charakter. Dokládá to zejména sonda II A, kde bylo odkryto 12 pohřbů v 6 etážích. Zemřelí byli uloženi těsně nad sebe i vedle sebe, aby se ušetřilo co nejvíce místa. V sondě III, kde byly objeveny základy původního kostela, bylo odkryto 7 pohřbů ve 3 etážích. Hroby se nacházely v těsné blízkosti jižní stěny sakristie. Jednalo se o poměrně narušené hroby, které byly na sebe vertikálně natlačené pozdějšími úpravami terénu okolo kostela. Narušení koster pozdějšími úpravami terénu bylo nejlépe vidět u hrobů 19/III A-1-2, kdy byla kostra dítěte vtlačena do mužské kostry pod ní. V několika případech nám přemístil části skeletu kořenový systém zde rostoucího jírovce. Jednou ze zajímavostí byly tři pohřby, které byly vsekané do vřídlovcové desky.

Na středověkých a novověkých hřbitovech převládá poloha zemřelého v natažené poloze na zádech, s rukama podél těla či zkřížené přes prsa či břicho. Většinou jsou pohřby orientovány hlavou k západu, ale vyskytují se i mírné odchylky ze západovýchodní osy, které jsou způsobené posunutou orientací kostela či reliéfem terénu. Pohřby, kterých bylo celkem 24, byly i zde většinou orientovány západovýchodním směrem, s hlavou směrem k západu. I přes to, že z písemných pramenů víme, že hloubka hrobové jámy byla daná (jeden loket), nacházíme na etážových hřbitovech mělčeji uložená těla.

Zemřelý mohl být uložen do rakve či pouze do hrobové jámy. Problematické je zjištění přítomnosti rakve v hrobě, jejich dochování bývá výjimečné. Jedním z dokladů jsou nalézané železné hřebíky. Pokud byl zesnulý pohřbíván bez rakve, mohl být oděn do běžného oblečení, zavinut v plátně či ve volném rubáši. U kostela sv. Maří Magdalény bylo nalezeno pár želených hřebíků a v několika hrobech byly identifikovány bronzové háčky, které byly součástí oděvů.

Pohřební výbava byla součástí hrobů od počátku lidstva. Jenom její struktura a charakter se měnily v průběhu času. Jelikož kostel sv. Maří Magdalény byl vystaven až v 15. století, byla hrobová výbava patrně velmi skromná. Od pozdního středověku se postupně objevují v hrobech drobné náboženské předměty (např. růženec, křížky, amulety, svátostky). V hrobě číslo 1/II B byl nalezen růženec, který se nacházel v místech původního překřížení rukou přes břicho. Při výzkumu byla nalezena i svátostka. Jedním ze zvyků, který přetrval ze staršího období, bylo vkládání mincí do hrobů. Dalšími artefakty nalezenými u kostela byla keramika, jak středověká, tak novověká a mince z dob nedávných.

1 Hroby před sakristií kostela sv. Maří Magdalény.JPG

2 Hroby ve vřídlovcové desce.JPG

3 Hrob v kostele sv. Mikuláše.JPG

4 Dvojhrob u kostela sv. Linharta.jpg

5 Dokumentace hrobu u kostela sv. Maří Magdalény.JPG

6 Preparace pohřbu.JPG




Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin