CZ | DE | EN

Karlovarský vřídlovec

Město Karlovy Vary bylo založeno dle tradice králem Karlem IV. kolem roku 1349. První písemná zmínka v pramenech pochází z roku 1370. Ale jak se zdá, na počátku jeho zástavby nemusel stát lázeňský provoz, jak se dříve předpokládalo, ale něco daleko prozaičtějšího. Za počátkem osídlení u horkých zřídel mohla stát těžba kamene, vřídlovce.

Z geologického hlediska se město nachází na rozhraní dvou základních jednotek Českého masivu, krušnohorské a tepelsko-barandienské. Vlastní termální oblast má podloží tvořené žulou, která vykazuje mnoho poruch a trhlin, kterými vystupuje k povrchu terma. Za jediný  den vynesou prameny na povrch přibližně 18 tun pevných látek. Při vývěru termy na povrch vznikají za přístupu vzduchu a úniku CO2 do atmosféry povrchové usazeniny – vřídlovec (aragonit). Vřídlovec je vrstevnatý, vrstvy mají různé barvy (od bílé po hnědou v různých odstínech), jejich zbarvení způsobuje vysrážený oxid uhličitý). Svým složením je v podstatě uhličitanem vápenatým (vápencem) CaCO3. Z toho důvodu byl těžen a pálen. Konečný produkt vypáleného vřídlovce pak byl používán ve stavebnictví ve formě vápenné složky malty.

První písemná zpráva o pálení vřídlovce pochází z roku 1571 od Fabiana Sommera, karlovarského rodáka a lékaře ve Wittenbergu. Zpráva hovoří o dobývání vřídlovce jako lomového kamene, který byl následně pálen na Staré louce a v Křížové (dnes Vřídelní) ulici. Vřídlovec byl tehdy těžen přímo pod kostelem sv. Maří Magdalény. Dnes víme, že tu lom býval ještě před založením kostela a že kostel byl i zčásti stavěn přímo do odlámané vřídlovcové stěny. Později se těžba suroviny omezuje, až zaniká téměř úplně. Rozšiřující se město postupně zakrývalo všechna ložiska a svoji roli jistě sehrál i přednostní zájem města o rozvoj lázeňství. Novou kapitolou je jeho využívání pro výrobu upomínkových a uměleckých předmětů od poloviny 18. století, s určitým omezením až do současnosti. Raritou je zpráva, že roku 1732 při přestavbě kostela sv. Maří Magdalény byl hrachovec (vzácná varieta vřídlovce) používán jako štěrk.

Nejstarší vědecký zájem o vřídelní kámen pochází z 1. poloviny 18. století, zabývá se jím Johann Gottfried Berger a Carl Gottlob Springsfeld. Také již roku 1772 si všímá David Becher, že ho dávní stavitelé použili ve zdivu kostela sv. Linharta v zaniklé vsi Obora.

Při archeologickém výzkumu si ho poprvé všímá Viktor Karell v roce 1937 a 1938 na tvrzištích v Přemilovicích a Dalovicích, jejichž počátky spadají na přelom 12. a 13. století.

V roce 1951 rozvíjí hypotézu o těžbě a pálení vřídlovce pro stavební účely v okolí horkého Vřídla Vladislav Jáchymovský.

Nové poznatky k tématice přinášejí pak zejména archeologické výzkumy stavebních konstrukcí Muzeem Karlovy Vary od roku 1989, a to ve stavbách od první poloviny 13. století do konce 16. století. Použitý vřídlovec v pojivových směsích máme doložen již na řadě staveb na Karlovarsku a Sokolovsku. Jedná se tak o specifický stavební materiál, který může sloužit i jako datovací prostředek. Stopy karlovarského vápna  z vřídlovce se hojně nacházejí v maltě především románských a gotických staveb (zdivo kostelů, hradů, domů, hradební zdivo). V současnosti máme k dispozici již bezmála 20 lokalit, kde můžeme přítomnost karlovarského vřídlovce ve stavební konstrukci doložit. Zejména tři kostely, které zde veřejnosti společně představujeme, jsou jejich typickými reprezentanty.

I když zatím nemáme k dispozici přímé archeologické doklady o nejstarším osídlení kolem pramenů, můžeme předpokládat, že první lidé se v nevlídném údolí usazovali právě v souvislosti s vytěžováním vřídlovce. Bylo by to bezmála o 150 let dříve, než nám napovídají pověsti o založení města. Ale honosná karlovská pověst, ostatně mladšího data, jak je u pověstí zvykem, přece hovoří o objevení horkého Vřídla a o založení města, nikoliv o využití vřídlovce a o prvním osídlení. Již David Becher napsal: „Nikdo nepochybuje, že to byl právě císař Karel IV., kdo prameny objevil, nebo lépe řečeno, učinil známými …“

 

2 Stěna vřídlovcového lomu u kostela sv. Maří Magdalény.JPG

3. Narušená vřídlovcová deska u kostela sv. Maří Magdalény.JPG

4 Hrachovec.JPG

5 Vřídlovec ve zdivu ostrovského hradu.JPG

6 Vřídlovec ve zdivu kostela sv. Linharta.JPG

1 Mapa výskytu vřídlovců v historickém zdivu.jpg




Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin