CZ | DE | EN

Geologie a hornická činnost

 

V blízkém okolí kostela sv. Mikuláše se nacházejí četné připomínky dávno minulé hornické činnosti, a to ve formě odvalů, propadů a zavalených ústí štol. Tato dobývací činnost měla a má přímou souvislost s geologickou stavbou okolí, respektive s minerály, které se v těchto horninách nacházely a dodnes nacházejí.

Kostel je umístěn poblíž rozhraní dvou významných regionálních geologických celků. Nejstarším geologickým celkem je tzv. slavkovské krystalinikum předprvohorního stáří. Toto krystalinikum představuje zbytek pláště původně hluboko uloženého rozsáhlého žulového masívu. Toto granitové těleso se nazývá karlovarský pluton a představuje druhý nejvýznamnější regionální geologický celek. Jeho vznik je spojen s variským vrásněním v období svrchního karbonu před cca 290 – 330 miliony let (svrchní paleozoikum – prvohory). Teorie a představa tohoto procesu je zhruba následující. V  období svrchního karbonu se aktivní hlubinný magmatismus projevil průnikem žhavého magmatu do starších metamorfovaných hornin, které byly na kontaktu znovu přeměněny. Průniky magmatu proběhly v několika etapách, přičemž s tou nejmladší (cca před 290 milióny lety) je spojen i vznik nejrůznějších typů ložisek rud, a to nejen v oblasti Slavkovského lesa. Tyto procesy byly nastartovány právě blízkostí a výstupem žhavého tělesa granitů, které dodalo nezbytné teplo a vzácné prvky (cín, wolfram, stříbro, kobalt, vismut, arsén, uran a jiné) nutné pro vznik charakteristických minerálních asociací a potažmo rudních ložisek.

Během archeologického průzkumu byly v okolí kostela nalezeny četné doklady hornické těžby s největší pravděpodobností právě cínové rudy (štoly, propady, sejpy, odvaly). Dle historických záznamů a novějších průzkumů cínovo-wolframová ruda, nalézající se v greisenech  v okolí vrchu Krudum, neměla významnější obsah cínu, a proto byla těžba brzy skončena a doly opuštěny. Na základě přítomnosti bohatého kostela v těchto končinách již kolem poloviny 13. století můžeme připustit vytěžování zdejších možných sekundárních ložisek cínové rudy právě již v této době. Díky archeologickým nálezům v ústí nově objevené odvodňovací štoly můžeme hlubinnou těžbu datovat  minimálně od období baroka. V žádném případě však nemůžeme vyloučit již od nejstarších dob také těžbu železné rudy, jejíž potřeba byla pro život od středověku kontinuální.

Kromě horotvorných pochodů byly v Slavkovském lese významné také pochody tektonické, související se silnou tektonickou činností v období třetihor, odborně zvanou jako saxonská tektogeneze. Ta se projevila vznikem systémů podkrušnohorských zlomů, které začaly fungovat jako hluboké pukliny, po kterých mohly cirkulovat nízko i vysokoteplotní fluidní roztoky. V mnoha případech se jednalo o roztoky SiO2, které způsobily vyhojení puklin křemennými žilami. Pokud nebyly teplotní, tlakové a fluidní podmínky uspokojivé, došlo pouze k vytvoření obecných křemenných žil s náznakem přechodů do variant křemene jako chalcedonu, opálu, jaspisu apod. Někdy však byly podmínky příznivější a mohlo tak dojít ke vzniku krystalů křemenných variet (obecný křemen, křištál, ametyst aj.). Archeologickým výzkumem nalezené křemenné žiloviny s přechody do jaspisu, chalcedonu a ametystu s řídkými krystaly sice nemají parametry kladené dnešní dobou na polodrahokamy, ale nemůžeme vyloučit jejich vhodnost pro tyto účely v období vrcholného středověku.

Přestože z odborné geologické literatury, jakož i z historických pramenů, bylo možné předpokládat, jaké bohatství asi dávné horníky do těchto končin přilákalo, teprve terénní průzkum reliktů staré důlní činnosti a zjišťovací sondážní archeologický výzkum částečně odhalil stará tajemství tohoto tichého lesního kouta. Postupně se tak daří dát do souvislostí jednotlivé zachované památky po starém dolování, interpretovat je a stanovit chronologii jejich vývoje. S jistotou však již nyní můžeme potvrdit, že staré pověsti o fantastických pokladech, které jsou někde pod Krudumem ukryty, v žádném případě nelhaly. A že tradice, jež se v pověstech odráží, má své kořeny již v hlubokém středověku.

1 Vstupní portál štoly s výdřevou.JPG

2 Odkrývání ústí štoly pod kostelem.JPG

3 Propady po důlní činnosti.JPG

4 Ametyst z okolí kostela.JPG

5 Hematit nalezený při výzkumu kostela.JPG

6 Příprava k dokumentaci ústí štoly.JPG




Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin