CZ | DE | EN

Dobové kostely v okolí

V rámci architektonického fondu české sakrální architektury 13. století má území historického Loketska výjimečné postavení. Stojí na pomezí několika výtvarných kultur – české, bavorské, francké a saské. Loketsko, jako oblast tvořící po většinu 13. století nejzápadnější část českého království, bylo místem s vysokou mírou přejímání zahraničních kulturních vzorů, které v této době významně formovaly podobu českého výtvarného umění, architektury a života vůbec.

Románská a románsko-gotická architektura této oblasti se vyznačuje některými charakteristickými typovými znaky. U vesnických kostelů převládají kvadratické presbytáře (kostely sv. Michaela v Nové Roli, sv. Kunhuty v  Královském Poříčí, sv. Mikuláše v Hruškové, sv. Jiljí v Kostelní, sv. Bartoloměj v Přílezech, sv. Maří Magdalény v Boru). Jejich architektonické detaily jsou značně strohé (zde tvoří výjimku kostel sv. Jakuba v Ostrově, který se bohatou profilací svého portálu řadí do okruhu kostelů severozápadních Čech). Kostely byly zpravidla  vystavěny z lomového kamene bez náročnější kamenické výpravy oblasti vnitřních Čech.

Další regionální zvláštností je častý výskyt chórových věží. V souvislosti s pronikáním chebské ministeriality i s pozdějším přechodným připoutáním Chebska k českému státu za Přemysla Otakara II. je zde zřejmá vazba na přilehlé oblasti Říše, zejména na oblast chebskou. Typ kostela s chórovou věží odkazuje svým původem rovněž na oblast Horní Falce a Horních Frank. V okolí dnešních Karlových Varů měl chórovou věž kostel sv. Jakuba v Ostrově, který pochází pravděpodobně z 2. čtvrtiny 13. století. Podoba jeho portálu ho  odkazuje k nedalekému cisterciáckému klášteru v Oseku, který měl nad kostelem patronátní právo. K další kostelům s chórovou věží náleží kostel sv. Petra a Pavla v Hroznětíně a snad i kostel sv. Linharta v zaniklé vsi Obora. Tento kostel byl archeologicky zkoumán začátkem devadesátých let 20. století. Jeho dispoziční řešení je velice blízké dispozici kostela sv. Mikuláše pod Krudumem, archeologicky zkoumaném o desetiletí později, oba pocházejí ze stejného období a oba mají i podobné osudy – v počátcích patřily řádu Křižovníků s červenou hvězdou, byly to výrazné dominanty a oba zanikly koncem vrcholného středověku.

Za doby vlády Václava I. se fond sakrální architektury dané oblasti začíná obohacovat o rostoucí počet kostelů charakterizovaných postupným růstem gotického projevu. Toto je obzvláště patrné u kostela sv. Michaela v Nové Roli. Kněžiště obsahuje dosud půlkruhová špaletová románská okna, je však zaklenuto jedním polem křížové klenby s mohutnými pětibokými žebry, jež vyrůstají na vejčitých konzolách s figurálními a florálními motivy.

Společným rysem těchto kostelů je čtvercový, či takřka čtvercový presbytář, a širší obdélná loď. Postupné pronikání raně gotických  prvků do románského uměleckého výrazu, jejich mísení  a postupný vznik originálního přechodného slohu románsko-gotického, lze dobře sledovat například také na kostelech sv. Jakuba v Ostrově, či kostele sv. Urbana v karlovarských Rybářích. Tento kostel s polygonálním závěrem presbytáře by byl těžko myslitelný ve starším románském období. Je však typickou ukázkou nastupujícího raně gotického slohu. Jako jeden z prvních příkladů tohoto typu můžeme uvést kostel ve Vinci, který pochází již ze čtyřicátých let 13. století.

Kostel sv. Maří Magdalény v Karlových Varech je svým prvotním půdorysem blízký románsko – gotickému typu s polygonálním závěrem presbytáře. Přítomnost sakristie v Dientzenhoferově plánu prozrazuje potom pozdější původ kostela (o čemž svědčí i poměrně pozdní zmínka o faktické existenci) nebo mladší fázi přístavby ke kostelu staršímu.

 

1 Kostel sv. Jakuba Většího v Ostrově.JPG

2 Kostel sv. Kunhuty v Královském Poříčí.jpg

3 Kostel sv. Michaela v Nové Roli.jpg

4 Kostel sv. Urbana v Karlových Varech již dnes vypadá mnohem lépe.jpg

5 Kostel sv. Maří Magdaleny v Boru.JPG




Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin