Prosadit se na vědeckém poli na světové úrovni se Muzeu Karlovy Vary podařilo díky úzké spolupráci s Přírodovědeckou fakultou University Karlovy v Praze, když na konci letošního března publikoval tým biologů v čele s přírodovědcem muzea Janem Matějů a Pavlem Němcem z PřF UK původní vědeckou práci o evoluci sociality u zemních veverek v prestižním britském časopise Proceedings of the Royal Society B. Tradice tohoto časopisu, který v současnosti patří ke špičce světových biologických časopisů, sahá až do roku 1800. Studie navázala na předchozí výzkum (Matějů a Kratochvíl 2013) publikovaný v neméně prestižním časopise Frontiers in Zoology.
Práce šestičlenného týmu s názvem „Absolute, not relative brain size correlates with sociality in ground squirrels“ se zabývá evolucí mozku v souvislosti s vývojem složitějších sociálních struktur. Jako model byly použity tzv. zemní veverky – jde o známé a populární psouny, sviště a sysly. Mezi přibližně 65 druhy těchto hlodavců žijících na severní polokouli jsou jak druhy samotářské, tak koloniální nebo dokonce druhy, které vytvářejí stabilní rodiny či harémy. V kombinaci s velmi podobným stylem života a ekologií všech druhů to z těchto hlodavců činí ideální model pro studium evoluce mozku v souvislosti s rozvojem sociálního chování. Zemní veverky proto byly použity jako alternativa k testování tzv. hypotézy sociálního mozku, která - zjednodušeně - říká, že za evolucí velkého lidského mozku stojí právě život ve složitě strukturovaném společenství.
Autoři získali údaje o velikosti mozku více než 1 500 jedinců 63 druhů především měřením sbírkového materiálu světových muzeí. Výsledky studie ukazují, že velikost mozku se u zemních veverek, bez ohledu na socialitu, mění vždy jen spolu se změnou velikosti těla a že s rostoucí socialitou se mění také velikost těla. Samotářské druhy zemních veverek jsou tedy obvykle menší, než například druhy žijící v trvalých rodinných skupinách.
Výsledky tak poukazují na velmi zajímavou skutečnost, že pro život ve složité společenské struktuře je nutná spíše určitá minimální velikost mozku, než jeho relativní velikost v poměru k velikosti těla. Lze předpokládat, že tato práce významně přispěje do procesu odhalování podstaty evoluce mozku nejen u člověka ale i u ostatních druhů živočichů.
Použité zdroje:
http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/283/1827/20152725.abstract
http://frontiersinzoology.biomedcentral.com/articles/10.1186/1742-9994-10-27