Muzeum představí osobitá díla Jana Kristoforiho
Proslavily ho originální knižní ilustrace a svérázné trojrozměrné objekty. Jeho obrazy nechybí ani v soukromé sbírce Václava Havla nebo George Bushe. Přední český výtvarník Jan Kristofori (* 1931) byl jedním z nejznámějších českých umělců, kteří se dokázali prosadit také v emigraci. Výstavu jeho obrazů a plastik uvidí návštěvníci vůbec poprvé v Karlových Varech. Od 10. března v muzeu na Nové louce.
„K vidění bude devět objektů a osmadvacet obrazů. Některá díla pochází ještě ze sedmdesátých let, tedy z úplného začátku tatínkovy malířské tvorby. Výstava bude takovým výběrem z jeho různých tvůrčích období,“ říká výtvarník Robert Kristofori, syn Jana Kristoforiho. Polovina vystavených děl bude prodejná, zbytek pochází ze soukromých sbírek výtvarníkovy rodiny.
„Díla mého tatínka jsou jedinečná svou technikou, kterou nepoužíval nikdo jiný na světě. Spočívala v tom, že sádrou vytvářel v obrazech trojrozměrné reliéfy. Ačkoli se jeho techniku pokoušeli lidé kopírovat, nikdy nebyli úspěšní,“ říká Robert Kristofori.
Základem tvorby jeho otce byla především abstraktní strukturální malba, takzvaný informel, která v Čechách šedesátých let zapustila hluboké kořeny. Kristofori se nechával často inspirovat hudbou, zejména jazzem a klasikou. Jeden ze svých cyklů například věnoval Mozartovi.
Kristofori se začal umělecky prosazovat v šedesátých letech, která pro něj byla přátelštější, než léta padesátá. Ta strávil v jáchymovských a příbramských uranových dolech, kvůli ilustracím „protistátních“ letáků. Ve skutečnosti pouze upozorňoval na podivné pokusy s internovanými faráři v sanatoriu u Semil.
Během šedesátých let však jeho talent vynikl a Kristofori vystavoval nejen doma, ale také v zahraničí. V této době se podílel například na československé expozici EXPO 67 v Montrealu a spolupracoval s legendární libereckou architektů SIAL. Kvůli svým protiokupačním názorům a nástupu normalizace musel z Československa emigrovat. Prosadil se však i za hranicemi. Zabydlel se v Norsku, pobýval také ve Švýcarsku, kde pomáhal roku 1973 zřizovat první českou exilovou galerii. Společně s Jiřím Kolářem, Otakarem Slavíkem a Janem Koblasou se stal nejznámějším českým výtvarníkem žijícím v emigraci.
Zpátky do Československa se vrátil až po listopadu 1989. V roce 1997 otevřel ateliér VOX Humana, ve kterém pořádal setkání s významnými osobnostmi české kulturní scény. Jan Kristofori zemřel roku 2004 v Praze a zanechal po sobě na sto padesát knižních ilustrací, plastiky, kresby, grafiky, karikatury a obrazy.
Výstava Jana Kristoforiho bude na Nové louce k vidění přesně měsíc, do 10. dubna. Na vernisáž, která začíná příští čtvrtek v 17 hodin, dorazí manželka zesnulého výtvarníka Jarmila a Kristoforiho přítel, kunsthistorik Jiří Karbaš.
Vstupné 40/20 Kč