CZ | DE | EN

Srpen 1968 a nástup normalizace v Karlových Varech - dokumentace

V noci z 20. na 21. srpna vojska pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Polsko, NDR, Maďarsko a Bulharsko) překročila čs. hranice, aby zabránila šíření „socialismu s lidskou tváří“, leninským jazykem oportunismu a revizionismu, na svá území. Karlovy Vary a západ Čech obsadila část armádní skupiny B, tvořená sovětskými a východoněmeckými divizemi. Tanky projížděly od Sokolova přes Karlovy Vary na Plzeň. Doprava zkolabovala, sovětský tank pobořil most přes Ohři a skončil v řece. Centrem vzrušeného dění v Karlových Varech se stalo prostranství před hlavní poštou, kde se sešlo na 400 mladých lidí. Rozhořčeně svrhli sochu rudoarmějce a nesouce vlajku za zpěvu hymny a skandování procházeli ulicemi. Nákladní auta projížděla městem s obrazy Dubčeka a Svobody. Ulice a výklady obchodů se staly jakousi výkladní skříní protestu občanů, byly zde výzvy, kresby a vtipy. Množily se rezoluce a cyklostylované letáky, nenásilný odpor vůči okupantům se projevoval odmítáním spolupráce a odstraňováním názvů ulic, orientačních tabulí a ukazatelů. Letáky psané azbukou vhazovali občané do sovětských vozidel. V poledne všechna pracoviště zastavila práci a rozezvučely se sirény, zvony a klaksony. Jelikož nastal nedostatek tiskovin, karlovarští redaktoři začali tisknout zvláštní vydání Stráže míru. O dva dny později došlo k celorepublikové jednohodinové generální stávce. Sepjetí občanů s v Moskvě internovanými státníky bylo výjimečné, stejně jako spontánní zloba vůči zrádcům. Před hlavní poštou se živě diskutovalo. Sovětské vrtulníky oproti tomu shazovaly propagandistické letáky, z obrněných vozidel distribuovali vojáci tiskoviny, obhajující intervenci. Vše mladí lidé pálili.

Po týdenních protestech se život od září vracel k normálnosti. Uklízelo se město, obnovovala se doprava, začala hrát kina. Škody způsobené okupací nebyly pouze materiální (poškozené komunikace, mosty, ztráty zemědělců), mnoho občanů německé národnosti odešlo do Spolkové republiky a také na 1 200 Čechů z Karlových Varů zvolilo emigraci. Projevovat se ale posléze začala rozpolcenost občanů v posrpnovém období – většina byla zklamána a propadla letargii. Ti, kteří stáli v opozici proti reformnímu procesu, vycítili příležitost a se sovětskými tanky v zádech začali propagovat internacionální komunismus. V Karlových Varech tito komunisté schůzovali 5. listopadu na utajené besedě, kde dali najevo záměr navrátit se k totalitnímu socialismu předešlých let, tedy k tomu, co bylo později známo pod názvem „normalizace“. Celý „Případ 108“ (podle počtu zúčastněných) se pak táhnul po několik měsíců, byl odsouzen za frakční činnost, dokonce se mu v lednu roku 1969 věnovala sovětská komise v čele s tajemníkem ÚV KSSS Katuševem a další tři stranická jednání, ale s postupující normalizací pozbyl významu. Tou dobou již poklesla aktivita obrozených a nových organizací a hnutí v okrese, kraji i celé republice. Protireformní elementy se dostávaly navrch a normalizační síly získaly moc na dubnovém plénu ÚV KSČ. V Karlových Varech směřoval normalizační tlak zejména proti OV KSČ, původnímu iniciátorovi obrody na Karlovarsku. Konec všem nadějím na zachování alespoň části reforem Pražského jara zasadil všem doufajícím 21. srpen 1969, kdy před hlavní poštou Lidové milice, Čs. lidová armáda a Bezpečnost, podobně jako v jiných městech země, rozehnala za použití pendreků a vodních děl demonstraci proti sovětské okupaci.

Mgr. Jan Nedvěd

Archiv

Karlovaráci na Chebském mostě demonstrují proti okupaci.jpg

Rozhořčení obyvatelé Karlových Varů.jpg

Sovětský tank na třídě ČSA, dnes třída TGM.jpg

Instagram
Facebook
Twitter


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin

Kudyznudy.cz - tipy na výlet
Vyletnik.cz - hrady a zámky, rozhledny, cyklotrasy a další tipy na výlety
Kam na výlet Karlovarský kraj