CZ | DE | EN

Španělská chřipka

Známe ji jako španělskou chřipku, influenzu nebo také jako pandemii chřipky z roku 1918. V období od ledna 1918 do prosince 1920 infikovala na 500 milionů lidí, tedy zhruba čtvrtinu tehdejší světové populace. Celkový počet obětí se odhaduje od 17 do 50 milionů, některé odhady uvádějí až 100 milionů mrtvých. To z ní činí jednu z nejsmrtelnějších pandemií v lidské historii.

Kde se vlastně influenza objevila poprvé, není snadné určit. Historické a epidemiologické údaje nejsou dostatečné k tomu, aby bylo možné s jistotou určit geografický původ pandemie. Ve válčících státech, tedy v Německu, ve Francii, ve Velké Británii nebo ve Spojených státech cenzoři usilovali o utajení prudce se šířící nákazy, aby udrželi morálku vojska i civilního obyvatelstva. V neutrálním Španělsku nepůsobila žádná cenzurní omezení, a když vážně chřipkou onemocněl král Alfonso XIII., o jeho onemocnění i uzdravení se dozvěděl celý svět. To vyvolalo dojem, že Španělsko je nejvíce zasažená země a pandemie získala svůj název španělská chřipka.

Většina chřipkových onemocnění ohrožovala na životech velmi mladé nebo velmi staré lidi. Influenza paradoxně zabíjela mladé lidi se silným imunitním systémem ve věku 20 – 40 let. Virus zhoršil příznaky, zvýšil úmrtnost a způsobil přehnanou reakci imunitního systému. Virová infekce nebyla agresivnější než předchozí chřipkové kmeny. Avšak podvýživa, přeplněné lazarety a nemocnice a špatná hygiena podpořily bakteriální superinfekci. Tato superinfekce zabila většinu obětí.

Někteří vědci dokazovali, že epicentrem chřipky mohlo být lazaretní město Étaples na severním pobřeží Francie. Přeplněný tábor s nemocnicemi byl ideálním místem pro šíření respiračního viru. Nemocnice v Étaples léčily tisíce obětí chemických útoků a dalších válečných zranění, vždy zde pobývalo minimálně sto tisíc lidí, a ranění byli každodenně přiváženi z fronty či transportováni dál do zázemí. V táboře byla chována prasata a drůbež k zásobování potravinami. Virus nacházející se u ptáků zmutoval a přenesl se na prasata. Tento virus mohl kolovat v evropských armádách měsíce a snad i roky ještě před vypuknutím pandemie.

Podle cenzurovaného vědeckého pojednání v The Lancet z roku 1917 byl v jistém táboře ve Francii již roku 1916 vylíčen vysoký počet vojáků trpících akutní infekcí dýchacích cest, vysokými teplotami a kašlem. Tyto příznaky se shodují se známkami chřipky z roku 1918. Tábor v Étaples se jeví jako ideální živná půda pro viry chřipky, neboť se zde stýkali mladí vojáci mnoha národů za velice tvrdých podmínek. Influenza zde zatím doutnala pod povrchem do roku 1918, kdy válka přešla do závěrečné fáze. Tehdy se masový pohyb vojáků a uprchlíků postaral o její rozšíření po celé Evropě a vznik pandemie. Další vědecké hypotézy pak předpokládají ohniska viru ve Spojených státech v Kansasu nebo v Číně.

Krušnohoří a Poohří postihla španělská chřipka na podzim roku 1918. Epidemie zde trvala asi dva měsíce a vyžádala si značný počet obětí. V Mariánských Lázních byl k 1. říjnu 1918 epidemií postižen každý desátý občan. V Perninku onemocnělo 500 osob (šestina obyvatel), v Nejdku umíralo denně 8 až 10 osob. Vymíraly doslova celé rodiny, především lidé od 15 do 30 let. V Rybářích u Karlových Varů zemřelo za měsíc 55 lidí. V Sokolově se za jeden den konalo až 14 pohřbů. Onemocnělo i mnoho duchovních. Třeba pražský arcibiskup hrabě Huyn se nakazil při návštěvě Chebu. V Drahovicích u Karlových Varů byla uzavřena pošta, protože všichni pracovníci do jednoho onemocněli. V Chebu, v Sokolově, v Karlových Varech i jinde byla uzavřena kina a vydal se zákaz tanečních zábav, uzavíraly se školy. Vláda se pokoušela čelit epidemii uvolňováním některých lékařů a lékárníků z fronty a dodávkami aspirinu pro potřeby civilistů. Právě otravy aspirinem mohly významně přispět k vyšší úmrtnosti. Epidemie v karlovarském regionu ustoupila na konci října 1918, vnitrozemí Čech postihla v období října a listopadu.

Mgr. Jan Nedvěd

Archiv

Zdravotní sestra nabírá vodu, Wikimedia Commons.jpg

Olejomalba sira Johna Laveryho -The Cemetery, Etaples, 1919. Wikipedia.jpg

Graf znázorňující úmrtnost na španělskou chřipku v USA a v Evropě. Wikimedia.jpg

Pohotovostní nemocnice za epidemie španělské chřipky, Camp Funston, Kansas, autor CC BY 2.0.jpg




Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin