ŘÍJEN 1918 v Karlových Varech

28. říjen - den slavnostních věnců, politických projevů a také pracovního volna. Den, kdy slaví své „narozeniny“ samostatný stát, křtěný československý. Jak ale vnímali před dvaadevadesáti lety říjnový vznik republiky obyčejní lidé z Karlových Varů? Radost z nového státu rozhodně neměli. Němci se totiž kvůli němu ze dne na den ocitli v úplně jiné zemi, než by sami chtěli.

Očekávali právo na sebeurčení a maximální autonomii pohraničního území Čech a Moravy, kde představoval německý element většinu obyvatelstva. Čeští Němci usilovali o založení samostatné provincie Deutschböhmen, ale jejich separatismus zhatily zásahy československé armády na přelomu let 1918 – 1919. V Karlových Varech v této době Němci tvořili téměř homogenní podíl obyvatelstva, Čechů zde žilo jen několik procent.

Zatímco se představitelé zahraničního a domácí odboje věnovali vyjednávání podmínek vzniku nového státu, lidi z Karlových Varů trápily věci úplně jiné. Nad titulními stránkami novin debatovali o nedostatku brambor i španělské chřipce, která kosila Evropu. Týden před vznikem samostatného Československa obyvatelé západočeských lázní hltali rady vídeňského lékaře Karla Panesche jak se mají zachovat, aby se touto zákeřnou nemocí nenakazili. Na svědomí měla totiž víc životů, než celá první světová válka. Bída nebída, i hezkými věcmi si tehdejší čtenáři deníku Karlsbader Badeblatt zpestřovali neveselou dobu. Hlavně tedy čtenářky, které se prostě chtěly líbit. Peníze na parádu sice měla málokterá, praktický text ale poradil, jak tento problém vyřešit.

„Program letošní módy směřuje ku zeštíhlení,“ hlásá v článku nazvaném Starosti s módou Badeblatt. Nejenže podzimní móda roku 1918 dokázala zakrýt ženám občasné problematické partie, poradila si také s žalostným nedostatkem látky. Pouzdrové šaty se zdůrazněnými ženskými živůtky totiž pokrývala z části pravá tkanina, z části takzvaná dřevovina. Běžně se tento materiál používá k výrobě papíru. Lidé si koncem války prostě museli umět poradit. „Na obrázku přinášíme praktické ženské šaty, na nichž byla použita pruhovaná látka. Lze je ale taktéž vyrobiti dvojím materiálem, rovněž i z papírové tkaniny. Elegantní šaty vybízí o doplnění efektní šálou,“ radí text.

Podzimní móda možná na chvíli odvedla pozornost od největšího problému, kterým lidé z Karlových Varů před dvaadevadesáti lety trpěli. Noviny, ať už Badeblatt nebo sociálně demokratický deník Volkswille, které si měšťané obvykle kupovali, plnily články o problematickém zásobování. Tento termín nezní nijak konkrétně, skrývá se za ním ale nejen nedostatek cukru, který tehdejší děti prakticky neznaly, ale také mouky, mléka, brambor a dalších, dnes vcelku běžných potravin a potřeb každodenního života. Sehnat zmíněné se prakticky rovnalo zázraku. Stejnému, jako uvařit na kamnech jídlo.

„Beránčí trpělivost se projevuje také při odběru uhlí nevalné jakosti, které se prodává v městských stáncích po čtyřech korunách za koš. Ten, kdo nemůže současně topiti uhlím a spoustou dřeva, má plná kamna strusky, která se musí během vaření odstraňovati, aby mohlo býti jídlo dohotoveno. Nemůže hospodářský úřad něco zmoci, aby bylo místo těžkého, jílovitého a mizerného uhlí dodáváno cenově přijatelné a kvalitní? Nedostatek uhlí jest velký, člověk může býti nakonec rád, že se městskému zastupitelstvu daří alespoň tuhle sortu uhlí sehnati,“ píše Badeblatt, který je o něco mírnější, než konkurenční deník Volkswille, jehož titulek hlásá „Skandál s uhlím v Karlových Varech“.

Problémy unavení lidé zapomínali na nekvalitní uhlí například návštěvou koncertů v Kurzhausu, dnešních Lázních III. Wagnera, Mendelssohna, Griega a Goldmarka tam v předvečer vzniku samostatné republiky hrála lázeňská kapela, předchůdce dnešního Karlovarského symfonického orchestru. Muzikanty vedl Robert Manzer, známé jméno tehdejšího lázeňského kulturního světa. Čtenáři Badeblattu se v ten samý den také dozvěděli, že se mohou od prvního listopadu těšit na „zimní sezonu“ v divadle a přečetli si také, jací herci, scénáristé a režiséři pro ně představení připravují. Ve stejný den se připravovali také komunální politici a starostové, ovšem na založení německého výkonného výboru pro okres Karlovy Vary. Správa o jeho vzniku se v novinách objevila až o několik dní později, 30. října. „Pan starosta dr. Pfeifer předsedal. S výjimkou sociálně demokratického zástupce, který byl právě jinak zaměstnán, byly zastoupeny všechny strany,“ informuje Badeblatt. Výbor projednával situaci v zásobování a v podstatě splynul s karlovarskou Okresní radou. Ta o pět dní později nabádala místní obyvatele, aby nevěřili českým slibům, že se po vzniku samostatného československého státu zásobování zlepší.

V důsledku válečného chaosu a nedostatku všeho zcela zkolaboval systém zásobování, takže si v bídě a nedostatku každý musel poradit, jak nejlépe uměl. Není tudíž divu, že kvetla šmelina a černý obchod. Městští obyvatelé pašovali potraviny z venkova, i když za horentní ceny, a riskovali tak těžké postihy státních úřadů.

V pondělí 28. října noviny vzhledem k předchozímu volnu nevycházely, ale už 29. října však lidé v Karlových Varech četli první informace o tom, že žijí v nově vzniklém samostatném československém státě. Rušno bylo v ten samý den také ve Vídni, kde němečtí poslanci z českých zemí vyhlásili vznik provincie Deutschböhmen. Na novou situaci okamžitě zareagovala karlovarské městská rada a vydala prohlášení, že Karlovy Vary nemají s československým státem nic společného.

„Německé oblasti v Čechách nesmí býti nikdy včleněny do česko-slovenského státu. V současnosti se objevily sliby od Čechů, které jest nutno se vší rázností odmítnouti jako úlisné a zrádné. V celých německých Čechách musí být volání po neomezeném právu na sebeurčení a požadavek úplné nezávislosti předkládán česko-slovenskému státu,“ píše městská rada, jejíž stanovisko otiskl Badeblatt.

Politické změny v lázních přinesly nejistotu a prohloubily bídu. Nově vzniklý stát navíc vojensky obsazoval území s německým obyvatelstvem. 12. prosince 1918 obsadil město 35. střelecký pluk z Plzně. Lidé, zcela zaměstnaní starostmi o svou obživu, přijali obsazení s lhostejností. Tím začala nová kapitola města, které po svém zlatém období ukončeném světovou válkou teprve hledalo novou identitu v československé republice.

Nenaplněných ambicí sudetských Němců se o patnáct let později účelově chopili nacisté, což v důsledku vedlo na podzim roku 1938 k připojení sudetských území ke Třetí říši.

Mgr.Jan Nedvěd

 

7. rota Slováků, 23. střelecký pluk před Alžbětinými lázněmi, r. 1919.jpg

T. G. Masaryk v KV, 20. léta.jpg

6   2

2017

sledujte novinky z rekonstrukce

..o dění vám přinášímě průběžné informace, otevření muzea v KVse kvapem blíží..

1   1

2017

NOVÝ ROK 2017

Všem našim příznivcům přejeme krásný nový rok a těšíme se na příští setkání s vámi na našich akcích a také v nové expozici, kterou budeme již brzy otvírat.

 

 

30   11

2016

otvírací doba v lednu

Jak budeme mít otevřeno, čtete v záložce PROBÍHAJÍCÍ.