CZ | DE | EN

Pražské jaro a Karlovy Vary - dokumentace

Nic nenasvědčovalo tomu, že se ke konci šedesátých let na nejzápadnější výspě socialismu projeví reformní snahy s razancí vyšší než v jiných částech republiky. Oblast bývalých Sudet, kterou obývali zejména novousedlíci, byla pevnou oporou komunistů od konce války. Zároveň však byl podíl mladého obyvatelstva na Karlovarsku velmi významný, což byl faktor, který v srpnu a v období počínající normalizace sehrál důležitou úlohu. Snahy reformovat stalinský systém v Československu se projevovaly v Karlových Varech poměrně významně. Okresní konference pořádaná na konci března 1968 to bezesporu dokládá. Účastníci zde tvrdě kritizovali padesátá léta, politické procesy, justiční praktiky, neduhy v hospodářství, kultuře a školství. Nikdo z předešlého vedení nebyl znovu zvolen, čímž Karlovy Vary představovaly výraznou republikovou výjimku. Neobvyklý průběh konference se stal podnětem pro reformní proces v celém kraji. Koncem dubna se ustavily rehabilitační komise pro nespravedlivě souzené. Ze šedi se začala probouzet občanská společnost. Již v dubnu se konal přípravný výbor Junáka, rozkládal se Svazarm (vznikly Autoklub a Aeroklub), po dvaceti letech vstávaly z popela nekomunistické strany. Byl obnoven Sokol, vznikl Klub 231. V květnu se pak začaly vytvářet první Kluby angažovaných nestraníků, převážně na lékařských pracovištích a v divadle. Atmosféra v Karlových Varech, stejně jako v celé republice, se rázně proměňovala, občané se již nebáli diskutovat o kdysi tabuizovaných tématech, účastnili se veřejných tribun a besed, nastával vzestup nezávislé umělecké tvorby.

Vyhlášení Akčního programu KSČ a krajská stranická konference pak potvrzovaly směr obrodného procesu. První stín nad Pražským jarem se objevil v Karlových Varech v osobě předsedy rady ministrů Sovětského svazu A. N. Kosygina, který zde pobýval na léčení. Po schůzce s Dubčekem a Černíkem pak tento člen politbyra ÚV KSSS předčasně ukončil svůj pobyt v lázních. V červnu o sobě dali vědět také odpůrci reformního procesu, objevily se cyklostylované letáky proti tehdejší politické linii, nechyběly ani dopisy prezidentovi s žádostí o zákrok proti sdělovacím prostředkům. Na konci června se konala mimořádná okresní konference KSČ, kde se kromě volby delegátů pro krajskou konferenci a XIV. sjezd KSČ diskutovalo o prohlášení Dva tisíce slov, jež předsednictvo Okresního výboru vyzdvihlo jako přínosné. Na konferenci se však začala projevovat opozice, zejména z řad starších komunistů, zemědělských straníků a některých uličních výborů KSČ. Ta byla posilována i zeměmi Varšavského paktu, které zaslaly ÚV KSČ známý Varšavský dopis, setkaly se s čs. protějšky na jednáních v Čiernej nad Tisou a v Bratislavě a vytvářely tlak na čs. vedení. Přesto vyjadřovala veřejnost (i karlovarská) svou podporu Dubčekovu vedení. Pochybné rozptýlení obav přinesla karlovarská schůzka vedoucích činitelů KSČ a východoněmecké SED vedené W. Ulbrichtem, který naoko podpořil Dubčeka, aby obratem vyslal alarm do Moskvy, že čs. vedení nehodlá akceptovat předchozí dohody. Komunističtí představitelé SSSR, Polska, NDR, Maďarska a Bulharska se obávali reforem v Československu, že by jako jiskra mohly vyvolat požár v komunistickém bloku. Navíc v Československu nebyly přítomny sovětské jednotky, což se moskevskému vedení vzhledem k zahraniční politice východního bloku jevilo neúnosné. Cesta pro vojenský zásah armád Varšavské smlouvy v Československu tak byla uvolněna.

Mgr. Jan Nedvěd

 

PRAVDA - úterý 19. března 1968.jpg

REPORTÉR - červen 1968.jpg

Walter Ulbricht,generální tajemník východoněmecké SED.jpg

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin