CZ | DE | EN

Operace KGB v západních Čechách roku 1968

Počátkem roku 1968 první tajemník slovenské komunistické strany Alexandr Dubček nahradil v nejvyšší stranické pozici Antonína Novotného. Tím dosáhla protinovotnovská opozice v KSČ určitého vítězství, které potvrdilo svému satelitu i sovětské politbyro. Reformnímu procesu se postupně uvolnil prostor, fakticky zanikla cenzura, uvolňovaly se poměry a sílila opozice. Situaci v Československu sovětská strana bedlivě a se znepokojením sledovala. Sovětské vedení lavírovalo mezi umírněnou částí politbyra a jestřáby, maršály sovětské armády, kteří již od jara požadovali zasáhnout vojensky. Leonid Brežněv, vůdce SSSR, rozhodnutí odkládal. KGB zvolil pro Československo strategii, v níž se mísila vojenská síla s dezinformacemi. Připravovala se rozsáhlá dezinformační kampaň s cílem zdiskreditovat čs. vedení a vnést rozkol do řad reformního hnutí, nazývaného „kontrarevoluce“. Šéf KGB Jurij Andropov nechal vytvářet falešné důkazy o západním spiknutí v ČSSR, navíc dodával moskevskému politbyru zkreslené zprávy, které by opravňovaly sovětskou stranu k vojenskému zásahu.

Hlavním nástrojem operací KGB v Československu se stali agenti nelegálové, vydávající se za turisty, obchodníky nebo studenty ze západních zemí. V rámci operací Progress (Pokrok) se agenti obyčejně vydávali na Západ. Centrála KGB vyslala do ČSSR nejprve dvacet nelegálů, kteří se vydávali většinou za západní Němce, nebo také za Rakušany, Brity, Švýcary, a dokonce i Libanonce a Mexičana. V březnu 1968 vyslala centrála nejméně patnáct dalších agentů, což znamenalo nasazení většího počtu, než kdy bylo vysláno v tak krátké době do jakékoliv západní země. Jejich nasazení v ČSSR v takovém měřítku znamenalo bod zlomu těchto operací – bylo to jejich první větší použití v zemích sovětského bloku. V ČSSR měli za úkol navázat kontakty s širokým spektrem opozičních „kontrarevolučních“ sil, kontrolovat jejich činnost a shromažďovat informace. Do rukou StB se také dostávaly falešné zpravodajské materiály očerňující KAN a K 231. Obviňovaly je z kontrarevolučního spiknutí pod vedením západních zpravodajských služeb. Kontrarevoluce měla být podle plánů KGB očerňována také vraždami ruských žen provdaných za čs. občany, k těmto „opatřením“ však již nedošlo, zřejmě je objevila StB.

Operace Progress měla kromě jiného „usvědčit“ čs. opozici ze styků se Západem. Zároveň rozšířil Andropov počet legálních pracovníků KGB v Praze a zřídil tajnou rezidenturu na sovětském velvyslanectví v Praze, odkud velící důstojníci práci nelegálů koordinovali. Zhruba měsíc před invazí přijela do Karlových Varů skupina členů KGB vydávající se za lázeňské hosty. Agenti cestovali mezi Karlovými Vary a Prahou kryti sportovními zájmy s tenisovými raketami. Měli kontakty na náčelníka SNB Bohumíra Molnára, jednoho z těch, kteří od počátku invaze ochotně spolupracovali s okupační mocí. Kromě Progressu prováděli agenti operaci se souhrnným krycím názvem Chodoki (Chodci). Vyráběli důkazy, které měly svědčit o přípravách čs. opozice k ozbrojenému kontrarevolučnímu převratu, a tím ospravedlnit invazi Varšavské smlouvy. Výsledkem jejich činnosti pak byla odhalení „tajných skrýší“ s americkými zbraněmi. V polovině července otiskla moskevská Pravda anonymní informaci z Prahy, že v oblasti Karlových Varů byl objeven tajný sklad zbraní, dodaných údajně z USA pro sudetské revanšisty a stoupence restaurace starých pořádků. I v dalších socialistických zemích tisk informoval o chystaném „kontrarevolučním vystoupení“.

Veřejná bezpečnost skutečně našla mezi obcemi Arnoltov a Mýtina na Sokolovsku zbraně a střelivo v batozích s anglicky psanými nápisy. O několik dní později byly nalezeny další zbraně v oblasti lázní u hranic s NSR. Nalezené samopaly a kulomety byly skutečně americké, ovšem z období druhé světové války, některé dokonce v bednách vyrobených v SSSR nebo v batozích z textilu vyráběného v NDR. Na batozích, v kterých byly zbraně uloženy, se našly nápisy v ruštině.  Korespondent sovětského deníku Izvestija v Praze Vladlen Krivošejev vzpomínal na svého nového kolegu˗zahraničáře, jenž byl spatřen se služebním vozem Volha na místě pod mostem v západních Čechách, kde se o něco později objevil úkryt zbraní tvořený pistolemi a granáty.

Andropovovy snahy o očernění pražského jara dezinformační kampaní a za pomoci agentů KGB slavily úspěch. Většina sovětského politbyra v čele s Brežněvem nakonec souhlasila s intervencí v ČSSR. Operace Progress se od té doby rozšiřovaly i v dalších zemích sovětského bloku. Od roku 1969 mohla centrála KGB verbovat agenty a zřizovat tajné rezidentury pod diplomatickým krytím v celé východní Evropě.

Mgr. Jan Nedvěd

Zdroje:

ANDREW, Christopher – MITROCHIN, Vasilij: Neznámé špionážní operace KGB. Mitrochinův archiv, Academia, Praha 2001.

HYNA, Alfréd: Československá krize 1967 – 1970 a západní Čechy, Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2001.

PETROV, Nikita: KGB a československá krize v roce 1968. In: PAZDERKA, Josef (ed.): Invaze 1968. Ruský pohled, Torst a ÚSTR, Praha 2011, s. 130˗146.

Konference komunistických stran1967 v KV, L. Brežněv vpravo.jpg

Odznak KGB k 50 letům, 1967.gif

Průkaz předsedy KGB J. Andropova.jpg

Titulní strana knihy o tajných operacích KGB.PNG

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary
v roce 2017 oslavilo
150 let od založení


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin