CZ | DE | EN

Ondřej Sekora a Sokolovsko 1948 - 1949

Ondřej Sekora, významný spisovatel a ilustrátor dětské literatury, se stal před 65 lety v září 1948 na základě pověření Syndikátu českých spisovatelů kulturním patronem okresu Sokolov. Válka zradikalizovala jeho názory - vstoupil do KSČ, kam ho zavála zkušenost z Mnichova a pobyt v lágru, členství bral jako obecně prospěšnou osvětovou činnost, i když jeho komunističtí příbuzní byli zděšeni. Sekora se tedy ujal nelehkého úkolu, zvlášť necelý půlrok po komunistickém puči a v situaci, kdy se celé pohraničí vzpamatovávalo z odsunu německého obyvatelstva, dosidlovali ho reemigranti z Maďarska, Rumunska, Slovenska, Volyně, ale i z Německa, Belgie, Francie aj., kteří ani neuměli správně česky. Oficiální dopis z 15. září 1948, psaný okresním knihovnickým inspektorem
Z. Bergmanem a okresním osvětovým pracovníkem F. Jarolímem, zve Sekoru na oslavu jednotné školy konané 26. září v Hornickém domě. Zde měl být spisovateli předán kulturní patronát nad okresem. Sekora v korespondenci s Jarolímem projevil jistou obavu, zda se mu podaří kulturně pečovat o dospělé, když je zvyklý na práci s dětmi. Usoudil, že bude mluvit o tom, jaké četbě se vyhýbat a o příkladech knih, které mohou prospět našemu životu. Projevil však zájem o ochotnické vesnické divadlo a výtvarné umění. Zároveň prosil inspektora, jestli by si mohl nadělat nějaké pracovní hodiny v sokolovských dolech. 25. září pak Sekora přijel a zúčastnil se oslav v Hornickém domě, kde také přednášel. O rok později pak Sekora podle oficiální Zprávy o činnosti kulturního patrona okresu Sokolov ve dnech 7. – 23. září 1949 zahájil svůj patronát. Přijel propagovat dobrou knihu mezi mládeží, zejména sovětskou, dále také sovětský film v rámci akce „Dny sovětského filmu“, jenž slavil 30. výročí. Zároveň se Sekorou jezdilo Vesnické divadlo (Moliérův Lakomec, Bercadot od Blazaca), maňáskové divadlo (hra Kocourkov) a putovní kino min. zemědělství. Bydlel
v Sokolově v bytě Z. Bergmanna. Účastnil se 43 vystoupení v okrese a zaměřil svůj zájem zejména na školní mládež. Mladším dětem (8-11 let) vykládal, jak se vymýšlí kniha pro mládež, aby jí děti četly
a bavila je. Ukazoval také kresbu pro děti, hrál maňáskové divadlo, kdy pejsek zachází špatně s knihou a holička jej opravuje. Starším dětem (11-15 let) vykládal, jak se za kapitalismu kořistilo na úkor úrovně, jak se kazil vkus čtenářů. Za pomoci maňáskové hry vyložil, co jsou špatné knihy klukovské, holčičí, měšťácké, a jak s nimi naložit – vše vyřídí proletářský sběrač starého papíru. Což bylo paradoxní vzhledem k jeho prvorepublikovému působení a vztahům s nakladateli. Tímto způsobem posloužil nově etablované komunistické diktatuře s ideologickou indoktrinací dětí. Děti nepředstavují běžnou cílovou skupinu ideologické manipulace - komunistická kulturní politika však v boji za výchovu nového socialistického člověka neváhala překročit i tuto hranici. Na Sekorových kreslených seriálech a knihách z padesátých let lze demonstrovat základní principy propagandy. Případ Ferdy Mravence dokládá, jak sofistikovaně komunistická moc zneužívala populární a původně zcela apolitickou postavičku, která se od konce třicátých let stala mezi dětmi velmi populární. Otázkou však zůstává, do jaké míry se na Sekorovi projevil tlak režimu, podlomené zdraví jeho ženy, která přežila Terezín, i jeho samotného, kdy přežil dva německé pracovní lágry, či problémy s bytem (komunistická domovní rada odmítla Sekorovým možnost rozšíření bytu s tím, že je stále příslušníkem buržoazie).
Dospělým na Sokolovsku přednášel, jak se spisovatelé a výtvarníci zapojovali do budování státu a jak vypadal knihkupecký a nakladatelský trh dřív, kam spěl kulturní rozklad měšťáckého umění a jak bylo třeba nápravy. Součástí besed s dospělými bylo promítání filmů Putovního kina či Okresní rady osvětové. K tomu hovořil, jak vypadal film a čemu sloužil, a připojil k tomu výklad na téma 30 let sovětského filmu. Pomocí sestavené série uměleckých reprodukcí, převážně klasického umění, ukazoval základní vlastnosti uměleckého díla, na reprodukcích dokládal, co je kýč a co dílo nedobré
a jak vypadá absence umělecké práce na obrazech. Sekora se zmiňoval ve zprávě celkem pochvalně
o obecenstvu a zdůraznil nabyté zkušenosti jako dobrý předpoklad pro další působení v roli patrona. Osvětový referát ONV v Sokolově hodnotil Sekorův patronát pozitivně, zamýšleného účelu bylo podle něj dosaženo. Zmínil se však o celkové náročnosti programu, který trval leckdy od odpoledne až do nočních hodin. A připojil naději, že bude možné opakovat zájezd i v příštím roce.

Mgr. Jan Nedvěd

O. Sekora kreslící.jpg

Ferda a pětiletka.jpg

Sekorova korespondence s Okresní radou osvětovou v Sokolově, Archiv SOkA Jindřichovice.jpg

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin