Kult osobnosti - 3. část

Kult osobnosti a jeho dopad na komunistický blok

Garnitura těch, kteří zavládli po Chruščovovi, jako třena Leonid Brežněv, Andrej Gromyko nebo Jurij Andropov, se od šedesátých do osmdesátých let snažila obnovit imperiální charakter stalinského období a veškerou kritiku spojenou s obdobím Stalinova teroru vytěsňovala. Až nástup Michaila Gorbačova a perestrojky znamenal konečný odklon od stalinismu, ovšem ani Gorbačov nedokázal komunismus z agónie vymanit. Srovnáme-li však vývoj v nahlížení soudobé historie v postsovětském Rusku i v některých neruských zemích bývalého Sovětského svazu s chápáním minulosti u nás, rozdíly se jeví markantní. Neodvažuji se sice tvrdit, že se naše společnost vyrovnala s totalitní minulostí, ale oproti většině zemí bývalého ostbloku zde panuje svoboda tisku i slova, historiky, publicisty ani novináře nezavíráme, stále vycházejí knihy a natáčí se pořady o ožehavých tématech. V Rusku velká část Rusů pohlíží na stalinské období jako na ztracený imperiální ráj a literatura vztahující se k této době vychází především v zahraničí (např. kniha Olega Chlevňuka – Historie Gulagu byla vydána v USA nebo v ČR). Historici a publicisté, snažící se o objektivní interpretaci, jsou odsouváni na okraj zájmu veřejnosti na úkor oficiální státní ideologie, nezřídka jsou zastrašováni. Na Ukrajině současný režim prezidenta Viktora Janukovyče perzekuuje historiky, věnující se ukrajinskému odboji proti sovětskému Rusku v době stalinské nadvlády. 8. září loňského roku bezpečnostní služba SB zatkla v Kyjevě mladého historika jménem Ruslan Zabilyj, ředitele lvovského muzea, a obvinili ho, že chtěl odevzdat cizincům informace obsahující státní tajemství – ve skutečnosti články o stalinském teroru pro zahraniční odborný tisk. O týden později příslušníci SB prohledali kanceláře muzea, sebrali dva počítače s archivními materiály pro chystanou výstavu o ukrajinském odboji proti Sovětům a úřední moc nad muzeem převzal Ústav národní paměti, jehož novým ředitelem je komunista. Nezbývá, než si přát a věřit, že v naší zemi, zjitřené politickou krizí, nedojde situace tak daleko, že by se rušil Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu a historikům či novinářům by se kladly politické překážky pro jejich práci.

Mgr. Jan Nedvěd