Kult osobnosti - 2. část

Kult osobnosti a jeho dopad na komunistický blok

XX. sjezd KSSS také přinesl změny sovětským satelitům ve východní a střední Evropě – představitel českých stalinistů Gottwald přežil Stalina jen o tři týdny, polského Boleslawa Bieruta skolil infarkt po přečtení tajného projevu, maďarský Mátyás Rákosi musel odstoupit v červenci 1956 a jediný Walter Ulbricht se ve východním Německu udržel do roku 1971. Text tajného projevu Nikity Chruščova pronikl díky polskému novináři židovského původu Wiktoru Grajewskému, který jej získal na sekretariátu prvního tajemníka polské komunistické strany a předal pak izraelskému Mossadu. V mnoha socialistických zemích se rozproudily debaty o směřování komunismu spojené s deziluzí a sebereflexí poválečného období. V období po XX. sjezdu se v sovětských satelitech zvedaly vlny odporu a nespokojenosti, stávky, masové demonstrace, povstání, které vrcholily násilnými událostmi v Maďarsku na podzim 1956. Chruščov a sovětské vedení tanky potlačili povstání a nastolili loajální vládu. Po tomto relativním uvolnění, které nezamýšlenými důsledky otřáslo komunistickým blokem, se již sovětský vůdce k dalším reformám neodhodlal.

V Československu se snažili účastníci XX. sjezdu zamlčovat obsah nejen před veřejností, ale i před vlastními straníky – obávali se totiž, že by zveřejnění projevu mohlo ohrozit pozici komunistické strany a nalomit víru v další komunistické modly. Text tak koncem března 1956 pronikl ke členům strany, neboť i podle závěrů XX. sjezdu měl být určen jen pro vnitrostranické diskuze. Přiznání zločinů stalinismu znamenalo pro československé komunisty stejný šok, jako pro jejich zahraniční soudruhy, neboť se na nezákonných procesech a věznění s následným zotročováním nejen československých elit aktivně podíleli. Rehabilitováni byli pouze odsouzení komunisté, na nestraníky se dostalo až v následujících letech, především v přelomovém roce 1968. Důvěra části straníků byla otřesena, ovšem k reformám přesto nedošlo. Vedení strany obětovalo náměstka předsedy vlády a ministra národní obrany Alexeje Čepičku, který byl 25. dubna 1956 odvolán ze všech funkcí. Kritika, směřující především ze strany spisovatelů, požadujících tvůrčí svobodu (II. sjezd československých spisovatelů 22. - 29. dubna 1956) a mladé generace (studentský majáles 20. května v Praze), se rozplynula vniveč, když vedení státu a strany provedlo jen nevýznamné změny ve státní správě. Stalinisté, sdružení kolem aparátčíka Antonína Novotného, rozpoutali roku 1957 kampaň proti revizionismu, která všechny naděje na liberalizaci poměrů smetla ze stolu. Režim tuto krizi prozatím zvládl, ale semeno nedůvěry začalo v československé společnosti klíčit a naplno rozkvetlo Pražským jarem roku 1968, kdy se sami komunisté pokusili o reformu zkostnatělého byrokraticko-nomenklaturního systému vlády a správy země za nadšené reakce většiny obyvatel.

Mgr. Jan Nedvěd

II._Maďarské povstání roku 1956, ct24.cz.jpg

6   2

2017

sledujte novinky z rekonstrukce

..o dění vám přinášímě průběžné informace, otevření muzea v KVse kvapem blíží..

1   1

2017

NOVÝ ROK 2017

Všem našim příznivcům přejeme krásný nový rok a těšíme se na příští setkání s vámi na našich akcích a také v nové expozici, kterou budeme již brzy otvírat.

 

 

30   11

2016

otvírací doba v lednu

Jak budeme mít otevřeno, čtete v záložce PROBÍHAJÍCÍ.