Kult osobnosti - 1. část

Kult osobnosti a jeho dopad na komunistický blok

Ve dnech 14. - 25. února 1956 se konal sjezd Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS). Sovětský vůdce Nikita Sergejevič Chruščov, v letech 1953–1964 první tajemník ÚV KSSS, přednesl 25. února zásadní proslov, který je řazen mezi třináct nejvýznamnějších projevů 20. století. Kritizoval v něm pěstování Stalinova kultu osobnosti, soustředění veškeré moci v rukou jednoho vůdce na úkor stranického aparátu, „nepřípustnost glorifikace jedné osobnosti a její připodobňování jakémusi nadčlověku s nadpřirozenými vlastnostmi boha“. Poukazoval na to, že Lenin si za svého nástupce Stalina nepřál. Dával přednost Lvu Trockému a slovy Chruščova dokázal „u Stalina včas vystihnout právě ty záporné vlastnosti, které později vedly k těžkým důsledkům, …podal naprosto správnou Stalinovu charakteristiku a poukázal přitom na to, …že Stalin je příliš hrubý, málo pozorný k soudruhům, náladový a zneužívá moci“.

Chruščov i přes počínající rozhořčení členů v jednacím sále pokračoval výčtem Stalinových zločinů ve 30. letech, především kritikou odstranění většiny delegátů XVII. sjezdu KSSS v roce 1934 a stranického vedoucího v Moskvě Kirova. Napadal likvidaci třetiny důstojnického sboru Rudé armády, ředitelů podniků, tajemníků při procesu s Tuchačevským a dalších. Ve svém projevu obviňoval Stalina, že nereagoval na varování před německým útokem a ze strategických chyb Velké vlastenecké války, z katastrofální zemědělské politiky, nezákonných deportací neruských národů, perzekuce stranických organizací, poválečné antisemitské čistky, z roztržky s jugoslávským vůdcem Titem a z mnoha jiných zločinů.

V samotném komunistickém vedení Sovětského svazu a později u veřejnosti způsobil Chruščovův projev zděšení a otřes. Skalní stalinisté Molotov, Kaganovič či Vorošilov nesouhlasili s odsouzením Stalina a jeho zločinů, neboť se obávali zborcení mýtu budovatele socialismu, industrializátora, kolektivizátora a zejména vítěze nad hitlerovským Německem, argumentujíce tím, proč se hrabat v minulosti (jak aktuální!) a ostouzet garanta úspěchů Sovětského svazu. Po Leninovi nejvzývanější modla komunistické části světa tak padla po Chruščovově odhalení na smetiště dějin, kde se dnes mezi hromadami mrtvých vyjímá vedle svého učitele Lenina a někdejšího spojence Hitlera. Důsledky tohoto, nejprve tajného, vnitrostranického odhalení skutečné tváře diktátora a masového vraha na sebe nenechaly dlouho čekat. Po smrti komunistického vůdce se začaly otvírat brány gulagů, první přeživší vězni se vraceli do svých domovů a mnoho skálopevně přesvědčených komunistů začalo po roce 1956 pod tíhou údajů o stalinských zločinech pochybovat. V Moskvě, Sverdlovsku nebo v neruském Pobaltí a Jerevanu docházelo k nepokojům a protisovětským vystoupením, zejména mezi mládeží a inteligencí. Ani reakce ze spojenecké Číny nebyla přátelská. Mao Ce-Tung se ve Stalinovi vzhlížel a Chruščovův projev vnímal jako zradu komunismu. Od roku 1958 navíc docházelo k roztržkám mezi Sovětským svazem a Čínou, které přerostly koncem roku 1967 v ozbrojené střety podél hraniční řeky Ussuri.

Mgr. Jan Nedvěd

I._XX._Zjazd_KSSZ_komunisti.sk.jpg

6   2

2017

sledujte novinky z rekonstrukce

..o dění vám přinášímě průběžné informace, otevření muzea v KVse kvapem blíží..

1   1

2017

NOVÝ ROK 2017

Všem našim příznivcům přejeme krásný nový rok a těšíme se na příští setkání s vámi na našich akcích a také v nové expozici, kterou budeme již brzy otvírat.

 

 

30   11

2016

otvírací doba v lednu

Jak budeme mít otevřeno, čtete v záložce PROBÍHAJÍCÍ.