CZ | DE | EN

Konec Velké války

Před devadesáti pěti lety skončila válka, která změnila Evropu k nepoznání. Nejenže přinesla nezměrné utrpení a bahnitou beznaděj milionům vojáků v zákopech poziční války a také se dotkla ve velké míře života v zázemí (blokádou, válečnou ekonomikou, represívní mašinérií), zároveň se stala poprvé válkou totální, do které byl zatažen bezmála celý svět. Znamenala konec „starých časů“
a ukončení dlouhého období v Evropě bez velkých válečných konfliktů (1871 – 1914, nepočítáme-li války na Balkáně) a o to překvapivěji zasáhla každodennost tehdejšího člověka. Ten očekával krátkou vítěznou válku, ať již patřil do států Dohody nebo centrálních mocností. Vypuknuvší boje, zejména na západní frontě, zcela vyvrátily dosavadní vojenské doktríny a strategie. Systém obchvatných manévrů armád selhal, vojska se zakopávala do stále hlubších zákopů a skutečností se stala poziční opotřebovávací válka. Tu centrální mocnosti nemohly vést dlouhodobě úspěšně, zvlášť po vstupu USA do války. A tak se stupňovala obludnost světové války, což dosvědčují masívní dělostřelecká bombardování, používání otravných plynů, útoky ponorek proti civilním plavidlům i první letecké nálety na města v týlu armád. Netýkala se již jen bojujících a umírajících v bitevní vřavě, tvrdě postihovala civilisty v zázemí. Nedostatek základních životních potřeb, bída a nemoci kosily více evropských obyvatel než kulky a šrapnely. Konec války výstižně popisuje i kronika krušnohorského městečka Jindřichovice. V žádném hospodářství už nebylo více mýdla, po celé týdny žádný kus chleba, žádný cukr, maso, máslo a tuk byly již měsíce neznámé, čtyřleté děti ještě nikdy neviděly housku, neměly žádné boty ani prádlo, stejně tak dospělí.

Důležité události se odehrály v Rusku, kde v únoru 1917 revoluce smetla carský režim a následně se moci chopili bolševici, kteří ukončili válku s centrálními mocnostmi. Poté však vyvolali terorem válku občanskou a svou revoluci chtěli rozšířit do zahraničí. V poražených zemích, v Německu, Rakousku, Maďarsku a Turecku skutečně revoluční vlna smetla stávající imperiální monarchie, avšak bolševici byli poraženi. Válka také podnítila vznik mnoha nových nástupnických států a zároveň nacionalistických a fašistických hnutí, nejen v poražených zemích.  Revoluce a porážka starých říší tak symbolicky završila devatenácté století.

První světová válka s jejím koncem, tak úlevným pro celý svět, je dnes již téměř zapomenuta ve stínu druhého světového konfliktu. Přitom to, co si připomínáme s koncem velké války, tedy Den válečných veteránů, souvisí s nezměrným utrpením frontového vojáka a jako připomínka běd, které se pak
o dvacet let později vrátily jako frustrace poraženého Velkoněmectví, antisemitské tažení Evropou
a vražedná touha po životním prostoru. Důsledky první války a její křivdy, tak jak je chápali Němci, Rakušané, Maďaři a další, se projevily v následující světové válce, která málem smetla evropskou civilizaci. První válka také stvořila totalitní hnutí, komunistické, fašistické a nacionálně socialistické, jež ovlivňovala životy mnoha Evropanů až do osmdesátých let 20. století.

První světovou válkou prošly statisíce českých vojáků, nejvíce v uniformách rakousko-uherské armády na bojištích v Haliči, Polsku, Bělorusku, Ukrajině, Itálii, Srbsku a Balkánu. Na sto tisíc českých vojáků se nechalo přesvědčit, aby ze zajetí nebo exilu vstoupili do československých legií a aktivně se účastnili bojů na straně Dohody za samostatný stát, i přes hrozbu obvinění z velezrady a nejistý výsledek války. I těmto veteránům patří svátek z 11. listopadu 1918, kdy bylo v Compiegne podepsáno ukončení bojů první světové války.

Mgr. Jan Nedvěd

Douaumont 1915.jpg

Douaumont 1917.jpg

Německý válečný plakát.jpg

Plynový útok ve Flandrech.jpg

Zeppelin nad Kielem.jpg

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin