CZ | DE | EN

Karlovarský případ – první politický proces s vnitřním nepřítelem

Proces s členy krajského výboru KSČ v K.Varech v roce 1949, označovaný jako tzv. Karlovarský případ, se stal předehrou pro nadcházející politické procesy s vnitřním nepřítelem ve straně. Po únoru 1948 panovala mezi komunisty na Karlovarsku atmosféra opojení ze získané moci. Jakýkoliv projev nesouhlasu a nejednoty byl interpretován jako rozvratnictví a nepřátelský čin. Šířil se strach a podezřívavost. Sami vedoucí komunisté porušovali vnitrostranickou demokracii, přikazovali, zatýkali a zastrašovali. Situace byla pravděpodobně obdobná i v jiných krajích, je tedy otázkou, proč se poměry v Karl.kraji natolik vyostřily. Možné vysvětlení spočívá v obavách ze špionáže vyvolaných po rezoluci Informbyra o Jugoslávii, svou roli patrně sehrála také značná nesourodost nově příchozích obyvatel po odsunu Němců.

Na jaře 1949 v kraji vrcholily neshody mezi vedoucími pracovníky strany a členy KSČ na krajské i okresních úrovních. Šetřením situace se zabývaly nejvyšší komunistické orgány, ústřední výbor (ÚV) vysílal komise stranické kontroly (KSK). Vyšetřovaly se problémy v Aši, Kraslicích, Mariánských Lázních, Karlových Varech a Podbořanech.

Klíčovou postavou v celém procesu se stal bezpečnostní tajemník kraje Alexandr Tannenbaum. Tento židovský krejčí z Košic za války přišel o rodinu, z osvobozeného lágru na Ukrajině vstoupil do Rudé armády a po válce do KSČ, neboť doufal, že tato strana bude pro dělníky a proti rasismu. V březnu 1948 byl ustanoven bezpečnostním tajemníkem krajského výboru (KV) strany. Rozhodnutí podporoval vedoucí tajemník František Škrlant a další. Tannenbaum zprvu odmítal funkci přijmout, necítil se povolaným ani schopným zastávat takové místo. Funkcionáři jej přemlouvali a ujistili ho, že by měl funkci zastávat jen do voleb (30. 5. 1948). Místo přijal a začal působit mezi slovenskými osídlenci. Po volbách žádal Tannenbaum předsednictvo o uvolnění z funkce. Předsednictvo a zejména Škrlant žádosti nevyhověli a naopak jej pověřili vedením disciplinárního oddělení na KV. Krátce poté, v říjnu 1948, mu svěřili vedení bezpečnostní agendy na KV.
Hodnocení jeho působení na krajském sekretariátu se později stalo klíčovým pro jeho odsouzení – podle žaloby se měl dopouštět činnosti ku prospěchu nepřátel lidově demokratického zřízení, svých přátel a souvěrců, tedy Židů. V dubnu se opakovaly kontroly KSK ve všech okresech kraje. Hodnocení vyznělo velmi kriticky. Tannenbaum si měl počínat jako bezohledný diktátor, kvůli malichernostem si nechával předvolávat řadu soudruhů, k jejich prověřování používal SNB, a proto se ho obávali členové i funkcionáři. Pravdou však zůstává, že Tannenbaum byl silně neoblíben u Jarmily Taussigové, členky ÚV, která ho považovala za třídního nepřítele a jeho ženu za špionku.

Na popud Taussigové se ÚV rozhodl zasáhnout. Dne 23. 4. 1949 se konala rozsáhlá policejní akce v sekretariátu v K. Varech. Od rána byl sekretariát uzamčen, odpojen od telefonu, pracovníci izolováni a jeden po druhém vyslýcháni. Šťáře neunikl ani krajský sekretariát a byty tajemníků. Již 26. 4. rozhodl organizační sekretariát ÚV o odvolání krajského sekretáře F. Škrlanta, jenž měl nést zodpovědnost za velmi neutěšený stav v kraji. Škrlanta nahradil J. Homola, instruktor z ÚV. Tannenbaum byl okamžitě propuštěn.

Případ tím však nekončil. ÚV na zasedání dne 29. 4. 1949 probíral nesprávné metody sekretáře F. Škrlanta, jenž zakázal Majakovského divadelní hru Ledová sprcha. Hra samotná byla v Sovětském svazu od r. 1929 zakázána. V K.Varech její premiéra ke Gottwaldovým narozeninám vyvolalo pobouření, i když podle R. Slánského bylo pikantní, že diktátorské metody kritizované ve hře byly přítomné v K.Varech. Když na závěr květnové krajské konference KSČ v Karlových Varech hovořil L. Kopřiva, uvedl, že Škrlant není diktátor, ale proti diktátorským metodám nezakročil. Nevytvořil jediný exemplární případ, aby dal výstrahu ostatním. Od kritiky metod stranické práce se přešlo k perzekuci funkcionářů. Zjevnou snahou KSK bylo dovést případ k soudnímu procesu. Tannenbauma zatkli a vyslýchala jej komise vedená Taussigovou. Komise konstatovala, že vyšetřovaný se přiznal k pomoci třídnímu nepříteli a ke ztrátě dokumentů o opatřeních pro ochranu hranic. Zprávu podal Slánskému Karel Šváb. Žádal o souhlas s jeho předáním Státní bezpečnosti (StB) k dalšímu stíhání. Slánský rozhodl o jeho zajištění. Tannenbaum byl vyslýchán v červenci 1949, ale nebyla mu prokázána protistátní činnost ani to, že by byl cizím agentem. Přesto zůstával bez soudu ve vězení. Nakonec byl dne 19. září 1951 Státním soudem v Praze odsouzen na 9 let žaláře. Záměr KSK trestně stíhat další osoby se však neprosadil, i když někteří byli vyloučeni z KSČ nebo postiženi v zaměstnání. Naopak některá navrhovaná disciplinární opatření se neuskutečnila, třeba F. Škrlant nebo další nebyli vyloučeni. Milostí prezidenta Zápotockého byl Tannenbaum propuštěn v srpnu 1953 na svobodu a rehabilitován. Téhož měsíce podepsal spolupráci s StB, s níž aktivně spolupracoval pod krycím jménem Karel s přestávkami do roku 1967. Poté pracoval jako vrátný u státních lázní, později zastával různé funkce u Interhotelů v K.Varech. V červenci 1969 společně s manželkou emigroval přes SRN do Izraele. Slánský, Taussigová, Šváb a další aktéři z ÚV, kteří se podíleli na Tannenbaumově kriminalizaci, se sami stali oběťmi stranických čistek, resp. procesu se Slánským v roce 1952.

Zdroje:

Archiv bezpečnostních složek, f. V/Plzeň, sign.: V-9156 Plzeň, Vyšetřovací spis č. ČVS 1049/70-II a Trestní spis proti Samuelu Tannenbaumovi a Olze Tannenbaumové pro trestný čin opuštění republiky podle § 109/2 tr. z.; Národní archiv (NA), fond KSČ-Ústřední výbor 1945-1989, Praha – komise, svazek: 4 Pillerova komise, Studie – Karlovarský případ, zprac. Vladimír Brichta – srpen 1968; NA, f. Státní soud Praha, Sp. Zn. 6 TS I 32/51, Tannenbaum Alexandr.

Budovatelský plakát Karlovarsko. Archiv Muzea Karlovy Vary.jpg

Budovatelský plakát se Slánského výrokem. Archiv Muzea Karlovy Vary.jpg

Karlovy Vary v 50. letech. Archiv Muzea Karlovy Vary.jpg

Lázně III v K. Varech na počátku 50. let. Archiv Muzea Karlovy Vary.jpg

Plakát k oslavám narozenin prezidenta Gottwalda v K. Varech, Ledová sprc....jpg

Směleji vpřed, budovatelský plakát. Archiv Muzea Karlovy Vary.jpg

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin