Karlovarsko za Velké války

Mobilizace se v pondělí 27. července v Chebu a Karlových Varech odehrávala v bujaré náladě, očekávalo se válečné vítězství. Záložníci ani nečekali na doručení povolávacích rozkazů a už od samého rána mířily zástupy na Horní nádraží, aby zde nasedaly do vlaků na Cheb a na Prahu. Doprovázelo je množství lidí, téměř všichni občané, s nadšením, s vlajkami a květinami. Většina místních mužů rukovala k 73. pěšímu pluku v Chebu. Ten se objevil na srbské frontě při nezdařených ofenzívách na řece Drině. Působil také na východní frontě, na Dukle obdržel zjara 1915 po zběhnutí dvou pražských pluků pochvalu za udržení pozic. Od roku 1916 bojoval chebský pluk na italské frontě. Celkem padlo z okresu Karlovy Vary 1 943 mužů, z Karlovaráků se nevrátilo 515 mužů. Záhy začala města a obce pociťovat problémy ve fungování služeb a infrastruktury. Nastalá nejistota a zmatky vedly k řadě mimořádných opatření. Byla zavedena přísná cenzura, nesmělo se telefonovat do zahraničí, poštovní styk se zahraničím se silně omezil, civilní osoby byly podřízeny pravomoci vojenských soudů, byla omezena železniční doprava. Hosté prchali z lázní, čímž nastala nepříjemná situace pro všechna lázeňská města, neboť ta byla na cizích turistech značně závislá. Všichni cizinci ze znepřátelených zemí se ocitnuli v evidenci. Na seznamech figurovali zejména Srbové a Rusové, kteří byli internováni v hostincích a soukromých domech, ti z Karlových Varů většinou v Ostrově. Došlo k vlně zatýkání, i známých a bohatých osobností. Se zatčenými, kteří podléhali branné povinnosti, se nakládalo jako s válečnými zajatci. K válečnému nadšení a loajalitě se začaly přidávat velkoněmecký šovinismus a xenofobie, což se projevovalo nenávistnými akcemi proti cizím státním příslušníkům, špionománií nebo šikanováním cizích zaměstnanců (v Sokolově dav vyhrožoval belgickým horním úředníkům, v Karlových Varech chtěli lynčovat francouzské kuchaře z hotelu Savoy). Nadšení z války však brzy vystřídaly starosti o živobytí. Od roku 1915 vláda ustoupila od liberálního modelu ekonomiky, jež nahradila státem řízeným hospodářstvím. Nejzávažnějším problémem se stalo zásobování. Byl zřízen lístkový systém na mouku a pečivo, na konci války tvořil týdenní příděl chleba na osobu tolik, kolik na jaře 1915 na den, tedy okolo 200 g. Vládním nařízením z června 1915 nastal nucený výkup úrody spolu s povinnými dodávkami zemědělských produktů a rekvizicemi, což sice zlepšilo dočasně zásobování, ale podrylo morálku rolníků přispívat válečnému úsilí. Vznikla nákupní horečka, vytvářely se fronty před obchody, ženy musely začít pracovat. Situaci neusnadnil ani příliv uprchlíků z Haliče, zejména Židů, kteří prchali před ruskou armádou. Židé byli osočováni z toho, že škodí svými obchody místním obchodníkům, a navíc působily staleté předsudky vůči nim. Za běžence se v tisku postavil karlovarský rabín Ignaz Ziegler. Již od začátku války narůstala nezaměstnanost, zejména na Nejdecku a v Krušnohoří. Za peníze nebylo často co nakoupit, jen na černém trhu nebo nelegálně u zemědělců. Kvetla šmelina a černý obchod. Městští obyvatelé pašovali za vysoké ceny potraviny z venkova a riskovali těžké postihy státních úřadů. Od roku 1916 se přídělový systém rozšířil, zejména na maso, tuky, cukr, kávu, tabák a další. Pondělí, středy a pátky byly označeny jako bezmasé dny, což se však netýkalo lázeňských provozů. To vedlo k řadě protestů a demonstrací. Ke konci války bylo na příděl téměř vše, včetně uhlí nebo textilních látek, z tabáku se stala vzácná komodita. V posledních dvou válečných letech byly plundrovány lesy kvůli nedostatku uhlí. Nedostatek textilií měly nahrazovat papírové šaty. Potravinová situace se stávala kritickou, některé oblasti v Krušnohoří byly z větší části závislé na charitě a válečných kuchyních. Od počátku války se množily demonstrace proti šmelinářským obchodníkům a později se objevovaly hladové pochody, nezřídka končící policejními zásahy. Děti z nejchudších oblastí byly v létě 1918 v rámci akce „Kind zur Gäste“ posílány do jihovýchodních Uher. Když se po brest-litevském míru vraceli zajatci z Ruska, stěžovali si, že v zajateckých táborech bylo co jíst, kdežto doma nikoliv. Rozšířilo se cestování z měst za potravinami na venkov, v krušnohorském pohraničí se rozmáhalo pašování potravin ze Saska. Mnohonásobně se zvedla kriminalita, výjimkou nebyla dětská zločinnost. Celková demoralizace se dotýkala mezilidských vztahů – v zoufalství lidé kořistili na druhých, rostlo napětí mezi městy a venkovem. Vznikala též silná antipatie vůči Čechům ve vnitrozemí, neboť obecně sílil názor, že Češi žijící v luxusu chtějí Němce vyhladovět. Tento názor byl utvrzován německými politiky, kteří si připravovali půdu pro budoucnost. Nenávistná propaganda tak zasahovala širší vrstvy obyvatelstva. V souvislosti s bídou a hladem se začaly šířit choroby z podvýživy. Podlomené zdraví obyvatel nedokázalo koncem války odolávat dalším nemocem, z nichž zejména pandemická španělská chřipka kosila množství lidí. I z těchto důvodů přijali němečtí obyvatelé Karlovarska s apatií zprávu o vzniku Československa. Radikální nacionální a socialistické elementy se však přihlásily k nově vzniklé provincii Deutschböhmen a doufaly k připojení k Německu. Jejich naděje však definitivně pohřbil vstup československých jednotek na Karlovarsko v prosinci 1918 a výsledky mírové konference ve Versailles v první polovině roku 1919 daný stav potvrdily.

Mgr. Jan Nedvěd

1 Karlsbader Badeblatt z 27. července 1914.jpg

2 Karlovarští před odjezdem na frontu.jpg

3 Karlovarský občan v uniformě rakouské armády.jpg

4 Židé u grandhotelu Schützenhaus - Národního domu.jpg

5 Karlovarský rabín Ignaz Ziegler (1861 - 1948).jpg

6 Houfnice u Tržiště.jpg

7 Hladová fronta na brambory v Nejdku.jpg

8 Výcvik karlovarských rekrutů na střelnici v Březové 1917.jpg

9 Karlsbader Tageblatt z 24. října 1918.jpg

6   2

2017

sledujte novinky z rekonstrukce

..o dění vám přinášímě průběžné informace, otevření muzea v KVse kvapem blíží..

1   1

2017

NOVÝ ROK 2017

Všem našim příznivcům přejeme krásný nový rok a těšíme se na příští setkání s vámi na našich akcích a také v nové expozici, kterou budeme již brzy otvírat.

 

 

30   11

2016

otvírací doba v lednu

Jak budeme mít otevřeno, čtete v záložce PROBÍHAJÍCÍ.