CZ | DE | EN

Evangelíci a Karlovarsko - 1. část

Karlovarský sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE) si v těchto dnech připomíná 70 let od založení. Při této příležitosti si můžete přečíst o historii evangelíků na Karlovarsku až do založení ČCE. V další části pak přiblížíme stručnou historii samotného evangelického sboru v Karlových Varech.

Husitské myšlenky v 15. století nezapustily kořeny na území dnešního Karlovarska, to se podařilo až reformaci přicházející z německých zemí o století později. Pouze Žlutice, jež připadly roku 1427 husitskému hejtmanovi Jakoubkovi z Vřesovic, se staly městem kališníků. České země se po Basilejském koncilu (1436) staly jediným místem Evropy, kde byla povolena dvojí víra: katolická a kališnická.

Od druhé dekády 16. století, kdy v Krušnohoří vypukla stříbrná horečka a tisíce horníků z celé střední Evropy se valily do údolí sv. Jáchyma, se luterská reformace rozšířila i do českých zemí. Stříbro lákalo do oblasti lidi různých profesí, národností i vyznání takovým tempem, že to současníci považovali za div spojený s obnoveným kázáním evangelia, tedy s luterstvím. Mnozí příchozí využívali práva přijímání podobojí, které obyvatelům Českého království zaručovala Basilejská kompaktáta. Po roce 1530 se prosadilo luterství, nově založený Jáchymov se postupně stal jeho centrem, roku 1536 zde postavili první protestantský kostel. Odtud se Lutherovy myšlenky šířily po šlikovských državách a dál mezi německy hovořící obyvatele – evangelíky se stali měšťané z Lokte, Falknova, Karlových Varů, Chebu a dalších měst a vsí v kraji..

Mezi nejvýznamnější osobnosti jáchymovské reformace řadíme Nicolause Hermana, kantora v kostele i v latinské škole, skladatele a kaligrafa. Herman zavedl do každodenního života luterskou hudbu a hymny, které se zpívaly v kostele, ve škole, a jež si oblíbily i domácnosti. Některé z jeho hymnů nalezneme i v současném Evangelickém zpěvníku. Nemenšího významu dosahuje Johannes Mathesius, rektor latinské školy, evangelický kazatel a posléze hlavní městský farář, žák Lutherův a Melanchtonův. Počátek 17. století se pro evangelíky vyvíjel nadějně. Rudolfův Majestát jim roku 1609 přiznal náboženskou svobodu a nekatolické konfese vzkvétaly. Vše se však změnilo po Bílé hoře, kdy nastalo období rekatolizace.

Luterství se od roku 1623 ocitlo bez veřejného schválení a právní podpory. V celé oblasti, kromě Ašska patřícího evangelickým Zedtwitzům, se katolická církev pokoušela vymýtit „herezi“. Protestantské kostely byly císařským výnosem zavřeny a nekatolické duchovenstvo vyháněno. I přes úpornou snahu jezuitů s vojenskou asistencí však zachovávalo svou víru navzdory nevybíravým praktikám rekatolizátorů další čtvrtstoletí obyvatelstvo Jáchymova. Za absence vlivu farářů a učitelů zachovávali luterství v srdci a v domácnostech, často nelegálními soukromými bohoslužbami, hudbou, čtením a zpěvem. Měšťané vzdorovali bojkotem mší a odmítali posílat děti k výuce římskokatolického katechismu. Katolický klérus nebyl schopen vykořenit luterství a jeho hudbu. Když se rekatolizace stala roku 1652 neúnosnou, sebralo se hromadně obyvatelstvo města a odešlo do Saska.

Od poloviny 17. století až do konce 19. století byla celá oblast Karlovarska katolická, s výjimkou Ašska, pouze Židé směli zachovávat svou víru. V Karlových Varech byl v letech 1854–1856 na pozemku hraběnky Schamburg-Lippe vybudován luterský kostel pro protestanty z řad návštěvníků lázní, původně zasvěcený sv. Petru. Katolická homogenita regionu se prudce změnila po roce 1900, kdy vzniklo v německých zemích hnutí Los von Rom (Pryč od Říma), které bylo namířené proti papežské moci a usilovalo o změnu konfese německy mluvících katolíků na evangelickou nebo starokatolickou konfesi. Vznik mnoha evangelických kostelů datujeme do této doby. V okolí můžeme jmenovat kostely v Nejdku (1903), Sokolově (1904), v Chodově (1907) nebo v Kraslicích (1912). Hnutí podporovali převážně nacionalisté (razili heslo: „ne liberálně, ne klerikálně, ale nacionálně“), kteří čelili politickému a společenskému vlivu katolické církve a podporovali antisemitismus.

Mgr. Jan Nedvěd

Archiv

Nikolaus Herman (1500-1561), kantor, hymnograf, hudební skladatel a básník. Archiv Muzea Karlovy Vary.JPG

Jáchymovský kostel sv. Jáchyma, původně první evangelický kostel ve střední Evropě, od rekatolizace v držení římsko-katolické církve.jpg

Johannes Mathesius (1504-1565), evangelický farář, rektor latinské školy v Jáchymově a mineralog. Archiv Muzea Karlovy Vary.JPG

Evangelický kostel v Karlových Varech, od r. 1945 v držení Církve československé husitské. Archiv Muzea Karlovy Vary.jpg

Vila Basilea, původně fara Německé evangelické církve. Archiv Muzea Karlovy Vary.jpg

Evangelický kostel v Chodově, cca 1960.jpg

Instagram
Facebook
Twitter


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin

Kudyznudy.cz - tipy na výlet
Vyletnik.cz - hrady a zámky, rozhledny, cyklotrasy a další tipy na výlety
Kam na výlet Karlovarský kraj